9. září 2026
FVE a baterie mají potenciál snížit celkové náklady v elektroenergetice až o 40 %, uvádí studie

Rychlý rozvoj fotovoltaiky nemusí automaticky znamenat levnější elektroenergetiku. Nová studie Schneider Electric Research Institute ukazuje, že rozhodující bude kombinace solárních elektráren, bateriových úložišť a rostoucí spotřeby elektřiny. Při správné souhře by podle modelu mohly celkové systémové náklady po roce 2030 klesnout až o 40 %. Platí to samozřejmě i naopak, při nevhodném nastavení mohou být náklady až o 35 % vyšší.
Rozvoj fotovoltaiky v posledních letech zásadně mění podobu a fungování elektrizační soustavy. Studie s názvem System Costs of Electricity: A New Baseline for the 21st Century Economy, zpracovaná Schneider Electric Research Institute, se proto zaměřila na otázku, jak ovlivní masové rozšíření fotovoltaiky a baterií náklady na elektroenergetiku. Výzkumníci analyzovali 40 500 scénářů kombinujících různé investiční náklady na fotovoltaiku a baterie a náklady na centralizovanou elektrizační soustavu.
Úspory až do výše 40 %
Při současných průměrných světových investičních nákladech vychází optimalizovaný systém přibližně o 10 % levněji než použitá referenční hodnota. Pokud ceny fotovoltaiky a baterií klesnou na úrovně předpokládané pro 30. léta, model ukazuje potenciální pokles nákladů až o 40 %.
Studie používá jako výchozí benchmark celkových nákladů 160 dolarů/MWh, z čehož 100 dolarů/MWh připadá na fixní náklady. Jedná se o modelované celkové systémové náklady, do nichž se zahrnují distribuované zdroje, centrální výroba a provoz sítí.
Zároveň nejde o detailní model konkrétní elektrizační soustavy. Nezávislé shrnutí metodiky upozorňuje například na to, že analýza nepracuje s detailními fyzickými omezeními sítí a předpokládá, že přebytky ze střešní fotovoltaiky jsou ukládány nebo omezovány, nikoliv vyváženy do sítě.
Klíčem je správně dimenzovaná baterie
Podle studie může nevhodně zvolený poměr výkonu a kapacity bateriových úložišť v jednotlivých segmentech zvýšit celkové systémové náklady až o 35 % oproti použitému benchmarku. Pro efektivní využití je nutné správně nastavit kapacitu, výkon a profily nabíjení a vybíjení.
Podle dat International Energy Agency v roce 2025 přibylo přibližně 108 GW bateriových úložišť. Jedná se o meziroční nárůst o 40 %. Z toho kolem 87 GW připadalo na velká síťová úložiště. International Energy Agency zároveň upozorňuje, že rychlejší rozvoj brzdí mimo jiné připojování k síti, povolovací procesy a regulatorní nejistota.
Problémem může být i stagnující spotřeba
Překvapivější závěr studie se týká poptávky po elektřině. Pokud domácnosti a podniky začnou část energie vyrábět a ukládat samy, odeberou méně elektřiny ze sítě. Velká část nákladů sítě však zůstává fixní.
Pokud by tedy fotovoltaika a baterie rostly rychle, zatímco celková spotřeba elektřiny stagnovala, fixní náklady infrastruktury by se rozpouštěly do menšího objemu odebrané elektřiny. Studie tento mechanismus spojuje s často diskutovaným rizikem takzvané „utility death spiral“.
Právě proto je podle autorů zásadní souběžná elektrifikace dopravy, vytápění a průmyslu, případně růst nových odběrů například z datových center. Dodatečná spotřeba může využít kapacitu sítě uvolněnou flexibilitou a bateriemi a rozdělit její fixní náklady mezi větší množství odebrané elektřiny.
Také International Energy Agency ve svém letošním výhledu upozorňuje, že s rostoucím zastoupením fotovoltaiky a větru a s elektrifikací dopravy či vytápění výrazně roste význam flexibility spotřeby. Odezva na straně sportřeby může snížit potřebnou špičkovou kapacitu, odložit část investic do sítí a snížit náklady na integraci obnovitelných zdrojů.
Situace na evropském trhu s bateriemi
Analýza organizace Ember založená na scénářích evropských provozovatelů sítí předpokládá růst bateriového výkonu v EU z 37 GW v roce 2025 na 178 GW v roce 2030. Ve stejném období by se poměr výkonu velkých baterií k instalovanému výkonu větrných a solárních elektráren mohl zvýšit z přibližně 3 % na 12 %.
Potenciál přitom neleží pouze ve velkých bateriových úložištích. Podle analýzy by baterie za elektroměrem mohly v roce 2030 přesunout přibližně 17 % denní výroby střešních solárních systémů z poledních hodin do večerní špičky. Flexibilitu mohou přidat také elektromobily a tepelná čerpadla.
Budoucí evropská elektroenergetika nemusí stát jen na otázce, kolik nových gigawattů fotovoltaiky se postaví. Důležitější bude odpověď na otázku, kolik spotřeby lze přesunout v čase, kolik energie dokážou uložit baterie a zda cenové signály motivují ke spotřebě elektřiny v době, kdy je jí dostatek.
Mohlo by vás zajímat
9. září 2026
28. září 2026
7. říjen 2026
5. říjen 2026
5. říjen 2026
14. říjen 2026
26. říjen 2026







