14. květen 2026
Francie spouští rekordní tendr na offshore větrné elektrárny s výkonem přes 10 GW

Francouzská vláda ve čtvrtek 11. června 2026 zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie dlouho očekávané výběrové řízení na výstavbu jedenácti projektů offshore větrných elektráren s celkovým instalovaným výkonem přes 10 GW. Pro zemi, která je tradičně považována za evropskou jadernou velmoc, to představuje více než pětinásobek její současné offshore větrné kapacity.
Úvodem je třeba zmínit jeden zajímavý paradox. Francie díky svým geografickým podmínkám disponuje druhým největším potenciálem pro výstavbu offshore větrných elektráren v Evropě. V tomto žebříčku ji předčí pouze Spojené království, které dlouhodobě dominuje rozsáhlými větrnými parky v Severním moři.
Pokud se však podíváme na skutečně instalovaný výkon, Francie se s kapacitou okolo 2 GW propadá až na šesté místo za Německo, Nizozemsko, Dánsko či Belgii, zatímco Spojené království dominuje s přibližně 17 GW instalovaného výkonu. Za opožděným rozvojem stojí především historická orientace země na jadernou energetiku a dlouhé schvalovací procesy, které řadu projektů výrazně zpomalily.
Ambiciózní plány nyní vyhlášeného tendru si kladou za cíl tento stav změnit. Celkem jedenáct projektů zahrnuje sedm plovoucích a čtyři klasické offshore větrné elektrárny s pevným založením, přičemž souhrnně připadá přibližně 5 GW na každý z těchto typů. Nové elektrárny mají vyrůst u pobřeží Normandie a Bretaně, v oblasti jižního Atlantiku i ve Středozemním moři.
Oblasti projektů a jejich plánované instalované kapacity:
- Fécamp Grand Large: tři offshore větrné elektrárny, každá o výkonu 1,35 GW
- Bretagne Nord Ouest: plovoucí větrná farma o výkonu 1,2 GW
- Bretagne Sud 2: plovoucí větrná farma o výkonu 500 MW
- Oléron 1: offshore větrná farma o výkonu 1,2 GW
- Narbonnaise Sud Hérault 2: plovoucí větrná farma o výkonu 500 MW
- Golfe du Lion Centre: jedna plovoucí větrná farma o výkonu 1,1 GW a dvě o výkonu 550 MW
- Golfe de Fos 2: plovoucí větrná farma o výkonu 500 MW
Společnosti mají nyní čtyři měsíce na předložení nabídek, přičemž konečný termín je stanoven na 12. října. Díky spojení výběrových řízení AO9 a AO10 by měli být vítězové oznámeni v únoru 2027.
„S celkovou kapacitou přibližně 10 GW, skládající se z 5 GW větrné energie na pevném základu a 5 GW plovoucích větrných elektráren rozmístěných podél celého pobřeží, si Francie klade za cíl stát se světovým lídrem ve vývoji plovoucí větrné energetiky a do roku 2040 dosáhnout téměř 6 GW instalovaného výkonu v tomto segmentu,“ uvedlo francouzské ministerstvo při oznámení sdružených výběrových řízení.
Francouzská vláda zároveň do nového tendru začlenila i nová hodnoticí kritéria. Vedle ceny budou nabídky posuzovány také podle požadavků na průmyslovou odolnost, environmentální výkonnost a kybernetickou bezpečnost. V neposlední řadě musí být většina konstrukčních dílů vyrobena v Evropě. Cílem je nejen urychlit rozvoj offshore větrné energetiky, ale současně posílit strategickou autonomii a odolnost domácího průmyslu.
Byl pro vás tento článek užitečný?
Podpořte web a jeho autory symbolickou částkou
Mohlo by vás zajímat
18. červen 2026
21. červen 2026
Offshore parky bez dotací možná zůstanou pouze na papíře. Německé asociace žádají vládu, aby jednala
24. červen 2026
14. červenec 2026
16. červenec 2026
15. červenec 2026
17. červenec 2026
Komentáře (17)
Ano na moři jsou VTE mnohem efektivnější a pokud to vychází ekonomicky dobře není žádný důvod nestavět. Něco jiného je to v ČR , kdy VTE ničí hustě obydlenou krajinu.
Mohl byste mi vysvětlit jak konkrétně "VTE ničí hustě obydlenou krajinu"? Ta krajina po jejich výstavbě tam už není?
Větrné elektrárny negativně ovlivňují obydlenou krajinu především narušením krajinného rázu, hlukovou zátěží, stroboskopickým efektem a fragmentací půdy. Tyto faktory mohou snížit kvalitu života obyvatel v blízkém okolí a změnit historický charakter daného místa. konkrétně :
Vizuální dopad a změna krajinného rázu - Moderní turbíny dosahují výšky přes 200 metrů. Stávají se dominantou, která potlačuje přirozené horizonty a historické dominanty (např. kostelní věže, hrady). Narušení panoramatu: Rotující listy narušují klidný charakter venkovské či přírodní krajiny.
Světelné znečištění: Povinné zábleskové majáky pro bezpečnost leteckého provozu narušují noční tmavou oblohu nad obydlími.
Vlivy na komfort bydlení a zdraví : Aerodynamický hluk - Rotace lopatek generuje stálý nízkofrekvenční hluk a svist. Ten sice v legální vzdálenosti (obvykle 500–1200 metrů) nepřekračuje hygienické limity, ale může být pro obyvatele psychicky obtěžující. Infrazvuk a vibrace: Neslyšitelné vibrace šířící se vzduchem a půdou mohou citlivým jedincům způsobovat poruchy spánku nebo bolesti hlavy. Stínové blikání (Shadow Flicker): Rotující lopatky periodicky přerušují sluneční svit. V ranních a večerních hodinách to v oklolí elektrárny nebo i v interiérech domů vytváří nepříjemný stroboskopický efekt.
Zásahy do infrastruktury a půdy - Zábor a fragmentace půdy: Výstavba vyžaduje masivní betonové základy, které trvale mění strukturu podloží.
Nové přístupové cesty: Pro těžkou techniku je nutné vybudovat široké zpevněné komunikace. Ty rozdělují původní pole, louky nebo lesní celky.
Pokles hodnoty nemovitostí: Blízkost větrného parku může v některých lokalitách snížit tržní cenu okolních rodinných domů a pozemků kvůli obavám kupujících z výše uvedených vlivů.
Takže popořadě:
- Narušení krajinného rázu je věc estetická a subjektivní. Ta krajina tam pořád je a funguje si spokojeně dál, tj. není zni zničená.
- Hluková zátěž je sice, dle mého názoru, sice existující, ale naprostá marginálie silniční a kolejová doprava jsou o několik řádů horší hlukový problém a lidi se kvůli tomu nehroutí. A krajině je to úplně jedno, spokojeně si existuje dál.
- Na stroboskopický efekt potřebujete frekvenci změn (v tomto případě míhání se stínu) cca 10-50 Hz. To byl problém malých, rychle se točících, mnoholopatkových větrných turbín stavěných tak před 30+ lety. Dnešních velkých, pomalu je točících, třílopatkových se to netýká ani omylem.
- Fragmentace půdy? A to jako jak? To, že někde v lukách/polích sem-tam vyštětujete plochy o rozloze několika desítek m2 není fragmentace půdy. To si pletete s liniovými stavbami. A taky můžeme diskutovat nad tím, jestli fragmentace obřích monokulturních lánů není spíše ku prospěchu věci. Netvrdím, že pomocí větrných turbín, remízky, aleje a meze by byly lepší.
- Široké zpevněné komunikace? Na to jste přišel jak? Vše, co jsem u větrných elektráren kdy viděl, byly vyštětované, už dávno existující polní cesty.
- Pokles cen nemovitostí? To jako myslíte vážně? Tohle je krajině úplně u zadele.
Pořád čekám na info o tom jak "VTE ničí hustě obydlenou krajinu".
Dám vám ke srovnání příběh vedlejších efektů (jen) těžby uhlí v Karvinsku:
- Poklesy vlivem důlní činnosti. Poddolované oblasti, což byla kdysi úrodná krajina, jsou dnes neobyvatelné. Na východ od Ostravy je dnes oblasti cca 20x20 km, kde se nedá žít. Slavný šikmý kostel poklesl o více než 30 metrů.
- Kvůli poklesům některé hory úplně zmizí, jinde vzniknou celé hory z hlušiny. Z těch nových hor mají tendenci se vyplavovat ven různá svinstva. A třeba Ema v Ostravě už několik desítek let uvnitř hoří a uhasit to nejde. Takže se teď akorát reguluje únik jedovatých zplodin.
- Okolo tohohle území máte naopak extrémně husté osídlení, strašnou spoustu zastavěných ploch, sbohem bukolická idylo.
- Kompletní devastace vodního režimu krajiny. Poklesy stahují vodu jinam a aby se doly nezatopily podzemní vodou, musí se z podzemí odčerpávat obrovské objemy vody, resp. nasyceného solného roztoku, který tam v podzemí je. Odra byla svého času slanější než Balt.
- Odkalovací nádrže na procesní vodu pro doly vypadají jako rybníčky, ale protože je v nich jedovatá voda, zabíjí to vodní ptáky po stovkách.
- Výrony důlních plynů. Když se vám v důlní oblasti otevírají "bezedné" pukliny, ze kterých uniká výbušný plyn, není to žádná prča.
- A to vytěžené uhlí se odváží pryč, aby se spálilo někde jinde a skončilo jako další várka jedů a odpadu.
Nejpikantnější na tom všem je. Že ta krajina není zničená, je jen změněná. Těžba uhlí skončila a v té oblasti vznikla spousta neobvyklých biotopů a refugií pro živočichy a rostliny, pro které není v té charakteristické fádní české zemědělské krajině, s obřími lány prolévanými chemickými hnojivy a pesticidy, a ve smrkových plantážích na dřevo, místo.
Pane Veselý argumentujete že těžba uhlí je horší než VTE z hlediska ŽP. Ano máte pravdu , ale to uhlí se těžilo proto ,že bylo levné a ničilo se kvůli tomu ŽP. VTE je drahá takže se ničí ŽP kvůli drahé energii - není to na hlavu postavené ? Co se týče stroboskopického efektu u 3 lopatkových strojů před lety jsem se vydal k jedné 1MW VTE v Německu když jsem se dostal do stínů turbíny musel jsem si zakrýt oči abych neupadl protože jsem ztrácel orientaci. Prakticky v tom nešlo chodit.
Nemáte pravdu. Já se vám na uhlí snažil demonstrovat jak vypadá ničení krajiny doopravdy.
Vy jste ohledně větrné energie nepředvedl. A ceny jsou pro tuto diskuzi teprve irelevantní.
Frantíci běžně omezují svoje JE, když OZE hodně vyrábí. Takže budou omezovat JE ještě více.
Omezují jak o život, v pátek ještě výkon 42 GW, aktuálně výkon jen 29 GW z 63 GW možných = využití 45%. Navíc některé bloky jsou staré už skoro 50 let.
Když za to omezování dostanou prémii navíc k dříve prodané elektřině, byli by hloupí kdyby ty peníze, co leží na zemi, nezvedli.
Jenže všechen objem plánované výroby JE EDF neprodává. Jednoduše proto, protože nemá kupce.
Není potřeba prodávat "všechen objem", stačí když má kupce/prodá většinu té plánované výroby. Ceny futures ve Francii jsou známé a jsou dostatečně vysoké na to, aby EDF umožňovaly prodat té elektřiny i víc.
Třeba teď. Load veškeré elektřiny ve Francii 31 GW. JE dělají 32 GW (včera večer 38GW). Předpokládám, že obchodníci se nakoupí třeba 25 GW jako dlouhodobý kontrakt a těch 6 GW si nakoupí na spotu. Takže EDF prodá dopředu třeba 25 GW. Jenže klidně by prodat 40 GW, kdyby o elektřinu byl zájem.
Předpokládat můžete co chcete, ale vaše předpoklady nemají s realitou moc společného. Třeba proto, že se elektřina obchoduje i přes hranice. Vůbec nic nebrání tomu, mít prodáno na dlouhodobý kontrakt víc než jaké je aktuální zatížení ve Francii.
Jestli budeme muset přijmout jádro, tak jde o to v jaké podobě. Osobně bych preferoval to přirozené a nejlevnější kam je zacílen vývoj s gyrotronem. Snadná regulace spojená s akumumulcí, žádné problémy s úložištěm. Mnozí namítnou, že to je nesmysl, jenže tento nesmysl snadno nabourá jakýkoliv smysl potřebného jádra v podobě, jak je nám předkládán v současnosti. Vývoj tímto směrem je urychlen vizí velkých zisků.
Problém jádra je cena , ale na druhou stranu , jádru se vyrovná OZE+ vodík a to je ještě mnohem dražší. Co se týče Francie pak v současné době se budují akumulace a ty právě omezí utlum jádra a OZE na úkor plynu a uhlí. Spotřeba el. energie navíc v příštích letech poroste ETS2 bude hlavním motorem růstu spotřeby el. energie. Pokud se v posledních 10 ti letech v EU dekarbonizovala výroba el. energie tak v příštích 20 letech se budou dekarbonizovanou elektřinou nahrazovat fosilní paliva v dopravě a vytápění.
Tady je zase porovnávána výstavba cca tisícovky větráků na moři a 6 ks reaktorů EPR2 :
facebook.com/groups/674365535089075/permalink/1032987119226913/
„Výběrové řízení na pobřežní větrné turbíny zahájené 12. června se týká 700 až 1200 obřích větrných turbín, za zbytečnou přerušovanou elektřinu budou stát kolem 300 miliard eur. 6 reaktorů EPR2 vyjde na 72,8 milionu eur. Čistá sabotáž.
contrepoints.org/avis-de-tempete-sur-leolien-en-mer/
Poznamenává, že EDF odhadla náklady na šest reaktorů EPR2, schopných vyprodukovat 66 TWh ročně dispečersky řízené elektřiny po dobu 80 let životnosti, na 72,8 miliardy eur. Vzhledem k tomu, že větrné farmy na moři mají životnost pouze 20 až 25 let, bude projekt AO10 podle Federace vyžadovat „tři až čtyři po sobě jdoucí generace větrných elektráren“ pro pokrytí stejného období, přičemž celkové náklady potenciálně přesáhnou 300 miliard eur. Ročně bude vyrobena přerušovaná elektřina pouze 36 TWh.“
I diskuse je zajímavá :
„Poivre řekl: 20. června 2026 v 9:15 Na trochu praktičtější notu jsem právě jel po dálnici A6, která na svém burgundském úseku z Auxerre vede mezi dvěma řadami větrných turbín, z nichž velká část (čtvrtina?) je zastavena… Zajímalo by mě proč?
Odpověď Alain Verse říká: 21. června 2026 v 8:06 @Poivre: Proč? Protože když je necháme běžet, vyrábějí příliš mnoho elektřiny a my nevíme, co s ní… „






