Z celkového nového globálního instalovaného výkonu, který podle výzkumníků z BloombergNEF dosáhl loni 265 GW, představovaly 45 % solární elektrárny, které tak v tomto ohledu předčily všechny zbylé typy elektráren. Jak však upozorňuje BNEF, i přes prudký růst instalovaného výkonu solárních elektráren v posledních 10 letech se tyto zdroje podílejí na globální výrobě elektřiny stále pouze z 2,7 %.
<a href="https://about.bnef.com/blog/solar-and-wind-reach-67-of-new-power-capacity-added-globally-in-2019-while-fossil-fuels-slide-to-25/" target="_blank" rel="noopener">Zahraniční server BNEF uvedl</a>, že globální instalovaný výkon solárních elektráren vzrostl z 43,7 GW v roce 2010 na 651 GW v roce 2019 a z pohledu globálního instalovaného výkonu se tak solární elektrárny dostaly na pomyslné čtvrté místo před větrné elektrárny (644 GW). Největším zdrojem z pohledu instalovaného výkonu zůstávají s velkým náskokem uhelné elektrárny (2 089 GW), následované plynovými (1 812 GW) a vodními elektrárnami (1 160 GW).
Z pohledu výroby elektřiny je podíl solárních elektráren v globálním měřítku významně nižší vzhledem k nízké dosahované době využití instalovaného výkonu. Podle BNEF byl podíl solárních elektráren na globální výrobě elektřiny v roce 2019 zhruba 2,7 %, před deseti lety dosahoval 0,16 %.
<h2>Výroba elektřiny z uhlí vzrostla od roku 2010 o 17 %</h2>
Rok 2019 dále znamenal podle BNEF první meziroční pokles v globální výrobě elektřiny z uhelných elektráren od roku 2015, když ve srovnání s rokem 2018 klesla o 3 % na 9 200 TWh. Ve srovnání s rokem 2010 se nicméně jedná o 17% nárůst.
Podle databáze BNEF bylo od roku 2010 odstaveno 113 GW uhelného výkonu, proti tomu bylo však do provozu uvedeno 691 GW nových uhelných zdrojů. Loni bylo do provozu uvedeno 39 GW nových uhelných elektráren, což je více než dvojnásobek ve srovnání s rokem 2018.
<blockquote>„Bohatší země rychle odstavují staré a často neúčinné uhelné elektrárny, jelikož nemohou konkurovat novým plynovým elektrárnám a obnovitelným zdrojům. Nicméně v méně rozvinutých zemích, zejména v jižní a jihovýchodní Asii, jsou stále nové a více účinné uhelné elektrárny připojované k síti – často s finanční podporou čínských a japonských poskytovatelů financování,“ uvedl Ethan Zindler z BNEF.</blockquote>
BNEF odhaduje, že globální emise CO2 v sektoru výroby elektřiny poklesly loni meziročně o 1,5 %, kdy znatelný pokles v USA a Evropě byl do velké míry vyrovnán nárůstem v Číně, jejíž podíl na globálních emisích CO2 v tomto sektoru činil 37 %. Podíl USA činil 14 % a podíl EU zhruba 6 %.

Obnovitelné zdroje

Solární a větrné elektrárny tvořily v roce 2019 dvě třetiny nového instalovaného výkonu

Globální investice do obnovitelných zdrojů energie (vyjma vodních elektráren nad 50 MW) dosáhly <a href="https://about.bnef.com/blog/colossal-six-months-for-offshore-wind-support-renewable-energy-investment-in-first-half-of-2020/" target="_blank" rel="noopener">podle analýzy výzkumníků z BloombergNEF</a> (BNEF) v prvním pololetí letošního roku 132,4 mld. USD, což znamená meziroční nárůst o 5 %. Uvedený růst táhly offshore větrné elektrárny, investice do větrných elektráren budovaných na pevnině i do solárních elektráren meziročně poklesly. 
Meziroční pokles globálních investic do fotovoltaických elektráren v prvním pololetí o 12 % na 54,7 mld. USD a do větrných elektráren o 21 % na 37,5 mld. USD byl více než vykompenzován nárůstem investic do offshore větrných elektráren, které dosáhly rekordních 35 mld. USD (nárůst o 319 %). Uvedená hodnota 35 mld. USD je dokonce téměř 10 % vyšší než investice do offshore VTE za celý loňský rok.
<blockquote>„Offshore vítr těží z poklesu nákladů na vyrobenou elektřinu o 67 % od roku 2012 a z výkonu nejnovějších obřích turbín. První polovina letošního roku byla však hodně ovlivněna spěchem při financování a výstavbě v Číně, aby projekty dosáhly na výkupní ceny před jejich ukončením na konci roku 2021. Očekávám zpomalení globálních investic do offshore větrných elektráren v druhé polovině roku a potenciální nárůst na začátku příštího roku,“ uvedl Tom Harries, vedoucí analýz v oblasti větrné energetiky v BNEF.</blockquote>
<figure id="attachment_85971" class="wp-caption aligncenter" style="width: 658px;"><img class="size-full wp-image-85971" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/investice-do-oze.jpg" sizes="(max-width: 658px) 100vw, 658px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/investice-do-oze.jpg 658w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/investice-do-oze-512x329.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/investice-do-oze-120x77.jpg 120w" alt="Globální pololetní investice do obnovitelných zdrojů energie (vyjma vodních elektráren nad 50 MW). Zdroj. BNEF" width="658" height="423" /><figcaption class="wp-caption-text">Globální pololetní investice do obnovitelných zdrojů energie (vyjma vodních elektráren nad 50 MW). Zdroj. BNEF</figcaption></figure>
<h2>Tahounem opět Čína</h2>
Nejvíce aktivní na poli investic do OZE byla opět Čína s 41,6 mld. USD, která si tak meziročně polepšila o 42 % zejména díky výše uvedenému boomu v offshore větrné energetice.
Prudký meziroční růst ve výši 50 % byl zaznamenán u Evropy, kde investice do OZE dosáhly 36,5 mld. USD. Největší podíl na této hodnotě mělo Nizozemsko s 6,9 mld. USD, následované Francií s 6,2 mld. USD, Spojeným královstvím s 5,7 mld. USD a Španělskem s 3,7 mld. USD. Až za Španělskem se umístilo Německo s 3,6 mld. USD.
Z ostatních zemí světa je zajímavé vyzdvihnout 30% pokles investic na 17,8 mld. USD v případě Spojených států amerických či 49% pokles na 2,7 mld. USD u Indie. Solidní růst o 14 % na 10,8 mld. USD zaznamenalo Japonsko.
<blockquote>„Čekali jsme, že Covid-19 ovlivní investice do obnovitených zdrojů v první polovině roku kvůli odkladům financování a některých aukčních programů. Známky obojího jsou vidět u solárů a onshore větru, ale celková globální čísla se ukázala býti úžasně odolná, a to díky offshore větru,“ dodal Albert Cheung, vedoucí analytik v BNEF.</blockquote>

Globální investice do OZE v H1 díky offshore VTE meziročně vzrostly

S ambiciózními plány na dekarbonizaci hospodářství se začínají jednotlivé státy stále více soustředit na sektor vytápění a chlazení. Političtí činitelé, developeři budov a energetické společnosti stále více upírají pozornost na <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/jak-funguje-soustava-centralniho-zasobovani-teplem-v-cr" target="_blank" rel="noopener">soustavy zásobování teplem (SZT)</a>, které mohou poskytnout nízkouhlíkové dodávky tepla a chladu. Zahraniční server BloombergNEF (BNEF) nicméně upozornil, že plánovaný rozmach SZT bude vyžadovat změnu v tom, jak jsou tyto projekty realizovány. 
<a href="https://about.bnef.com/blog/district-heat-networks-need-the-private-sector-to-deliver-a-net-zero-transition/" target="_blank" rel="noopener">Podle BNEF očekává například Spojené království navýšení dodávek tepla ze SZT na devítinásobek do roku 2050</a>, aby splnilo cíle v oblasti snižování emisí CO2. Nizozemsko je ještě více ambiciózní, když v rámci plánovaného odklonu od využívání zemního plynu v domácnostech plánuje navýšit dodávky ze SZT dokonce o 1700 %.
Pro využití potenciálu SZT bude však podle BNEF zapotřebí, aby byl do těchto projektů více zapojen soukromý sektor.
<blockquote>„Dnes je většina soustav zásobování teplem provozována subjekty z veřejného sektoru. K realizaci potenciálu dekarbonizace centrálního zásobování teplem budou zapotřebí inovace a kapitál. To znamená, že budou potřeba investice ze soukromého sektoru,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Pro to, aby byly podobné projekty pro soukromý sektor atraktivní, je zapotřebí poskytnout řešení pro řízení rizik a návratnosti.
<blockquote>„Jako u většiny infrastrukturních projektů se většina rizik ukáže v počátku přípravné fáze a jejich míra se postupně snižuje. Některá rizika spojená s výstavbou a komercializací jsou v podstatě univerzální. Některá jsou unikátní pro centrální zásobování teplem – například nejistota budoucí poptávky po teple a chladu,“ dodal BNEF.</blockquote>
<h2>Opatření pro přilákání soukromých investic</h2>
Jedním z opatření pro snížení nákladů na kapitál, rizikovosti a zlepšení finanční návratnosti projektů jsou podle BNEF vládní dotace či půjčky. Tyto podpůrné programy jsou nejběžnější na trzích s nízkým počtem SZT, kde je každý projekt považován za experimentální a unikátní.
<blockquote>„Podobná schémata mohou v následujících letech zažít rozmach jako mechanismus pro „stimulaci zelené ekonomiky“ během zotavení po Covid-19. Vládní programy by však měly sloužit pouze jako překlenovací financování pro soukromé investice, ne je nahradit. S rostoucí důvěrou investorů a rozvojem trhu by měla podpůrná schémata postupně vymizet,“ dodal BNEF.</blockquote>

Teplárenství

BNEF: Soustavy zásobování teplem potřebují k realizaci přechodu k nulovým emisím soukromý sektor

Globální prodeje elektromobilů mají podle analýzy zahraničního serveru BloombergNEF (BNEF) letos klesnout meziročně o 18 % na 1,7 milionu kusů při celkovém poklesu globálního trhu s osobními automobily o 23 %. Dlouhodobé prognózy v oblasti elektrifikace dpravy zůstávají podle BNEF neměnné.
Nejnovější pravidelná roční zráva z dílny BNEF <a href="https://bnef.turtl.co/story/evo-2020/" target="_blank" rel="noopener">Electric Vehicle Outlook</a> uvádí, že do roku 2040 budou elektromobily tvořit téměř 60 % nových prodejů osobních automobilů a zároveň budou tvořit 31 % globálního vozového parku. Kromě osobní dopravy se mají elektromobily prosadit i v autobusové dopravě, kde mají v roce 2040 tvořit 67 % z provozovaných vozidel, mezi motocykly (47% podíl) i mezi dodávkami (24% podíl)
<blockquote>„Tyto údaje mají velký dopad na ropný trh a na trh s elektřinou. Elektrifikace dopravy, zejména v oblasti dvoukolových vozidel, již nyní snižuje poptávku po ropě o téměř 1 milion barelů ropy denně a do roku 2040 to bude 17,6 milionů barelů denně. Elektromobily všech druhů by měly do roku 2040 navýšit globální poptávku po elektřině o 5,2 %,“ <a href="https://about.bnef.com/blog/electric-vehicle-sales-to-fall-18-in-2020-but-long-term-prospects-remain-undimmed/?fbclid=IwAR2WSypY-WeR33cAZmDZPnyoyU5pkoTLXZq1QGEhuRGZL_pKElgREJ_B-4U" target="_blank" rel="noopener">uvedl BNEF</a>.</blockquote>
<figure id="attachment_84047" class="wp-caption aligncenter" style="width: 617px;"><img class="size-full wp-image-84047" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/výhled-prodejů-osobních-automobilů.jpg" sizes="(max-width: 617px) 100vw, 617px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/výhled-prodejů-osobních-automobilů.jpg 617w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/05/výhled-prodejů-osobních-automobilů-512x226.jpg 512w" alt="Historie a výhled prodejů osobních automobilů s rozdělením podle typu pohonu. Zdroj: BNEF" width="617" height="272" /><figcaption class="wp-caption-text">Historie a výhled prodejů osobních automobilů s rozdělením podle typu pohonu. Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
<h2>Obrovské investice do dobíjecí infrastruktury</h2>
BNEF odhaduje, že aktuálně jezdí po světových silnicích přes 7 milionů osobních elektromobilů, 500 tisíc autobusů s elektrickým pohonem, 400 tisíc elektrických dodávek a 184 milionů elektrických motocyklů a skútrů. Většina z elektrických autobusů a dvoukolových vozidel přitom dnes jezdí v Číně.
Aby byl umožněn očekávaný rozvoj elektromobility, bude podle BNEF zapotřebí do roku 2040 vybudovat téměř 300 milionů dobíjecích bodů, z čehož má být 12 milionů na veřejných místech. Celkové investiční výdaje na uvedenou dobíjecí infrastrukturu mají dosáhnout 500 miliard amerických dolarů.
<blockquote>„BNEF odhaduje, že domácí, firemní a soukromé komerční dobíjecí stanice budou tvořit 78 % z uvedených investičních výdajů. Investice do veřejné dobíjecí infrastruktury ve všech zemích jsou do roku 2040 odhadovány na 111 mld. USD. Většina z těchto prostředků může být poskytnuta ziskově soukromým sektorem s tím, jak koeficient využití stanic ve dvacátých letech poroste, avšak v některých regionech může být zapotřebí státní podpora,“ dodal BNEF.</blockquote>

Čistá mobilita

BNEF: Prodeje elektromobilů letos prudce klesnou, dlouhodobé vyhlídky však zůstávají neměnné

Klesající náklady na výrobu vodíku za použití elektřiny z větrných či solárních elektráren nabízí podle výzkumníků z BloombergNEF (BNEF) slibnou cestu ke snížení emisí skleníkových plynů v některých z nejvíce závislých sektorů na fosilních palivech, jako jsou ocelářský a cementárenský průmysl či nákladní a lodní doprava. Dotace potřebné pro rozvoj využití vodíku v příštích  10 letech by měly dosáhnout 150 miliard amerických dolarů. 
Nová studie z dílny BNEF <a href="https://data.bloomberglp.com/professional/sites/24/BNEF-Hydrogen-Economy-Outlook-_Key-Messages.pdf" target="_blank" rel="noopener">„Hydrogen Economy Outlook“</a>  uvádí, že by rozvoj využití „čistého“ vodíku mohl vést ke snížení globálních emisí skleníkových plynů až o 34 %. To by však bylo možné pouze za předpokladu, že budou nastaveny politiky, které pomohou nastartovat toto odvětví, a ve finále povedou k poklesu ceny tohoto paliva.
<blockquote>„Odvětví čistého vodíku je v současné době malé a ceny jsou vysoké. Existuje velký potenciál k poklesu cen, ale využití vodíku musí být navýšeno a musí být vytvořena potřebná infrastruktura. To nepůjde bez koordinace vládních politik, rámce pro soukromé investory a poskytnutí zhruba 150 miliard USD na dotacích v příštích deseti letech,“ <a href="https://about.bnef.com/blog/hydrogen-economy-offers-promising-path-to-decarbonization/" target="_blank" rel="noopener">uvedl Kobad Bhavnagri</a>, hlavní analytik pro dekarbonizaci průmyslu v BNEF a vedoucí uvedené studie.</blockquote>
Podle uvedené studie by vodík vyrobený při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů mohl být ve většině částí světa před rokem 2050 vyráběn za 0,8 až 1,6 USD/kg (zhruba 19 až 38 EUR/MWh). Při započtení nákladů na skladování a přepravu vodíku by cena za vodík v Číně, Indii a západní Evropě mohla podle BNEF spadnout až k 2 USD/kg (zhruba 47 EUR/MWh) v roce 2030 a následně na 1 USD/kg (zhruba 23 EUR/MWh) v roce 2050.
Výzkumníci z BNEF nicméně připomněli, že komplikací při rozvoji užívání vodíku je jeho skladování a přeprava. Aby se tedy z vodíku mohlo stát široce využívané palivo tak, jak je tomu například nyní se zemním plynem, bude zapotřebí masivní a koordinovaný program na rozvoj potřebné infrastruktury.

Technologie

BNEF: "Čistý" vodík by mohl snížit globální emise skleníkových plynů o 34 %

Elektrifikace sektorů dpravy, budov a průmyslu v Evropě může snížit emise skleníkových plynů mezi lety 2020 až 2050 o 60 %. Vyplývá to <a href="https://data.bloomberglp.com/professional/sites/24/BNEF-Sector-Coupling-Report-Feb-2020.pdf" target="_blank" rel="noopener">ze studie zveřejněné v úterý výzkumníky z BloombergNEF (BNEF)</a>.
Podle BNEF je revoluce ve využívání energie v uvedených sektorech v následujících 30 letech možná a mohla by přispět k významnému snížení emisí CO2.
<blockquote>„Elektrifikace nebo také propojování sektorů, jak je v některých zemích nazývána, může znamenat obrovský příspěvek ke splnění vládních cílů v oblasti snižování emisí díky využití probíhajícího přechodu k nízkoemisním zdrojům v sektoru výroby elektřiny,“ řekla vedoucí analýz globálních politik v BNEF Victoria Cumingová.</blockquote>
<a href="https://about.bnef.com/blog/electrification-can-cut-emissions-of-transport-buildings-and-industry-in-europe-by-60-by-2050/?utm_medium=Newsletter&amp;utm_campaign=BNEF&amp;utm_source=Email&amp;utm_content=wirfeb12&amp;mpam=26721&amp;bbgsum=DG-EM-02-20-M26721" target="_blank" rel="noopener">BNEF uvedl</a>, že elektrifikace může proběhnout skrz soubor přímých a nepřímých změn. Přímé změny zahrnují rozšíření elektromobilů či systémů elektrického vytápění v budovách a vybraných průmyslových odvětvích. Nepřímé změny zahrnují zejména využívání tzv. zeleného vodíku produkovaného elektrolýzou vody při využití elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
Cumingová nicméně dodala, že aby se uvedené změny realizovaly, je nutná akce ze strany politických činitelů.
<blockquote>„Vlády by měly zavést podpůrné mechanismy či požadavky na omezení emisí v budovách, podporovat demonstrační elektrifikační projekty a odstranit bariéry k produkci zeleného vodíku,“ dodala Cumingová.</blockquote>
Albert Cheung, vedoucí analýz v BNEF, upozornil na významné dopady případné elektrifikace uvedných sektorů na sektor výroby elektřiny.
<blockquote>„Političtí činitelé budou muset podpořit posílení a rozvoj elektrizační soustavy, aby zvládla větší objem elektřiny a více obnovitelných zdrojů, a rozvoj baterií a dalších zdrojů flexibility využitelných ke stabilizaci soustavy,“ uvedl Cheung.</blockquote>
<h2>Potřebný růst výrobních kapacit a růst výzmanu elektřiny</h2>
Zveřejněná studie předpokládá, že elektrizační soustavy budou potřebovat nárůst výrobních kapacit o 75 % do roku 2050 ve srovnání se stavem, kdy by nedošlo k elektrifikaci uvedených sektorů.
<blockquote>„Uvedená cesta elektrifikace by umožnila elektřině, aby se podílela (přímo či nepřímo) 60 % na konečné spotřebě energie v těchto sektorech, nyní se podílí pouze 10 %,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Zmíněná cesta elektrifikace, která předpokládá splnění výše uvedených výzev, by podle BNEF znamenala v zemích jako Spojené království či Německo pokles celkových emisí skleníkových plynů v sektorech výroby elektřiny, dopravy, budov a průmyslu o 68 % mezi lety 2020 a 2050.
<figure id="attachment_80989" class="wp-caption aligncenter" style="width: 705px;"><img class="size-full wp-image-80989" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/elektrifikace-bnef.jpg" sizes="(max-width: 705px) 100vw, 705px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/elektrifikace-bnef.jpg 705w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/elektrifikace-bnef-512x306.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/elektrifikace-bnef-235x141.jpg 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/02/elektrifikace-bnef-300x180.jpg 300w" alt="Možné snížení emisí skleníkových plynů mezi lety 2020 a 2050 díky propojení sektorů v zemích jako Spojené království či Německo. Zdroj: BloombergNEF" width="705" height="422" /><figcaption class="wp-caption-text">Možné snížení emisí skleníkových plynů mezi lety 2020 a 2050 díky propojení sektorů v zemích jako Spojené království či Německo. Zdroj: BloombergNEF</figcaption></figure>

Elektřina

BNEF: Elektrifikace může snížit emise CO2 v dopravě, budovách a průmyslu v Evropě o 60 % do roku 2050

Indie se poprvé umístila na prvním místě v žebříčku atraktivity rozvojových trhů pro investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE), který je výsledkem studie Cllimatescope 2019 zpracované výzkumníky z BloombergNEF. V první pětce Indii doprovodily Chile, Brazílie, Čína a Keňa. 
<a href="http://global-climatescope.org/assets/data/reports/climatescope-2019-report-en.pdf" target="_blank" rel="noopener">Climatescope 2019</a> hodnotí 104 rozvojových trhů z pohledu atraktivity pro investice do OZE. Metodika hodnocení zahrnuje 167 ukazatelů, které jsou rozděleny do tří oblastí popisujících předchozí úspěchy, současné investiční prostředí a budoucí příležitosti na daném trhu.
První oblast nazvaná základy (fundamentals) zahrnuje politiku v oblasti „čisté“ energie, strukturu trhu s elektřinou, regulaci a také lokální překážky, které mohou zamezit rozvoji obnovitelných zdrojů.
Druhá oblast, nazvaná příležitosti (opportunities), zahrnuje ukazatele hodnotící současnou a budoucí poptávku po elektřině, celkovou spotřebu energie, emise CO2, celkovou cenovou atraktivitu či současnou míru elektrifikace.
Poslední oblast, nazvaná zkušenosti (experience), je zaměřena na celkový instalovaný výkon obnovitelných zdrojů energie, historický vývoj investic do obnovitelných zdrojů a ucelenost hodnotového řetězce obnovitelných zdrojů na daném trhu.
Podrobnější popis metodiky hodnocení <a href="http://global-climatescope.org/methodology" target="_blank" rel="noopener">je k dispozici na webových stránkách Climatescope</a>.
<figure id="attachment_80492" class="wp-caption aligncenter" style="width: 715px;"><img class="size-full wp-image-80492" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/climatescope-2019.jpg" sizes="(max-width: 715px) 100vw, 715px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/climatescope-2019.jpg 715w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/climatescope-2019-512x306.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/climatescope-2019-235x141.jpg 235w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/climatescope-2019-300x180.jpg 300w" alt="Pořádí zemí v žebříčku atraktivity investic do obnovitelných zdrojů energie. Zdroj: BloombergNEF" width="715" height="428" /><figcaption class="wp-caption-text">Celkové skóre zemí v žebříčku atraktivity investic do obnovitelných zdrojů energie. Zdroj: BloombergNEF</figcaption></figure>
<h2>Posun Indie z druhého na první místo</h2>
Podle BNEF zajistily Indii posun z předloňského druhého na loňské první místo zejména ambiciózní politický rámec a masivní rozvoj instalovaného výkonu elektráren využívajících obnovitelné zdroje energie.
<blockquote>„Indická vláda si cílem 175 GW do roku 2022 stanovila jeden z nejvíce ambiciózních cílů v oblasti obnovitelných zdrojů. Z uvedené hodnoty mají 100 GW představovat solární elektrárny, 60 GW větrné elektrárny a 15 GW ostatní zdroje,“ uvedl BNEF.</blockquote>
Na druhém místě se umístilo Chile díky výborným přírodním podmínkám a až do nedávna stabilní vládě a zdravé ekonomice.
<blockquote>„Vláda stanovila ambiciózní dlouhodobé cíle v oblasti čisté energie a začala implementovat opatření, která činí obnovitelné zdroje více cenově konkurenceschopné,“ uvedl BNEF.</blockquote>
BNEF nicméně dodal, že nedávné události v Chile zpochybňují stabilitu chilského trhu a že výše uvedené skóre je založeno na podmínkách v Chile ke konci roku 2018.
Za Indií a Chile se dále v první pětce seřadily Brazílie, Čína a Keňa. Krátký komentář k vývoji na těchto trzích<a href="https://about.bnef.com/blog/top-five-emerging-markets-for-clean-energy-investment/" target="_blank" rel="noopener"> lze nalézt na webu BNEF.</a>

Climatescope 2019: Indie poprvé nejvíce atraktivním rozvojovým trhem pro OZE

Globální investice do obnovitelných zdrojů energie (OZE) dosáhly loni 282,2 mld. USD a překonaly tak loňských 280,2 mld. USD, a to navzdory 8% meziročnímu poklesu u největšího globálního investora do těchto zdrojů – Číny. Prudký rozmach naopak zaznamenaly Spojené státy, které byly druhým největším investorem do OZE s 55,5 mld. USD, což je meziročně o 28 % vyšší hodnota.
<a href="https://about.bnef.com/blog/late-surge-in-offshore-wind-financings-helps-2019-renewables-investment-to-overtake-2018/?fbclid=IwAR1PCBbA99mHjaRqsjlAyqSsaMrBT5K221iEjfIXrPIFidTf21GmzsWQtQE" target="_blank" rel="noopener">Nedávno zveřejněná data z dílny výzkumné organizace BloombergNEF (BNEF)</a> ukázala, že i navzdory vlažným prvním měsícům loňského roku překonaly loňské globální investice do OZE rok předchozí.
Podle BNEF pomohl zejména nástup investic do offshore větrných elektráren v Číně a v Evropě ve druhé polovině roku. Celkové investice do offshore větrných elektráren se nakonec zastavily na hodnotě 29,9 mld. USD, což je o 2 mld. USD více než v předchozím rekordním roce 2016 a meziročně o 19 % více.
<blockquote>„Developeři offshore větrných elektráren v Číně uspíšili investice do 15 projektů, aby stihli končící podporu ve formě výkupních cen. Očekáváme, že intenzita investic v tomto sektoru bude pokračovat i v roce 2020 s tím, že hlavní pozornost bude zaměřena na gigawattové projekty v britské části Severního moře a první komerční elektrárny poblíž východního pobřeží USA,“ uvedl Tom Harries, vedoucí výzkumu v oblasti větrné energetiky v BNEF.</blockquote>
<h2>Mezi technologiemi dominoval vítr, mezi zeměmi Čína</h2>
Při pohledu na investice do jednotlivých technologií využívajících obnovitelné zdroje je patrné, že větrné a solární elektrárny navázaly na dominanci v předchozích letech. Nejvíce finančních prostředků bylo investováno do větrných elektráren (offshore a onshore), a to 138,2 mld. USD. Solární elektrárny byly těsně druhé se 131,1 mld. USD.
Klesající měrné investiční náklady na výstavbu větrných a solárních elektráren znamenaly podle BNEF meziroční nárůst přírůstku instalovaného výkonu těchto zdrojů o 20 GW na zhruba 180 GW.
<figure id="attachment_80292" class="wp-caption aligncenter" style="width: 657px;"><img class="size-full wp-image-80292" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/investice-do-oze.jpg" sizes="(max-width: 657px) 100vw, 657px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/investice-do-oze.jpg 657w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/01/investice-do-oze-512x344.jpg 512w" alt="Vývoj globálních investic do obnovitelných zdrojů energie v letech 2004 až 2019. Zdroj: BNEF" width="657" height="441" /><figcaption class="wp-caption-text">Vývoj globálních investic do obnovitelných zdrojů energie v letech 2004 až 2019. Zdroj: BNEF</figcaption></figure>
Mezi zeměmi dominovala loni opět i přes meziroční 8% pokles Čína s 83,4 mld. USD, což je nejnižší hodnota od roku 2013. Mírný nárůst zaznamenaly loni v Číně větrné elektrárny (o 10 % na 55 mld. USD), naopak prudký pokles zaznamenaly solární elektrárny (o 33 % na 25,7 mld. USD).
Na druhém místě v žebříčku zemí se umístily Spojené státy s 55,5 mld. USD, což znamená meziroční nárůst investic do OZE o 28 % a nový rekord této země.
Na třetí místo za Spojené státy spadla Evropa s 54,3 mld. USD (meziročně o 7 % méně). Tahounem v Evropě bylo Španělsko s 8,4 mld. USD, následovalo Spojené království s 5,3 mld. USD a Německo s 4,4 mld. USD.

BNEF: Globální investice do OZE přesáhly loni 280 mld. USD, dominovala opět Čína

<a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Internet_v%C4%9Bc%C3%AD" target="_blank" rel="noopener">Technologie internet věcí (IoT)</a>, která by nejen v průmyslu a dopravě měla do budoucna přispět k optimalizaci procesů a obchodních modelů či k nalezení nových služeb, není prozatím podle průzkumu společnosti Microsoft široce akceptovanou technologií. Hlavními důvody bránícími rychlejšímu rozvoji této technologie jsou vysoké náklady na škálovatelnost řešení a obtížně prokazatelná přidaná hodnota.
Zatímco některé společnosti z energetiky, zpracovatelského průmyslu, zdravotnictví či dopravy zavádějí řešení založená na technologii internet věcí, mnoho společností má problémy s prokázáním a vyčíslením přidané hodnoty v rámci pilotních a testovacích projektů.
Podle průzkumu společnosti Microsoft, <a href="https://about.bnef.com/blog/iot-not-yet-no-brainer-manufacturers-transport/?utm_medium=Newsletter&amp;utm_campaign=BNEF&amp;utm_source=Email&amp;utm_content=wiraug6&amp;mpam=21051&amp;bbgsum=DG-EM-08-06-M21051" target="_blank" rel="noopener">o jehož výstupu informoval BloombergNEF (BNEF)</a>, končí jedna třetina testovacích projektů neúspěchem.
<blockquote>„Respondenti uvedli, že projekty skončily neúspěchem kvůli vysokým nákladům na škálovatelnost projektu, nízké prokázané přidané hodnotě či kvůli tomu, že klient neměl zavedeny potřebné technologie,“ uvedl BloombergNEF.
<figure id="attachment_74607" class="wp-caption aligncenter" style="width: 756px;"><img class="size-full wp-image-74607" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/IoT.jpg" sizes="(max-width: 706px) 89vw, (max-width: 767px) 82vw, 740px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/IoT.jpg 756w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/IoT-512x295.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/08/IoT-725x417.jpg 725w" alt="Důvody k neúspěchu testovací fáze projektů využívajících tehcnologii internet věcí. Zdroj: BNEF" width="756" height="435" /><figcaption class="wp-caption-text">Důvody k neúspěchu testovací fáze projektů využívajících technologii internet věcí. Zdroj: BloombergNEF</figcaption></figure>
</blockquote>
BNEF upozorňuje, že existuje spoustu benefitů plynoucích z využívání technologií, jako jsou internet věcí či umělá inteligence.
<blockquote>„BNEF spočítalo, že digitalizovaná ropná rafinerie může snížit náklady na rafinaci o 11 %. Plynové elektrárny mohou zase zvýšit provozní marži o 14 %,“ uvedl BloombergNEF.</blockquote>
BNEF nicméně dodal, že návratnost projektu může být pomalá a že těmi, kdo v současné době z projektů zavádějících technologii internet věcí nejvíce profitují, jsou systémoví integrátoři a konzultanti.
<blockquote>„Očekáváme, že standardizace produktů pomůže k rozvoji internetu věcí,“ dodal BloombergNEF.</blockquote>

BNEF: Internet věcí není prozatím v průmyslu a dopravě široce akceptovanou technologií

Podle aktuálních předpovědí <a href="https://about.bnef.com/blog/energy-storage-investments-boom-battery-costs-halve-next-decade/?sf106260386=1">BloombergNEF</a> vzroste globální výkon světových bateriových úložišť energie do roku 2040 více než stonásobně. V roce 2018 byla instalována úložiště na úrovni 9 GW/17 GWh a očekávání jsou, že v roce 2040 to bude 1 095 GW/2 850 GWh. Nárůst bude způsoben poklesem nákladů li-on baterií, ale také rostoucím podílem solárních a větrných elektráren.
Výzkumná společnost BloombergNEF předpokládá, že do roku 2040 vzroste výkon i kapacita světových úložišť energie více než stonásobně na 1 095 GW/2 850 GWh ze stávajících 9 GW/17 GWh. Toto zvýšení bude podle odhadů BNEF vyžadovat investice v objemu 662 miliard USD (přibližně 15,2 bilionu korun).
<h2>Náklady li-on baterií budou dále klesat</h2>
Nárůst bude kromě jiného umožněn dalším poklesem <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/navigant-research-cena-li-ion-baterii-bude-nadale-klesat-pomalejsim-tempem/">ceny li-on baterií</a>, u kterých už doposud došlo k významnému snížení. V období 2010-2018 náklady na instalaci li-on baterií poklesly o 85 %. <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/bnef-konkurenceschopnost-nizkouhlikovych-technologii-se-neustale-zvysuje/">BNEF</a> ve své predikci očekává, že bude cena li-on baterií do roku 2030 snížena o polovinu. Zároveň je bráno v potaz větší rozšíření solárních a větrných elektráren, než je tomu v současnosti.
Podle analýzy <a href="https://oenergetice.cz/technologie/hodnoceni-zemi-od-bnef-odhaluje-modely-prumyslove-digitalizace-ve-svete/">BNEF</a> budou baterie využívány v čím dál tím více případech. Mezi konkrétní případy patří uspokojení špičkové poptávky, nebo způsob, jakým by spotřebitelé šetřili za energii – kupováním elektřiny v době, kdy je levnější a jejím využíváním později podle jejich preferencí.
<h2>Největšími trhy budou Čína a USA</h2>
Pouze 10 zemí je na cestě k tomu, aby tvořily téměř tři čtvrtiny globálního trhu s úložnými systémy. Jižní Korea je největším trhem v roce 2019, ale brzy bude předehnána Čínou a USA. Dalšími velkými trhy jsou Indie, Německo, latinská Amerika, jihovýchodní Asie, Francie, Austrálie a Spojené království.
<figure id="attachment_74320" class="wp-caption aligncenter" style="width: 735px;"><img class="size-full wp-image-74320" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/BNEF-baterie-ve-světě.png" sizes="(max-width: 735px) 100vw, 735px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/BNEF-baterie-ve-světě.png 735w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/BNEF-baterie-ve-světě-512x271.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/07/BNEF-baterie-ve-světě-725x384.png 725w" alt="" width="735" height="389" /><figcaption class="wp-caption-text">Kumulativní instalovaný výkon v bateriových úložištích do roku 2040. Zdroj: BloombergNEF</figcaption></figure>
<h2>Baterie budou mít v budoucnu klíčovou roli</h2>
V současnosti probíhá zásadní energetický přechod v elektroenergetickém sektoru a dopravě. Klesající náklady větrných a solárních elektráren a bateriových systémů povedou k tomu, že větrné a solární elektrárny budou v roce 2040 mít na výrobě světové elektřiny podíl téměř 40 %. Zároveň by osobní elektromobily mohly tvořit až třetinu vozového parku v roce 2040.
Baterie podle BNEF umožní rostoucí podíl elektřiny vyráběné z obnovitelných zdrojů. Zároveň budou často voleny jako způsob, jak spárovat dynamickou nabídku a poptávku.