26. březen 2026
BNEF: Globální investice do OZE přesáhly loni 280 mld. USD, dominovala opět Čína

Globální investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE) dosáhly loni 282,2 mld. USD a překonaly tak loňských 280,2 mld. USD, a to navzdory 8% meziročnímu poklesu u největšího globálního investora do těchto zdrojů – Číny. Prudký rozmach naopak zaznamenaly Spojené státy, které byly druhým největším investorem do OZE s 55,5 mld. USD, což je meziročně o 28 % vyšší hodnota.
Nedávno zveřejněná data z dílny výzkumné organizace BloombergNEF (BNEF) ukázala, že i navzdory vlažným prvním měsícům loňského roku překonaly loňské globální investice do OZE rok předchozí.
Podle BNEF pomohl zejména nástup investic do offshore větrných elektráren v Číně a v Evropě ve druhé polovině roku. Celkové investice do offshore větrných elektráren se nakonec zastavily na hodnotě 29,9 mld. USD, což je o 2 mld. USD více než v předchozím rekordním roce 2016 a meziročně o 19 % více.
„Developeři offshore větrných elektráren v Číně uspíšili investice do 15 projektů, aby stihli končící podporu ve formě výkupních cen. Očekáváme, že intenzita investic v tomto sektoru bude pokračovat i v roce 2020 s tím, že hlavní pozornost bude zaměřena na gigawattové projekty v britské části Severního moře a první komerční elektrárny poblíž východního pobřeží USA,“ uvedl Tom Harries, vedoucí výzkumu v oblasti větrné energetiky v BNEF.
Mezi technologiemi dominoval vítr, mezi zeměmi Čína
Při pohledu na investice do jednotlivých technologií využívajících obnovitelné zdroje je patrné, že větrné a solární elektrárny navázaly na dominanci v předchozích letech. Nejvíce finančních prostředků bylo investováno do větrných elektráren (offshore a onshore), a to 138,2 mld. USD. Solární elektrárny byly těsně druhé se 131,1 mld. USD.
Klesající měrné investiční náklady na výstavbu větrných a solárních elektráren znamenaly podle BNEF meziroční nárůst přírůstku instalovaného výkonu těchto zdrojů o 20 GW na zhruba 180 GW.

Mezi zeměmi dominovala loni opět i přes meziroční 8% pokles Čína s 83,4 mld. USD, což je nejnižší hodnota od roku 2013. Mírný nárůst zaznamenaly loni v Číně větrné elektrárny (o 10 % na 55 mld. USD), naopak prudký pokles zaznamenaly solární elektrárny (o 33 % na 25,7 mld. USD).
Na druhém místě v žebříčku zemí se umístily Spojené státy s 55,5 mld. USD, což znamená meziroční nárůst investic do OZE o 28 % a nový rekord této země.
Na třetí místo za Spojené státy spadla Evropa s 54,3 mld. USD (meziročně o 7 % méně). Tahounem v Evropě bylo Španělsko s 8,4 mld. USD, následovalo Spojené království s 5,3 mld. USD a Německo s 4,4 mld. USD.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
25. březen 2026
1. duben 2026
1. duben 2026
2. duben 2026
17. duben 2026
24. duben 2026
29. duben 2026
Komentáře (3)
Čína vede " světovou zelenou ligu" s výdaji 83 mld. USD, druhé za ní se "někde krčí" USA s 55 miliardami a EU se propadla až na třetí místo. USA i EU mají nominální roční HDP někde kolem 21 bil. USD, Čína jen 14 bil. , tedy dvě třetiny. O to je toto čínské prvenství cennější. Sice z něj nazvání ony "americké molekuly svobody", ale čísla jsou čísla. Ty se nedají nijak ideologicky ožvanit.
No mně by spíše zajímaly "collateral costs" - náklady na přenosovou soustavu, rezervní zdroje atd. a pak také přínosy. Kolik elektřiny OZE vyrobily, kolik by stály stejné konvenční zdroje (viděli bychom, kolik nás to klimašílenství stojí). Chlubit se utracenými penězi je takové ... socialistické. A pitomé.
Zajímavá by byla informace, jestli se jednalo o investice na komerčním základě, nebo o investice podporované dotacemi, přednostním vstupem do sítě a podobně.
Cena fotovoltaiky je už násobně nižší, než třeba během jejího rozmachu u nás a tam, kde jí není mnoho, by se dala snad i komerčně uplatnit.






