Dánsko nahrazuje ruský plyn biometanem, v dánské plynovodní síti je ho již 40 %
Bioplyn vyčištěný na kvalitu biometanu vyrobený v Dánsku tvořil v prvních osmi měsících tohoto roku podstatný podíl plynu proudícího v místní plynovodní síti. Domácí produkce tak byla schopna nahradit fosilní ruský plyn v hodnotě kolem 3,7 miliard dánských korun (ca 12,2 miliard CZK).
Dle profesora Philipa Fosbøla z Dánské technologické univerzity se bioplyn stává nezbytným zdrojem energie a bude palivem budoucnosti, jak pro dopravu, tak i pro vytápění domácností. Téměř poloviční podíl v dánské síti je tomu důkazem, jak informoval server Bioenergy News.
Podle bioplynové obchodní asociace Biogas Danmark dánský bioplyn za prvních osm měsíců letošního roku doslova vytlačil ruský plyn v hodnotě 3,7 miliardy dánských korun. To znamená, že bioplyn v současné době zaujímá 40 % metanu v plynovodní síti, kterou je dodáván podnikům a soukromým zákazníkům. Podle prognózy Dánské energetické agentury bude přitom bioplyn do roku 2030 představovat až 72 % plynu proudícího v dánské síti zemního plynu.
Philip Fosbøl odhaduje, že současná krize na trhu se zemním plynem se zmírní během příštích dvou až tří let. Dle některých analýz se pak ceny fosilního plynu začnou vracet na svou úroveň ze začátku tohoto roku až kolem roku 2025 či 2027. Dánský biometan bude tak i nadále zdrojem k výrobě energie v kogeneračních elektrárnách v době výpadku jiných obnovitelných zdrojů, kdy větrné turbíny a solární panely nebudou schopny zajistit dostatek energie.
"Již od roku 2024, kdy se znovu otevře ložisko plynu Thyra, budeme schopni v Dánsku těžit další fosilní zemní plyn. To zajistí další pokles ceny komodity. Až se dostatečně rozšíří výroba bioplynu, budeme pakschopni do roku 2030 zcela fosilní plyn opustit," uvedl Philip Fosbøl, který se zabývá výzkumem technologií na úpravu bioplynu a odstraňování CO2 a síry.
V plynovodech bude i více vodíku
Fosbøl dále odhadl, že za několik let bude dánská plynovodní síť rovněž využívána jako infrastruktura pro zásobování vodíkem vyráběným v elektrárnách Power-to-X. Tam se bude větrná energie přeměňovat na kapalný vodík. V kotlích na zemní plyn se tak v budoucnu bude spalovat směs metanu a vodíku.
Technolog dále upozornil, že současná energetická krize s nedostatkem zemního plynu je evropským problémem vyvolaným omezenými ruskými dodávkami v kombinaci s tím, že Evropa nemá infrastrukturu, kterou by bylo možné rychle přebudovat na dodávky plynu z lodí a tankovacích zařízení ve velkých přístavech.
Mohlo by vás zajímat:
V Dánsku nemají agenta CIA premierem , takže tam nikdo nelikviduje místní produkci bio-metanu nadměrným zdaněním
Malíčku, asi nevíš, kdo tu pár let řádil. Že šlo o agenta STB...
Co má Babiš společného s nařízeními Fialovy vlády likvidujícími rozvoj výroby bio-metanu? On Babiš Fialovu vládu řídí nebo co ?
Bioplyn je bez dotací drahý.
No nevím, jaké informace tu padly - ale podle statistik ENS.DK je spotřeba plynu v dánsku leden-srpen 1,482 miliardy m3, z toho 0,390 miliardy m3 je bioplyn. Výroba bioplynu je stabilně na 50M m3 za měsíc.
Takže těch v článku uváděných 40% je ve skutečnosti 26%
Jinak na výroby bioplynu je dost slušná spotřeba vstupních surovin. Například u většiny čerstvé biohmoty je produkce 100m3 plynu/tunu čerstvé (až 350 u sušené) - takže na 50 miliónů m3 měsíčně je potřeba transportovat nejméně 143 000 tun materiálu (to je cca 7000 kamiónů s nosností 20 tun).
Takže u těchto "statistik" by asi stálo za to vidět i analýzu kolik nafty-benzínu se spotřebovalo pro výrobu toho bioplynu
Na webu který jste uvedl se celkem jasně píše že naprostá většina Biometanu je produkována místně z místních odpadových surovin a podíl ne-odpadních surovin (tj. zemědělských plodin) je zákonem zastropován na max 12 procent... takže víceméně nikdo nic bůhvíkam naklaďáky nevozí
Zajímavé že místní ztv. zelení amerikanofilní uctívači Green Dealu nevidí problém ve vození (4x předraženého)zemního plynu (těženého v USA pomocí trávení podzemní vody kyselinou) přes oceán megaloďmi poháněnými dvoutakty na mazut .
Little Jardo, všichni rozumně uvažující lidé = ti kteří chápou, že klimatickou změnu způsobil člověk (klimatickou změnu můžeme pozorovat celý říjen, kdy tento měsíc je průměrná teploty proti normálu o cca 7°C vyšší) chápou, že krátkodobě naléhavější je cíl ekonomicky zničit rusko a po vojenské prohře ruska na ukrajině a následném kolapsu ruské ekonomiky a snad i rozpadu ruska, bude zase čas se soustředit na dlouhodobý cíl = klimatická změna
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
Ivánku, Napoleon a Ada byli oba deb..vé, kteří patří do stejné skupiny jako putin.
Můj příspěvek neporušoval vůbec nic.
jo jo to je potřeba, aby se rusko rozpadlo a ty atomovky co tam jsou se poztrácely... aby pak klimatickou krizi nevyřešila nukleární zima... snad nejste tak najivní, že když padne putin, tak to tam do rukou vezme nějaký prozápadní hujer co zařídí, aby slunce svítilo jasněji.
ad Maly Jarda
Na webu který jste uvedl se celkem jasně píše že naprostá většina Biometanu je produkována místně z místních odpadových surovin a podíl ne-odpadních surovin (tj. zemědělských plodin) je zákonem zastropován na max 12 procent... takže víceméně nikdo nic bůhvíkam naklaďáky nevozí
tych 12% je relativne novsia uprava, starsie bioplynky mohli spracovat az 25% technickych plodin (tusim maju obmedzenie, ze uz schvalene dotacne programy im platia az do r.2023, ale nie som si isty, neviem to teraz najst), ale celkovo smeruju k postupnemu vyluceniu pouzivania technickych plodin, teda dalsi rast uz bude narocnejsi (zivocisna vyroba uz asi nasbone neporastie, jediny dalsi zdroj je zlepsit zber/separaciu bioodpadu, kde su uz teraz na velmi slusnej urovni)
naviac je podla mna (v ramci kontextu) dolezity este jeden udaj .. dansko ma cca stvrtinovu spotrebu plynu voci cesku - a na druhej strane v dansku zas vyrazne/nasobne viac energie ziskavaju spalovanim ropnych produktov a biomasy/dreva zvazaneho pomaly z celeho sveta
No pár bioplynových stanic jsem viděl - místně znamená v okruhu 20km.
A ten materiál se po zpracování někam veze (na pole jako hnojivo) obvykle jako vodní roztok (mnohem větší objem/hmotnost). V praxi to potom vychází tak, že na výrobu 1000m3 plynu je spotřebováno 100 litrů nafty pro přepravu materiálu, z kterého se to vyrábí.
Až se tyhle bioplynové stanice stanou "self sufficient", to jest traktory a náklaďáky, který ten materiál převáží pojedou na CNG z daných stanic, tak potom budu spokojen - to už bude uspokojovat moji ekologickou dušičku.
v takom mensom meradle by komunitna bioplynka pre obec mohla byt energeticky neutralna, bioodpad by nosili obcania z kuchyne do zberneho dvora, resp. na miestne druzstvo a po poli by tie zbytkove produkty roznasali elektricke traktory nabijane z komunitnej fotovoltaiky, ostatne ta bioplynka tiez potrebuje nejaku elektrinu
ano, v rozumnom meradle by to bolo pekne .. zial u nas rozumne riesenia velmi nefrcia .. tu by sa to hned zvrhlo na bezohladny biznis alias pumovanie dotacii..
..přes oceán megaloďmi poháněnými dvoutakty na zemní plyn...
co sa tyka tych percent, ci autor nemal na mysli nahradenie 40% dovazaneho povodne ruskeho objemu ..
Dobrý večer všem,
bioplynky jsou dobrá a ekologická zařízení pokud využívají odpad ze zemědělství či zpracování potravin apod.
Jen podotýkám, že z jedné tuny kejdy (to je od prasátek) se vyrobí cca 60 m3 bioplynu což odpovídá cca 35 - 40 m3 zemního plynu. Z toho tedy plyne, že výroba cca 8 mld m3 plynu v ČR je číslo zcela mimo realitu odpadového hospodářství. Čtenáři doporučuji si to vypočítat za domácí úkol....
Jinou věcí je cílená produkce "paliva pro bioplynky na orné půdě" V tomto případě se z 1 Ha vyprodukuje asi 15 000 kWh elektrické energie přes kogeneraci, jinak 1 tuny kukuřice je 200 m3 bioplynu, tedy asi 120 m 3 zemáku. Jeden hektar pak vyprodukuje cca 4 800 m3 zemního plynu a na těch našich cca 8 miliard by bylo zapotřebí asi 1, 67 mil Ha orné půdy a to je jistě asi nesmysl, protože pak asi by nebylo místo pro plodiny k obživě...
Závěrem si troufám konstatovat, bylo by dobré všechny kravíny a prasečáky použít jako zdroj - (pokud kravičky nebudou vylučovat na pastvině a sbírat to asi by bylo náročné) - paliva pro bioplynky, ale pěstovat kukuřici je nejen energetický nesmysl. Ještě nikdo neuvedl kolik energie vlastně bioplynky sežerou (nafta, plyn pro výrobu hnojiv apod.)...
Co se týče Dánska, tak tam se dělají pěkné hlouposti viz dovoz pelet do elektráren z Kanady apod...
U nás vyrábí z kukuřice a máte vidět ty zničený pole - "ekologie" v praxi (mor na ně)
Kejdu budeme možná potřebovat spíše místo hnojiv, která bez zemního plynu a energií nedokážeme vyrábět. Takže na bioplynky nezbude...
Hnojivo je zbytkový produkt výroby bioplynu , narozdíl od průmyslových hnojiv které se doslova vyrábí ze zemního plynu(což je víceméně opačný proces) takže výroba bioplynu/biometanu by řešila i nedostatek/vysokou cenu průmyslových hnojiv a vedle výroby plynu by snižovala jeho spotřebu v ekonomice
Zas taková tragédie to s tou spotřebou není. Uvedu pár čísel od nás, i když přesnou sumu nafty pro výrobu krmení neznám. Bylo by to velmi těžké spočítat, protože spousta surovin by skončila jinak na hnoji. Takhle jdou do BPS nekvalitní krmiva a jejich skrývky, prasečí kejda která už dále nesmrdí, třetí Seč luk, která by se stejně musela udělat atd. Samozřejmě se nějaké krmení cíleně vyrobit musí a vyvážení digestátu taky nějakou energii potřebuje, na druhou stranu je to výborné hnojivo obsahující NPK živiny, kterým se nahradí hodně průmyslových hnojiv a nemyslím že jejich výroba a doprava by vyšla lépe.
Tak pár čísel. BPS výkon 549 kW. Cca 8% z výroby je samospotřeba zařízení a jedeme tak 95 až 98% ročního maxima, kromě letošního roku. Denně z BPS vyleze cca 12 tis kWh, tedy cca 4 GWh za rok. To odpovídá přibližně v energii roční spotřebě nafty v našem podniku, která je okolo 300 tis. litrů nafty za rok a před BPS nebyla o mnoho menší. Další naše výroba je cca 3000 t obilovin, 4 tis t brambor, 1000 t řepka, 4 mil litrů mléka, 400 t vepřového masa, 500 ks vykrmených kusů skotu. Navíc je z BPS k dispozici cca 400 kW tepla, které hřeje všechnu užitkovou vodu a vytápí všechny objekty v areálu, umíme s tím i sušit obiloviny. Kdyby jel motor 500 kW celý rok na naftu, spálil by cca 800 tis litrů.
Tolik můj nástřel z provozu, kdyby Vás něco zajímalo, odpovím co budu vědět ;-)
Diky za prehled. Prosim kolik nakupujete rocne hnojiv z externich zdroju?
Cca 600 t hnojiv. Z toho tak 100 jsou různá NPK hnojiva. A tak 1000 t vápence, ale to s tím nesouvisí….. Ale máme silnou živočišnou, do bioplynky kupujeme asi 2500 t ročně slepičin a používáme nějaké kaly z ČOV
Toho rád využiju.
Klesla vám spotřeba průmyslových hnojiv od spuštění stanice?
Uvažujete o přechodu na používání metanu pro pohon traktorů?
Čistíte plyn přes spálením v motoru, mám na mysli od CO2?
Na BPS stanici jste měli dotaci? Uvažuje obec nebo jednotlivci z okolí o teplovodu?
Děkuji
Spotřeba o něco klesla, protože některé plodiny hnojíme digestátem hodně (kukuřice, řepka, travní porosty) a zároveň se zvedla intenzita výroby na loukách, kterých máme 500 ha. Díky kvalitnímu hnojení digestátem se zlepšila kvalita porostu a výnos o polovinu. U řepky 15 m3 na ha jsme nahradili hnojení před setím NPK hnojivem (k tomu dostává hnůj), u kukuřice dám na vymrzlou meziplodinu 25 m3 digestátu a pak už jen při setí metrák NPK pod patu.
O přechodu pohonu traktorů neuvažujeme, zatím to nedává ekonomický ani technologický smysl. Stát nám vrací většinu spotřební daně a nejsou dostatečně vyvinuté technologie. Věřím spíše ve špičkování sítě bioplynovými stanicemi a době dostatku elektřiny se plyn bude buď akumulovat nebo čistit a tlačit do do plynovodu. Pro motor plyn nečistíme. Jen se do něj kvůli odsíření primíchává trochu vzduchu a v plynojemu z něj kondenzuje vodní pára a ochlazuje se. Náš plyn má cca 52% CH4 a motor o výkonu 549 kW si ho bere 250 až 270 m3/h dle kvality plynu a teploty. Jsme okres Strakonice, kdybyste měl zájem, není problém vám BPS ukázat. Teplo využíváme ve svém areálu pokud je nule všechno, ale v současnosti přidáváme motor o výkonu 160 kW a děláme studii proveditelnosti zda by bylo možné dotáhnout teplovod na radnici, školu, sokolovnu a hasičárnu, které ročně spotřebují cca 350 MWh energie na vytápění. Podporu na výstavbu BPS jsme žádnou neměli. Investice cca 100 mil v roce 2013 a máme na 20 let garantovanou minimální cenu 3,55 Kč/kWh v hodinovém zeleném bonusu a podporu ve využití tepla.
vdaka za pekny prehlad .. takto by to mohlo vyzerat aj inde
pre vylepsenie by sa este hodilo zvoz/spracovanie bioodpadu z domacnosti (aby nekoncil na skladkach) - aj ked tam by asi mohli zacat problemy s tym co vsetko sa tam moze dostat a mohlo by mat nevhodny dopad bud na samotny proces BPS, alebo aj na vyslednu kvalitu hnojiva ..
plnicky CNG a vozovy park na CNG vam ekonomicky nevychadzali ?
Měli jsme projekt i priklepnutou dotaci, ale návratnost byla i tak nejistá a nebyl zájem o odbyt, tak jsme to nereazilovali….
Kejdu budeme možná potřebovat spíše místo hnojiv, která bez zemního plynu a energií nedokážeme vyrábět.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se