EIB schválila nejvyšší půjčku jedinému energetickému projektu ve své historii

Nejvyšší půjčka Evropské investiční banky (EIB) energetickému projektu v objemu 1,5 miliardy euro (37,85 miliard korun) byla schválena plynovodu TAP (Transjadranský plynovod). Plynovod TAP je součástí plynové infrastruktury, která tvoří tzv. jižní koridor. Cílem těchto projektů je do Evropy přivést plyn z Kaspického regionu.

Infrastruktura jižního koridoru

Infrastruktura jižního koridoru do Evropy přivede plyn z ázerbájdžánského ložiska Shah Deniz-2. Plyn bude přepravován přes Ázerbájdžán, Gruzii, Turecko, Řecko, Albánii a Itálii, kde celá infrastruktura končí. Samotný TAP začne na turecko-řeckých hranicích a skončí na jihu Itálie.

EU si od jižního koridoru slibuje snížení závislosti na dodávkách plynu z Ruska. V první fázi plynovod TAP do Evropy přivede zhruba 10 miliard kubických metrů zemního plynu ročně. Z tohoto objemu je 1 miliarda určená pro trh v Řecku, další 1 miliarda pro Bulharsko a zbylých 8 miliard poteče do Itálie ke konkrétním obchodníkům, jejichž záměr je zásobovat „italský a okolní trhy“. Po dokončení druhé fáze projektu by kapacita TAP mohla být rozšířena až na 20 miliard metrů krychlových ročně.

Půjčka Evropské investiční banky

Původně mělo být rozhodnutí o půjčce TAP učiněno již v prosinci, ale nakonec bylo odloženo. Důvodem byl argument nutného bližšího prozkoumání rozsáhlého projektu. Na rozhodnutí se čekalo 2 roky.

Podle viceprezidenta EIB Andrewa McDowella projekt TAP pomůže vyvážit klesající produkci plynu v Evropě, diverzifikovat zdroje plynu a nahradit výrobu elektřiny z uhlí ve střední a jihovýchodní Evropě.

„Byli jsme přesvědčeni argumentem Evropské komise, že jednoduše není spravedlivé ponechat velké části Evropy, konkrétně střední a jihovýchodní Evropu, na pospas jedinému dodavateli.“

Andrew McDowell, viceprezident EIB

Celkové náklady TAP jsou 4,5 miliard euro (113,55 miliard korun). Projekt také čeká na schválení půjčky od Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Rozhodnutí má být učiněno letos.

Opozice TAP a jižnímu koridoru

Projekt čelí významné opozici. V Itálii je výstavba komplikována protesty místních obyvatel. Aktivisté vyzdvihují dopady konstrukčních prací na lokální komunity a také údajnou neslučitelnost celého jižního koridoru s cíli Pařížské dohody.

Síť nevládních organizací CEE Bankwatch tvrdí, že nebyla realizována žádná studie hodnotící dopady projektů na klima. Zároveň varuje, že projekty by mohly mít kvůli únikům metanu a emisím uhlíku podobně ničivé dopady na klima jako výroba elektřiny z uhlí. Z podobných důvodů je EIB osočována rovněž z toho, že podporuje závislost Evropy na fosilních palivech.