<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/123120-trans-adriatic-pipeline-begins-gas-deliveries-from-azerbaijan-to-italy">Plynovod TAP</a> 30. prosince 2020 začal do Evropy dodávat první zemní plyn. TAP je poslední součástí infrastruktury jižního plynového koridoru. Zemní plyn pochází z Ázerbájdžánu a do Evropy je dopravován mj. plynovodem TANAP přes Turecko až do jižní Itálie. 
Výstavba plynovodu TAP trvala téměř 4 a půl roku a byla dokončena v říjnu 2020. V listopadu 2020 byl zahájen <a href="https://www.tap-ag.com/news/news-stories/tap-starts-commercial-operations">komerční provoz</a>. Plynovod je již nyní schopen plného provozu, nicméně dle <a href="https://www.icis.com/explore/resources/news/2020/12/31/10591649/first-azeri-gas-reaches-greece-and-bulgaria-via-tap">aktuální dohody</a> se budou dodávky během 15 měsíců postupně zvyšovat ze 40 % až do maximální výše.
<h2>Výstavba navazujícího plynovodu do Bulharska nadále probíhá</h2>
Plynovod TAP navazuje na turecký plynovod <a href="https://oenergetice.cz/plyn/tanap-jiz-oficialne-uveden-provozu-tap-planovan-rijen-2020">TANAP</a> a tvoří tak poslední část infrastruktury jižního plynového koridoru, který EU považuje za jeden z hlavních diverzifikačních projektů pro dodávky zemního plynu. Zdrojem zemního plynu pro jižní koridor jsou ložiska v ázerbájdžánské části Kaspického moře. Plyn pak dále teče přes Gruzii, Turecko, Bulharsko, Řecko až do Itálie.
<figure id="attachment_22573" class="wp-caption aligncenter" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-22573" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor-512x170.png 512w" alt="Jižní plynový koridor" width="725" height="241" /><figcaption class="wp-caption-text">Jižní plynový koridor. Zdroj: http://www.tap-ag.com</figcaption></figure>
Dle současných dlouhodobých smluv má TAP dodávat 8 miliard m3 plynu ročně (bcm/y) do Itálie, 1 bcm/y do Řecka a 1 bcm/y do Bulharska. Bulharsko by mělo z plynovodu TAP získávat plyn prostřednictvím plynovodu mezi Bulharskem a Řeckem – tzv. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/delnici-plynovodu-igb-hrozi-vypovedi-kvuli-neplaceni-mzdy">Interkonektorem Řecko-Bulharsko</a> (IGB), jež je momentálně ve výstavbě. Kapacita IGB má být 3 bcm/y a do komerčního provozu má být uveden do července 2021.
<h2>V létě proběhne tržní test o možném zvýšení kapacity</h2>
<blockquote>„Dnes je historický den pro náš projekt, stejně jako pro zúčastněné země a evropskou energetiku. TAP je nepostradatelnou součástí plynárenské soustavy evropského kontinentu, podílející se na plánované energetické transformaci. Nabízíme spolehlivou, přímou a nákladově efektivní přepravní trasu do zemí jihovýchodní Evropy a dále,“ uvedl Luca Schieppati, generální ředitel projektu TAP</blockquote>
Podle <a href="https://www.tap-ag.com/news/news-stories/tap-starts-transporting-first-gas">vyjádření</a> obchodní ředitelky projektu TAP, Mariji Savovové, bude v létě spuštěn tržní test za účelem prozkoumání možného rozšíření TAP. V takovém případě by byla kapacita plynovodu navýšena na 20 bcm/y .
Zdroj úvodní fotografie: tap-ag.com

Plynárenství

Plynovodem TAP začal do Evropy proudit první plyn

Podle americké vládní agentury <a href="https://www.eia.gov/todayinenergy/detail.php?id=38352">U. S. Energy Information Administration</a> (EIA)  se Ázerbájdžán stane ještě významnějším dodavatelem zemního plynu na evropský trh. Po roce 2020 bude tzv. jižní plynový koridor do Evropy dodávat 10 miliard m3 plynu a do Turecka miliard 6 m3 plynu ročně. Zdrojem tohoto plynu pak bude ložisko Shah Deniz II.
Očekává se, že exporty plynu, ale i ropy, budou hrát čím dál tím důležitější roli v ázerbájdžánské ekonomice. Podle dat EIA v roce 2017 Ázerbájdžán vytěžil necelých 17 miliard m3 zemního plynu z čehož přibližně 6 miliard m3 plynu exportoval.
<h2>Ázerbájdžán zdrojem diverzifikace</h2>
Do Evropy přitom v nejbližších letech přijde ještě více ázerbájdžánského plynu. Z ložiska Shah Deniz II infrastrukturou tzv. <a href="https://oenergetice.cz/plyn/stane-se-jizni-plynovy-koridor-spasou-evropy/">jižního plynového koridoru</a> do jižní a jihovýchodní Evropy dorazí v první fázi projektů (přičemž další fáze prozatím nejsou oficiálně naplánované) 10 miliard m3 plynu ročně a do Turecka 6 miliard m3 plynu ročně. Dodávky z <a href="https://oenergetice.cz/plyn/plyn-z-azerbajdzanu-pomuze-bulharsku-snizit-zavislost-na-rusku/">Ázerbájdžánu</a> jsou podle představitelů EU důležitým zdrojem diverzifikace. A to zejména pro region jihovýchodní Evropy, která má nyní omezené možnosti dodávek.
<h2>Výstavba jižního koridoru se blíží do finále</h2>
Ázerbájdžánský plyn z Shah Deniz II do Evropy poteče přes Gruzii a dále Turecko. V Turecku je již nyní v provozu plynovod TANAP, jež byl dokončen v červnu 2018. Zároveň byla v polovině 2018 spuštěna druhá fáze rozvoje ložiska Shah Deniz a první dodávky do Turecka tak již byly zahájeny. V roce 2018 tímto plynovodem teklo přibližně 2,8 milionů m3 plynu denně a na rok 2019 je plánováno zvýšení na 5,6 milionů m3 plynu denně.
<figure id="attachment_22573" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-22573" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png" alt="Jižní plynový koridor" width="725" height="241" /><figcaption class="wp-caption-text">Jižní plynový koridor. Zdroj: TAP</figcaption></figure>
Plynovod <a href="https://oenergetice.cz/plyn/eib-schvalila-nejvyssi-pujcku-jedinemu-energetickemu-projektu-ve-sve-historii/">TAP</a>, který povede z řecko-turecké hranice přes Albánii až do jižní Itálie je nyní stále ve výstavbě. Podle oficiálních <a href="https://www.tap-ag.com/pipeline-construction/project-progress">webových stránek</a> projektu bylo na konci ledna 2019 dokončeno 85 % projektu. První plyn by plynovodem měl téct na počátku roku 2020.
Úvodní fotografie: <a href="https://www.tap-ag.com/resource-library/media-library/pictures/category/8199">TAP</a>

EIA: Ázerbájdžán se stane důležitějším dodavatelem plynu do jižní Evropy

Bulharsko předpokládá, že po roce 2020 bude třetinu domácí spotřeby plynu pokrývat surovinou z Ázerbájdžánu. Sníží tak současnou téměř stoprocentní závislost na ruském plynu. Uvedla to dnes ministryně energetiky Temenužka Petkovová. 
 Balkánská země uzavřela smlouvu s ázerbájdžánskou státní společností SOCAR na dovoz jedné miliardy metrů krychlových plynu ročně z rozsáhlého naleziště Šach Deniz II od roku 2020. 
<blockquote>
&#8222;Kontrakt mezi Bulharskem a společností SOCAR je klíčový pro naše priority v energetice. Dodávky pokryjí přibližně 30 procent spotřeby v Bulharsku, což je vysoký podíl, a výrazně zvýší energetickou bezpečnost země,&#8220; prohlásila podle agentury Reuters ministryně.
</blockquote>
 V současné době je Bulharsko z 95 procent závislé na dodávkách ruského podniku Gazprom, od kterého surovinu dostává plynovodem přes Rumunsko. Ázerbájdžánský plyn bude do Bulharska proudit z Řecka plynovodem IGB. Ten by měl zahájit provoz koncem roku 2020.

Spalování plynu. Autor: https://www.flickr.com/photos/royluck/

Plyn z Ázerbájdžánu pomůže Bulharsku snížit závislost na Rusku

Pět států ležících na břehu Kaspického moře dosáhlo 12. srpna <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2018-08-12/caspian-sea-breakthrough-treaty-set-to-boost-oil-pipeline-plans">dohody ohledně právního statutu moře</a>. O to, zda se jedná o moře, nebo jezero, se dotčené státy přely více než dvě desetiletí. Současná podoba dohody podle všeho nepovede k zahájení těžby v moři, či k výstavbě dlouho plánovaného Transkaspického plynovodu.
Kaspické moře má nyní podle dohody zvláštní právní status. Byly vymezeny námořní hranice pro každou z pěti zemí a bylo také nově dohodnuto, že pokud by jedna z pěti zemí chtěla přes Kaspické moře vést plynovod nebo ropovod, tak bude potřebovat souhlas pouze od sousedících dotčených zemí, nikoliv od všech pěti, jak tomu bylo před podepsáním dohody.
Ázerbájdžán, Írán, Kazachstán, Rusko a <a href="http://oenergetice.cz/plyn/jizni-koridor-umozni-navazani-novych-vztahu-turecka-turkmenistanu-evropou/">Turkmenistán</a> se snažily právní status Kaspického moře definovat již od rozpadu Sovětského svazu. Důvodem byly snahy rozdělit si území moře, ve kterém se nachází zdroje fosilních paliv a přes které je možné vést potrubí, například směrem do Evropy. Podle odhadů americké vládní agentury U.S. Energy Information Administration (EIA) z roku 2013 jsou v moři zásoby ropy v objemu minimálně 20 miliard barelů ropy a více než 6,8 bilionů metrů krychlových plynu.
<h2>Začne se těžit?</h2>
Přestože je tato dohoda významným krokem vpřed, je stále nutné vyřešit mnoho detailů. Státy se totiž ještě musí dohodnout právě na tom, jak si rozdělí práva těžit na mořském dnu.
<blockquote>
„Jsou nutná další jednání, která poskytnou jasné právní vymezení hranic a budoucích práv týkajících sporných, či doposud neobjevených polí.“ 
Zachary Witlin, analitik Eurasia Group
</blockquote>
Nově podepsaná dohoda říká, že rozvoj zásob v moři bude regulován dílčími dohodami mezi jednotlivými kaspickými státy, a to v souladu s mezinárodním právem. Takové prohlášení nicméně do jisté míry pouze zachovává současnou situaci. Například Rusko a Kazachstán totiž bilaterální dohodu o společných projektech už mají.
<h2>Začne se stavět Transkaspický plynovod?</h2>
Podpisem dohody byla odstraněna významná právní překážka realizaci Transkaspického plynovodu z Turkmenistánu do Evropy. Podle výzkumného institutu <a href="http://oenergetice.cz/plyn/stane-se-jizni-plynovy-koridor-spasou-evropy/">Oxford Institute for Energy Studies</a> ovšem budou stále přetrvávat politické a strategické překážky týkající se mimo jiné rentability projektu. Podle institutu OIES by byl plyn z Transkaspického plynovodu nekonkurenceschopný vůči jiným dodávkám plynu do Evropy. A to včetně dodávek ruského zkapalněného zemního plynu.

Energetika v zahraničí

Podpis dohody o statutu Kaspického moře v energetice prozatím nic nezmění

V červenci 2018 výzkumný institut Oxford Institute for Energy Studies vydal studii s názvem <a href="https://www.oxfordenergy.org/publications/lets-not-exaggerate-southern-gas-corridor-prospects-2030/">Let’s not exaggerate – Southern Gas Corridor prospects to 2030</a>. Článek se zabývá rolí, kterou Jižní plynový koridor může pro Evropu do roku 2030 hrát. Autorem článku je Simon Pirani, hostující seniorní výzkumný pracovník OIES. Závěrem Piraniho je, že Jižní plynový koridor nebude hrát významnou roli na evropském trhu s plynem před rokem 2030. A to i přes významnou politickou podporu, která projektu náleží. 
Infrastruktura tzv. Jižního plynového koridoru sestává z rozšíření plynovodu SCP a plynovodů <a href="http://oenergetice.cz/plyn/v-turecku-byl-zahajen-provoz-plynovodu-tanap-dopravi-plyn-z-azerbajdzanu/">TANAP</a> a <a href="http://oenergetice.cz/plyn/eib-schvalila-nejvyssi-pujcku-jedinemu-energetickemu-projektu-ve-sve-historii/">TAP</a> vedoucích až do jižní Itálie. Jediným nynějším zdrojem jižního koridoru je ložisko Shah Deniz II v Ázerbájdžánu. Těžba tohoto ložiska byla zahájena letos v červnu a svého vrcholu má dosáhnout v letech 2021 – 2022 na 16 miliardách m3 plynu ročně. Z tohoto objemu má Turecko ročně obdržet 6 miliard kubíků plynu do Evropy má proudit zbylých 10 miliard, což představuje přibližně 2 % její celkové poptávky po plynu.
<h2>Maximální kapacita odpovídá 2 % evropské poptávky</h2>
Političtí představitelé o infrastruktuře jižního koridoru v posledních letech mluví velmi optimisticky a vyzdvihují její přínosy pro energetickou bezpečnost Evropy. Komerční podmínky se ovšem se zvyšující se politickou podporou zhoršují. O jižním koridoru se v různých podobách mluví již od 90. let minulého století. Od nového tisíciletí ale trh se zemním plynem v okolí Evropy a v Evropě samotné prošel několika změnami. Kromě dalšího Turkmenistán začal exportovat plyn do Číny, nikoliv do Evropy. Rusko zahájilo snahy diverzifikovat své exportní trasy a potenciálně se tak vyhnout Ukrajině. Dalším důležitým faktorem je, že ekonomická krize vedla k poklesu poptávky po plynu v EU a ke snížení jeho cen.
Tyto změny vedly k tomu, že jižní koridor bude uveden do provozu v jiných podmínkách, než se očekávalo v minulosti. Důsledkem je například to, že kapacita infrastruktury bude schopná uspokojit pouze ony 2 % evropské poptávky a nikoliv 10 až 20 %, jak se dříve plánovalo.
<figure id="attachment_22573" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-22573" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png" alt="Jižní plynový koridor" width="725" height="241" /><figcaption class="wp-caption-text">Trasa Jižního plynového koridoru.</figcaption></figure>
Navýšení kapacity jižního koridoru by muselo začít již u samotného zdroje plynu. Pirani proto zkoumá faktory, které v budoucnu ovlivní úroveň ázerbájdžánských exportů nad rámec již kontrahovaných objemů plynu. Zaprvé, úroveň těžby a rychlost, s jakou budou rozvíjena nová ložiska. Zadruhé, poptávka po plynu v Ázerbájdžánu a v Gruzii a zatřetí, možné komparativní výhody exportovat plyn do Turecka, nikoliv do zemí EU.
<h2>Turmenistán a další možní dodavatelé</h2>
Začalo se také hovořit o <a href="http://oenergetice.cz/plyn/jizni-koridor-umozni-navazani-novych-vztahu-turecka-turkmenistanu-evropou/">Turkmenistánu</a> jako možném zdroji plynu pro tento projekt. Předpokladem ovšem mimo jiné je, že se zásadně pokročí v politických jednáních týkajících se statusu Kaspického moře, které ve výsledku umožní vybudovat Transkaspický plynovod. Podle Piraniho ovšem k těmto změnám nedojde, a to z politických, ale také ekonomických důvodů.
Mezi další potenciální dodavatele studie Piraniho zahrnuje Írán, Kurdistán, země střední Asie, země východního Středomoří a zdroje z oblasti Černého moře. Z různých důvodů je ovšem nepravděpodobné, že by z některá z těchto lokalit byla schopná před rokem 2030 do Evropy dodávat větší objemy plynu. Důvodem je chybějící infrastruktura, geografická vzdálenost, politické faktory, ekonomické faktory či jednoduše nezájem o export plynu do Evropy. Největší potenciál podle Piraniho skýtá Rumunsko a Bulharsko a jejich zdroje v Černém moři.
<h2>Vyhlídky Jižního plynového koridoru</h2>
Podle Piraniho je zde několik faktorů, které je nutné zvážit, chceme-li hodnotit budoucí roli jižního koridoru v energetické bezpečnosti Evropy v letech 2020 až 2030. Mezi tyto faktory patří cena plynu a podmínky na trhu, poptávka po plynu v Turecku a jihovýchodní Evropě, alternativní zdroje plynu v Evropě, možnost exportovat na jiné trhy než do Evropy a načasování rozvoje ložisek.
Klíčovou je kombinace výše poptávky po plynu v Evropě a v <a href="http://oenergetice.cz/plyn/kypr-hodla-pokracovat-v-pruzkumu-lozisek-plynu-i-navzdory-turecke-blokade/">Turecku</a> a výše cen zemního plynu. Poptávka v současnosti není tak vysoká, aby bylo nutné budovat rozsáhlou infrastrukturu s vysokou kapacitou. Zároveň jsou ceny plynu relativně nízké ve srovnání s náklady na potřebnou infrastrukturu. Aby tedy Jižní plynový koridor mohl hrát významnou roli pro evropský trh se zemním plynem, tak by se poptávka po plynu musela zvýšit.
Rovněž by ale Ázerbájdžán musel těžit více plynu, tedy rozvíjet nová ložiska. Maximální těžební kapacita Shah Deniz II totiž již odpovídá kontrahovanému objemu. Případně by jižní koridor musel získat nový zdroj zemního plynu v jiném dodavateli. Pirani proto závěrem argumentuje, že do roku 2030 zůstane Jižní plynový koridor, i přes proklamace politiků, spíše nevýznamným v kontextu evropského trhu se zemním plynem.

Stane se Jižní plynový koridor spásou Evropy?

Obří výpadek dodávky elektřiny v noci na dnešek postihl většinu Ázerbájdžánu. Oznámila to místní média. Do tmy se na několik hodin ponořilo hlavní město Baku se dvěma miliony obyvatel i další velká města Gäncä nebo Sumqayit. Příčinou byla havárie hlavní ázerbájdžánské <a href='http://oenergetice.cz/technologie/obnovitelne-zdroje-energie/vodni-elektrarny-princip-a-rozdeleni/'>vodní elektrárny</a>. Krizový stav řešil štáb vedený prezidentem Ilhamem Alijevem, plně obnovit dodávku proudu se ale do rána nepodařilo. 
 Elektrárnu ve městě Mingäçevir na řece Kur, která zásobuje proudem velkou část ázerbájdžánského území, vyřadily v noci z provozu extrémně vysoké teploty, které zemi v posledních dnech zasáhly.
V neděli v Baku meteorologové naměřili 44 stupňů Celsia, což je nejvyšší teplota za posledních 120 let. Podle místní tiskové agentury APA vypukl na dvou blocích elektrárny požár. Oběti na životech hlášeny nejsou. 
 V Baku kolem půlnoci místního času zhaslo veřejné osvětlení, zastavilo se metro a přestaly fungovat semafory, výpadek proudu ochromil leteckou a železniční dopravu. Nemocnice a vojenské posádky, které zásobují autonomní zdroje energie, podle ázerbájdžánského ministerstva energetiky výpadek nepostihl. 
 K ránu byla dodávka proudu pro &#8222;všechny strategické a životně důležité objekty&#8220; obnovena, uvedla státní společnost Azerenergy. Některé části hlavního města a venkovské okresy byly ale stále bez elektřiny. Provoz všech osmi bloků mingäçevirské elektrárny se zastavil.

Elektřina

Ázerbájdžán v noci postihl rozsáhlý blackout

Plynovod Transanatolian Natural Gas Pipeline (TANAP), který přivádí do Turecka plyn z Ázerbájdžánu, dnes oficiálně zahájil provoz. Plynovod vede až na hranice s Evropskou unií a je součástí širšího evropského projektu, jehož cílem je omezit závislost Evropy na ruském plynu. Kromě toho je projekt součástí ambic Turecka stát se velkým energetickým centrem. 
Oficiálního zahájení provozu se zúčastnili prezidenti Turecka Recep Tayyip Erdogan a Ázerbájdžánu Ilham Alijev, ale také ukrajinský prezident Petro Porošenko a srbský prezident Aleksandar Vučić.
<blockquote>
&#8222;Činíme historický krok. Zahajujeme projekt, který je energetickou &#8218;hedvábnou stezkou&#8216;,&#8220; řekl při zahajovacím ceremoniálu Erdogan.
</blockquote>
<figure id="attachment_12922" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Tanap.jpg"><img class="size-large wp-image-12922" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/Tanap-1024x372.jpg" alt="Trasa plynovodu TANAP vedoucí z Ázerbájdžánu na tureckou hranici s Řeckem." width="1024" height="372" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Trasa plynovodu TANAP vedoucí z Ázerbájdžánu na tureckou hranici s Řeckem.</figcaption></figure>
Turecký prezident rovněž uvedl, že do Turecka by mělo do roku 2020 plynovodem ročně přitéct šest miliard metrů krychlových plynu. Dalších deset miliard metrů krychlových by mělo téct dál do Evropy. TANAP má být časem na řecko-turecké hranici napojen na plynovod Trans-Adriatic Pipeline (TAP), kterým má proudit plyn přes Řecko a Albánii do Itálie. Podle Erdogana by se tak mohlo stát v červnu 2019.
TANAP je dlouhý 1840 kilometrů a přepravuje plyn z rozsáhlého pole Šach Deniz II z Ázerbájdžánu přes Gruzii. Náklady na výstavbu činily 7,99 miliardy dolarů (175 miliard Kč), uvedla agentura Reuters. Kapacitu plynovodu lze rozšířit na 22 miliard metrů krychlových, v případě dodatečných investic až na 31 miliard metrů krychlových. Další plyn by mohl do plynovodu proudit z Íránu, Iráku, Turkmenistánu a Ruska.
Akcionáři TANAP jsou ázerbájdžánská státní energetická společnost SOCAR s podílem 51 procent, turecká Botas (30 procent), BP (12 procent) a SOCAR Turkey (sedm procent).

plynovodAutor: NPCA online na www.flick.comZdroj: https://www.flickr.com/photos/113842093@N02/19153010824

V Turecku byl zahájen provoz plynovodu TANAP, dopraví plyn z Ázerbájdžánu

Intenzivnější swapy zemního plynu s Íránem by <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/turkmenistan-to-tap-into-southern-gas-corridor/">Turkmenistánu</a> mohly otevřít cestu na evropský trh se zemním plynem skrze infrastrukturu Jižního plynového koridoru. První část Jižního koridoru bude spuštěna již v červnu 2018. Turecko se podle některých díky plynovodu TANAP stane významným energetickým partnerem Evropy.
Turkmenistán má jedny z největších zásob zemního plynu na světě, ale kvůli jeho umístění na „špatné“ straně Kaspického moře doposud do Evropy žádný plyn nedodával. Ázerbájdžánský ministr energetiky se ale nechal slyšet, že kapacita Jižního koridoru se může v budoucnu zvětšit. A to nejen díky novým zdrojům plynu z Ázerbájdžánu, ale také například právě z Turkmenistánu.
<h2>Snahy Turkmenistánu exportovat plyn i přes neexistující infrastrukturu</h2>
Kvůli absentující infrastruktuře nemůže Turkmenistán exportovat plyn na západ, přestože má větší zásoby než například Ázerbájdžán. Tato potřebná infrastruktura přitom nebude vybudována, dokud Ázerbájdžán, Írán, Kazachstán, Rusko a Turkmenistán nedosáhnou dohody o statusu Kaspického moře.
V současnosti Turkmenistán přes Írán do Ázerbájdžánu posílá zhruba 6 milionů kubických metrů plynu denně. V rámci swapové dohody Írán na turkmensko-íránské hranici obdrží určitý objem plynu a stejný objem plynu Írán předá na hranici s Ázerbájdžánem. Podle informací v médiích se Turkmenistán snaží vyjednat zvýšení objemu tohoto swapu a intenzivněji využít dostupné infrastruktury k exportu turkmenského plynu do třetích zemí.
<blockquote>
„Írán a Turkmenistán jsou dvě velmi bohaté a mocné země v oblasti energetiky, a proto jsme se dohodli vynaložit úsilí k zintenzivnění spolupráce v energetice.“ 
Hasan Rúhání, íránský prezident
</blockquote>
<h2>Turecko se stane významným energetickým partnerem Evropy</h2>
Podle <a href="https://www.oxfordenergy.org/publications/natural-gas-in-the-turkish-domestic-energy-market-policies-and-challenges/">článku výzkumnice</a> z Oxford Institute for Energy Studies plynovod TANAP významně přispěje k již sílící politické roli, kterou Turecko má mj. s Evropou a Blízkým východem. Ze země se podle článku pro Evropu stane významný energetický partner a tranzitní stát.
Letos v létě by Turecko mělo také zahájit své první hlubokomořské <a href="https://www.dailysabah.com/energy/2018/05/11/poised-to-boost-europes-supply-security-tanap-to-start-first-gas-delivery-june-12">vrtání</a> ve Středozemním moři. Ve Středozemí přitom již provedlo rozsáhlé seismické průzkumy. Podobné plány má také s regionem Černého moře.
<blockquote>
„Tyto aktivity budou následovány dalšími průzkumy a vrtnými aktivitami, které odhalí potenciál v obou mořích a přispějí k bezpečnosti dodávek v Turecku a celém našem regionu.“ 
Berat Albayrak, ministr energetiky a zemního plynu Turecka 
</blockquote>
<figure id="attachment_22573" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-22573" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png" alt="Jižní plynový koridor" width="725" height="241" /><figcaption class="wp-caption-text">Trasa Jižního plynového koridoru.</figcaption></figure>
<h2>Jižní plynový koridor</h2>
Infrastruktura Jižního plynového koridoru sestává ze tří plynovodů. Rozšíření Jihokavkazského plynovodu vedoucího z Ázerbájdžánu do Gruzie, dále z plynovodu TANAP přes Turecko a TAP od turecko-řecké hranice, přes Albánii až na jih Itálie. Infrastruktura bude mít celkem zhruba 3500 km.
Do Evropy by měl první plyn dorazit v roce 2020. Plynovod TANAP ale zřejmě bude uveden do provozu již v červnu letošního roku. Počáteční kapacita plynovodu TANAP bude 16 miliard kubických metrů (bcm) ročně. Z toho bude 6 bcm odebírat pro domácí trh Turecko. Do Evropy se tedy v první fázi projektu a dále skrze plynovod TAP dostane 10 bcm plynu ročně. Je možné, že kapacita TANAP i TAP pak bude v budoucnu zvýšena.

Jižní koridor umožní navázání nových vztahů Turecka a Turkmenistánu s Evropou

Ázerbájdžán je připraven, skrz svou státní energetickou společnost SOCAR, <a href="http://www.euractiv.com/section/energy/news/azerbaijan-ready-to-invest-in-bulgarias-gasification/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">se zapojit do budování plynové infrastruktury Bulharska na své vlastní náklady</a>. Prohlášení vydal ázerbájdžánský prezident Ilham Aliyev při návštěvě bulharského premiéra Boyka Borissova. Bulharsko chce od Ázerbájdžánu po dokončení jižního plynového koridoru odebírat jednu miliardu kubických metrů zemního plynu ročně.
Před více než deseti lety bylo Bulharsko první zemí EU, která se zavázala k odběru 1 miliardy metrů krychlových ročně (bcm/y) ázerbájdžánského zemního plynu. Zemní plyn by měl putovat do <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/trh-s-elektrinou/bulharsko-chce-zavest-povinny-prodej-elektriny-pres-burzu-vyrobci-i-obchodnici-se-brani/">Bulharska</a> hned, jak bude dostavěn jižní plynový koridor, pravděpodobně v roce 2020. Takto velké množství zemního plynu představuje zhruba třetinu celkové spotřeby země a Bulharsku by se podařilo vymanit se z ruského monopolu.
Premiér Borissov se nechal k plánované dodávce slyšet, že domluvené množství 1 miliardy kubíků ročně bude nejlevnějším zemním plynem a bude použito v rámci sociálních balíčků pro rodiny s nízkým příjmem. Rozhodnutí by dle Borissova mělo vyřešit problém se znečišťováním ovzduší v Bulharsku.
Dle premiéra mají pouze 3 procenta všech tamních domácností přístup k zemnímu plynu a hlavním důvodem špatné kvality ovzduší je pálení dřeva a uhlí při vytápění. Bulharský premiér doufá v ambiciózní cíl, že jeho země nahradí dřevo a uhlí více ekologickým zdrojem pro vytápění. Jako referenci uvedl své naděje, že by 90 % obyvatel mohlo mít již brzy přístup k zemnímu plynu.
<blockquote>
„Výstavba jižního plynového koridoru bude náš příští příspěvek k energetické bezpečnosti Evropy. V současné chvíli ázerbájdžánská ropa zajišťuje energetickou bezpečnost mnoha evropských zemí a v blízké budoucnosti udělá to samé i ázerbájdžánský zemní plyn,“ prohlásil prezident Ilham Aliyev.
</blockquote>
<h2>Jižní plynový koridor</h2>
Prezident dále sdělil, že realizace jižního plynového koridoru úspěšně pokračuje, zatímco implementace projektu Shah Deniz-2 je naplněna z 99 procent. Shah Deniz-2 je podmořské naleziště se zemním plynem, které by mělo být hlavním zdrojem pro jižní plynový koridor.
Jižní plynový koridor (The Southern Gas Corridor = SGC) je podporován Evropskou komisí a je v současné době jediným hodnotným projektem na diverzifikaci dodávek zemního plynu do Evropy z východu. SGC je řetězec projektů s odhadovanou cenou 45 miliard dolarů a skládá se ze tří hlavních plynovodů.
První část je jihokavkazský plynovod, respektive se jedná o jeho prodloužení, které povede přes Ázerbájdžán a Gruzii. Druhá část je plynovod TANAP (Trans-anatolský plynovod) přes území Turecka a poslední hlavní částí by měl být plynovod <a href="http://oenergetice.cz/plyn/plynovod-tap-premeni-recko-v-energeticky-uzel-jihovychodni-evropy/">TAP</a> (Trans-adriatický plynovod), který povede přes Řecko a Albánii, s podmořskou částí na území Itálie.
Projekt narazil na potíže na své vstupní části do Itálie, kde místní aktivisté a úřady protestují proti odstranění olivovníků, které projektu stojí v cestě.
Zdroj úvodní fotografie: eugal.de