Bulharsko plánuje posílit svou pozici v přepravě plynu

Pokud dojde k deklarovanému ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu na konci letošního roku, stane se hlavní zásobovací trasou pro Evropu plynovod Balkan Stream. Bulharsko se tak v dlouhodobém horizontu stane důležitou tranzitní zemí, která zajistí dodávky do Rumunska, Moldavska a zemí jihovýchodní Evropy.

Na konci roku 2024 vyprší pětiletá dohoda, která upravuje jedno z nejstarších a největších hospodářských spojení mezi Ruskem a Evropou: tranzit ruského plynu přes území Ukrajiny. Kyjev již prohlásil, že dohodu neprodlouží, a ruští představitelé potvrdili, že s Ukrajinou ani s EU žádná jednání v tomto smyslu neprobíhají.

S tímto scénářem počítá dle agentury Reuters i eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.

„Nemáme zájem na prodloužení třístranné dohody o tranzitu plynu s Ruskem, která vyprší na konci letošního roku," řekla Simsonová na zasedání výboru Evropského parlamentu.

Údaje Evropské komise ukazují, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu EU drasticky snížila dovoz ruského plynu z více než 50 % na 15 % v loňském roce. Celkem 9 % dodávek ruského plynu do EU pochází z plynovodů, zbytek tvoří zkapalněný plyn. Po pozastavení ukrajinského plynového koridoru budou muset dodávky do EU a na Ukrajinu probíhat především přes Bulharsko, píše server Euractiv.

Poslední trasa

Po všech otřesech posledních dvou let války, včetně přerušení dodávek skrz plynovod Nord Stream, se nyní ruský plyn dostává do Evropy dvěma trasami, z nichž každá přepravuje přibližně 14 miliard metrů krychlových plynu ročně. První trasou je koridor přes Ukrajinu na Slovensko. Druhou je plynovod TurkStream a jeho prodloužení, Balkan Stream, pod Černým mořem do Turecka, Bulharska, Srbska a Maďarska.

Právě na balkánskou trasu Simsonová odkazovala na zasedání výboru také.

„Na základě našich předběžných analýz existují alternativní řešení pro zásobování těchto zemí, které stále dostávají část plynu ukrajinskou cestou," dodala.

Tou má být mimo jiné Balkan Stream, který je pokračováním plynovodu Turk Stream. Bulharsko a Řecko navíc vybudovaly plynovodní propojení, které propojuje bulharskou plynovodní síť s Transjadranským plynovodem, jímž proudí plyn z Ázerbájdžánu. Kromě přepravy ázerbájdžánského plynu propojení umožňuje přepravu zkapalněného zemního plynu z řeckých terminálů a dovoz zkapalněného zemního plynu z ruských terminálů.

Využití původních cest

Bulharsko a Rumunsko v současné době nevyužívají potenciál Transbalkánského plynovodu, který byl před spuštěním Turk Streamu starou trasou pro tranzit ruského plynu z Ukrajiny přes Rumunsko do Bulharska.

Záměrem úřadů v Sofii je obrátit směr tohoto plynovodu a učinit z Bulharska trasu pro vývoz plynu do Rumunska a zásobovat plynem i Ukrajinu.

„Po pravděpodobném ukončení přepravy zemního plynu z Ruska přes Ukrajinu od začátku roku 2025 bude vertikální plynový koridor přes Bulharsko jediným projektem, který může zajistit jak nezbytnou přepravu zkapalněného plynu, tak i další provoz plynárenské přepravní sítě a podzemních zásobníků plynu na Ukrajině," uvedl Vladimir Malinov, šéf společnosti Bulgartransgaz.

Tento projekt se nazývá Vertikální plynový koridor a je společným projektem plynárenských společností Řecka, Bulharska, Rumunska, Maďarska, Slovenska, Moldavska a Ukrajiny, jehož cílem je rozšířit stávající plynová spojení mezi těmito zeměmi.

Další rozvoj

Vladimir Malinov navíc uvedl, že zvýšením kapacity z Řecka do Bulharska a z Bulharska do Rumunska bude zajištěna technická možnost přepravy dodatečného množství zemního plynu, včetně plynu z jižního plynového koridoru a zkapalněného zemního plynu, s maximálním využitím možností stávající infrastruktur.

Bulharské orgány jednaly s Evropskou komisí o možnosti její finanční podpory na realizaci projektů vertikálního koridoru. Celková orientační hodnota obou projektů vertikálního plynového koridoru společnosti Bulgartransgaz činí 300 milionů eur.

„Hledáme možnosti financování projektů, včetně navýšení kapitálu společnosti, dluhového financování, využití státních záruk a evropského financování," uvedl Malinov.

Projekt zvýšení kapacity s Řeckem poskytne také možnost zvýšit dodávky z alternativních zdrojů do Severní Makedonie tak, aby pokryly 50 až 80 % denních potřeb země.