Solární boom na bytovkách. Získat mohou až pět milionů a ušetřit 70 procent nákladů za elektřinu
Zájem společenství vlastníků jednotek v bytových domech o instalaci fotovoltaiky se letos zvedl desetinásobně. Láká je i výplata dotace předem. SVJ se nyní učí, jak energii sdílet a posílat ji třeba městským budovám i soukromým firmám.
Béžový třípatrový dům v Ostrově na Karlovarsku má tři vchody, 24 bytů a od letošního března také na střeše 76 fotovoltaických panelů, které přeměňují sluneční paprsky na elektrickou energii. Celkem má tahle fotovoltaická elektrárna (FVE) výkon 31 kilowattů při plném svitu slunce. A je k ní připojená baterie s kapacitou 58 kilowatthodin.
Pořídit fotovoltaickou elektrárnu bylo pro zdejší společenství vlastníků jednotek (SVJ) logickým krokem. „V minulosti jsme dům kompletně zateplili, nově odizolovali, vyměnili střešní krytinu, rekonstruovali elektrický rozvod a podobně,“ popisuje místopředseda SVJ Roman Kubišta.
„V roce 2009 jsme zrealizovali naši první FV elektrárnu o instalovaném výkonu 14 kWp, která je připojena přímo k distribuční síti. Letos přišel na řadu další zdroj elektrické energie. Tato FV elektrárna dodává elektrickou energii přímo do jednotlivých bytových jednotek a společných částí domu, dodává Kubišta, který stál u zrodu celého projektu.
Celkově elektrárna i s bateriovým úložištěm a zřízením jednotného odběrného místa přišla na několik milionů korun. Náklady z větší části krylo SVJ ze svých úspor, na zbylou část využilo dotaci z programu Nová zelená úsporám pro bytové domy.
Získání podpory podle Kubišty probíhalo hladce. „Čerpali jsme ještě podle starších pravidel, kdy se dotace poskytovala po ukončení investiční akce a připojení zdroje k distribuční síti. Dnes je situace ohledně dotací ještě příznivější,“ tvrdí Kubišta.
Postavili to a připojili se za rok
Na pořízení a technickém řešení elektrárny se shodlo 23 členů společenství z celkových 24. Jak Kubišta vysvětluje, využívat fotovoltaiku v bytovém domě lze technicky řešit několika variantami – od těch administrativně jednodušších, časově a finančně méně náročných až po ty technicky, administrativně a časově složitější.
„Vyhodnocovali jsme všechny varianty a nakonec jsme se rozhodli pro řešení, které nám přináší nejvyšší možný ekonomický přínos. A taky jsme vybrali firmu Bluenet NTS, která má za sebou desítky obdobných projektů,“ podtrhuje Kubišta. Nejnáročnější však podle něj bylo jednání s distribuční společností. Celkem realizace od podpisu smlouvy po připojení k distributorovi trvala téměř rok.
Vyrobenou elektrickou energii si vlastníci rozdělují tak, že každý byt má nárok na množství elektřiny z fotovoltaické elektrárny, které odpovídá jeho podílu podlahové plochy. Ostrovské SVJ se blíží stavu, kdy z fotovoltaických panelů a baterie pokryje 70 procent své spotřeby. Tomu by měla odpovídat i předpokládaná úspora, tedy lidem se sníží výdaje za elektřinu průměrně o 70 procent.
„Aktuálně připravujeme využití přebytků formou sdílení elektrické energie do objektů v majetku našeho města a dalších soukromých společností v Ostrově. Do pilotního programu jsme vybrali základní a mateřskou školu, základní uměleckou školu, městské koupaliště, ale také například prodejnu uzenin. Právě probíhá potřebná registrace u Elektroenergetického datového centra, přibližuje Kubišta.
Předpokládá, že první sdílené kilowatthodiny pošlou těmto budovám do pár měsíců. S dosavadním průběhem zkušebního provozu elektrárny je zatím společenství spokojené, odpovídá jeho očekávání. Ostatním SVJ by však Kubišta doporučil, aby instalovala FVE jen na domy, které jsou v dobrém technickém stavu. „Správně řešená fotovoltaická elektrárna dává možnost vysokých úspor, ale instalovat FVE na polorozpadlý dům s děravou střechou a nefunkční elektroinstalací se zdá poněkud pošetilé,“ říká Kubišta.
Zájem je desetinásobný
Ostrovský dům je jedním z mnoha v Česku, které se rozhodly vyrábět elektřinu samy. V posledním roce se dá dokonce mluvit o solárním boomu na střechách bytovek. „Zájem SVJ o fotovoltaické elektrárny je oproti minulém roku více než desetinásobný,“ podotýká René Milota, jednatel společnosti Acetex, která se FVE věnuje.
„Jedním z důvodů je vhodnější nastavení dotačního titulu Nová zelená úsporám, kde podpora funguje formou dotace vyplacené předem,“ vysvětluje Milota. Za rostoucí poptávkou podle něj stojí i zjednodušení schvalovacího procesu, kdy stačí k instalování fotovoltaiky na bytový dům souhlas nadpoloviční většiny majitelů bytů, zatímco před rokem 2023 byl potřeba souhlas ideálně všech majitelů.
Na jeden vchod obvykle Acetex instaluje elektrárnu o výkonu od 15 do 30 kWp. O tom, kolik může dům díky elektrárně ušetřit, prý rozhoduje několik faktorů. „Záleží na druhu zapojení fotovoltaiky, kdy největší smysl dává instalace s baterií, protože bez ní ušetří majitelé bytů jen 20 až 25 procent nákladů za energie, zatímco s baterií 50 až 90 procent v závislosti na velikosti baterie a změně dodavatele elektřiny z fixních cen na spotové,“ přibližuje Milota.
Platí prý přitom jednoduché pravidlo – čím větší baterie, tím vyšší úspory na energiích. „Investice do baterií se společenství obvykle obávají nejvíce, ale nejde o racionální úsudek, protože na baterie je pro bytové domy vyhrazena vysoká dotace,“ tvrdí Milota. Typická 50procentní dotace pro bytový dům, který chce instalaci s bateriemi, se pohybuje zhruba od 800 tisíc do pěti milionů korun.
Chodí 35 žádostí měsíčně
Zvyšující se zájem dokládají i data Státního fondu životního prostředí ČR, který dotaci administruje. Od loňského září, kdy se program spustil, do konce roku fond přijal 82 žádostí za téměř 64 milionů korun. V průměru 25 žádostí měsíčně. Letos zatím přijal 276 žádostí za 233 milionů, tedy 35 žádostí měsíčně. Majitelé bytových domů nejvíce poptávají zateplení obálky budovy, fotovoltaická elektrárna bývá součástí větších projektů.
„V případě FVE pro bytové domy se podpora vypočítá dle instalovaného výkonu fotovoltaických panelů, kapacity akumulačního systému a počtu připojených bytových jednotek. Není přitom nijak zastropovaná. V zásadě jediným omezením je velikost střechy, na kterou chtějí společenství vlastníků a bytová družstva fotovoltaiku instalovat, uvádí mluvčí fondu Stanislava Beyerová.
Podle Miloty je ideální elektřinu během hodin, kdy je na spotovém trhu levná, zdarma nebo záporná, ukládat do velkokapacitních baterií. Jejich výhodou je možnost v době vysokých cen – například během večera – v bytech spotřebovávat elektřinu z baterie, která byla buď vyrobena ze slunce, nebo ji SVJ nakoupilo za nejnižší spotové ceny v daný den. „A zároveň mít v baterii i rezervu na prodej na spotovém trhu v době cen nejvyšších, například mezi sedmou a devátou hodinou večerní. Uložením levnější energie do velkokapacitních baterií si dům fixuje nízkou cenu elektřiny na večerní spotřebu,“ přibližuje Milota.
Pro každý vchod jedna fotovoltaika
Prodej a spotřeba se pak ovládá energetickým managementem, který den předem vypočítá, kdy se bude energie z baterií spotřebovávat v domě a zda vyjde energie i na prodej na spotovém trhu. Důležité je podle Miloty umět řídit tok energií tak, aby žádná elektřina nepřetekla do distribuční sítě v nevýhodné době, což je typicky kolem poledne a během časného odpoledne.
Naopak by mělo pravidelně docházet k prodejům přebytku do sítě ve chvíli, kdy to vhodné je. Realizační firmy tohle řídit umějí a nabízejí i několik různých řešení inteligentního energetického managementu.
Instalace fotovoltaiky na bytovém domě ovšem není stejný proces jako na domě rodinném. S řadou specifik bytových domů nemá mnoho instalačních firem žádné zkušenosti, proto podle Miloty výběr firmy hraje klíčovou roli. „Jedním ze specifik bytových domů například je, že každý vchod musí mít svou vlastní fotovoltaiku s jedním střídačem na jeden vchod, aby majitelé bytů v jednom vchodě mohli využívat elektřinu osvobozenou od distribučních poplatků,“ radí Milota.
Převzato z internetového portálu EkoNews.cz, webu o byznyse a udržitelnosti.
Mohlo by vás zajímat:
Už úvodní reklama je řemeslně nekvalitní - velká část zobrazené střechy je ve stínu, fasáda domu v pozadí ne.
@Ivan Novák 3. říjen 2024, 16:29
Pravděpodobně se jedná o instalaci východ/západ, tedy normální průběh stínu.
No neušetří, maximálně 1. roky. Pak to dožene platba za síť.
I když v našem SVJ tohle zatím nehrozí, tak začínám uvažovat o tom, že by bylo dobré nainstalovat měřidla aktuální spotřeby, díky nimž bychom získali minutové spotřeby elektřiny a plynu.
Podle mě bez těchto údajů je navrhování velikosti baterie věštbou z křišťálové koule. Chápu, že většina domů bude mít nějakou standardní křivku denního odběru, ale nejsem si jistý, jestli se při návrhu s ní počítá.
Dobrý den, dům jsme monitorovali 12 měsíců a využili dostupné standartní křivky denního průběhu u BD. Pak teprve vytvořili zadání pro projekt. Velmi důležité bylo predikovat budoucí spotřebu EE. V našem případě například přechod jednotlivých BJ ze ZP na EE při přípravě pokrmů a podobně.
Když je to tak výhodné, tak je nesmysl, aby se náš stát kvůli tomu ještě víc zadlužoval. Kdo ty dluhy, které naseká, bude splácet?
A stát se kvůli tomu zadlužuje? Dodace na OZE jsou z vybraných peněz za emisní povolenky. A nic jiného než rozvoj zelených řešení z nich není možné hradit. Pokud je nevyužijeme, propadnou do černé díry EU.
Dotace jsou vždy jen na část nákladů.
Zbytek je na úvěr, tj. je to dluh.
Máte k tomu více informací prosím?
Dobrý den, co by Vás konkrétně zajímalo ?
No o jakých dluzích je řeč(státních nebo investroských)? Dotace do NZÚ je jen z peněz za povolenky nebo ne?
Jak píšu dříve, k dotacím musíte přidat svoje peníze, zpravidla na dluh. Dluh, který by často jinak ani nevznikl, protože bez dotací byste do toho nešli. Případně bez dotace v kombinaci s příslušnou směrnicí EU.
Vezměte si třeba dotace na energetickou koncepci. Z vlastní zkušenosti: pro obec nebyla povinná, ale byla dotace, takže požadavek vedení na zpracování. I vzhledem k termínům zpracování (aby byla splněna podmínka dotace) jsme se moc nového nedozvěděli. Firma, co nám to dělala nám zhodnocení a návrhy opatření na úspory energií u jednotlivých objektů "odflákla". To by pro nás byl přínos pro sestavení pořadí investičních akcí.
Podklady jsme stejně museli dodat my, když to trochu zjednoduším, jenom z toho udělali tabulky a grafy, přidali "vatu", což stejně dělali víceméně stylem kopírování z ostatních koncepcí a přidali volně dostupná data o obci a sítích.
Nic zásadně nového a přínosného jsme se navíc, než jsme věděli z vypracovaného a povinného energetického auditu, stejně nedozvěděli.
Ale dofinancování a dluh je i u ostatních dotací, třeba na zateplení, nebo FVE.
Záleží, kdo je investorem: může to být občan, firma, municipalita, nebo i stát (třeba prostřednictvím ČEZu).
Teď se třeba hodně využívají dotace na obecní (městský) majetek a to na zateplení i FVE. Ostatně FVE na velkých a obecních budovách budou brzo povinné,
@Bob 6. říjen 2024, 14:07
Takže chyba nebyla ve financování, ale v neschopnosti vybrat kvalitní firmu.
A chyba byla i v tom, že se rohodli investovat na dluh? Myslím, že na dluh to dělá zanedbatelné množství investorů. A soukromý investor pokud to dělá na dluh je to jeho dluh ne veřejný.
To Líska:
Firma by to asi i zvládla, ale termín dokončení byl velmi napjatý, vzhledem k požadavkům na termín dokončení -nejzažší datum pro přiznání dotace.
Kdyby nebyl dán termín pro dotaci, tak bychom jim to nezaplatili a poslali zpět k doplnění. Smlouva byla napsána dobře.
To Mikeš:
Tato konkrétní akce byla z rozpočtu, ale ty větší, třeba zateplení a FVE obecního, nebo státního objektu s náklady v jednotkách až desítkách mil. Kč se samozřejmě financují úvěrem, tedy na dluh.
@Bob 6. říjen 2024, 23:26
Aha, takže to někdo asi řešil na poslední chvíli, klasika.
To Jirka Líska 7. říjen 2024, 06:28
Řešilo se to samozřejmě ihned po vyhlášení výzvy, ale máte zákonné lhůty.
Nejdříve Vám to musí schválit nejbližší rada města (případně nákladnější i zastupitelstvo.
Pak máte výběrové řízení na dodavatele opět se zákonnými lhůtami dle zákona o zadávání veřejných zakázek (pokud je to menší částka, nespadající pod zákon, stejně máte ty samé podmínky ve vnitřní směrnici).
A teprve potom předáváte (sháníte) všechny údaje. Pokud chcete kvalitní výstupy od objektů tak velmi podrobné údaje. A to "chvíli" trvá. Zvláště, když zhotoviteli nestačí přístup do databáze (spotřeb) a nestačí mu ani exporty v Excelu, ale vyžaduje přepsání do pevně daného formátu sice též v excelu, ale s přesně danou strukturou.
Pak ještě odchod přiděleného pracovníka u zhotovitele a týdny čekání na odpověď, co ještě potřebují.
Takhle vypadá realita.
Abyste dostali dotaci, tak nakonec musíte vzít, to co je.
@Bob 7. říjen 2024, 10:55
Jasně, já tomu rozumím, ale to stále nejsou problémy té podstaty financování a dotací, ale investora a dodavatelské firmy.
A to jsem ještě nepsal o Paktu starostů.
To je dobrovolné mezinárodní sdružení, kde se účastníci (města) dobrovolně zavazují ke snížení produkce CO2. Město se zavazuje za celou oblast, tedy ne, jen za své objekty, ale i všechny obyvatele a podnikatele (firmy) na území.
Najděte si jejich stránky. Mimochodem nejvíce jich je v Itálii.
Na první vstupní zprávu dostanete vysokou dotaci (jestli si pamatuji 90%), další průběžné a konečnou zprávu už necháte dělat za své.
Důležitá je nezávaznost. Na stránkách je kromě těch, co závazek podepsali, taky seznam těch, co to dokončili konečnou zprávou. To jsou jen jednotky procent.
Mimo to, u všech těchto dokumentů (energetický audit, energetická koncepce. pakt starostů je většina výstupů totožných. Jen je někde kladen důraz na produkci CO2 a jinde na úsporu energií. Také se míjejí časově rokem hodnocení, jak jsou legislativní požadavky a vyhlášení výzev s dotacemi.
Je to hlavně dotační byznys pro ty firmy, co to dělají.
Ale zbytek si přece financují lidé, kteří tam bydlí a budou to využívat. Tak to je jejich volba a rozvaha, jestli se jim to vyplatí nebo ne. Pokud se někdo zadlužuje, tak jsou to oni, ne stát.
Zadlužuje se i přímo stát, nebo obce a ta opatření na která jsou dotace a pak dluh na dofinancování jsou často vyvolána směrnicemi a požadavky z EU.
A zdaleka ne vždy jsou ty peníze použity účelně.
Ale to platí vždy ( ze peníze nebývají využity účelně) zvláště pokud někdo nakládá s cizími penězy.
To Mex: Nejde jen o byty. Co takhle divadlo, kino, škola, školka, atd.
A pokud jde o obecní byty, tak to samozřejmě financuje obec, ne nájemníci.
Peníze jsou jen jedny. Pokud mizí za povolenky v EU a my je pak dostaneme zpět na dotování nesmyslů, tak se kvůli tomu samozřejmě stát víc zadlužuje. Bylo by rozumější ty peníze použít na snižování státního dluhu.
Jasně, pojďme ty výdaje započítat třeba 4x a pak si musíme podle vaší logiky 4x víc půjčit :-D
31 kWp na 24 bytů je poměrně málo. Běžná FVE je 10 kWp na dům, neboli zhruba 8 krát více. Nicméně v létě, když bude celý den svítit, tak jim to většinu spotřeby pokryje. Mluvit ale o 70% úspoře elektřiny, tak jak se píše v článku, nelze. U bytovek mi přijde vhodnější pomocí solárů ohřívat vodu, odpadnou problémy s rozdělováním, rozpočítáváním a je to i levnější.
@Petr prochaska 3. říjen 2024, 20:05
Že je běžná FVE 10kWp neznamená, že je z pohledu spotřeby domu optimální.
Spotřeba bytu v bytovém domě bude menší než spotřeba domu.
Záleží hlavně jak je řešeno topení a ohřev TUV, což pravděpodobně na EE nebude.
Proč by byly problémy s rozpočítáváním a rozdělováním, když je teď sdílení?
V rámci vchodu, při vhodné instalaci, nemusí naopak řešit distribuční poplatky za EE z FVE.
Dobrý den, v článku jsou popisovány dva různé způsoby využití FVE v BD. V první části jde o BD (3 vchody, 24 bytů) s vytvořeným JOM (jednotné odběrné místo = sloučení elektroměrů, C25d, 3x80A). Ve druhé části jde o sdílení EE v BD v rámci komunitní energetiky.
V první části jde o BD připojený k CZT (teplo + TV). ZP slouží k přípravě pokrmů (zatím).
V našem konkrétním případě výroba z FVE nahrazuje dodávku z DS (cenově proti DO1d, DO2d). Ekonomicky to dává podstatně větší efekt, než využití FVE pro přípravu TV. Při kolapsu výkupních cen přebytků z FVE je možné jejich využití v rámci sdílení (investičně 0)nebo přípravy TV (sekundární využití).
Rozpočítání u nás jde za SVJ a využívá se uživatelsky přívětivá aplikace.
Procenta pokrytí z vlastního zdroje za období duben-září 2024 (94, 91, 96, 98, 93 a 83%).
Hezký den
A kolik mate kWp? A mate i baterie? Jaka je celkova kapacita baterií?
Je popsáno v úvodu článku, 31 kWp + 58 kWh.
Je popsáno v úvodu článku, 31 kWp + 58 kWh.
Je popsáno v úvodu článku, 31 kWp + 58 kWh.
laicky mi nedava pri spravnem naskalovani baterie smysl. Vidim jen tyto 2 scenare:
A)
- V lete sviti dlouho, takze vyroba pokryje ohrev vody a z vetsi casti i ranni a vecerni spicku (tim spis pokud budou lide v dome pouceni o tom, ze treba muzou zapnuti nektereho spotrebice posunout v case). Pretoky klidne zakazat.
- Na podzim se vyroba pouzije pro ohrev/topeni
B ) dum, ktery ma TUV i Topeni z CZT asi nema FVE zadny prinos.
... a odhaduji, ze cena baterii pujde dolu.
I ve dnu s nejdelším svitem za rok potřebujete pro pokrytí ranní a večerní odběrové špičky k FVE akumulátory. Respektive, potřebujete je, abyste v této době nemusel odebírat drahou elektřinu ze sítě.
V této době opravdu ještě (už) nesvítí vůbec, nebo tak málo, že má FVE výkon žádný, nebo zanedbatelný.
No a co brání i domům zásobovaných z CZT nainstalovat si za výměníky (tj. už ve své vlastní části) akumulační nádrže, kam by šly přebytky?
Minimálně 3 důvody, z nichž ten poslední je nejvážnější:
1) Dost náročná a drahá přestavba systému ohřevu TV. Často ani na velké zásobníky není místo.
2) Pokud bude CZT jen záložním zdrojem pro FV ohřev TV, je logické, že provozovatel VZT bude chtít paušální platby. Má to oporu i v legislativě. Nikdo nebude provozovat a udržovat záložní systém zadarmo.
3) Muselo by se zasáhnout do majetku CZT. V objektech bývají předávací stanice, ve kterých je mimo jiné regulace a běhové čerpadlo(a) TV. Při ohřevu TV FVE musíte vypnout CZT a její oběhové čerpadlo a zapnou to své.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se