Na instalace fotovoltaických systémů pro vlastní spotřebu firem je v nové dotační výzvě připraveno 500 milionů korun. ČTK o tom dnes informovala Agentura pro podnikání a inovace (API), která dnes zahájila příjem žádostí, který potrvá do konce srpna. Dotace na projekt je podle ní poskytována od dvou do 50 milionů korun. Lze ji uplatnit i na systémy s akumulací.
<blockquote>&#8222;Proti předchozím výzvám přináší tato výzva řadu zjednodušení,&#8220; uvedl dnes ředitel sekce rozvoje podnikatelského prostředí API Petr Kolář.</blockquote>
Zrušena byla podle něj povinnost dokládat podnikatelský záměr, historickou spotřebu nebo projektovou dokumentaci, maximální možný instalovaný výkon fotovoltaického systému byl zvýšen na dva megawatty.
&#8222;Zjednodušili a snížili jsme hodnotící kritéria a zavedli další opatření, od nichž si slibujeme, že povedou k větší atraktivitě výzvy pro žadatele i zrychlení hodnocení žádostí,&#8220; dodal Kolář.
Agentura pro podnikání a inovace (API) je státní příspěvková organizace s celostátní působností zřizovaná ministerstvem průmyslu a obchodu. Je zprostředkujícím subjektem pro dotační programy podpory Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) 2014-2020 zaměřeného na rozvoj zpracovatelského průmyslu a souvisejících služeb. Mezi hlavní aktivity agentury patří administrace žádostí o dotace a projektů v průběhu realizace i udržitelnosti, poskytování informačního a konzultačního servisu zájemcům a žadatelům o dotace či pořádání tematických odborných seminářů. Všechny služby poskytované API zájemcům o dotace jsou zdarma.

Obnovitelné zdroje

Na instalace fotovoltaik ve firmách je v rámci podpory připraveno 500 milionů Kč

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci budou testovat využití nového uhlíkového materiálu pro ukládání energie. Na projekt získali grant Evropské výzkumné rady (ERC). Odborníci připraví dostatečné množství uhlíkového materiálu a ověří jeho použití v superkondenzátorech, sdělila dnes ČTK mluvčí univerzity Gabriela Sýkorová Dvorníková.
<blockquote>&#8222;Zájem o testování již projevila americká korporace AVX a v jednání jsou další významní výrobci z Evropy,&#8220; uvedla.</blockquote>
Fyzikální chemik Michal Otyepka z RCPTM díky projektu zúročí výsledky dřívějšího výzkumu superfunkčních uhlíkových materiálů odvozených od grafenu, které dokážou akumulovat velké množství elektrického náboje. Grafen je dvojrozměrný materiál skládající se z jediné vrstvy atomů uhlíku. Je velmi lehký, třistakrát pevnější než ocel a mimořádně vodivý.
Olomoučtí vědci ověřili, že pomocí chemické úpravy grafenu lze připravovat vhodné elektrodové materiály, které jsou hlavní součástí takzvaných superkondenzátorů využívaných například v automobilovém průmyslu či elektrotechnice. &#8222;Nyní jeden z vyvinutých materiálů, který v laboratorních podmínkách vykazuje velmi slibné výsledky, vyrobíme ve větším množství a ve spolupráci se zahraničním partnerem ho otestujeme v reálných součástkách,&#8220; uvedl Otyepka.
Zatímco dosud olomoučtí vědci běžně připravovali a testovali maximálně gramová množství materiálu, komerčnímu partnerovi ho budou muset dodat nejméně půl kilogramu.
Odborníci při vývoji nového materiálu použili běžně dostupný průmyslový lubrikant fluorografit. Chemickou syntézou z něj pak připravili nový materiál, který dokáže uchovat velké množství energie a oproti současným elektrodovým materiálům by jeho výroba mohla být levnější.
<blockquote>&#8222;Výborných výsledků dosahujeme i v počtu nabíjecích a vybíjecích cyklů, což je další z důležitých parametrů. Zatímco u podobných materiálů dochází k poklesu kapacity po tisíci nabíjecích cyklech, náš materiál je stabilní i po desítkách tisíc cyklech,&#8220; dodal Otyepka.</blockquote>

Energetika v ČR

Olomoučtí vědci budou testovat nový uhlíkový materiál pro superkondenzátory

Na etický investiční list FTSE4Good se snáší kritika poté, co společnost při své poslední aktualizaci tohoto indexu zařadila mezi etické společnosti i významné ropné těžaře. Jde především o ruskou státní společnost Rosněft, nebo americkou ConocoPhillips. Společnost FTSE je rovněž kritizována za nevyřazení bezpečností agentury G4S, která čelí obviněním z porušování práv zaměstnanců.
Etické investování, někdy též označované jako udržitelné investování, bývá běžně označeno zkratkou <a href="https://www.esg.adec-innovations.com/about-us/faqs/what-is-esg-investing/">ESG</a> (environmental, social and governance). Společnosti, které jsou zařazeny do skupiny ESG investic, musí splnit řadu kritérií, především v oblasti ekologie, sociální odpovědnosti a důsledného dodržování všech zákonů a předpisů. Index <a href="https://www.ftserussell.com/products/indices/ftse4good">FTSE4Good</a> je seznam společností, do kterých je vhodné investovat, pokud má investor zájem o etické investování. Tento index již delší dobu nabízí společnost <a href="https://www.ftserussell.com/">FTSE Russell</a>, která primárně působí na akciové burze <a href="https://www.londonstockexchange.com/home/homepage.htm">London Stock Exchange</a> (LSE).
FTSE4Good například vylučuje společnosti, jejichž oblast působení zahrnuje produkci a zpracování tabáku, podílí se na vývoji jaderných zbraní či konvenčních zbraňových systémů, nebo společnosti těžící uhlí. Jak ovšem před nedávnem <a href="https://www.theguardian.com/business/2019/dec/22/ftse-leaves-coal-and-oil-firms-and-g4s-on-ethical-investment-list">upozornil</a> britský deník The Guardian, na tento etický investiční list byly při jeho poslední aktualizaci zařazeny i společnosti těžící ropu. Ze seznamu rovněž nebyla vyřazena společnost G4S, která <a href="https://www.theguardian.com/business/2019/nov/14/norwegian-wealth-fund-blacklists-g4s-shares-over-human-rights-concerns">čelí podezření</a> za systematické porušování práv zaměstnanců.
<blockquote>„Pohledem na množství ropných společností v tomto indexu by bylo lepší ho nazývat FTSE4Crude než FTSE4Good.“
Rosie Rogers, šéfka klimatické kampaně Greenpeace UK
<img class="aligncenter wp-image-36387 size-full" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig.jpg" alt="shale oil rig břidlicová ropa" width="1200" height="798" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig.jpg 1200w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig-512x340.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig-768x511.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig-1024x681.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig-725x482.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/03/shale-rig-800x532.jpg 800w" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" /></blockquote>
<h1>Patří ropné společnosti na etický investiční list?</h1>
Do poslední aktualizace bylo v indexu FTSE4Good zařazeno celkem 65 ropných a plynárenských společností. Jde například o společnosti Royal Dutch Shell, Total, Eni, Imperial Oil, Suncor Energy, nebo indický Reliance Industries a italský Enel. Nově jsou na seznam zařazeny například společnosti Rosněft a ConocoPhillips.
Rosněft, ruská státní ropná společnost, je přitom 13. největší ropnou společností na světě (měřeno tržní kapitalizací) a ConocoPhillips je na 15. místě. V roce 2018 vyprodukovala společnost Rosněft 1,9 miliard barelů ropy a ConocoPhillips pak 468 milionů barelů.
Na seznam ovšem přibyly i další problematické společnosti. Jde například o Marathon Oil Corporation, americkou ropnou společnost, která v roce 2018 vyprodukovala 153 milionů barelů ropy, dále Lundin Petroleum, případně Origin Energy, která vlastní největší australskou uhelnou elektrárnu (Eraring).
Mluvčí společnosti FTSE Russell se odmítla vyjádřit k problematice fosilních společností na etickém investičním listu a ve své odpovědi se pouze zaměřila na nevyřazení bezpečnostní agentury G4S.
<blockquote>„Vedení FTSE Russell a naše ESG komise zvážili při poslední aktualizaci, zdali zanechat společnosti G4S na listu. Hodnocena byla vážnost a rozsah obvinění, stejně jako i reakce společnosti na tato obvinění. Na základě tohoto hodnocení bylo rozhodnuto společnost G4S nevyřadit. FTSE Russell bude ovšem pokračovat v důsledném sledování vývoje této společnosti.“
Mluvčí společnosti FTSE Russell</blockquote>

Ostatní

Etický investiční list pod palbou kritiky za nevyřazení ropných společností

Zlato, lithium, uran, rubidium a cesium se stanou takzvanými superstrategickými surovinami ČR, jejich možnou těžbu zváží vždy nejdříve stát. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle něj s tím počítá připravovaná surovinová politika ČR, která míří do meziresortního připomínkového řízení.
U zmíněných zdrojů nebude podle Havlíčka platit současná praxe, že kdokoliv si zažádá o jejich geologický průzkum a udělá ho, tak poté může těžit. &#8222;U těchto pěti surovin to bude ještě tak, že to bude muset jít přes ministerstvo životního prostředí a ministerstvo průmyslu a obchodu na vládu. A vláda bude moci rozhodnout, jestli ano, nebo ne,&#8220; řekl ministr. &#8222;Pokud Česká republika dojde k tomu, že ji tento geologický průzkum nezajímá, tak to půjde na komerční subjekty,&#8220; dodal.
O roli státu při těžbě nerostných surovin se v posledních měsících debatuje především v souvislosti s možnou těžbou lithia u Cínovce v Krušných horách. Možnost těžby tohoto kovu v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před předloňskými parlamentními volbami. Bývalá vláda pod vedením premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) tehdy krátce před volbami podepsala s australskou firmou European Metals Holdings (EMH) memorandum o těžbě. Dokument se stal terčem kritiky zejména od hnutí ANO a komunistů. Loni v březnu Česko memorandum vypovědělo, premiér Andrej Babiš (ANO) ho několikrát označil za nesmyslné a neplatné. Firma má však v lokalitě přednostní právo k těžbě a v přípravě na těžbu u Cínovce pokračuje.
Letos v červenci bylo oznámeno, že možnosti těžby lithia v Česku prozkoumá energetická skupina ČEZ, vlastněná ze 70 procent státem. ČEZ tehdy uvedl, že EMH, která má na těžbu u Cínovce přednostní právo, půjčí dva miliony eur (51,2 milionu Kč) a následně se rozhodne, zda do EMH vstoupí. &#8222;ČEZ má čas se vyjádřit do 31. března,&#8220; řekl dnes Havlíček.
V listopadu EMH uvedla, že se s ČEZ podmínečně dohodla na strategickém partnerství a výrazné investici do cínoveckého projektu. V případě dokončení dohody získá ČEZ za 34,06 milionu eur (870,4 milionu Kč) podíl 51 procent ve firmě Geodet, české dceřiné společnosti EMH, která vlastní práva na těžbu.
ČEZ tehdy v prohlášení zaslaném ČTK upozornil, že velká část lithia se využívá pro baterie do elektromobilů. Vzhledem k očekávanému růstu počtu elektromobilů a baterií by poptávka po lithiu měla do roku 2025 vzrůst trojnásobně. Rozvoj elektromobility je důležitý pro energetické společnosti, a má proto místo i ve strategii ČEZ, uvedla firma.
<blockquote>&#8222;Jde o krok, který jsme již signalizovali. Jde o rámcovou dohodu o exkluzivitě, kdy skupina ČEZ bude mít možnost, ale ne povinnost, na získání 51 procent ve firmě Geomet, která získala přednostní práva k průzkumné těžbě,&#8220; řekl v listopadu ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.</blockquote>
Lithium je považováno za kov budoucnosti, v Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia &#8211; naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese. Ložisko u Cínovce je největší v Evropě.

Zlato, lithium, uran, rubidium a cesium se stanou strategickými zdroji ČR. Těžbu bude schvalovat stát

Především kvůli rychle zdražující elektřině se rozhodl předseda Agrodružstva Miroslav na Znojemsku Radek Janeček, že využije možností internetu věcí (IoT). Nechal ve všech provozech vytvořit síť IoT senzorů a nyní přesně ví, kde se kolik spotřebuje elektřiny a kde je možné či kde je potřeba šetřit. Uvedl to v tiskové zprávě.
Pro letošní a příští rok má cenu elektřiny vyšší proti loňsku o 37 procent, její cenu fixoval loni v únoru. Již loni proto zahájil spolupráci s firmou Soitron, která senzory nainstalovala, z nich získala data a průběžně je vyhodnocuje.
<blockquote>&#8222;Dosud pro nás bylo nemožné rozklíčovat do detailu zvyšující se náklady, které se odrážejí v ceně produktů. Potřebovali jsem komplexní řešení pro účinnější řízení výroby,&#8220; řekl Janeček.</blockquote>
Senzory poskytují informace o nakládání nejen s elektřinou, ale i vodou, plynem, sledují, kde je jaká teplota, jak se kde větrá a svítí. Podle IT specialisty Soitronu Radima Klabala je účelem najít takové úspory, aby se náklady nezvyšovaly. &#8222;Systém umí podle předpovědí a vlastních zkušeností z minulosti i předtopit či předchladit. Pokud má zemědělec alternativní zdroj energie, je možné automaticky přepínat na zdroj, který je výhodnější,&#8220; řekl Klabal.
Podnik díky tomu okamžitě upravil svícení ve stájích, topení, větrání i ohřev vody. A díky znalosti přesné spotřeby každého střediska je nyní možné náklady dělit mezi výkrm prasat, chov býků či dojnic. Poté je možné určit přesné náklady na kilo masa či litr mléka. Analýza dat objevila například i to, že bylo špatně zavřené okno, což způsobovalo vyšší náklady.
Cena elektřiny je klíčová především pro chov prasat, ale i pro chov dalších zvířat, protože je potřeba svítit a topit. Při stejné spotřebě mohl být letošní rozdíl proti loňsku v platbách za elektřinu až ve stovkách tisíc, přičemž Miroslav patří mezi středně velké zemědělské podniky.
V Miroslavi se v minulosti snažili využít moderní technologie i pro označování každého kusu masa, který šel na trh. Společně s firmou DataSpring spolupracovali na projektu FoodCzech, kdy mělo být z QR kódu na obalu zřejmé, kdy šlo zvíře na porážku, kde bylo chované a do kdy se má maso spotřebovat. Ambicí bylo zapojit chovatele a jatka, ale projekt zůstal pouze rozpracovaný.

Kvůli zdražující elektřině osadil zemědělec provozy IoT senzory

Copak nestačí, že jako lidstvo balancujeme na samém pokraji ekologické katastrofy? To ještě k většímu maléru musí přispívat Bitcoin, jehož těžba spotřebuje tolik elektrické energie jako celá Česká republika? Přitom prognostici varují, že bude ještě hůř! 
Odhady mluví o tom, že v letošním roce se spotřeba elektřiny potřebné na těžbu bitcoinu více jak zdvojnásobí. 
Jak to celé ve skutečnosti vlastně je?
Tento scénář je jako vystřižený z amerického katastrofického filmu. Hotová apokalypsa! Jenomže je to vážně všechno tak černé, jak se nám teď zdá? Není všechen ten humbuk jenom trochu přitažený za vlasy? 
Je Bitcoin skutečně jedním z posledních hřebíků do rakve naší civilizace? Jak to s tou spotřebou a Bitcoinem vlastně je? To a mnohem více se dozvíte v dnešním článku.
Pokud nevíte, co přesně Bitcoin je a jak funguje, doporučujeme přečíst <a href="https://finex.cz/kryptomena/bitcoin/">tento článek</a>.
<h3>Dnes spotřeba jako Česko, zítra jako celá Kanada?</h3>
Je pravdou, že na těžbu bitcoinu je potřeba stále více a více elektrické energie. Zatímco v roce 2017 těžební skupiny (mining pooly) při těžbě spotřebovaly 30,14 TWh, letos to má být už 73,12 TWh. To není málo, ale na druhou stranu to není ani moc.
Tato stoupající tendence je dána především tím, že se zvyšuje zájem široké veřejnosti o Bitcoin. Zvyšující se spotřeba elektrické energie není zkrátka nic, s čím by se nepočítalo. Jedná se nejen o logický a přirozený vývoj, ale především pak pro Bitcoin žádoucí.
Když je tomu tak, do jakých výšin vytáhne Bitcoin za pár let celkovou spotřebu elektrické energie? Ano, zde by bylo skutečně na místě se děsit, ale ve skutečnosti není důvod k panice a hned si povíme proč.
<img class="aligncenter size-full wp-image-76111" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek2.jpg 5768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek2-512x344.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek2-768x516.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek2-1024x689.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek2-725x488.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek2-800x538.jpg 800w" alt="" width="5768" height="3879" />
<h3>Cena bitcoinu neporoste donekonečna</h3>
Každé čtyři roky u Bitcoinu dochází k takové velké události, na kterou držitelé bitcoinů čekají ve víře, že se jim jejich investice mnohonásobně zhodnotí. Říká se jí halving neboli půlení odměny za ověření bloku.
Tato událost pro těžaře znamená, že jejich odměna bude o polovinu nižší a pro celé bitcoinové společenství zase to, že se do oběhu bude dostávat méně tokenů. Vzhledem k tomu, že další halving proběhne v květnu 2020, klesne odměna za ověření jednoho bloku z 12,5 BTC na 6,25 BTC.
Právě toto snižování odměn je klíčem k pochopení problematiky spotřeby energie. 
<h3>Co udělá následující halving s cenou bitcoinu?</h3>
<img class="aligncenter size-full wp-image-76112" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek3.jpg" sizes="(max-width: 665px) 100vw, 665px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek3.jpg 665w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/Obrazek3-512x385.jpg 512w" alt="" width="665" height="500" />
A teď je tedy otázkou, co halving udělá s hodnotou bitcoinu. Jestliže půlení v roce 2020 nekatapultuje bitcoin alespoň na dvojnásobek jeho hodnoty, spotřeba elektřiny na jeho těžbu se sníží.
A důvod? Těžařům se jeho těžba prostě nevyplatí. Za těžbu využijí stále stejně elektrické energie, ale dostanou za to poloviční odměnu.
A stejný princip bude fungovat každé čtyři roky až cca do roku 2120, kdy mezní hodnota bitcoinu bude činit 671 miliard dolarů. Mezní hodnota je hodnota Bitcoinu, které je potřeba dosáhnout, aby se náklady na těžbu kryptoměn zvyšovaly. 
Zatímco v roce 2020 je skutečně reálné, že cena jednoho bitcoinu bude na částce 20,000 USD a víc, dát 671 miliard dolarů za jeden bitcoin za dlouhých 100 let, je už patrně sci-fi. To tedy znamená, že jednoho dne bude spotřeba elektřiny klesat. A pravděpodobně to nebude dlouho trvat.
Pokud vás problematiky energetické spotřeby Bitcoinu zajímá víc a chcete vidět věci v kontextu, tento článek – <a href="https://finex.cz/energeticka-spotreba-bitcoinu-roste-hrozi-ekologicka-katastrofa/">Energetická spotřeba Bitcoinu</a>, vám může dát odpovědi na spoustu otázek.
<h3>Pokud se tedy těžba nevyplatí, co bude s Bitcoinem? Nezanikne?</h3>
Blockchain bude existovat i nadále, stále bude zapotřebí potvrzovat transakce, což se ukazuje být a pravděpodobně bude velmi výnosná činnost, a to i do budoucnosti.
Nejvíce se proto po finanční stránce vyplatí těžit bitcoin v zemích, kde je elektřina levná.
Tou je například díky vládním dotacím Čína, kde se odehrává více jak 80 % celosvětové těžby bitcoinu. Čína využívá jako zdroj elektřiny převážně uhlí, což není samozřejmě pro environmentální prostředí žádoucí. Ale vzhledem k tomu, že čínská vláda zařadila letos v dubnu těžbu kryptoměn na blacklist a označila ji za hazardní činnost, poohlíží se těžaři po jiných zdrojích elektřiny.
Dobrou zprávou pro životní prostředí tak je, že půjdou cestou obnovitelných zdrojů energie. Nabízí se tak například energie z přehrad na severu Spojených států či geotermální energie na Islandu.
<h3>Bitcoin ve skutečnosti není ten nejhorší</h3>
Je potřeba si také uvědomit, že Bitcoin není „ten nejhorší“. Prstem se patří ukázat spíše na tradiční bankovní sektor, který na zajištění svého chodu potřebuje mnohem více elektřiny.
Celkově vzato, zajištění chodu bank celého světa je velice náročné nejen po stránce energetické, ale i té finanční. Vždyť banky musí vedle nepředstavitelného množství elektřiny zaplatit mzdu zaměstnancům, náklady na logistiku či výrobu nových bankovek a mincí.
<h3>Možná je to skutečně trochu jinak</h3>
Jak vidíte, tak věci nejsou tak, jak se vždycky zdají být. Bitcoin rozhodně nebude tím, co způsobí zánik planety Země, jak se na spoustě médií můžete dočíst. Informace o tom, že Bitcoin spotřebovává spoustu energie se šíří velice dobře.
Připravil: Finex.cz

Může těžba Bitcoinu skutečně způsobit ekologickou katastrofu?

Zastupitelé Brna dnes schválili první dotaci na zelenou střechu a také první dvě dotace na zachytávání dešťové vody. V dotačním programu na zelené střechy a využití srážkové vody město vyčlenilo 19,5 milionu korun. Obdrželo už desítky žádostí.
V některých případech už radní schválili příslib dotace, potvrdit to ale musí vždy zastupitelstvo, což se dnes stalo v prvních třech případech.
Dotace na zelenou střechu činí 206.000 korun, na využití srážkové vody jsou ve výši 59.000 a 80.000 korun. Zájemci mohou o podporu žádat od 1. června do 30. listopadu.
Nádoby na zachytávání vody slouží spíš majitelům rodinných domů. O peníze na zelené střechy mohou žádat kromě fyzických i právnické osoby vlastnící například nákupní střediska, ale také městské části pro školy nebo nižší bytové domy.
Opatření mají vést k ochlazování města, úspoře vody a také ke snížení emisí oxidu uhličitého. Zelené střechy mají sloužit podobně jako zateplení, čímž se sníží náklady na vytápění.

Rychlé zprávy

Brno schválilo první dotace na zelené střechy a záchyt deště

Množství energie spotřebované k získání jednoho dolaru z těžby kryptoměn, jako je například bitcoin, je více než dvojnásobné v porovnání se získáním stejné hodnoty v těžbě <a href="http://oenergetice.cz/technologie/zpracovani-medi-od-mineralu-az-po-kabel/">mědi</a>, zlata nebo platiny. Vyplývá to ze studie vědců amerického Oak Ridge Institute. Virtuální a skutečná těžba jsou si přitom podobnější, než by si kdokoli pomyslel, poznamenal server listu The Guardian. 
Vědci spočítali, že těžba bitcoinu spotřebuje k vygenerování jednoho dolaru zhruba 17 megajoulů (MJ) energie, zatímco těžba mědi čtyři, zlata pět a platiny sedm MJ. Obdobně je to i s dalšími kryptoměnami, při těžbě měny ethereum se získá dolar při spotřebě sedmi MJ a u monera je to 14 MJ. Všechny tyto měny si ale vedou výtečně v porovnání s hliníkem, jehož těžba vygeneruje jeden dolar při spotřebě 122 MJ.
Těžba je proces, při kterém se kontrolují a potvrzují transakce v síti. Speciální počítačový program se napojí na kryptoměnovou síť, zpracovává příchozí informace a řeší u toho složitou matematickou úlohu. V jedné chvíli na ní pracují počítače všech takzvaných těžařů. Ten, jehož počítač vyřeší úlohu jako první, získá odměnu, v případě bitcoinu asi 8 000 (téměř 181 000 Kč). Ostatní těžaři mají smůlu a musejí začít řešit novou úlohu.
Zatímco odměna může být jen virtuální, energetické náklady jsou velmi reálné. Bylo zjištěno, že síť těžařů bitcoinu <a href="http://oenergetice.cz/rychle-zpravy/tezba-bitcoinu-spotrebuje-vice-energie-nez-cele-irsko/">spotřebuje za jediný rok více energie než celé Irsko</a> a že vyprodukuje stejné roční emise uhlíku jako jeden milion transatlantických letů.
Nová studie je první, která posuzuje energetickou náročnost na těžbu připadající na vytvoření hodnoty jednoho dolaru. Autoři chtějí podnítit debatu o adekvátnosti a udržitelnosti nároků na energii.
V úvahu je přitom nutno vzít i cenové výkyvy, ale třeba i skutečnost, že při těžbě kryptoměn v Číně vzniká čtyřnásobné množství emisí oxidu uhličitého než při těžbě kryptoměn v Kanadě.

Elektřina

Těžba bitcoinu spotřebuje dvakrát více energie než těžba zlata

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) upozorňuje ve své <a href="http://www.oecd.org/tax/effective-carbon-rates-2018-9789264305304-en.htm" target="_blank" rel="noopener noreferrer">nejnovější zprávě</a> na nedostatečnost opatření většiny zemí pro dosažení cílů Pařížské dohody. OECD v reportu srovnává především výši zpoplatnění emisí uhlíku v jednotlivých zemích, které sdružuje (tedy především státy severní Ameriky, západní a středí Evropy, Austrálii či Japonsko), přičemž shledává, že jen několik málo zemí má výši ceny uhlíku nastavenou efektivně.
OECD ve své zprávě zpracovává data týkající se výše uhlíkových daní a cen povolenek v celkem 42 zemích OECD a G20, které dohromady zodpovídají  za přibližně 80 % celosvětových emisí. Ačkoli se ceny uhlíku pomalu zvyšují, v současnosti nedosahují na úroveň, která by zajišťovala naplnění cílů Pařížské dohody &#8211; tedy snížení emisí a zbrzdění nástupu změny klimatu a jeho následků. Zpráva používá k hodnocení cen takzvaný &#8222;carbon pricing gap&#8220;, který porovnává současnou cenu uhlíku (tedy součet z veškerých opatření ze všech sektorů) a skutečné náklady na klima (ty jsou odhadované na asi 30 eur za tunu CO2, 60 eur v roce 2020, tyto hodnoty pak tvoří benchmark).
<figure id="attachment_55493" style="width: 308px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-55493 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/Snímek-obrazovky-2018-09-21-v-23.04.54.png" alt="" width="308" height="352" /><figcaption class="wp-caption-text">Reálná cena uhlíku v dané zemi zohledňuje ceny emisních povolenek v konkrétní zemi, uhlíkovou daň a specifické daně aplikované například na paliva. Zdroj: OECD</figcaption></figure>
Carbon pricing gap je pak měřen v procentech, kdy 0 % odpovídá stavu, kdy by cena uhlíku a benchmark byly vyrovnány, a 100 %  odpovídá nulové reálné ceně uhlíku. V roce 2018 odpovídá gap hodnotě zhruba 76,5 %, což je optimističtější, ačkoli stále nedostatečná hodnota oproti například roku 2012 (83 %) a 2015 (79,5 %). Při postupu stejným tempem dosáhnou reálné ceny uhlíku skutečné náklady na změnu klimatu až v roce 2095.
<figure id="attachment_55492" style="width: 563px" class="wp-caption aligncenter"><img class="wp-image-55492 " src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/Snímek-obrazovky-2018-09-21-v-22.59.56-512x314.png" alt="" width="563" height="345" /><figcaption class="wp-caption-text">Schéma znázorňující procento emisí z různých sektorů, které je v dané zemi zpoplatněno na více než 30 eur (tj. benchmark reportu OECD). Zdroj: OECD</figcaption></figure>
Zpráva rovněž odhauje, že velká většina emisí, které mají původ v průmyslu, obchodu a domácnostech, není zpoplatněna vůbec. Gap je nejnižší, tedy nejoptimističtější pro oblast silniční dopravy (21 %, především díky daním z paliv) a naopak nejvyšší pro průmysl (91 %). V průměru dosahuje pouze 12 ze zkoumaných 42 zemí gapu ve výši 40 % (údaje k roku 2015). Nové tržní mechanismy ke snižování emisí jako zaváděné emisní obchodování v Číně či Severní Americe, by dle OECD mohly gapy značně snížit. OECD taktéž uzavírá, že uhlíková náročnost HDP je většinou nižší v zemích s nižším gapem.
Následující tabulka zobrazuje hodnoty carbon pricing gapu pro rok 2015, situace se od té doby ve většině zemí v průměru lehce zlepšila.
<div>Attention: The internal data of table &#8220;2209&#8221; is corrupted!</div>

Emise CO2

OECD: Většina zemí nezpoplatňuje uhlíkové emise dostatečně

Vědci zaznamenali v laboratoři Pramod Reddy <a href="http://www.solardaily.com/reports/Heat_transfer_surprise_could_lead_to_thermal_transistors_999.html">stokrát větší přenos tepla </a>mezi dvěma nanoobjekty, než bylo stanoveno <a href="http://fast10.vsb.cz/studijni-materialy/ps3/6.html">Planckovým zákonem.</a> Takovýto přenos tepla se může odehrát i na větší než nano vzdálenosti. Výsledkem by mohly být lepší solární kolektory a materiály, které se chovají jako jednocestné ventily pro tok tepla.
Před pěti lety v laboratoři Pramod Reddy přenášela mikrostruktura velké množství tepla mezi objekty, které měly být navzájem izolovány.
<blockquote>
„Nemohli jsme přijít na důvod tohoto úkazu dlouhou dobu. Zdálo se, že klasická kalkulace založená na Planckově teorii nemohla být aplikována na to, co jsme pozorovali,“ uvedl autor studie a člen Reddy laboratoře, Dakotah Thompson.
</blockquote>
Tepelný tok mezi dvěma objekty má svoje limity, které jsou ovlivněny detaily, jako je například velikost objektu, typ povrchu, teplota a vzdálenosti mezi objekty. Teplo se přenáší mezi objekty elektromagnetickým zářením, jako je například infračervené a viditelné záření.
Předchozí studie od Reddy a Meyhofer ukazuje, <a href="https://phys.org/news/2015-12-faster-nanoscale.html">že teplo cestuje 10 000 krát rychleji</a>, než bylo očekáváno mezi objekty oddělenými nanomezerami (vzdálenost menší než dominantní vlnová délka záření). &#8222;Rychlostí&#8220; je zde míněno, s jakou rychlostí teplota jednoho objektu mění teplotu druhého. Důvodem této rychlosti je účinnost procesu při takto malých vzdálenostech mezi objekty.
<h2>Přenos tepla</h2>
V objektu o velikosti a tvaru kreditní karty docházelo k přenosu tepla radiací všemi šesti stranami proporcionálně k velikosti povrchu strany. Vědci ale zjistili, že když velikost struktury byla extrémně tenká – nejtenčí měla přibližně polovinu vlnové délky zeleného světla – hrany předávaly a přijímaly více tepla, než bylo očekáváno.
Po několika hodinách modelování na superpočítači bylo výsledkem potvrzeno, že došlo k stonásobnému zvýšení tepleného toku. Důvodem je způsob, jakým se vlny šíří velice tenkou vrstvou.
<h2>Co by tento nález mohl umožnit</h2>
Formující se trh s nanotechnologiemi by mohl znamenat, že tento jev bude využit v některých zařízeních, vzhledem k tomu, že efekt je nejsilnější na mikro úrovních.
Příklady využití navržené vědci zahrnují kontrolu tepelného toku, která by vedla k výrobě tepelných tranzistorů pro příští generaci počítačů a diod. Dalším příkladem využití je výroba materiálů pro budovy. Tento materiál by mohl odevzdat teplo v létě do okolí, ale držet ho uvnitř během zimních měsíců.
Solární články by mohly zachytit vlnové délky slunečního záření, které nejsou využívány k výrobě elektrické energie. Tato přebytečná energie by mohla být například využita k ohřevu vody.
Zdroj úvodního obrázku: <a href="https://fineartamerica.com/featured/heat-transfer-andrew-kubica.html">fineartamerica.com</a>