Výrobna biometanu v Dobrušce začala dodávat obnovitelný plyn do sítě GasNet
Lidé v Dobrušce a okolí začali tuto zimu topit unikátním obnovitelným plynem. Ve městě zahájila provoz biometanová stanice, která jako vůbec první v Královéhradeckém kraji začala dodávat svůj obnovitelný plyn do veřejné distribuční plynárenské sítě GasNet. V Dobrušce používají pro výrobu plynu zejména kravský hnůj a zbytky krmiv. Při instalovaném výkonu 3,4 MW mohou ročně vyrobit až 3 miliony m3 obnovitelného plynu.
Výrobna je součástí ZD Dobruška a.s., která provozuje rostlinnou i živočišnou výrobu a patří k předním českým producentům mléka. V letech 2022–2024 rozšířila ZD Dobruška dodatečnou investicí 120 mil. Kč provoz původní bioplynové stanice a zmodernizovala ji na produkci biometanu. Bioplynová stanice vyráběla dříve pouze elektřinu, teplo a jako vedlejší produkt hnojivo. Nyní tady začali zemědělci vyrábět i biometan, který má stejné vlastnosti jako zemní plyn a může být vtláčen do plynárenské soustavy.
Výrobna biometanu v Dobrušce míří k roční produkci až 30 tisíc MWh energie. Plného výkonu chce investor dosáhnout v průběhu roku 2026. „V současné době běží výroba na poloviční kapacitu, což souvisí s postupným náběhem stanice, laděním provozu a aktuální ekonomickou výhodností produkce biometanu. Ze zbývajícího bioplynu zatím stále vyrábíme teplo a elektřinu. Pevně však věříme, že v příštím roce výrobu biometanu zdvojnásobíme,“ říká Ladislav Kocourek, ředitel společnosti ZD Dobruška.
GasNet zvyšuje podíl biometanu v síti
V distribuční síti GasNet se jedná o osmou připojenou výrobnu biometanu. Největší český distributor plynu, skupina GasNet, tímto krokem dál zvyšuje podíl tohoto zeleného plynu ve své síti. Loni v březnu připojil GasNet výrobnu v Rakvicích na jižní Moravě, v červnu 2024 se potom přidala i biometanová plynárna ve Vyškově. V letošním roce bude proces připojování dalších stanic pokračovat.
„Připojovací proces výroben biometanu jsme plně standardizovali a podíl tohoto obnovitelného plynu v naší síti neustále roste. Lokální výroba biometanu přispívá nejen ke snižování emisní stopy řady odvětví, ale posiluje taky energetickou soběstačnost České republiky,“ vysvětluje generální ředitel skupiny GasNet Andrzej Martynek.
Aktuálně všech osm biometanových stanic připojených k plynárenské soustavě GasNet dodává měsíčně více než 9 tisíc MWh obnovitelné energie. Za celý rok 2024 dodaly biometanové stanice do sítě GasNet zhruba 57 tisíc MWh.
Biometan zastoupí zemní plyn ve všech směrech
Zatímco bioplyn obsahuje zhruba 55 % metanu, 40 % oxidu uhličitého a zbytek tvoří další látky, biometan obsahuje minimálně 95 procent metanu. Se zemním plynem je tak z uživatelského pohledu plně zaměnitelný. Přitom se vyrábí ze zemědělských zbytků nebo odpadu z potravinářského průmyslu a restaurací.
Je to plně obnovitelný zdroj energie, který lze bez potíží vyrábět lokálně. Biometan nevyžaduje ani žádné technologické úpravy. Zvládnou ho plynové kotle i sporáky, a všechna další zařízení na zemní plyn.
Biometan má v ČR velký potenciál
V současnosti funguje v Česku více než 500 bioplynových stanic, které spalují bioplyn v kogeneračních jednotkách na výrobu elektřiny a tepla. Díky státní podpoře na produkci elektřiny nemají často majitelé bioplynových stanic motivaci přejít na biometan. Tato podpora ale končí, což otevírá cestu biometanu.
„V ČR je nutné nastavit takové prostředí, které bude investory motivovat ke konverzi na biometan. Společně se zavedením provozní a investiční podpory pro jeho výrobu je nezbytné implementovat plně tržní pravidla stimulující poptávku. Pokud se prostředí pro výrobu a obchodování s biometanem správně a efektivně nastaví, věřím, že ze současných více než 500 bioplynových stanic se přibližně polovina může přestavět na výrobu biometanu,“ vysvětluje Andrzej Martynek z GasNetu, a dodává: „Celkový potenciál výroby biometanu se v České republice odhaduje mezi 10 a 15 TWh, což je až pětina současné tuzemské spotřeby. Takové množství obnovitelné energie by výrazně přispělo k energetické bezpečnosti a nezávislosti a pomohlo dekarbonizaci průmyslu, dopravy i vytápění.“
Mohlo by vás zajímat:
znova PR oslavny clanok, ktory vykresluje vzdusne zamky a zamlcuje to co je nepohodlne.
"...V ČR je nutné nastavit takové prostředí, které bude investory motivovat ke konverzi na biometan. ......Celkový potenciál výroby biometanu se v České republice odhaduje mezi 10 a 15 TWh, což je až pětina současné tuzemské spotřeby. Takové množství obnovitelné energie by výrazně přispělo k energetické bezpečnosti a nezávislosti a pomohlo dekarbonizaci průmyslu, dopravy i vytápění..."
1) vyroba biometanu je technologicky najjednoduchsia a najlacnejsia (pozor nie lacna) ak sa vyraba z technologickych plodin - moznost zabezpecit +- jednotne parametre vstupov pre vyrobu -> ale samotne pestovanie technologickych plodin je energeticky vyrazne narocnejsie ako konecny vysledok v biometane, nehovoriac o zabere pody, kde by bolo mozne pestovat (alebo chovat) nieco prospesnejsie
2) asi druha najvyhodnejsia (ekonomicky) vyroba biometanu je na farmach, kde sa spracovava "odpad" zivocisnej ci rastlinnej vyroby (teraz naivne predpokladame, ze sa nespracovavaju cielene pestovane technologicke plodiny, ale len zbytky krmiva ci inak nepouzitelny odpad) - stale je ten biometan vyrazne drahsi ako standardny plyn (alebo aj LNG) a naviac oberame podu o kvalitne hnojivo (ktore musime nasledne doplnat umelym z plynu) a celkovo zhorsujeme kvalitu pody
3) ostatne spracovania na biometan su este drahsie (COV, gastro odpad, trava z miest, domaci bioodpad, priemyselny odpad, skladky,...)
celkovo biometan ekonomicky nedava zmysel (vo velkom, vynimky sa urcite najdu) - a spracovanie takeho "odpadu" dava zmysel len ak je vystupom bioplyn na lokalnu spotrebu v systemoch KVET
Je třeba připomenout, že dalším přínosem je právě i likvidace jinak stejně i uvolňujícího mnohem škodlivějšího skleníkového plynu CH4, přirozeným rozkladným procesem a co se týká zbytkové části, ta se vrací zpátky do koloběhu. A co se týká organické hmoty tak prostřednictvím kořenového systému zemina ochuzena není.
ad Miloslav Černý 7. březen 2025, 11:02
"..Je třeba připomenout, že dalším přínosem je právě i likvidace jinak stejně i uvolňujícího mnohem škodlivějšího skleníkového plynu CH4, přirozeným rozkladným procesem ..."
to ano, ale na to dostacuje spracovanie v bioplynkach bez dalsej drahej upravy potrebnej na vtlacanie do rozvodov plynu .. a samozrejme len z realneho odpadu, nie umelo pestovanych polodin, kvalitnej drevnej hmoty ci inak lepsie vyuzitelnych zdrojov (hnojivo a podobne)
".. a co se týká zbytkové části, ta se vrací zpátky do koloběhu. A co se týká organické hmoty tak prostřednictvím kořenového systému zemina ochuzena není..."
aj toto je pravda len ciastocne - ano zvysky z bioplynky je mozne pouzit ako hnojivo (mimo odpadu z COV a priemyslenych odpadov), ale len v obmedzenom rezime ( napr. digestat ako slabe mineralne hnojivo) kedze celkovo nedosahuje kvalitu normalneho organickeho hnojiva (nizsi obsah susiny, mikroorganizmov, zhorsovanie podnej struktury .. ) a pri dlhodobom pouzivani meni kvalitu pody (co ale dotacnym podnikatelom nevadi)
Jak si představujete, že "prostřednictvím kořenového systému zemina ochuzena není"?
Zpracování na bioplyn má smysl pokud se tak děje lokálně. Příklad - farma pěstuje kukuřici, tou krmí prasata, ta produkují kejdu a z kejdy se vyrobí bioplyn (značně páchnoucí a agresivní), který se lokálně spálí a teplo nějak zužitkuje. Všechno, co zbyde, se vyveze na pole a zaorá - vše podstatné v odpadu z bioplynového rektoru zůstalo, takže hnojivo je to kvalitní.
Ovšem pokud je nutno svážet odpad ze širokého okolí, sotva ho někdo bude rozvážet zpátky do širokého okolí na pole. A pokud ano, vyjde to energeticky nesmyslně. Jedinou výhodou je, že se zbavíte té kejdy, takže nesmrdí na poli a neotravuje splachem řeky. Ekologicky fajn, energeticky nezajímavé.
Vy jste neviděl bioplynku ani z rychlíku. Z kejdy samotné vyrobíte bioplynu naprosté minimum, jelikož takové prase, je defacto bioplynka v malém. Zvláště když je to kejda s minimální příměsí steliva a dalšího organického (neaktivovaného) odpadu.
Určitě to není energeticky v mínusu, to je blbost, obzvlášť když se nesnižuje účinnost ve spalovacím motoru jako při výrobě elektřiny. Vzhledem k vlastní spotřebě elektřiny a tepla tam stejně nějaká kogeneračka bude. Digestát je skvělé hnojivo, jen se to nesmí přehánět s jeho dávkou kvůli velkého obsahu jednomocných kationtů, čímž dochází k zasolení půdy. Živin obsahuje jako hnůj, jen je z něj vypálená snáze odbouratelná organika, kterou je nutné do půdy dodat jinak…..
Že je to drahé je jasné. Ideální by bylo, kdyby se z vyčištěného CO2 a vodíku mohl vyrobit další metan. Ale třeba se to časem narodí. Dnes se nechal cO2 alespoň prodat….
ad Karel Zeman 7. březen 2025, 22:05
"..Určitě to není energeticky v mínusu, to je blbost, obzvlášť když se nesnižuje účinnost ve spalovacím motoru jako při výrobě elektřiny. Vzhledem k vlastní spotřebě elektřiny a tepla tam stejně nějaká kogeneračka bude. .."
tu som celkom nepochopil na co reagujete a mam pocit, ze som neopchopil o co vam ide .. mozete to trochu rozvinut/vysvetlit
"..Digestát je skvělé hnojivo, jen se to nesmí přehánět s jeho dávkou kvůli velkého obsahu jednomocných kationtů, čímž dochází k zasolení půdy. Živin obsahuje jako hnůj, jen je z něj vypálená snáze odbouratelná organika, kterou je nutné do půdy dodat jinak…...."
napr. ako? a bude to lacnejsie/efektivnejsie/ucinnejsie/..?
"..Že je to drahé je jasné. Ideální by bylo, kdyby se z vyčištěného CO2 a vodíku mohl vyrobit další metan. .."
co v konecnom dosledku jeho cenu este znasobi ..
Organická hmota má svojí bilanci kdy se dodává a jak se odbourává. Jsou mínusové plodiny (brambory, silážní kukuřice)a plusové plodiny (tráva, jeteloviny, obilniny a řepka při ponechání slámy). Dál je možné pěstovat meziplodiny nebo používat statková hnojiva, upravené kaly atd…
No psal jste, že to je energeticky v mínusu, že je na to třeba moc energie…. Provozujeme 12 let BPS a vidím kolik z toho nacpeme energie do sítě a kolik energie do toho vkládáme, byť nedovedu vypočítat množství energie na výstavbu… U naší BPS je kogenerčka s asi 42 % účinností a i když se snažíme odpadní teplo maximálně využít, 50 % ho jde bez užitku do vzduchu. To u biometanu odpadá, takže z toho vyleze energie skoro dvakrát více, než by bylo v elektřině, navíc se dá skladovat….
V okrese (Rychnov n. K.) prakticky nevidíte hnůj na polích zato nám ho (určitě za dotace) přeměňují na bioplyn a přidávají do zemního plynu, bravo!
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se