Zlom pro Kněžice: Jedna z prvních bioplynových stanic v Česku bojuje o přežití

Desítky bioplynových stanic budou kvůli změně státní podpory čelit tlaku na omezení či ukončení provozu, výroba se jim nevyplatí. Takzvaný zelený bonus, který zvýhodňuje výkupní cenu elektrické energie z bioplynových stanic, stát garantuje po dobu 20 let provozu. Letos v srpnu skončí provozní podpora bioplynové stanici v Kněžicích na Nymbursku, která je první energeticky soběstačnou obcí v Česku. Levné teplo díky stanici a kotelně na biomasu dodává zhruba do 160 obecních objektů a rodinných domů. Přechod na výrobu biometanu je pro řadu stanic nereálný a podmínky nové modernizační podpory jsou pro obecní projekty silně nevýhodné, řekli dnes novinářům starosta obce Milan Kazda (nez.) a vedoucí bioplynové sekce sdružení CZ Biom Adam Moravec.

Provozní podpora je nyní složená z prodejní ceny, za kterou prodává obec elektrickou energii obchodníkovi, a zeleného bonusu, celkem tak obec dostává 4,70 Kč za kWh. "Toto 21. srpna skončí, klesneme na 3,45 Kč, ale jenom v období, kdy bude cena mezi plusovou nulou a 3,45 Kč," řekl Kazda. Přesné vyčíslení ztráty podle něj nyní nelze odhadnout, počítá ale s výrazným omezením provozu a snížením tržeb, minimálně o dva miliony korun ročně.

Úprava bioplynu na biometan se podle Kazdy nevyplatí, nejbližší plynovod je ale vzdálen čtyři kilometry. Obec usilovala i o bateriové úložiště, nedostala ale rezervovaný výkon od distributora. "Asi by měl být individuální pohled na každou bioplynku jiný, protože zařízení, které zpracovává 10.000 tun biologicky rozložitelných odpadů za rok, tak nemůžeme jen tak nad tím mávnout rukou a říct, že to prostě zavřeme a že skončíme jen proto, že nedokážeme vytvořit podmínky," dodal Kazda. Obec podle něj zatím nerozhodla, zda po ukončení provozní podpory v srpnu přejde na modernizační podporu nebo ji využije od příštího roku, kdy by se mohlo podařit vyjednat lepší podmínky.

Získání modernizační podpory na dalších 15 let je pro obec podmíněno investicemi zhruba 20 milionů korun. Modernizační vyhláška ale podle Kazdy nejasně vymezuje uznatelné náklady. Legislativa navíc uznává pouze nahrazované části, které nejsou starší pěti let.

Na nejasné nastavení systému modernizační podpory odborníci podle Moravce dlouhodobě poukazovali, stát ale zatím výzvy nereflektoval a podpora se dnes soustředí zejména na výrobu biometanu. "Na druhou stranu jsou tady projekty typu Kněžice a dalších mnoho takových, které precizně využívají teplo, to znamená, že se nevyplatí v tomto místě energeticky ani ekonomicky zavádět jiné řešení," řekl Moravec.

Stejný osud jako Kněžice letos podle Moravce čeká další tři bioplynové stanice, jedna z nich už do systému modernizační podpory přešla, další se snaží o přechod výroby na biometan nebo o změnu podmínek. "Změna podmínek se nějakým způsobem hýbe, jsme rádi za diskusi, kterou dnes vedeme s ministerstvem průmyslu a obchodu a s regulačním úřadem, kde cítíme už nějakou snahu o narovnání těch podmínek tak, aby byla vybalancovaná podpora biometanu i podpora těchto vysoce efektivních bioplynových stanic," dodal Moravec. Připomněl, že se změnou podmínek nelze otálet, bioplynových stanic, kterým skončí provozní podpora, bude v dalších letech přibývat, příští rok půjde o dalších devět, většině pak skončí podpora kolem roku 2032.

Problémem je podle Moravce i blížící se konec podpory výroby tepla z pevné biomasy, která je vyhlášená jen do konce letošního roku. Pro její pokračování je nutná notifikace od Evropské komise, stát ale jednat zatím nezačal.

Kněžická bioplynová stanice zpracovává organický odpad ze zemědělských farem v okolí, zejména kejdu hospodářských zvířat, zbytkovou siláž a traviny, a obsah septiků z obce a okolí. Zařízení také nahrazuje kanalizaci a čistírnu odpadních vod. Z těchto zdrojů vyrábí bioplyn, elektřinu, horkou vodu na vytápění většiny obce, topné pelety z biomasy a hnojivo pro zemědělství. Bioplynová stanice s jednou kogenerační jednotkou s elektrickým výkonem 330 kW je v provozu nepřetržitě.

Místní bioplynová stanice funguje od roku 2006, kdy vznikla jako 13. v Česku, dnes je jich zhruba 540. Obec s 530 obyvateli stála technologie na využití obnovitelných zdrojů energie 138 milionů korun. Většinu nákladů pokryla dotace, na zbývajících 43 milionů si obec vzala úvěr. Návratnost investice do kotelny na biomasu a bioplynové stanice na zpracování odpadů, díky níž se stala obec z větší části energeticky soběstačná, byla 14,5 roku.