Domů
Plynárenství
EIA: Ázerbájdžán se stane důležitějším dodavatelem plynu do jižní Evropy

EIA: Ázerbájdžán se stane důležitějším dodavatelem plynu do jižní Evropy

Podle americké vládní agentury U. S. Energy Information Administration (EIA)  se Ázerbájdžán stane ještě významnějším dodavatelem zemního plynu na evropský trh. Po roce 2020 bude tzv. jižní plynový koridor do Evropy dodávat 10 miliard m3 plynu a do Turecka miliard 6 m3 plynu ročně. Zdrojem tohoto plynu pak bude ložisko Shah Deniz II.

Očekává se, že exporty plynu, ale i ropy, budou hrát čím dál tím důležitější roli v ázerbájdžánské ekonomice. Podle dat EIA v roce 2017 Ázerbájdžán vytěžil necelých 17 miliard m3 zemního plynu z čehož přibližně 6 miliard m3 plynu exportoval.

Ázerbájdžán zdrojem diverzifikace

Do Evropy přitom v nejbližších letech přijde ještě více ázerbájdžánského plynu. Z ložiska Shah Deniz II infrastrukturou tzv. jižního plynového koridoru do jižní a jihovýchodní Evropy dorazí v první fázi projektů (přičemž další fáze prozatím nejsou oficiálně naplánované) 10 miliard m3 plynu ročně a do Turecka 6 miliard m3 plynu ročně. Dodávky z Ázerbájdžánu jsou podle představitelů EU důležitým zdrojem diverzifikace. A to zejména pro region jihovýchodní Evropy, která má nyní omezené možnosti dodávek.

Výstavba jižního koridoru se blíží do finále

Ázerbájdžánský plyn z Shah Deniz II do Evropy poteče přes Gruzii a dále Turecko. V Turecku je již nyní v provozu plynovod TANAP, jež byl dokončen v červnu 2018. Zároveň byla v polovině 2018 spuštěna druhá fáze rozvoje ložiska Shah Deniz a první dodávky do Turecka tak již byly zahájeny. V roce 2018 tímto plynovodem teklo přibližně 2,8 milionů m3 plynu denně a na rok 2019 je plánováno zvýšení na 5,6 milionů m3 plynu denně.

Jižní plynový koridor. Zdroj: TAP

Plynovod TAP, který povede z řecko-turecké hranice přes Albánii až do jižní Itálie je nyní stále ve výstavbě. Podle oficiálních webových stránek projektu bylo na konci ledna 2019 dokončeno 85 % projektu. První plyn by plynovodem měl téct na počátku roku 2020.

Úvodní fotografie: TAP

Komentáře

(6)

Honza

22. únor 2019, 17:50

Prosím o úpravu úvodu – těch 6 m3 plynu ročně je sice pro Turky tak akorát, ale asi toho plynu tam Ázerbájdžánci vyvezou přeci jen více :)

Jan Budín

22. únor 2019, 18:01

Opraveno. JB

Loudil

22. únor 2019, 18:32

Turecko je rozhodně spolehlivější tranzitní zemí jak Ukrajina. I když , po pokusu o puč proti své osobě , organizovaný z USA, je i Erdogan ke svým - "spojencům" ?? z NATO mnohem opatrnější a tak začal dělat vlastní mocenskou politiku. Majdan v Turecku nevyšel a tak Erdogan spolupracuje s Putinem, což mu přináší nemalý užitek. Roste do role významné regionální mocnosti. Rosatom staví v Turecku jaderku 4 x 1200 MW a Turecko se ujalo tranzitu plynu díky novém Turkstremu obcházejícím Ukrajinu. Každopádně se Turecko na rozdíl od nás = servilní přisluhovači USA a směšní podržtaškové první kategorie, dokáže dělat samostatnou politiku i když je členem NATO. Jak je vidět - jde to.

Pavel

22. únor 2019, 22:48

Servilní přisluhovač rusácka zapomněl, že plynové vydírání aplikoval puťka i na Bělorusko. Jinými slovy, blábolům o nespolehlivé Ukrajině věří tak akorát mentálně postižené puťkovy podržtašky, nemluvě o tom scestných fantasmagoriích na téma evidentně erdoganem vyprovokovaného puče.

Loudil

22. únor 2019, 23:42

V zimě 2009 Rus pumpoval do potrubí potřebné množství plynu, které ovšem na druhém konci jaksi nevycházelo ven. Kde se asi mohlo ztrácet ? Ekonomická situace Ukrajiny nebyla a není nejlepší. Za co by asi Rus trestal své evropské odběratele, když jsou jeho největším zdrojem příjmů ? Majdan byl až za 5 let 2014. V době tureckého puče se Erdogan nalézal v hotelu na pobřeží. Komando vzbouřenců si ho tam v noci letělo vyzvednout ve vrtulnících. Ovšem Erdogana někdo stačil varovat. Ihned po puči se jeho vztah k Putinovi obrátil o 180 stupňů a byli najednou kámoši. Lze tak věřit verzi , že ruská odposlechová služba v syrské Latákii zachytila rozhovor vzbouřenců a díky Putinovi pak Erdogan unikl zatčení. Proto ten obrat o 180 stupňů.

Petr

23. únor 2019, 11:57

Vůči Bělorusku nešlo o žádné vydírání, ale v té době prostě už Rusku začínali docházet peníze, když bylo opět pod největším tlakem Zpadu ve svých dějinách po Napoleonovi, Leninovi dovezenému ze Švýcarska a předposledně Hitlerovi. Takže muselo superlevný plyn pro Bělorusko buď zdražit přímo nebo platbou přostřednictvím přeprodeje plynové infrastruktury. Teď už je situace pro Rusko naštěstí po úplném vítězství typicky opět hlubokou obranou jinde, a v následůjící éře se nevyhnutelně musejí střetnout v minimálně kulturní a celní válce hlavní žrouti surovin EU, Indie, USA a Čína.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.