Komunistické zelené finance? Čína vede svět v emisích zelených dluhopisů

Zatímco ve Spojených státech a do menší míry i v EU je trh se zelenými finančními instrumenty pod stále větším tlakem, v Číně jde naopak o rostoucí část finančního sektoru. Tento rok je tak Čína poprvé největším emitentem těchto dluhopisů.

Podle serveru Financial Times, který analyzoval data skupiny londýnské burzy London Stock Exchange Group (LSEG), bylo v Číně letos vydáno „zelených” dluhopisů v rekordní hodnotě 70,3 miliardy dolarů. Dluhopisy byly buď certifikovány přímo čínskou vládou, nebo ve spojení s mezinárodní organizací Climate Bonds Initiative (CBI). Tento rok tak podle deníku čínský trh tvoří zhruba 17 % všech vydaných „zelených“ dluhopisů, zatímco USA pouze 3 %.

Co jsou zelené dluhopisy

Tzv. zelené dluhopisy jsou jednoduše dluhopisy vydávané firmami či státy, které jsou věnovány investicím do environmentálně šetrných projektů. Může však jít o relativně širokou škálu věcí, od osobní dopravy (vlakové trasy, metra) přes elektrárny až po ochranu přírody. Staly se velmi populární během poslední dekády.

Jejich hlavními uživateli byly asset-management firmy, které je používaly k „očištění“ své reputace z hlediska environmentálních, sociálních a governance (ESG) kritérií. Od nástupu Donalda Trumpa je však entuziasmus pro tyto finanční instrumenty v západním světě velmi utlumený a ve Spojených státech navíc dochází k právním výzvám pro ESG jako koncept.

V Číně však jde o rozvíjející se sektor. Po loňském zpomalení tak v červenci tohoto roku byly v Číně sjednoceny standardy pro zelené dluhopisy, půjčky a další finanční instrumenty, které mimo jiné umožňují těmito instrumenty financovat i export udržitelných technologií. I tento faktor pravděpodobně ještě více urychlí současný čínský „zelený“ exportní sektor.

Čínská centrální banka (Lidová banka Číny (People’s Bank of China)) spustila trh s těmito dluhopisy zhruba před dekádou. Důvodem byl problém s financováním dlouhodobějších projektů, hlavně v infrastruktuře vyžadují některé projekty dlouhodobé financování. Banky se ale obávaly půjčovat na delší časové horizonty.

„Rozhodli jsme se pro vytvoření trhu se zelenými dluhopisy, hlavně z důvodu problémů s nesouladem splatnosti v bankovním systému," uvedl pro Financial Times Ma Jun, bývalý hlavní ekonom LBČ a zakladatel v Pekingu sídlícího institutu financí a udržitelnosti.

Důvodem úspěchu těchto instrumentů v Číně je mimo jiné to, že LBČ tyto instrumenty přímo podporuje, což zvyšuje jejich atraktivitu pro investory. V západních zemích se i přes různé snahy centrální banky drží dále od preferování jedněch instrumentů před druhými, protože se snaží udržet svou apolitičnost.

Budoucnost

Přestože jde v Číně o rostoucí sektor, je třeba myslet na to, že stále se i v Číně většina projektů platí spíše z půjček než z emisí dluhopisů.  Hlavním důvodem je, že mnoho projektů je budováno menšími firmami, které nemají rating, a tím pádem důvěru na rozdíl od velkých hráčů.

Čína se stále snaží nalákat na investice do těchto dluhopisů i zahraniční investory, to se jí ale z velké části nedaří. Většina investorů jsou čínské domácí instituce, převážně banky, pojišťovny či asset-manageři.

Čínští představitelé ale stále doufají ve změnu: čínská zelená taxonomie je už na úrovni globálních standardů, což by mělo zvýšit důvěru ze strany zahraničních investorů. V současném geopolitickém kontextu je však otázkou, jaká bude po těchto instrumentech do budoucna poptávka.