Příčiny solárního boomu v České republice
Česká republika se v rámci podpory obnovitelných zdrojů energie Evropské unie zavázala do roku 2020 pokrývat z těchto zdrojů 13 % výroby elektrické energie. Jelikož obnovitelné zdroje nejsou bez finanční podpory rentabilní, bylo nutno vytvořit systém dotací. Pro fotovoltaické elektrárny byl ovšem tento systém nastaven velmi nešťastně a celá situace vedla k enormnímu rozšíření solárních elektráren v zemi, která neoplývá nějak výraznou intenzitou slunečního záření. Solární boom v Česku nastartovalo v roce 2008 stanovení příliš vysokých výkupních cen elektřiny z fotovoltaických elektráren a nemožnost jejich výraznějšího snížení v následujících letech, jež by bylo nezbytnou reakcí na klesající náklady.
Stanovení výkupních cen
Fotovoltaické elektrárny (FVE) jsou v České republice podporovány od roku 2002 formou garantované výkupní ceny elektřiny, ta byla tehdy nastavena na 6Kč/kWh. S investičními náklady pohybujícími se okolo 200 Kč/Wp to znamenalo, že v té době byly hluboko pod hranicí rentability. Pokud chtělo Česko dostát závazku výroby 13 % energie z obnovitelných zdrojů do roku 2020, byla nutná změna.
V roce 2006 vstoupil v platnost zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře využívání obnovitelných zdrojů, kterým Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil výši výkupní ceny vyplácené po 20 let od výstavby elektrárny na 15 Kč/kWh. Cílem bylo garantovat návratnost investice do 15 let.
Nevhodně nastavená legislativa
Součástí zákona č. 180/2005 Sb. bylo mimo stanovené výše výkupní ceny a doby jejího vyplacení také limit meziročního poklesu výkupní ceny. Tento limit byl součástí pozměňovacího návrhu, jehož autorem byla poslankyně ČSSD Iva Šedivá, která navrhovala, že výkupní cena nesmí klesnout pod 95, resp. 98 % ceny předchozího roku. Schválena byla nakonec varianta s 95 %.
Výše zmíněné znemožnilo reakci na razantní pokles nákladů na FVE v letech 2009 a 2010, který souvisel zejména s masovou produkcí fotovoltaických panelů v Číně. To způsobilo nekontrolovatelný nárůst počtu FVE – v roce 2008 byl instalovaný výkon 40 MW, v roce 2010 to bylo už 1959 MW. V té době to znamenalo 4. největší instalovaný výkon v Evropě za Německem, Itálií a Španělskem a téměř splnění závazku vůči EU o 9 let dříve.
Reakcí ERÚ na nastalou situaci bylo snížení výkupní ceny v letech 2008 a 2009 o zákonem maximálních povolených 5 %. Novela zákona upravující možnost meziročního snížení výkupní ceny o více než 5 % přišla až v roce 2011. Další novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů ze září 2013 úplně zastavila podporu pro FVE, bioplynové, biometanové elektrárny a elektrárny na biomasu uvedené do provozu od 1. 1. 2014 a větrné, vodní a geotermální elektrárny uvedené do provozu po 31. 12. 2014.
Dalším opatřením ERÚ byla dodatečná 26% solární daň, která pro roky 2011-2013 zpětně zdanila výnosy elektráren o instalovaném výkonu nad 30 kW postavených v letech 2009 a 2010. Vyvolala velkou vlnu protestů provozovatelů FVE, mnohými byla považována za podvod ze strany státu a vyústila v podání trestního oznámení na ERÚ. Tu podala Česká fotovoltaická asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost, kvůli údajně zkresleným materiálům poskytnutým ze strany ERÚ Ústavnímu soudu, který o solární dani rozhodoval. Soud ovšem provozovatelům FVE nevyhověl. Po roce 2013 je výše této daně pro elektrárny uvedené do provozu v roce 2010 stanovena na 10 %.
Hlavním problémem nevhodně nastavené legislativy bylo především přehlížení FVE do roku 2008 a do jisté míry i v roce 2009. Největší pozornost byla v té době, co se týče obnovitelných zdrojů, věnována především větrným elektrárnám, jejichž podpora byla v Poslanecké sněmovně mnohem více diskutována. Fotovoltaika nebyla v té době považována za dostatečně konkurenceschopnou a ani největší optimisté nepředpokládali její větší rozmach v České Republice.
Důsledky solárního boomu
Rapidní rozšíření FVE mělo za následek navýšení ceny elektřiny pro odběratele skrze příspěvek na podporu OZE, v roce 2006 činil příspěvek na podporované zdroj energie 28 Kč/MWh, v roce 2013 dosáhl nejvyšší hodnoty 583 Kč/MWh. V následujících letech byl zastropován na hodnotu 495 Kč/MWh s tím, že zbytek bude hrazen ze státní pokladny z financí získaných ze solární daně, v roce 2013 bylo touto formou uhrazeno 11,7 mld Kč. Energie pro průmysl se stala v Česku nejdražší v Evropě, čímž se snížila konkurenceschopnost českých podniků.
V roce 2012 66 % veškeré podpory obnovitelných zdrojů připadlo na FVE, ty přitom vyrobily pouze čtvrtinu energie všech obnovitelných zdrojů v ČR a pokryly 3 % celkové spotřeby. Důsledkem bylo ukončení podpory po roce 2014 i efektivnějších zdrojů, jako vodních elektráren a výtopen na biomasu, které by mohly být využívány na úkor FVE.
Autor úvodní fotografie: Activ Solar
Mohlo by vás zajímat:
Pardon, ale v tomto článku je tolik chyb, že to snad není pravda.
Konstruktivní kritiku přijímáme, takže budeme rádi, pokud zmínite konkrétní chyby.
Rád bych okomentoval několik nesprávných či zavádějících tvrzení ve Vašem článku. Vezmu to popořadě:
1)cituji ..pokud Česko chtělo dostát závazku výroby 13%....do roku 2020.... Toto je prvá lež. FV elektrárny, na rozdíl od jaderných vybudujete za pár měsíců, celý proces, jak se ukázalo v roce 2010 lze stihnou za 1 rok. Každý ekonom ví co je to "learnig curve" resp "experience curve" která v případě FV vykazuje cca 20% pokles ceny se zdvojnásobením výroby. Toto je dlouhodobý, čtyřicetiletý trend, na kterém se vyskytují fluktulace, např ta zobrazená na grafu z let 2006-8, kdy nebyly ještě postaveny nové kapacity na výrobu polysilikonu a jeho dočasný nedostatek vyhnal cenu nahoru. V letech 2009-10 se pak vrátila "learning curve" na svoji trajektorii kterou sleduje již cca 40 let.
Takže správná strategie je: chudší státy, jako např. ČR musí se snažit dosáhnout svého závazku ohledně FV až v době, kdy zákonitě cena FV panelů klesne. Nyní bychom za stejnou cenu postavili 4-5 x více FV elektráren a kdybychom jich většinu začali stavět až v roce 2017 (například na střechách domů, 130 000 fotovoltaických střech, bez dotací, po 7kW, Vám dá celkově 1 GW) nezatížilo by to náš účet za elektřinu
2) cituji ....výše zmíněné (návrh pí. Šedivé) znemožnilo reakci na razantní pokles nákladů....
Toto opět zastírá realitu (i když by bylo třeba prošetřit, pod jakým nátlakem lobystů a kterých lobystů předložila osoba zcela v oboru nekompetentní tuto nesmyslnou variantu). ERÚ neměl na rok 2010 vydat cenový výměr neboť vydáním výměru musel porušit (a porušil) zákon. Zákon totiž požadoval návratnost investice za 15 let (a nyní nejvyšší kontrolní úřad stanovil že návratnost byla 6-9 let)=porušení zákona. ERÚ splnil jen tu část zákona nařizující max. snížení ceny o 5 %. Ale tu zásadní čast zákona porušil - viz nález NKÚ i stanovisko ústavního soudu k mimořádné dani.
Tím jsem uvedl pochybení ERÚ. Vše ovšem šlo napravit, kdyby vláda a parlament ČR jednaly bez prodlení (a to jsou ze zákona povinni když jde o možnou škodu ve výši 500 miliard Kč za FV (za 20 let). To je opravdu mimořádná výše škody.
3) Hlavní pochybení leží tedy na vládách premierů Topolánka a Fišera a parlamentu z té doby, byla to jejich nečinnost která způsobila škodu obrovského rozsahu. Zatímco Německá vláda v období kdy silně klesala ceny FV panelů okamžitě reagovala, sešel se parlament a v řádu několika měsíců snížil výkupní cenu (udělal to dokonce 2x v tom kritickém období), u nás bylo období nečinnosti. Je nutno vyšetřit, zda řada politiků s rozhodující pravomocí nebyla v konfliktu zájmů (to znamená že byli spoluvlasníky FV elektráren a nechtěli si tedy snížit výkupní cenu - svůj nemorální příjem).
Resumé: nebyl to zásah Bruselu, nebyl to zákon č. 180/2005 sb. jako viník. Byl to největší jednotlivý tunel v historii ČR, zatím bylo vyplaceno cca 130 miliard z našich kapes a je vidět, že současná vláda a parlament nehodlají tento tunel ukončit..... Nebo že bych se mýlil?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se