Projekt největší solární elektrárny ve Spojeném království s plánovaným výkonem 350 MW získal od úřadů povolení k výstavbě. Elektrárna Cleve Hill bude disponovat 880 tisíci solárními panely na 364 hektarech. První konzultace se zúčastněnými stranami v souvislosti s územním rozsahem započala již v roce 2017. Původně měla být elektrárna hotova již letos, nově je očekáváno spuštění v roce 2023.
Solární elektrárna Cleve Hill s instalovaným výkonem 350 MW <a href="https://www.gov.uk/government/news/cleve-hill-solar-park-project-granted-development-consent">dostala ve Spojeném království zelenou</a>. Projekt ležící jihovýchodně od Londýna by měl také, kromě 880 tisíců solárních panelů, zahrnovat zařízení na skladování energie <a href="https://www.solarpowerportal.co.uk/news/uks_largest_solar_park_cleve_hill_granted_development_consent">s kapacitou až 700 MWh</a>. Za projektem stojí společnosti Wirsol Energy a Hive Energy, které věří, že elektrárna pomůže snížit emise CO2 o 68 tisíc tun ročně.
Výstavba elektrárny by měla začít nejpozději na začátku příštího roku a být zprovozněna do tří let. <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/ve-velke-britanii-vyroste-nejvetsi-solarni-elektrarna-zcela-bez-podpory">V době představení projektu</a> v roce 2017 společnosti věřily ve spuštění elektrárny v letošním roce. Konzultační a povolovací proces se však vzhledem k velikosti projektu značně protáhl.
<blockquote>„Inspektorát plánování se zavazuje poskytnout místním komunitám příležitost zapojit se do zkoumání projektů, které by na ně mohly mít vliv. Místní lidé, místní úřady a další zúčastněné strany se mohly zúčastnit šestiměsíčního konzultačního procesu. Před vydáním doporučení úřad vyslechl a plně zohlednil místní názory,“ uvedla výkonná ředitelka Inspektorátu plánování, Sarah Richardsová.</blockquote>
<h2>Místním obyvatelé se staví proti projektu</h2>
Místní aktivisté během konzultace vyjádřili obavy, že rozsah solární elektrárny, který odpovídá 600 fotbalovým hřištím, může pro místní oblast způsobit více škody než užitku. Poslankyně Helen Whatelyová například uvedla, že rozsah výstavby bude znamenat industrializaci přírody.
<blockquote>„Nemluvíme o několika polích – zničilo by to celou krajinu. Chci, abychom do roku 2050 dosáhli uhlíkové neutrality, ale to by nemělo přijít za každou cenu,“ řekla Sunday Telegraph Whatleyová.</blockquote>
Kampaň na ochranu venkova Anglie v Kentu také varovala, že navrhované zařízení pro skladování elektřiny je jedno z největších na světě, což by údajně mohlo zvýšit riziko výbuchu a požáru.
<h2>OZE jsou pro Spojené království priorita</h2>
Obnovitelné zdroje energie jsou pro Spojené království klíčové ve snaze ukončit příspěvek ke klimatické krizi budováním uhlíkově neutrální ekonomiky do roku 2050.
V posledních týdnech zaznamenala země rekordní úroveň výroby z čistých zdrojů elektřiny. Minulý měsíc dosáhla nízkoemisní výroba nového rekordního maxima ve výši 9,97 GW. Díky tomu Spojenému království <a href="https://oenergetice.cz/zahranicni/britanie-pokorila-drivejsi-rekord-poctu-hodin-nepretrzite-vyroby-elektriny-bez-uhli">dosáhlo nejdelšího úseku bez elektřiny z elektráren spalujících uhlí</a> od průmyslové revoluce.
Instalovaný výkon solárních elektráren by dle odhadů mohl do roku 2030 vzrůst až na 27 GW. A to poté, co britská vláda opět umožnila solárním elektrárnám a větrným projektům na pevnině soutěžit <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/spojene-kralovstvi-reviduje-podporu-onshore-vetrnych-solarnich-elektraren">v aukcích na vládní podporu</a>.
Zdroj úvodní fotografie: www.clevehillsolar.com

Obnovitelné zdroje

Největší britský solární projekt dostal zelenou od úřadů, v provozu bude do 3 let

Vláda na svém pondělním jednání projednala novelu zákona o podporovaných zdrojích, která zavádí některé nové druhy podpory pro výrobny energií z obnovitelných zdrojů. Novela nyní čeká na podpis premiéra a následně bude předložena Parlamentu. Účinná má být od 1. ledna 2021.
Novela byla zařazena do legislativního plánu vlády již pro rok 2018. Její zpoždění mělo za následek rozdělení materiálu na novelu energetického zákona (ta měla být součástí jednoho balíčku) a novelu zákona o podporovaných zdrojích.
Jak náš web <a href="https://oenergetice.cz/elektrarny-cr/vlada-schvalila-snizeni-podpory-pro-solarni-elektrarny" target="_blank" rel="noopener">již informoval</a>, součástí novely je snížení podpory pro solární zdroje. U ostatních zdrojů zůstává podpora na průměru požadovaném Evropskou komisí.
Novela zároveň ale neobsahuje například pravidla pro záruky původu na biometan, která byla v průběhu legislativního procesu z novely vyňata. Rovněž chybí i ustanovení pro podporu komunitní energetiky. Jejich zavedení ale požaduje směrnice o podporovaných zdrojích RED II, proto budou muset být předmětem následující novely. Termín pro transpozici směrnice je přitom již příští rok v červnu.
<h2>Kontrola překompenzace a aukce</h2>
Novela zákona počítá s kontrolou tzv. překompenzace.  Tím reaguje na pravidla Evropské unie, která toto požadují. Kontrolována bude slučitelnosti podpory energie z obnovitelných zdrojů a dalších podporovaných zdrojů energie s vnitřním trhem Evropské unie – posuzována tedy dle nového zákona bude ziskovost podporovaných elektráren přes takzvané vnitřní výnosové procento (IRR).
Podpora čistých zdrojů bude v budoucnu vyplácena přes tzv. zelené bonusy. Stát bude fakticky dorovnávat rozdíl mezi tržní cenou a cenou výkupní. Výši bonusu bude každoročně určovat ERÚ.
Novela zákona rovněž zavádí pravidlo soutěžení podpory pro zdroje středního a většího rozsahu ve speciálních aukcích. Aukci na podporu OZE dle nových pravidel RED II už například <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/slovensko-vypsalo-historicky-prvni-aukci-obnovitelne-zdroje" target="_blank" rel="noopener">vyhlásilo Slovensko</a>, kvůli virovým opatřením ji ale ministerstvo prozatím odložilo. Do podoby aukcí bude moci poměrně významně přímo zasahovat vláda. Ta bude vydávat nařízení, kterým stanoví např. druhy podporovaných zdrojů, typ zařízení a výkon, či zda se bude aukce konat na podporu nových, či modernizovaných výroben apod.
<h2>Nové druhy podpory</h2>
Stát bude od roku 2021 podporovat výrobu elektřiny v tzv. modernizovaných výrobnách, tedy těch, které projdou rekonstrukcí, ale uvedeny do provozu byly již před lednem 2021. Platí ale, že to, zda bude podpora udělena, bude záviset na vládě. Rovněž podpora modernizované výrobny bude muset být vysoutěžena v aukci.
Novela zákona zavádí i tzv. udržovací podporu (pro elektřinu i teplo). Ta je zbytkovou kategorií podpor pro zdroje, které splní podmínky podzákonného předpisu a na žádnou jinou podporu již nedosáhnou. Účelem podpory je zachování již existujících výroben, které využívají OZE a tím tak čelí vyšším provozním nákladům oproti používání zdrojů fosilních. Tento druh podpory nebude aukcionován.

Novela zákona o podporovaných zdrojích mimo kontroly překompenzace zavede například aukce

Není neobvyklé, že se něco změní až na základě vládní diskuse. Na dotaz ohledně povolené ziskovosti solárních elektráren, kterou v pondělí schválila vláda, to dnes ČTK napsal vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Potvrdil, že kabinet schválil snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí, tj. že takzvané vnitřní výnosové procento (IRR) pro ně má činit 6,3 procenta. Ve veřejně dostupném <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBFQBXP4C">materiálu</a> pro jednání kabinetu byla přitom uvedena maximální přípustná výše IRR pro soláry ve výši 8,4 procenta. Formu projednání návrhu kritizuje Solární asociace.
<blockquote>&#8222;K posunu na nižší sazbu vedla fakta spojená s podílem podpory jednotlivých obnovitelných zdrojů energie a jejich podílem na celkové výrobě elektřiny. U ostatních obnovitelných zdrojů jsme drželi horní hranici podpory. Stejně tak budeme podporovat nově instalované obnovitelné zdroje energie, včetně fotovoltaiky. Musí to být nicméně za férových podmínek. V letech 2009 až 2010 se to zcela vymklo, což nás bude stát 500 miliard korun jen v solárech,&#8220; uvedl dnes Havlíček.</blockquote>
Návrh na nižší sazbu podle něj vyplývá z rozpětí stanovaného Evropskou komisí. &#8222;Ta dala jasné rozmezí 6,3 až 8,4 procenta. A vláda se přiklonila k nejnižší hodnotě,&#8220; sdělil ministr. S tím však nesouhlasí předseda představenstva Solární asociace Jan Krčmář. Argumentuje, že tabulku s povoleným IRR původně napsaly české úřady a ČR si je může kdykoliv změnit.
<blockquote>&#8222;Solární asociace se také pozastavuje nad netransparentním způsobem projednání novely na vládě. Tento bod totiž vláda zařadila na své jednání až na poslední chvíli bez předchozího oznámení v programu. Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom ještě v pátek poslalo na vládu návrh novely se zcela jinými parametry,&#8220; uvedl Krčmář.</blockquote>
Upozornil, že snížení výnosového procenta pro solární elektrárny tak neprošlo ani meziresortním připomínkovým řízením, ani posouzením v Legislativní radě vlády.
<blockquote>&#8222;Opatření na snížení podpory produkce čisté elektřiny navíc vláda schválila ve stejné době, kdy prosazuje legislativní rámec pro masivní dotace novým jaderným reaktorům. Svými kroky tak může vláda ještě prohloubit problémy pro celou ekonomiku, těžce zkoušenou nouzovým stavem během pandemie koronaviru,&#8220; dodal Krčmář.</blockquote>
U dalších obnovitelných zdrojů stanovila vláda v rámci novely zákona o podporovaných zdrojích energie (POZE) IRR na maximální možnou výši a návrh MPO nijak neupravovala. U vodních, větrných a geotermálních elektráren to bude sedm procent, pro výrobu elektřiny z biomasy 9,5 procenta a u bioplynu 10,6 procenta. U všech obnovitelných zdrojů bude vláda podporu vyplácet formou zeleného bonusu, kdy bude stát dorovnávat rozdíl mezi tržní a výkupní cenou elektřiny.
Havlíček v pondělí uvedl, že očekává, že změna podpory pro obnovitelné zdroje povede k roční úspoře na podpoře mezi sedmi a deseti miliardami korun. Celkem stát ročně vyplatí na podpoře přes 40 miliard, předloni to bylo 46,1 miliardy. Havlíček předpokládá, že se úspora rozdělí mezi pokles výdajů státního rozpočtu a snížení ceny elektřiny pro spotřebitele. Novela zákona o POZE musí ještě projít Parlamentem a musí ji podepsat prezident.

Elektrárny v ČR

Havlíček k solárům: Není neobvyklé, že se něco změní až na vládě

Vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny na minimální úroveň v rozpětí stanoveném Evropskou komisí. Vnitřní výnosové procento (IRR) má činit 6,3 procenta, dosud to bylo 8,4 procenta. Ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) dnes po jednání kabinetu řekl, že dosavadní podpora byla příliš vysoká.
Vláda rozhodla o změně podpory pro všechny druhy obnovitelných zdrojů energie. U solární energetiky rozhodla o minimální možné podpoře, u ostatních zdrojů se drží mezi minimální a maximální hodnotou stanovenou EK. &#8222;Důvodem je, že fotovoltaický boom z roku 2009 a 2010 byl jeden z největších tunelů v České republice. V jednu chvíli se až zdesetinásobily výkupní ceny,&#8220; řekl Havlíček.
Podle něj je podpora solárních elektráren neúměrně vysoká k tomu, nakolik se podílejí na výrobě elektřiny. Podpora pro fotovoltaické elektrárny ročně činí 29,2 miliardy korun, ale na celkové výrobě elektřiny se podílejí ze dvou procent. Havlíček to srovnal s výrobou elektřiny z biomasy, kterou stát ročně podporuje čtyřmi miliardami korun, ale na výrobě elektřiny se podílí ze 4,6 procenta.
U vodních, větrných a geotermálních elektráren stanovila vláda IRR sedm procent. Podpora pro výrobu elektřiny z biomasy bude 9,5 procenta, u bioplynu 10,6 procenta. U všech obnovitelných zdrojů bude vláda podporu vyplácet formou zeleného bonusu, kdy bude stát dorovnávat rozdíl mezi tržní a výkupní cenou elektřiny.

Vláda schválila snížení podpory pro solární elektrárny

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) upravilo na základě připomínek novelu zákona, která řeší možnou dřívější nepřiměřenou podporu solárních a dalších obnovitelných zdrojů energie. Vyplývá to z <a target="_blank" href="https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBFQBXP4C">databáze</a> připravované legislativy. Náměstek MPO pro energetiku René Neděla dnes ČTK řekl, že materiál tak může projednat vláda. Vyplácení podpory pro solární elektrárny dlouhodobě kritizuje prezident Miloš Zeman.
Naposledy v polovině dubna prezident uvedl, že bude apelovat na ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO), aby se zasadila o úspory ve státním rozpočtu, jehož deficit má letos kvůli koronaviru činit 300 miliard korun. Zeman přitom navrhuje právě zrušit podporu pro solární elektrárny.
Takzvané zelené zdroje energie dostávají v ČR ročně finanční podporu v řádech desítek miliard korun. Celkové náklady v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, předloni jim bylo vyplaceno 46,1 miliardy korun. Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) v polovině ledna uvedl, že příspěvek podporovaným zdrojům energie by mohl od roku 2021 klesnout zhruba o pětinu až 30 procent. Méně by měl zaplatit stát, který ročně vydává 27 miliard, i koneční spotřebitelé, kteří přispívají zhruba 20 miliardami Kč. Systém kontrol nadměrné podpory výroby energie z obnovitelných zdrojů energie, takzvané kontroly překompenzace, má vymezit právě dlouhodobě připravovaná novela o podporovaných zdrojích energie (POZE).
MPO už dříve uvedlo, že překompenzace podpory může a mohla vzniknout především na základě kumulace podpory takzvané zelené elektřiny s jinou provozní nebo investiční podporou nebo nadhodnocením některé z položek výrobních nákladů.
Po Česku to požaduje Evropská komise v rámci uděleného souhlasu s podporou těchto zdrojů, takzvané notifikace. Princip ověření přiměřenosti podpory je založen na vyhodnocování výnosnosti u projektů POZE uvedených do provozu mezi roky 2006 až 2015, a to vždy po deseti letech provozu. Předmětem kontrol má být posouzení takzvaného vnitřního výnosového procenta (IRR), přičemž při překročení zákonem stanovené meze bude výrobna považována za pobírající nadměrnou podporu, která se zakazuje.
Oborové asociace dlouhodobě upozorňují, že problém je ve zdánlivém detailu, a to právě ve stanovení rozdílného IRR pro jednotlivé zdroje. MPO rozdělení hájí, podle Neděly vychází právě z různých notifikačních rozhodnutí pro jednotlivé zdroje. Dřívější verze novely počítala se stanovením IRR pro palivové zdroje (využívající biomasu a bioplyn) na 10,6 procenta a u nepalivových zdrojů (fotovoltaické, větrné a malé vodní elektrárny) na 8,4 procenta.
V aktuální verzi novely se již s rozdělením na palivové a nepalivové zdroje nepočítá. U výroben využívající energii vody, větru a geotermální energii je IRR stanoveno na sedm procent, u fotovoltaických zdrojů 8,4 procenta, u biomasy 9,5 procenta a u bioplynu 10,6 procenta. Podle Neděly změna vychází z výtek Legislativní rady vlády, Evropské komise a ministerstva financí, kterým se nelíbilo rozdělení na palivové a nepalivové zdroje, a požadovaly dodržování údajů z notifikačních rozhodnutí.
S návrhem nesouhlasí Komora obnovitelných zdrojů energie, podle které by vláda měla zajistit rovný přístup ke všem zdrojům. &#8222;V současném návrhu však nedůvodně jako jediné postihuje malé vodní a větrné elektrárny, které jsou naopak provozem a rizikovostí minimálně stejně náročné jako ostatní zdroje,&#8220; uvedl dnes předseda komory Štěpán Chalupa.
Zda změna bude znamenat větší pročet zdrojů, u kterých bude překompenzace zjištěna, Neděla předjímat nechtěl. Potvrdil, že kontrola se má týkat asi 3000 větších zdrojů. Podle dřívějších informací tvoří tyto zdroje zhruba desetinu z celkového počtu zelených zdrojů čerpajících podporu. Tento omezený počet zdrojů však čerpá převážnou většinu vyplacené podpory zdrojům POZE.
Řada asociací včetně Svazu průmyslu a obchodu, Svazu moderní energetiky nebo Solární asociace dlouhodobě kritizuje také to, že MPO v novele nezařadilo do plánovaných energetických aukcí velké solární zdroje. Na postoji ministerstva se podle Neděly nic nemění ani v nové verzi materiálu. &#8222;Zůstalo to, nedáváme aukce na velké soláry, myslíme si, že se dá realizovat prostřednictvím investiční dotace,&#8220; řekl dnes ČTK Neděla.

MPO upravilo novelu, která řeší možnou nepřiměřenou podporu solárů

S rostoucím celkovým instalovaným výkonem v solárních elektrárnách se Německo rychle přibližuje současnému limitu, po jehož vyčerpání již nebudou mít nové projekty malých a středních elektráren nárok na provozní podporu v podobě výkupní ceny. Podle průzkumu tamního sdružení očekávání o budoucím stavu solárního průmyslu zkolabovala, kdy za poslední kvartál klesla o více než polovinu, přičemž se nejedná o vliv současné pandemie onemocnění COVID-19.
Německo před několika lety přešlo v případě nových velkých fotovoltaických elektráren na podporu v podobě aukcí, kde developeři mezi sebou soutěžení o výkupní cenu. V případě malých a středních elektráren nicméně podpora stále funguje na bázi garantované výkupní ceny (feed-in tarif). Tato podpora však pro nové projekty měla podle původních plánů skončit při dosažení celkového instalovaného výkonu solárních elektráren v zemi o hodnotě 52 GW.
Německá vláda sice loni na podzim představila plány na zrušení tohoto limitu, mimo jiné z důvodu vyšší potřeby solárního výkonu pro nahrazení části původně plánovaných větrných elektráren, jejichž rozvoj v zemi v poslední době značně zpomalil, v současné době ale stále ještě není změna legislativně schválena. Podle aktuálních předpokladů by hranice 52 GW mohla být překročena již letos v létě, což by mohlo vést k zastavení řady projektů, pokud nebude změna limitu realizovaná včas.
Podle <a href="https://www.solarwirtschaft.de/2020/04/21/angst-vor-solardeckel-geschaeftserwartung-im-freien-fall/" target="_blank" rel="noopener">průzkumu Federálního svazu pro solární průmysl</a> má tato situace masivní dopad na očekávání společností napříč celým dodavatelským řetězcem ohledně budoucích zakázek, přičemž již nyní údajně roste počet zrušených velkých projektů. Očekávání svaz reprezentuje indexem, který za poslední čtvrtletí klesl z hodnoty 141,2 bodů na 68,5 bodů, tedy o více než polovinu.
<figure id="attachment_83193" class="wp-caption aligncenter" style="width: 2740px;"><img class="size-full wp-image-83193" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Index-ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-2020-04.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Index-ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-2020-04.jpg 2740w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Index-ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-2020-04-512x294.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Index-ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-2020-04-768x441.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Index-ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-2020-04-1024x589.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Index-ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-2020-04-725x417.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Index-ocekavani-nemeckeho-solarniho-prumyslu-2020-04-800x460.jpg 800w" alt="Index očekávání německého solárního průmyslu. Zdroj: solarwirtschaft.de" width="2740" height="1575" /><figcaption class="wp-caption-text">Index očekávání německého solárního průmyslu. Zdroj: solarwirtschaft.de</figcaption></figure>
Podle předsedy svazu Carstena Körniga je takto prudký pokles bezprecedentní a stále více firem ze solárního průmyslu se obává o svou budoucnost.
<blockquote>„Limit pro solární elektrárny musí být okamžitě odstraněn, abychom na poslední chvíli mohli odvrátit škody na Energiewende a našem odvětví. Odsunutí nové legislativy na období po letních prázdninách nepřichází v úvahu, protože limit o hodnotě 52 GW instalovaného výkonu bude dosažen pravděpodobně v průběhu léta,“ říká Körnig.</blockquote>

Očekávání německého solárního průmyslu kolabují, limit pro podporu by mohl být vyčerpán již v létě

Současná opatření pro zamezení šíření nákazy COVID-19 mají dopady na řadu průmyslových odvětví, přičemž výjimkou není ani evropský solární sektor. Podle některých zástupců z jeho řad by evropské vlády měly usnadnit proces povolování nových projektů, aby se sektor spolu s evropskými ekonomikami mohl co nejrychleji zotavit.
Restriktivní opatření v podobě uzavření hranic či omezení ekonomické aktivity mají zástupců evropského solárního průmyslu dopady v podobě snížení poptávky, narušení dodavatelského řetězce či obtíženější přístup k financování. Michael Schmela z asociace SolarPower Europe spolu s dalšími zástupci průmyslu vidí cestu v rychlejším schvalování projektů, které by mělo průmysl opět nastartovat.
Podle Alessioho Cipulloho z lobbystické skupiny Elettricita Futura by snadnější schvalování projektů umožnilo rychlejší realizaci již naplánovaných investic. Například Itálie si ve svém národním energeticko-klimatickém plánu stanovilo pro rok 2030 cíl v podobě 51,1 GW instalovaného výkonu v solárních elektrárnách. Ke konci loňského roku přitom s odhadovanými 20,9 GW nedosahovala ani poloviny této hodnoty.
Podobně <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/041420-europes-pv-sector-wants-faster-permitting-for-post-lockdown-boost" target="_blank" rel="noopener">se podle S&amp;P Global</a> vyjádřil i prezident asociace SolarPower Europe, Aristotelis Chantavas, podle nějž by Evropská komise měla jednat s jednotlivými vládami o usnadnění povolovacích procesů pro zrychlení růstu solárního výkonu.
<blockquote>„Povolování je obrovskou překážkou pro projekty. Chceme, aby o tom Evropská komise jednala s místními a národními vládami,“ uvedl Chantavas.</blockquote>
<h2>Solární sektor je zbrzděn i ve slunném Španělsku</h2>
Striktní preventivní opatření dopadají i na solární sektor ve Španělsku, které bylo současnou koronavirovou krizí silně zasaženo. Zatímco dříve tamní lobbystická skupina UNEF předpovídala pro letošní rok nárůst instalovaného výkonu v solárních zdrojích o 2-4 GW, nyní se přiklání ke spodní hranici tohoto odhadu.
Podle ředitele skupiny Jose Donosa solární sektor rovněž čelí nízkým cenám elektřiny, problémům s financování projektů a zastaralému tržnímu systému založeném na závěrných zdrojích.
<blockquote>„Fotovoltaika takto nefunguje. Pokud se chceme obejít bez podpory, musíme reformovat trhy, aby poskytovaly spolehlivé cenové signály,“ uvedl Donoso.</blockquote>
Nízké ceny elektřiny by podle něj mohly vést k tomu, že banky přehodnotí podmínky financování. Španělská vláda by tak podle něj měla urychlit plánovací procesy a uspořádat co nejrychleji více aukcí.
<blockquote>„Aukce s fixní cenou odstraní obavy z nízkých cen elektřiny a umožní přístup k příznivějším podmínkám financování,“ dodal.</blockquote>

Evropský solární sektor chce snazší povolování projektů pro rychlejší zotavení

Na konci roku 2020 přijdou o podporu veškeré větrné elektrárny, které zahájily provoz před 31. prosincem 2000 – celkově se jedná o přibližně 4 GW instalovaného výkonu. Do roku 2025 následně podpora vyprší celkem <a href="https://www.wind-energie.de/fileadmin/redaktion/dokumente/publikationen-oeffentlich/themen/04-politische-arbeit/01-gesetzgebung/20200306_Massnahmenplan_Weiterbetrieb_final.pdf">16 GW instalovaného výkonu</a>, který bude bojovat o výnosy na běžném trhu bez státní podpory. Aktuálně Německo disponuje cca 53 GW výkonu větrných elektráren.
Německo se bude muset vypořádat s poměrně novým fenoménem. Nejenže bude pro dosažení klimatických cílů nutné stavět nové obnovitelné zdroje, ale bude poprvé ve větší míře nutné nahrazovat ty, které již nebudou pobírat podporu a již nemusí být ekonomické je provozovat.
Vypršení podpory se podstatně dotkne také větrných elektráren, na které německá vláda sází především. Jak ukazují data spolku BWE, v následujících pěti letech přijde o podporu až 30 % výkonu stávajících větrných elektráren. Každoročně přitom půjde o cca 2-3 GW. Výjimkou je pouze tento roku, kdy se jedná o 4 GW a rok 2025 (cca 1,7 GW). Celkem tak vyprší podpora 16 GW z aktuálně provozovaných 53 GW instalovaného výkonu.
<figure id="attachment_82829" class="wp-caption alignleft" style="width: 977px;"><img class="size-full wp-image-82829" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Snímek-obrazovky-2020-04-10-v-12.38.14.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Snímek-obrazovky-2020-04-10-v-12.38.14.png 977w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Snímek-obrazovky-2020-04-10-v-12.38.14-512x278.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Snímek-obrazovky-2020-04-10-v-12.38.14-768x417.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Snímek-obrazovky-2020-04-10-v-12.38.14-725x394.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/04/Snímek-obrazovky-2020-04-10-v-12.38.14-800x435.png 800w" alt="Vypršení podpory německým větrným elektrárnám po roce 2020" width="977" height="531" /><figcaption class="wp-caption-text">Vypršení podpory německým větrným elektrárnám po roce 2020</figcaption></figure>
V současné době přitom výstavba nových elektráren v sousedním Německu neprobíhá podle představ vlády. Například v loňském roce přibylo pouze 1078 MW instalovaného výkonu. V letošním prvním čtvrtletí sice výstavba mírně zrychlila, ani nyní ale nedosahuje hodnot, na které bylo Německo zvyklé v letech 2017 a 2018.
S ohledem na probíhající pandemii onemocnění COVID-19 ovšem nejde očekávat, že by měl letošní rok být nadprůměrný. Pokud bude výstavba v dalších letech obdobná, jako v minulém roce, pak se nedá vyloučit, že se hodnota instalovaného výkon větrných elektráren bude snižovat.
Současně ani výsledky aukcí nenasvědčují tomu, že by měl být trend brzy zvrácen. Řada vypsaných aukcí pro větrné elektrárny se totiž ani zdaleka nenaplní – například v <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/aukce-vetrne-elektrarny-nemecku-se-opet-nazaplnila-solarnich-projektu-dostatek">poslední aukci vypsané v objemu 300 MW uspělo 20 projektů o výkonu 150,1 MW.</a>
Hlavní neznámou aktuálně je, kolik větrných elektráren, které přijdou o podporu, bude nadále schopných provozu. Podle informací BWE je z technického hlediska většina větrných elektráren schopná provozu ještě dalších 5 – 10 let.
Problém ovšem bude mnohem častěji s ekonomickou stránkou provozu. Vlastníci elektráren budou vystaveni cenám na trhu, přičemž podle průzkumů budou pro pokrytí svých nákladů potřebovat <a href="https://www.wind-energie.de/fileadmin/redaktion/dokumente/publikationen-oeffentlich/themen/04-politische-arbeit/01-gesetzgebung/20200306_Massnahmenplan_Weiterbetrieb_final.pdf">ceny alespoň 46 EUR/MWh</a>, aby se jejich provoz vyplatil (v případě elektráren o výkonu do 1 MW, kterých bylo v letech 2000-2005 postaveno nejvíce).
S ohledem na relativně nízké ceny elektřiny na spotových trzích v časech, kdy jsou pro výrobu větrných elektráren příznivé podmínky, bude dosažení ekonomického provozu obtížné. Stejně se vyjadřuje i spolek BWE, který uvádí, že pouze při vhodném nastavení legislativy je možné zajistit výrobu těchto elektráren i bez podpory.

Německo

Téměř třetině německých větrných elektráren vyprší v dalších 5 letech podpora, budou bojovat o přežití

Francie má za sebou další aukce na podporu obnovitelných zdrojů, ve kterých získaly podporu projekty s instalovaným výkonem přesahujícím 1,7 GW.  Mezi nimi téměř 750 MW pevninských větrných elektráren s průměrnou cenou 62,9 EUR/MWh a skoro 650 MW solárních elektráren s průměrnou cenou 62,1 EUR/MWh. Termíny pro výstavbu probíhajících projektů byly posunuty kvůli současné situaci. Zároveň se Francie rozhodla odsunout většinu výkonu z červencového do listopadového kola.
V poslední <a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/040320-france-awards-17-gw-renewables-projects-adjusts-2020-auction-schedule">francouzské aukci na podporu OZE</a> bylo úspěšných více než 1,7 GW nových projektů. Největší podíl na získané podpoře mají se 749 MW pevninské větrné elektrárny s průměrnou cenou 62,9 EUR/MWh. Původně Francie plánovala podporu 630 MW těchto zdrojů, ovšem vzhledem k dostatečné nabídce a cenám toto množství překročila.
Podporu celkem 649 MW získaly také solární projekty na zemi s průměrnou cenou 62,1 EUR/MWh. Tato kategorie ovšem nenaplnila maximální soutěžené množství, které činilo 850 MW. Francouzská aukce v tomto ohledu dopadla přesně obráceně než poslední aukce německá, <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/aukce-vetrne-elektrarny-nemecku-se-opet-nazaplnila-solarnich-projektu-dostatek">kde bylo solárních elektráren přebytek a větrných nedostatek</a>.
Dalším 312 MW byla udělena podpora ve zvláštních kategoriích solárních elektráren (inovativním, v konkrétní lokalitě a v zámoří).
<blockquote>„Průběh mnoha projektů obnovitelných zdrojů energie je v současné době přerušen. Proto jsme se rozhodli udělit delší čas pro projekty ve výstavbě a odložit další výběrová řízení,“ uvedla ministryně energetiky Elisabeth Bourneová.</blockquote>
Francouzská vláda také, kvůli současné situaci, upravila harmonogram pro nadcházející aukce. Dvě třetiny objemu pro větrné a solární elektrárny přesunula z červencové aukce na listopad. Aukci pro střešní solární instalace posunula z července na září a aukci pro inovativní solární elektrárny z dubna na červen. Francie není jediná, která takto reaguje na nákazu koronavirem – například <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/slovensko-zrusilo-kvuli-koronaviru-historicky-prvni-aukci-podporu-oze">Slovensko svoji plánovanou aukci úplně zrušilo</a>.
<h2>Podpora pro 28 GW v příštích pěti letech</h2>
Francie plánuje v příštích pěti letech podpořit až 28 GW instalovaného výkonu projektů větrných a solárních elektráren, aby dosáhla svých energetických cílů. Jejich konečný návrh počítá s aukcemi na 10 GW solárních elektráren na zemi, 4,5 GW střešních solárních elektráren, více než 9 GW větrných elektráren na pevnině a téměř 5 GW na moři.
<blockquote>„Zdravotní krize, kterou procházíme, nesmí v žádném případě vést k tomu, abychom se vzdali ambiciózních cílů pro obnovitelné zdroje,“ dodala Bourneová.</blockquote>
Zdroj úvodní fotografie: National Grid

Francouzské aukce OZE: 1,7 GW úspěšných projektů a odložené termíny kvůli koronaviru

Přestože cena domácích fotovoltaických systémů v posledních letech výrazně klesla, ani v budoucnu se zřejmě jejich rozvoj ve větší míře neobejde bez podpory. Podle predikcí vládního úřadu by celkový instalovaný výkon domácích solárních elektráren v USA mohl do roku 2050 mohl být při snížení podpory až o čtvrtinu nižší než v případě zachování současného systému.
Většina států v USA v současné době využívá pro podporu rozvoje domácích fotovoltaických elektráren takzvaný net metering, tedy systém, který domácnostem umožňuje síť de facto využívat jako baterii. Domácnosti tak v rámci zúčtovacího období zaplatí pouze za odebraný objem snížený o množství elektřiny, které do sítě dodaly.
V rámci net meteringu tak mají přebytky od samovýrobců obvykle stejnou hodnotu, jakou by zaplatili za její odběr ze sítě. Americká vládní agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) tak ve svém letošním energetickém výhledu modelu kromě původního systému <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=43255" target="_blank" rel="noopener">modeluje i scénář, kdy by přebytky domácností byly kompenzovány velkoobchodní cenou</a>, která je obvykle výrazně nižší než konečná cena za dodávku.
Americký úřad tímto alternativním výhledem částečně reaguje na změny systému podpory v některých státech. Například ve státu New York byly domácí fotovoltaiky uvedené do provozu před rokem 2020 podpořeny net meteringem v plné výši, zatímco nové zdroje budou podpořeny v rámci takzvané kompenzace hodnoty decentrálních zdrojů, kdy cena za přebytky bude mnohem blíž velkoobchodním cenám elektřiny. Podobně ve státu Arizona budou nové domácí fotovoltaické systémy podpořeny metodou hodnoty ušetřených nákladů, kdy se budou ceny za přebytky pohybovat někde mezi maloobchodní a velkoobchodní cenou.
Velkoobchodní ceny, za které se elektrická energie obchoduje na jednotlivých regionálních trzích, jsou výrazně nižší než konečná cena za dodávku pro odběratele, jelikož zahrnují pouze náklady na výrobu elektřiny. Koncové ceny naproti tomu zahrnují další položky, především náklady na přenos a distribuci elektřiny.
<figure id="attachment_82360" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-82360" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Predpokladany-vyvoj-vykonu-v-domacich-fotovoltaikach-v-USA-2010-2050.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Predpokladany-vyvoj-vykonu-v-domacich-fotovoltaikach-v-USA-2010-2050.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/03/Predpokladany-vyvoj-vykonu-v-domacich-fotovoltaikach-v-USA-2010-2050-512x212.png 512w" alt="Předpokládaný vývoj instalovaného výkonu v domácích fotovoltaických elektrárnách v USA do roku 2050. Zdroj: EIA" width="725" height="300" /><figcaption class="wp-caption-text">Předpokládaný vývoj instalovaného výkonu v domácích fotovoltaických elektrárnách v USA do roku 2050. Zdroj: EIA</figcaption></figure>
Například pro rok 2050 EIA počítá s průměrnou cenou elektřiny pro domácnosti v USA na úrovni 12,5 centů za kWh (v cenách z roku 2019), zatímco velkoobchodní složka má tvořit pouhých 4,8 centů. Kompenzace přebytků za velkoobchodní ceny namísto konečné ceny za dodávku by tak u domácích fotovoltaik vedla k výrazně delším dobám návratnosti.
V rámci scénáře nízkých cen obnovitelných zdrojů, který počítá s rychlejším poklesem cen domácích fotovoltaik (o 40 % nižší náklady oproti referenčnímu scénáři v roce 2050), by tak celkový instalovaný výkon domácích fotovoltaik v USA měl do roku 2050 dosáhnout 115 GW oproti 96 GW v referenčním scénáři. Pokud by však byla podpora snížena na úroveň velkoobchodních cen, celkový výkon by dle úřadu dosáhl naproti nižším pořizovacím nákladům pouze 88 GW.