BNEF: Globální investice do OZE přesáhly loni 280 mld. USD, dominovala opět Čína
Globální investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE) dosáhly loni 282,2 mld. USD a překonaly tak loňských 280,2 mld. USD, a to navzdory 8% meziročnímu poklesu u největšího globálního investora do těchto zdrojů – Číny. Prudký rozmach naopak zaznamenaly Spojené státy, které byly druhým největším investorem do OZE s 55,5 mld. USD, což je meziročně o 28 % vyšší hodnota.
Nedávno zveřejněná data z dílny výzkumné organizace BloombergNEF (BNEF) ukázala, že i navzdory vlažným prvním měsícům loňského roku překonaly loňské globální investice do OZE rok předchozí.
Podle BNEF pomohl zejména nástup investic do offshore větrných elektráren v Číně a v Evropě ve druhé polovině roku. Celkové investice do offshore větrných elektráren se nakonec zastavily na hodnotě 29,9 mld. USD, což je o 2 mld. USD více než v předchozím rekordním roce 2016 a meziročně o 19 % více.
„Developeři offshore větrných elektráren v Číně uspíšili investice do 15 projektů, aby stihli končící podporu ve formě výkupních cen. Očekáváme, že intenzita investic v tomto sektoru bude pokračovat i v roce 2020 s tím, že hlavní pozornost bude zaměřena na gigawattové projekty v britské části Severního moře a první komerční elektrárny poblíž východního pobřeží USA,“ uvedl Tom Harries, vedoucí výzkumu v oblasti větrné energetiky v BNEF.
Mezi technologiemi dominoval vítr, mezi zeměmi Čína
Při pohledu na investice do jednotlivých technologií využívajících obnovitelné zdroje je patrné, že větrné a solární elektrárny navázaly na dominanci v předchozích letech. Nejvíce finančních prostředků bylo investováno do větrných elektráren (offshore a onshore), a to 138,2 mld. USD. Solární elektrárny byly těsně druhé se 131,1 mld. USD.
Klesající měrné investiční náklady na výstavbu větrných a solárních elektráren znamenaly podle BNEF meziroční nárůst přírůstku instalovaného výkonu těchto zdrojů o 20 GW na zhruba 180 GW.
Mezi zeměmi dominovala loni opět i přes meziroční 8% pokles Čína s 83,4 mld. USD, což je nejnižší hodnota od roku 2013. Mírný nárůst zaznamenaly loni v Číně větrné elektrárny (o 10 % na 55 mld. USD), naopak prudký pokles zaznamenaly solární elektrárny (o 33 % na 25,7 mld. USD).
Na druhém místě v žebříčku zemí se umístily Spojené státy s 55,5 mld. USD, což znamená meziroční nárůst investic do OZE o 28 % a nový rekord této země.
Na třetí místo za Spojené státy spadla Evropa s 54,3 mld. USD (meziročně o 7 % méně). Tahounem v Evropě bylo Španělsko s 8,4 mld. USD, následovalo Spojené království s 5,3 mld. USD a Německo s 4,4 mld. USD.
Mohlo by vás zajímat:
Čína vede " světovou zelenou ligu" s výdaji 83 mld. USD, druhé za ní se "někde krčí" USA s 55 miliardami a EU se propadla až na třetí místo. USA i EU mají nominální roční HDP někde kolem 21 bil. USD, Čína jen 14 bil. , tedy dvě třetiny. O to je toto čínské prvenství cennější. Sice z něj nazvání ony "americké molekuly svobody", ale čísla jsou čísla. Ty se nedají nijak ideologicky ožvanit.
No mně by spíše zajímaly "collateral costs" - náklady na přenosovou soustavu, rezervní zdroje atd. a pak také přínosy. Kolik elektřiny OZE vyrobily, kolik by stály stejné konvenční zdroje (viděli bychom, kolik nás to klimašílenství stojí). Chlubit se utracenými penězi je takové ... socialistické. A pitomé.
Zajímavá by byla informace, jestli se jednalo o investice na komerčním základě, nebo o investice podporované dotacemi, přednostním vstupem do sítě a podobně.
Cena fotovoltaiky je už násobně nižší, než třeba během jejího rozmachu u nás a tam, kde jí není mnoho, by se dala snad i komerčně uplatnit.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se