<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/123120-trans-adriatic-pipeline-begins-gas-deliveries-from-azerbaijan-to-italy">Plynovod TAP</a> 30. prosince 2020 začal do Evropy dodávat první zemní plyn. TAP je poslední součástí infrastruktury jižního plynového koridoru. Zemní plyn pochází z Ázerbájdžánu a do Evropy je dopravován mj. plynovodem TANAP přes Turecko až do jižní Itálie. 
Výstavba plynovodu TAP trvala téměř 4 a půl roku a byla dokončena v říjnu 2020. V listopadu 2020 byl zahájen <a href="https://www.tap-ag.com/news/news-stories/tap-starts-commercial-operations">komerční provoz</a>. Plynovod je již nyní schopen plného provozu, nicméně dle <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/12/31/10591649/first-azeri-gas-reaches-greece-and-bulgaria-via-tap">aktuální dohody</a> se budou dodávky během 15 měsíců postupně zvyšovat ze 40 % až do maximální výše.
<h2>Výstavba navazujícího plynovodu do Bulharska nadále probíhá</h2>
Plynovod TAP navazuje na turecký plynovod <a href="https://oenergetice.cz/plyn/tanap-jiz-oficialne-uveden-provozu-tap-planovan-rijen-2020">TANAP</a> a tvoří tak poslední část infrastruktury jižního plynového koridoru, který EU považuje za jeden z hlavních diverzifikačních projektů pro dodávky zemního plynu. Zdrojem zemního plynu pro jižní koridor jsou ložiska v ázerbájdžánské části Kaspického moře. Plyn pak dále teče přes Gruzii, Turecko, Bulharsko, Řecko až do Itálie.
<figure id="attachment_22573" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-22573" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor-512x170.png 512w" alt="Jižní plynový koridor" width="725" height="241" /><figcaption class="wp-caption-text">Jižní plynový koridor. Zdroj: http://www.tap-ag.com</figcaption></figure>
Dle současných dlouhodobých smluv má TAP dodávat 8 miliard m3 plynu ročně (bcm/y) do Itálie, 1 bcm/y do Řecka a 1 bcm/y do Bulharska. Bulharsko by mělo z plynovodu TAP získávat plyn prostřednictvím plynovodu mezi Bulharskem a Řeckem – tzv. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/delnici-plynovodu-igb-hrozi-vypovedi-kvuli-neplaceni-mzdy">Interkonektorem Řecko-Bulharsko</a> (IGB), jež je momentálně ve výstavbě. Kapacita IGB má být 3 bcm/y a do komerčního provozu má být uveden do července 2021.
<h2>V létě proběhne tržní test o možném zvýšení kapacity</h2>
<blockquote>„Dnes je historický den pro náš projekt, stejně jako pro zúčastněné země a evropskou energetiku. TAP je nepostradatelnou součástí plynárenské soustavy evropského kontinentu, podílející se na plánované energetické transformaci. Nabízíme spolehlivou, přímou a nákladově efektivní přepravní trasu do zemí jihovýchodní Evropy a dále,“ uvedl Luca Schieppati, generální ředitel projektu TAP</blockquote>
Podle <a href="https://www.tap-ag.com/news/news-stories/tap-starts-transporting-first-gas">vyjádření</a> obchodní ředitelky projektu TAP, Mariji Savovové, bude v létě spuštěn tržní test za účelem prozkoumání možného rozšíření TAP. V takovém případě by byla kapacita plynovodu navýšena na 20 bcm/y .
Zdroj úvodní fotografie: tap-ag.com

Plynárenství

Plynovodem TAP začal do Evropy proudit první plyn

V sobotu 30. září představitelé Turecka a Ázerbájdžánu formálně oslavili uvedení plynovodu <a href="https://www.euractiv.com/section/azerbaijan/news/turkey-and-azerbaijan-mark-completion-of-tanap-pipeline-to-take-gas-to-europe/">TANAP </a>do provozu. Stavební práce byly slavnostně zahájeny v roce <a href="https://www.tanap.com/media/press-releases/tanap-is-ready-to-deliver-natural-gas-to-europe/">2015</a>, opět za přítomnosti obou mužů. Navazující infrastruktura, plynovod TAP, by měla být uvedena do komerčního provozu v říjnu 2020. Na konci listopadu 2019 byla zahájena <a href="https://www.tap-ag.com/news-and-events/2019/11/26/tap-introduces-first-natural-gas-into-the-greek-section-of-the-pipeline-as-part-of-its-testing-phase">testovací fáze</a> první sekce projektu. 
Plynovod TANAP je součástí plynárenské infrastruktury jižního koridoru, který vede od ložisek plynu Shah Deniz II v <a href="https://oenergetice.cz/plyn/eia-azerbajdzan-se-stane-dulezitejsim-dodavatelem-plynu-jizni-evropy/">Ázerbájdžánu</a> přes Gruzii, do Turecka a dále do Evropy přes Řecko, Albánii a Itálii. Samotný plynovod TANAP vede přes celé Turecko a jeho kapacita je 16 miliard m3 <a href="https://oenergetice.cz/plyn/zemni-plyn-bude-hrat-eu-pri-reseni-problematiky-zmeny-klimatu-klicovou-roli/">zemního plynu</a> ročně. Z této kapacity bude 6 miliard m3 plynu vyhrazeno pro turecký trh a zbylá kapacita bude využívána pro přepravu plynu dále do Evropy. Podle plánů by ovšem kapacita TANAP mohla být v dalších fázích projektu navýšena až na 31 miliard m3.
Slavnostní ceremoniál proběhl v tureckém městě Ipsala u řeckých hranic za přítomnosti tureckého prezidenta Erdogana a ázerbájdžánského prezidenta Aliyeva. Majoritním vlastníkem TANAPu je totiž státní ázerbájdžánská společnost SOCAR s 51 %. Dále jsou majiteli turecký provozovatel plynovodů BOTAS (30 %) a firmy BP (12 %) a SOCAR Turkey (7 %).
<blockquote>„Kromě zajištění energetických potřeb pro naši zemi díky TANAPu cílíme také na přispění k evropské bezpečnosti dodávek energie.“ Recep Tayyip Erdogan, turecký prezident</blockquote>
TANAP byl na první dodávky plynu plně připraven již v červenci 2019.
<h2>TAP bude uveden do provozu v roce 2020</h2>
Na evropský trh bude ázerbájdžánský plyn přepravován navazujícím plynovodem TAP (Trans Adriatic Pipeline) s aktuální plánovanou kapacitou 10 miliard m3 plynu ročně. Potenciálně by tato kapacita mohla být navýšena až na 20 miliard m3 plynu.
Na konci listopadu 2019 byl do prvního dvoukilometrového úseku plynovodu TAP napouštěn <a href="https://oenergetice.cz/plyn/zemni-plyn-bude-hrat-eu-pri-reseni-problematiky-zmeny-klimatu-klicovou-roli/">zemní plyn</a>. Byla tak zahájena testovací fáze celého projektu, která je součástí dlouhého procesu uvádění plynovodu do provozu. Po úspěšném absolvování testů v tomto konkrétním úseku bude plyn postupně napouštěn i do dalších sekcí plynovodu. Komerční provoz TAP je plánován na říjen 2020.

Plynovod TANAP byl oficiálně uveden do provozu, TAP je plánován na říjen 2020

Podle americké vládní agentury <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=38352">U. S. Energy Information Administration</a> (EIA)  se Ázerbájdžán stane ještě významnějším dodavatelem zemního plynu na evropský trh. Po roce 2020 bude tzv. jižní plynový koridor do Evropy dodávat 10 miliard m3 plynu a do Turecka miliard 6 m3 plynu ročně. Zdrojem tohoto plynu pak bude ložisko Shah Deniz II.
Očekává se, že exporty plynu, ale i ropy, budou hrát čím dál tím důležitější roli v ázerbájdžánské ekonomice. Podle dat EIA v roce 2017 Ázerbájdžán vytěžil necelých 17 miliard m3 zemního plynu z čehož přibližně 6 miliard m3 plynu exportoval.
<h2>Ázerbájdžán zdrojem diverzifikace</h2>
Do Evropy přitom v nejbližších letech přijde ještě více ázerbájdžánského plynu. Z ložiska Shah Deniz II infrastrukturou tzv. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/stane-se-jizni-plynovy-koridor-spasou-evropy/">jižního plynového koridoru</a> do jižní a jihovýchodní Evropy dorazí v první fázi projektů (přičemž další fáze prozatím nejsou oficiálně naplánované) 10 miliard m3 plynu ročně a do Turecka 6 miliard m3 plynu ročně. Dodávky z <a href="https://oenergetice.cz/plyn/plyn-z-azerbajdzanu-pomuze-bulharsku-snizit-zavislost-na-rusku/">Ázerbájdžánu</a> jsou podle představitelů EU důležitým zdrojem diverzifikace. A to zejména pro region jihovýchodní Evropy, která má nyní omezené možnosti dodávek.
<h2>Výstavba jižního koridoru se blíží do finále</h2>
Ázerbájdžánský plyn z Shah Deniz II do Evropy poteče přes Gruzii a dále Turecko. V Turecku je již nyní v provozu plynovod TANAP, jež byl dokončen v červnu 2018. Zároveň byla v polovině 2018 spuštěna druhá fáze rozvoje ložiska Shah Deniz a první dodávky do Turecka tak již byly zahájeny. V roce 2018 tímto plynovodem teklo přibližně 2,8 milionů m3 plynu denně a na rok 2019 je plánováno zvýšení na 5,6 milionů m3 plynu denně.
<figure id="attachment_22573" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-22573" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png" alt="Jižní plynový koridor" width="725" height="241" /><figcaption class="wp-caption-text">Jižní plynový koridor. Zdroj: TAP</figcaption></figure>
Plynovod <a href="https://oenergetice.cz/plyn/eib-schvalila-nejvyssi-pujcku-jedinemu-energetickemu-projektu-ve-sve-historii/">TAP</a>, který povede z řecko-turecké hranice přes Albánii až do jižní Itálie je nyní stále ve výstavbě. Podle oficiálních <a href="https://www.tap-ag.com/pipeline-construction/project-progress">webových stránek</a> projektu bylo na konci ledna 2019 dokončeno 85 % projektu. První plyn by plynovodem měl téct na počátku roku 2020.
Úvodní fotografie: <a href="https://www.tap-ag.com/resource-library/media-library/pictures/category/8199">TAP</a>

EIA: Ázerbájdžán se stane důležitějším dodavatelem plynu do jižní Evropy

V červenci 2018 výzkumný institut Oxford Institute for Energy Studies vydal studii s názvem <a href="https://www.oxfordenergy.org/publications/lets-not-exaggerate-southern-gas-corridor-prospects-2030/">Let’s not exaggerate – Southern Gas Corridor prospects to 2030</a>. Článek se zabývá rolí, kterou Jižní plynový koridor může pro Evropu do roku 2030 hrát. Autorem článku je Simon Pirani, hostující seniorní výzkumný pracovník OIES. Závěrem Piraniho je, že Jižní plynový koridor nebude hrát významnou roli na evropském trhu s plynem před rokem 2030. A to i přes významnou politickou podporu, která projektu náleží. 
Infrastruktura tzv. Jižního plynového koridoru sestává z rozšíření plynovodu SCP a plynovodů <a href="http://oenergetice.cz/plyn/v-turecku-byl-zahajen-provoz-plynovodu-tanap-dopravi-plyn-z-azerbajdzanu/">TANAP</a> a <a href="http://oenergetice.cz/plyn/eib-schvalila-nejvyssi-pujcku-jedinemu-energetickemu-projektu-ve-sve-historii/">TAP</a> vedoucích až do jižní Itálie. Jediným nynějším zdrojem jižního koridoru je ložisko Shah Deniz II v Ázerbájdžánu. Těžba tohoto ložiska byla zahájena letos v červnu a svého vrcholu má dosáhnout v letech 2021 – 2022 na 16 miliardách m3 plynu ročně. Z tohoto objemu má Turecko ročně obdržet 6 miliard kubíků plynu do Evropy má proudit zbylých 10 miliard, což představuje přibližně 2 % její celkové poptávky po plynu.
<h2>Maximální kapacita odpovídá 2 % evropské poptávky</h2>
Političtí představitelé o infrastruktuře jižního koridoru v posledních letech mluví velmi optimisticky a vyzdvihují její přínosy pro energetickou bezpečnost Evropy. Komerční podmínky se ovšem se zvyšující se politickou podporou zhoršují. O jižním koridoru se v různých podobách mluví již od 90. let minulého století. Od nového tisíciletí ale trh se zemním plynem v okolí Evropy a v Evropě samotné prošel několika změnami. Kromě dalšího Turkmenistán začal exportovat plyn do Číny, nikoliv do Evropy. Rusko zahájilo snahy diverzifikovat své exportní trasy a potenciálně se tak vyhnout Ukrajině. Dalším důležitým faktorem je, že ekonomická krize vedla k poklesu poptávky po plynu v EU a ke snížení jeho cen.
Tyto změny vedly k tomu, že jižní koridor bude uveden do provozu v jiných podmínkách, než se očekávalo v minulosti. Důsledkem je například to, že kapacita infrastruktury bude schopná uspokojit pouze ony 2 % evropské poptávky a nikoliv 10 až 20 %, jak se dříve plánovalo.
<figure id="attachment_22573" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-22573" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png" alt="Jižní plynový koridor" width="725" height="241" /><figcaption class="wp-caption-text">Trasa Jižního plynového koridoru.</figcaption></figure>
Navýšení kapacity jižního koridoru by muselo začít již u samotného zdroje plynu. Pirani proto zkoumá faktory, které v budoucnu ovlivní úroveň ázerbájdžánských exportů nad rámec již kontrahovaných objemů plynu. Zaprvé, úroveň těžby a rychlost, s jakou budou rozvíjena nová ložiska. Zadruhé, poptávka po plynu v Ázerbájdžánu a v Gruzii a zatřetí, možné komparativní výhody exportovat plyn do Turecka, nikoliv do zemí EU.
<h2>Turmenistán a další možní dodavatelé</h2>
Začalo se také hovořit o <a href="http://oenergetice.cz/plyn/jizni-koridor-umozni-navazani-novych-vztahu-turecka-turkmenistanu-evropou/">Turkmenistánu</a> jako možném zdroji plynu pro tento projekt. Předpokladem ovšem mimo jiné je, že se zásadně pokročí v politických jednáních týkajících se statusu Kaspického moře, které ve výsledku umožní vybudovat Transkaspický plynovod. Podle Piraniho ovšem k těmto změnám nedojde, a to z politických, ale také ekonomických důvodů.
Mezi další potenciální dodavatele studie Piraniho zahrnuje Írán, Kurdistán, země střední Asie, země východního Středomoří a zdroje z oblasti Černého moře. Z různých důvodů je ovšem nepravděpodobné, že by z některá z těchto lokalit byla schopná před rokem 2030 do Evropy dodávat větší objemy plynu. Důvodem je chybějící infrastruktura, geografická vzdálenost, politické faktory, ekonomické faktory či jednoduše nezájem o export plynu do Evropy. Největší potenciál podle Piraniho skýtá Rumunsko a Bulharsko a jejich zdroje v Černém moři.
<h2>Vyhlídky Jižního plynového koridoru</h2>
Podle Piraniho je zde několik faktorů, které je nutné zvážit, chceme-li hodnotit budoucí roli jižního koridoru v energetické bezpečnosti Evropy v letech 2020 až 2030. Mezi tyto faktory patří cena plynu a podmínky na trhu, poptávka po plynu v Turecku a jihovýchodní Evropě, alternativní zdroje plynu v Evropě, možnost exportovat na jiné trhy než do Evropy a načasování rozvoje ložisek.
Klíčovou je kombinace výše poptávky po plynu v Evropě a v <a href="http://oenergetice.cz/plyn/kypr-hodla-pokracovat-v-pruzkumu-lozisek-plynu-i-navzdory-turecke-blokade/">Turecku</a> a výše cen zemního plynu. Poptávka v současnosti není tak vysoká, aby bylo nutné budovat rozsáhlou infrastrukturu s vysokou kapacitou. Zároveň jsou ceny plynu relativně nízké ve srovnání s náklady na potřebnou infrastrukturu. Aby tedy Jižní plynový koridor mohl hrát významnou roli pro evropský trh se zemním plynem, tak by se poptávka po plynu musela zvýšit.
Rovněž by ale Ázerbájdžán musel těžit více plynu, tedy rozvíjet nová ložiska. Maximální těžební kapacita Shah Deniz II totiž již odpovídá kontrahovanému objemu. Případně by jižní koridor musel získat nový zdroj zemního plynu v jiném dodavateli. Pirani proto závěrem argumentuje, že do roku 2030 zůstane Jižní plynový koridor, i přes proklamace politiků, spíše nevýznamným v kontextu evropského trhu se zemním plynem.

Stane se Jižní plynový koridor spásou Evropy?

Intenzivnější swapy zemního plynu s Íránem by <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/turkmenistan-to-tap-into-southern-gas-corridor/">Turkmenistánu</a> mohly otevřít cestu na evropský trh se zemním plynem skrze infrastrukturu Jižního plynového koridoru. První část Jižního koridoru bude spuštěna již v červnu 2018. Turecko se podle některých díky plynovodu TANAP stane významným energetickým partnerem Evropy.
Turkmenistán má jedny z největších zásob zemního plynu na světě, ale kvůli jeho umístění na „špatné“ straně Kaspického moře doposud do Evropy žádný plyn nedodával. Ázerbájdžánský ministr energetiky se ale nechal slyšet, že kapacita Jižního koridoru se může v budoucnu zvětšit. A to nejen díky novým zdrojům plynu z Ázerbájdžánu, ale také například právě z Turkmenistánu.
<h2>Snahy Turkmenistánu exportovat plyn i přes neexistující infrastrukturu</h2>
Kvůli absentující infrastruktuře nemůže Turkmenistán exportovat plyn na západ, přestože má větší zásoby než například Ázerbájdžán. Tato potřebná infrastruktura přitom nebude vybudována, dokud Ázerbájdžán, Írán, Kazachstán, Rusko a Turkmenistán nedosáhnou dohody o statusu Kaspického moře.
V současnosti Turkmenistán přes Írán do Ázerbájdžánu posílá zhruba 6 milionů kubických metrů plynu denně. V rámci swapové dohody Írán na turkmensko-íránské hranici obdrží určitý objem plynu a stejný objem plynu Írán předá na hranici s Ázerbájdžánem. Podle informací v médiích se Turkmenistán snaží vyjednat zvýšení objemu tohoto swapu a intenzivněji využít dostupné infrastruktury k exportu turkmenského plynu do třetích zemí.
<blockquote>
„Írán a Turkmenistán jsou dvě velmi bohaté a mocné země v oblasti energetiky, a proto jsme se dohodli vynaložit úsilí k zintenzivnění spolupráce v energetice.“ 
Hasan Rúhání, íránský prezident
</blockquote>
<h2>Turecko se stane významným energetickým partnerem Evropy</h2>
Podle <a href="https://www.oxfordenergy.org/publications/natural-gas-in-the-turkish-domestic-energy-market-policies-and-challenges/">článku výzkumnice</a> z Oxford Institute for Energy Studies plynovod TANAP významně přispěje k již sílící politické roli, kterou Turecko má mj. s Evropou a Blízkým východem. Ze země se podle článku pro Evropu stane významný energetický partner a tranzitní stát.
Letos v létě by Turecko mělo také zahájit své první hlubokomořské <a href="https://www.dailysabah.com/energy/2018/05/11/poised-to-boost-europes-supply-security-tanap-to-start-first-gas-delivery-june-12">vrtání</a> ve Středozemním moři. Ve Středozemí přitom již provedlo rozsáhlé seismické průzkumy. Podobné plány má také s regionem Černého moře.
<blockquote>
„Tyto aktivity budou následovány dalšími průzkumy a vrtnými aktivitami, které odhalí potenciál v obou mořích a přispějí k bezpečnosti dodávek v Turecku a celém našem regionu.“ 
Berat Albayrak, ministr energetiky a zemního plynu Turecka 
</blockquote>
<figure id="attachment_22573" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-22573" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png" alt="Jižní plynový koridor" width="725" height="241" /><figcaption class="wp-caption-text">Trasa Jižního plynového koridoru.</figcaption></figure>
<h2>Jižní plynový koridor</h2>
Infrastruktura Jižního plynového koridoru sestává ze tří plynovodů. Rozšíření Jihokavkazského plynovodu vedoucího z Ázerbájdžánu do Gruzie, dále z plynovodu TANAP přes Turecko a TAP od turecko-řecké hranice, přes Albánii až na jih Itálie. Infrastruktura bude mít celkem zhruba 3500 km.
Do Evropy by měl první plyn dorazit v roce 2020. Plynovod TANAP ale zřejmě bude uveden do provozu již v červnu letošního roku. Počáteční kapacita plynovodu TANAP bude 16 miliard kubických metrů (bcm) ročně. Z toho bude 6 bcm odebírat pro domácí trh Turecko. Do Evropy se tedy v první fázi projektu a dále skrze plynovod TAP dostane 10 bcm plynu ročně. Je možné, že kapacita TANAP i TAP pak bude v budoucnu zvýšena.

Jižní koridor umožní navázání nových vztahů Turecka a Turkmenistánu s Evropou

<a href="https://uk.reuters.com/article/uk-eu-energy/eib-approves-1-5-billion-euro-loan-for-tap-gas-pipeline-idUKKBN1FQ2DA?il=0">Nejvyšší půjčka</a> Evropské investiční banky (EIB) energetickému projektu v objemu 1,5 miliardy euro (37,85 miliard korun) byla schválena plynovodu TAP (Transjadranský plynovod). Plynovod <a href="https://www.tap-ag.com/">TAP</a> je součástí plynové infrastruktury, která tvoří tzv. jižní koridor. Cílem těchto projektů je do Evropy přivést plyn z Kaspického regionu. 
<h2>Infrastruktura jižního koridoru</h2>
Infrastruktura jižního koridoru do Evropy přivede plyn z ázerbájdžánského ložiska Shah Deniz-2. Plyn bude přepravován přes Ázerbájdžán, Gruzii, Turecko, Řecko, Albánii a Itálii, kde celá infrastruktura končí. Samotný TAP začne na turecko-řeckých hranicích a skončí na jihu Itálie.
EU si od jižního koridoru slibuje snížení závislosti na dodávkách plynu z Ruska. V <a href="https://www.bp.com/en_az/caspian/press/pressreleases/Shah-Deniz-sales-agreements-European-purchasers.html">první fázi</a> plynovod TAP do Evropy přivede zhruba 10 miliard kubických metrů zemního plynu ročně. Z tohoto objemu je 1 miliarda určená pro trh v <a href="http://oenergetice.cz/plyn/plynovod-tap-premeni-recko-v-energeticky-uzel-jihovychodni-evropy/">Řecku</a>, další 1 miliarda pro <a href="http://oenergetice.cz/plyn/azerbajdzan-chce-investovat-plynove-infrastruktury-bulharska-zeme-bude-dodavat-plyn/">Bulharsko</a> a zbylých 8 miliard poteče do Itálie ke konkrétním obchodníkům, jejichž záměr je zásobovat „italský a okolní trhy“. Po dokončení druhé fáze projektu by kapacita TAP mohla být rozšířena až na 20 miliard metrů krychlových ročně.
<figure id="attachment_22573" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-22573" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png" alt="Jižní plynový koridor" width="725" height="241" /><figcaption class="wp-caption-text">Trasa Jižního plynového koridoru</figcaption></figure>
<h2>Půjčka Evropské investiční banky</h2>
Původně mělo být rozhodnutí o půjčce TAP učiněno již v prosinci, ale nakonec bylo odloženo. Důvodem byl argument nutného bližšího prozkoumání rozsáhlého projektu. Na rozhodnutí se čekalo 2 roky.
Podle viceprezidenta <a href="http://oenergetice.cz/plyn/evropska-investicni-banka-pujci-slovenske-eustream-70-mil-eur-na-plynovod-do-polska/">EIB</a> Andrewa McDowella projekt TAP pomůže vyvážit <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/ewi-tezba-plynu-evrope-klesne-polovinu-objevi-se-nova-uzka-mista/">klesající produkci plynu</a> v Evropě, diverzifikovat zdroje plynu a nahradit výrobu elektřiny z uhlí ve střední a jihovýchodní Evropě.
<blockquote>
„Byli jsme přesvědčeni argumentem Evropské komise, že jednoduše není spravedlivé ponechat velké části Evropy, konkrétně střední a jihovýchodní Evropu, na pospas jedinému dodavateli.“ 
Andrew McDowell, viceprezident EIB
</blockquote>
Celkové náklady TAP jsou 4,5 miliard euro (113,55 miliard korun). Projekt také čeká na schválení půjčky od Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Rozhodnutí má být učiněno letos.
<h2>Opozice TAP a jižnímu koridoru</h2>
Projekt čelí významné <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/eu-bank-approves-largest-ever-energy-loan-for-tap-pipeline/">opozici</a>. V Itálii je výstavba komplikována protesty místních obyvatel. Aktivisté vyzdvihují dopady konstrukčních prací na lokální komunity a také údajnou neslučitelnost celého jižního koridoru s cíli Pařížské dohody.
Síť nevládních organizací CEE Bankwatch tvrdí, že nebyla realizována žádná studie hodnotící dopady projektů na klima. Zároveň varuje, že projekty by mohly mít kvůli únikům metanu a emisím uhlíku podobně ničivé dopady na klima jako výroba elektřiny z uhlí. Z podobných důvodů je EIB osočována rovněž z toho, že podporuje závislost Evropy na fosilních palivech.

EIB schválila nejvyšší půjčku jedinému energetickému projektu ve své historii

Ázerbájdžán je připraven, skrz svou státní energetickou společnost SOCAR, <a href="http://www.euractiv.com/section/energy/news/azerbaijan-ready-to-invest-in-bulgarias-gasification/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">se zapojit do budování plynové infrastruktury Bulharska na své vlastní náklady</a>. Prohlášení vydal ázerbájdžánský prezident Ilham Aliyev při návštěvě bulharského premiéra Boyka Borissova. Bulharsko chce od Ázerbájdžánu po dokončení jižního plynového koridoru odebírat jednu miliardu kubických metrů zemního plynu ročně.
Před více než deseti lety bylo Bulharsko první zemí EU, která se zavázala k odběru 1 miliardy metrů krychlových ročně (bcm/y) ázerbájdžánského zemního plynu. Zemní plyn by měl putovat do <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/bulharsko-chce-zavest-povinny-prodej-elektriny-pres-burzu-vyrobci-i-obchodnici-se-brani/">Bulharska</a> hned, jak bude dostavěn jižní plynový koridor, pravděpodobně v roce 2020. Takto velké množství zemního plynu představuje zhruba třetinu celkové spotřeby země a Bulharsku by se podařilo vymanit se z ruského monopolu.
Premiér Borissov se nechal k plánované dodávce slyšet, že domluvené množství 1 miliardy kubíků ročně bude nejlevnějším zemním plynem a bude použito v rámci sociálních balíčků pro rodiny s nízkým příjmem. Rozhodnutí by dle Borissova mělo vyřešit problém se znečišťováním ovzduší v Bulharsku.
Dle premiéra mají pouze 3 procenta všech tamních domácností přístup k zemnímu plynu a hlavním důvodem špatné kvality ovzduší je pálení dřeva a uhlí při vytápění. Bulharský premiér doufá v ambiciózní cíl, že jeho země nahradí dřevo a uhlí více ekologickým zdrojem pro vytápění. Jako referenci uvedl své naděje, že by 90 % obyvatel mohlo mít již brzy přístup k zemnímu plynu.
<blockquote>
„Výstavba jižního plynového koridoru bude náš příští příspěvek k energetické bezpečnosti Evropy. V současné chvíli ázerbájdžánská ropa zajišťuje energetickou bezpečnost mnoha evropských zemí a v blízké budoucnosti udělá to samé i ázerbájdžánský zemní plyn,“ prohlásil prezident Ilham Aliyev.
</blockquote>
<h2>Jižní plynový koridor</h2>
Prezident dále sdělil, že realizace jižního plynového koridoru úspěšně pokračuje, zatímco implementace projektu Shah Deniz-2 je naplněna z 99 procent. Shah Deniz-2 je podmořské naleziště se zemním plynem, které by mělo být hlavním zdrojem pro jižní plynový koridor.
Jižní plynový koridor (The Southern Gas Corridor = SGC) je podporován Evropskou komisí a je v současné době jediným hodnotným projektem na diverzifikaci dodávek zemního plynu do Evropy z východu. SGC je řetězec projektů s odhadovanou cenou 45 miliard dolarů a skládá se ze tří hlavních plynovodů.
První část je jihokavkazský plynovod, respektive se jedná o jeho prodloužení, které povede přes Ázerbájdžán a Gruzii. Druhá část je plynovod TANAP (Trans-anatolský plynovod) přes území Turecka a poslední hlavní částí by měl být plynovod <a href="http://oenergetice.cz/plyn/plynovod-tap-premeni-recko-v-energeticky-uzel-jihovychodni-evropy/">TAP</a> (Trans-adriatický plynovod), který povede přes Řecko a Albánii, s podmořskou částí na území Itálie.
Projekt narazil na potíže na své vstupní části do Itálie, kde místní aktivisté a úřady protestují proti odstranění olivovníků, které projektu stojí v cestě.
Zdroj úvodní fotografie: eugal.de

Ázerbájdžán chce investovat do plynové infrastruktury Bulharska, do země bude dodávat plyn

Řecký premiér Alexis Tsipras a zástupci dalších čtyř zemí dnes slavnostně zahájili výstavbu plynovodu Trans Adriatic Pipeline (TAP). Potrubí v délce 870 kilometrů bude konečným článkem trasy, která bude přepravovat zemní plyn z Ázerbájdžánu přes Gruzii, Turecko, Řecko, Albánii a pod mořem do jižní Itálie. Projekt sníží závislost oblasti na ruském plynu.
<blockquote>
&#8222;Překreslí to energetickou mapu jihovýchodní Evropy a udělá to z Řecka energetický uzel celého regionu,&#8220; prohlásil Tsipras na ceremoniálu v Soluni. &#8222;Otevíráme významnou část jednoho z největších a nejsložitějších projektů v dějinách energetiky,&#8220; cituje agentura Reuters gruzínského premiéra Giorgiho Kvirikašviliho.
</blockquote>
Projekt v březnu schválila Evropská komise jako součást plánovaného jižního koridoru, jehož cílem je spojit země EU s novými zdroji zemního plynu. TAP, který v návaznosti na plynovod Transanatolian Pipeline (TANAP) spojí pole Šach Deniz II v Ázerbájdžánu s Itálií, je největším projektem nových dodávek plynu do Evropy.

<h2>10 mld. kubíku plynu ročně již na konci dekády</h2>
Počáteční kapacita plynovodu má činit deset miliard metrů krychlových ročně, provoz má být zahájen v roce 2020. Akcionáři TAP jsou firmy BP, SOCAR, Snam, Fluxys, Enagás a Axpo. Celá trasa plynovodů, v níž je TAP konečným článkem, bude měřit 3500 kilometrů a celkové náklady projektu včetně přípravy těžby a vybudování terminálů dosáhnou 45 miliard dolarů (1,1 bilionu Kč).
<figure id="attachment_22573" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png"><img class="wp-image-22573 size-full" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png" alt="Jižní plynový koridor" width="725" height="241" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Trasa Jižního plynového koridoru. Zdroj: Trans Adriatic Pipeline</figcaption></figure>
Zdroj úvodní fotografie: <a href="http://www.tap-ag.com/" target="_blank">Trans Adriatic Pipeline</a>

Plynovod TAP přemění Řecko v energetický uzel jihovýchodní Evropy

Evropská Unie v posledních měsících dělá maximum pro to, aby snížila svoji závislost na dodávkách plynu z Ruska. Jak oznámil v <a href="http://uk.reuters.com/article/2015/05/02/uk-turkmenistan-gas-europe-exclusive-idUKKBN0NN0FI20150502" target="_blank">rozhovoru pro Reuters</a> Maroš Ševčovič, plyn z Turkmenistánu by se pomocí transkaspického plynovodu mohl dodávat do EU už v roce 2019.
Rusko v současné době pokrývá přibližně třetinu spotřeby plynu EU, ale díky ruské anexi ukrajinského Krymu a vyostřené situaci na Ukrajině chce EU co nejrychleji najít nové zdroje dodávek plynu do EU.
Zdá se, že EU i Turkmenistán mají stejný záměr:
&#8222;Zjistili jsme, že máme stejné cíle. Pro Turkmenistán je velice důležité diverzifikovat možnosti exportu plynu a EU chce diverzifikovat import.&#8220; 
Maroš Šefčovič
<ul>
<li>Podle Maroše Šefčoviče by první plyn z Turkmenistánu mohl proudit od roku 2019</li>
<li>Jedná se o významný politický pokrok při jednání v Ašchabadu</li>
</ul>
Turkmenistán disponuje čtvrtými největšími zásobami zemního plynu na světě a v současné době čelí sníženému zájmu o plyn ze strany Ruska. To chce snížit import z Turkmenistánu o celých 7 mld. kubických metrů, z 11 mld. v roce 2014 na 4 mld. v roce 2015.
Šefčovič dohlíží nad realizací konceptu <a title="Energetická unie – Energy Union" href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/energeticka-unie-energy-union/">Energetické Unie</a>, která má za cíl vytvořit jednotný trh s elektřinou a plynem díky lepší infrastruktuře mezi členskými státy. Dalším z cílů Energetické Unie je snížit energetickou závislost na Rusku. Toho chce EU dosáhnout především lepší diverzifikací importu plynu pomocí projektů, jako je Jižní koridor a Trankaspický plynovod.
Podle Šefčoviče bylo jednání v Turkmenistánu významným krokem směrem k <a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Trans-Caspian_Gas_Pipeline" target="_blank">Trans-Kaspickému plynovodu</a>, který by měl sloužit jako rozšíření jižního koridoru východním směrem. Celý jižní koridor, který má sloužit k dopravě plynu z Ázerbájdžánu do EU je zpožděn kvůli politickým, ekologickým a finančním nejistotám.