Evropská investiční banka schválila financování projektů čisté energetiky, udržitelné dopravy a dalších oblastí ve výši 4,9 miliardy EUR. Z tohoto balíčku půjde 1 miliarda EUR například na fotovoltaické elektrárny ve Španělsku či další obnovitelné zdroje v Rakousku a Itálii. Další téměř 1 miiarda EUR banka půjčí na projekty udržitelné dopravy v Dánsku, Německu, Itálii a Polsku.
Rada Evropské investiční banky (EIB) se <a href="https://www.eib.org/en/press/all/2020-043-eib-backs-eur-4-9-billion-clean-energy-sustainable-transport-agriculture-and-housing-investment">minulý týden na zasedání v Lucembursku dohodla</a> na podpoře financování ve výši 4,9 miliardy EUR (zhruba 120 miliard Kč). EIB schválila nové investice nejen v Evropě ale i v ostatních částech světa s cílem rozvíjet čistou energetiku, udržitelnou dopravu a další.
1 miliarda EUR (25 miliard Kč) půjde na <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/evropska-investicni-banka-nerozhodla-konci-financovani-fosilnich-paliv">investice do čisté energetiky</a> v celé Evropě a také střední Asii. Podpora se týká 18 nových fotovoltaických projektů ve středním Španělsku a projektů obnovitelných zdrojů energie v Rakousku a Itálii. Dále pak banka podpoří novou infrastrukturu v Nizozemsku potřebnou k přenosu elektřiny vyrobené větrnými elektrárnami v Severním moři.
EIB rovněž podpoří nový investiční program, jehož cílem je snížit spotřebu energie v systémech dálkového vytápění v Uzbekistánu.
<blockquote>„Nové úvěry podpoří opatření v oblasti klimatu se společnostmi v Bulharsku, Itálii, Rumunsku a Španělsku. Dále zlepší přístup k financím pro energetické, turistické a vzdělávací společnosti v Srbsku, pomohou expanzi zemědělským firmám v Rumunsku a podpoří investice oběhového hospodářství ve Španělsku,“ uvedla EIB ve svém prohlášení.</blockquote>
Nové investice ve výši 983 milionů EUR půjdou také na <a href="https://oenergetice.cz/cista-mobilita/eib-podpori-nakup-autobusu-elektrinu-plyn-ve-spanelsku">projekty udržitelné dopravy</a>. Ty zahrnují modernizaci městských a regionálních železničních spojení v Dánsku, Německu, Itálii a Polsku. Dále pak podpoří projekty rozšíření kapacity námořní a železniční nákladní dopravy na trasách napříč Evropou.
<h2>Poprvé bez Spojeného království</h2>
Zasedání EIB bylo prvním bez zástupců Spojeného království poté, co země k 31. lednu opustila Evropskou unii. Den před zasedáním rady EIB se konala diskuze se zástupci 116 zúčastněných stran o opatřeních v oblasti změny klimatu, dopadu rozvoje, transparentnosti a boji proti korupci.
Zdroj úvodní fotografie: EIB

Životní prostředí

Evropská investiční banka dá na projekty čisté energetiky miliardu EUR

Evropská investiční banka (EIB) zafinancuje modernizaci španělských autobusových flotil. Banka poskytne 27,5 milionu EUR na celkem 173 nových a ekologických autobusů. Na nové autobusy se mohou těšit občané celkem šesti španělských měst. Evropská investiční banka se v poslední době zaměřuje na „čisté“ investice a od konce roku 2021 již nebude financovat projekty v oblasti fosilních paliv.
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/electric-power/010920-eu-bank-to-finance-electric-gas-powered-bus-networks-in-spain?fbclid=iwar0qs-wb1i6fgf8pgqhzr9tczcx3juyd_pwukog7mt7a9_e1jzeos9_aj1c">Evropská investiční banka bude financovat</a> modernizaci autobusové flotily společnosti Grupo Ruiz ve Španělsku. Ta nahradí současná vozidla s naftovým motorem modely s elektrickým pohonem a pohonem na CNG.
Banka poskytne celkem 27,5 milionu EUR (zhruba 645 milionů Kč) na financování 32 elektrických a 141 CNG autobusů. Nová vozidla budou jedit ve městech Badajoz, Madrid, Murcia, Salamanca, Toledo a na ostrově Mallorca.
<blockquote>&#8222;Podpora udržitelné veřejné dopravy, která snižuje emise znečišťujících látek, patří mezi klíčové priority EIB,&#8220; uvedla v prohlášení Emma Navarrová, viceprezidentka Evropské investiční banky.</blockquote>
Nejnovější projekt financování má zdůraznit rostoucí přechod k čistším vozidlům v Evropě, který je dán jak regulací emisí z dopravy, tak strategickým směřováním EIB k čistším investicím.
<h2>Čisté investice jsou priorita</h2>
V listopadu 2019 představenstvo EIB schválilo nové cíle v oblasti klimatu a novou politiku půjčování pro energetiku. Ta zahrnuje postupné <a href="https://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/eib-bude-spolufinancovat-21-vetrnych-farem-ve-spanelsku-ktere-zvitezily-aukcich">zvyšování financování v oblastech klimatu a životního prostředí</a> až na 50% do roku 2025.
<blockquote>&#8222;Jako evropská klimatická banka jsme odhodláni věnovat více zdrojů na podporu investic podporujících opatření v oblasti změny klimatu a zároveň vytvářejících hospodářský růst a pracovní místa,&#8220; dodala Navarrová.</blockquote>
Cílem banky je do roku 2030 mobilizovat nejméně 1 bilion EUR (25,3 bilionu Kč) na podporu investic, které pomohou splnit klimatické cíle. Zároveň EIB od konce roku 2021 <a href="https://oenergetice.cz/uhli/eib-ukonci-financovani-projektu-v-oblasti-fosilnich-paliv">přestane financovat projekty v oblasti fosilních paliv</a>.

Čistá mobilita

EIB podpoří nákup autobusů na elektřinu a plyn ve Španělsku

Evropská investiční banka (EIB) na včerejším zasedání rady rozhodla, že od konce roku 2021 zastaví financování projektů v oblasti fosilních paliv. Oznámil to podle agentury Reuters viceprezident banky Andrew McDowell.
Ekologické organizace rozhodnutí EIB přivítaly. Vyjádřily však zklamání z toho, že opatření vstoupí v platnost o rok později, než se původně plánovalo. V loňském roce EIB na projekty v oblasti fosilních paliv vynaložila téměř dvě miliardy eur (zhruba 51 miliard Kč) a od roku 2013 to bylo celkem 13,4 miliardy eur (zhruba 343 miliard Kč).
Evropská investiční banka je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Dává k dispozici peníze na životaschopné projekty, čímž přispívá k dosažení politických cílů EU.
Radu EIB tvoří zástupci 28 členských zemí EU, obvykle ministři financí. Minulý týden ministři financí EU ve společném prohlášení uvedli, že EU by v rámci boje s klimatickými změnami měla postupně ukončovat financování ropných, plynárenských a uhelných projektů.

Uhlí

EIB ukončí financování projektů v oblasti fosilních paliv

Investice bank do oblasti fosilních paliv se, i přes časté proklamace o podpoře primárně zelené energetiky, v posledních letech nezměnily.  Podle zprávy investice do fosilních paliv každým rokem stále rostou. V letech 2016 až 2018 bylo do fosilních paliv investovaly 1,7 bilionů eur (cca 43,4 bilionů korun). Informoval o tom portál <a href="https://www.euractiv.com/section/energy-environment/news/banks-taking-only-superficial-climate-action-study-reveals/">Euractiv</a>. 
Iniciativa <a href="https://www.bostoncommonasset.com/Membership/Apps/Boston_About_Input_App.aspx">Boston Common Asset Management</a> zveřejnila zprávu s názvem Banking on a Low-Cabon Future: Finance in a Time of Climate Crisis. Podle této zprávy jsou proklamace bankovního sektoru o <a href="https://oenergetice.cz/zivotni-prostredi/evropska-investicni-banka-nerozhodla-konci-financovani-fosilnich-paliv/">podpoře zelených projektů</a> „převážně povrchní“. Banky nejsou schopné změnit zaběhnuté praktiky v oblasti svých investic či půjček. Výzkumníci se zabývaly daty týkajících se 58 největších světových bank jako jsou například HSBC, JP Morgan Chase, BNP Paribas nebo MUFG.
Naprostá většina bank (konkrétně 69 %) podpořila zásady a doporučení týkající se financování v oblasti klimatu vytvořené <a href="https://www.fsb-tcfd.org/about/">Task Force on Climate-related Financial Disclosures</a> (TCFD), nicméně pouze několik bank je reálně implementovalo. 50 % bank zapojuje své klienty s vysokou <a href="https://oenergetice.cz/emise-co2/svetove-emise-co2-se-nedari-snizovat-letos-porostou-rychleji-nez-vloni/">uhlíkovou stopou</a> do strategie energetického přechodu. Pouze 12 % od svých klientů žádá plnění TCFD doporučení a 16 % bank odmítá klienty, kteří jsou zapojeni do odlesňování.
<h2>Banky mohou významně přispět k boji proti změně klimatu</h2>
Výsledkem tak je, že projekty týkající se fosilních paliv jsou i nadále financovány a investice do nich dokonce každý rok rostou. Podle zprávy bylo do fosilních paliv v letech 2016 až 2018 investováno 1,7 bilionů eur (cca 43,4 bilionů korun).
<blockquote>„Rozsah klimatické krize si žádá mnohem radikálnější přeměnu bankovního sektoru. Naše zjištění dokazují systematickou neochotu bank vyžadovat od svých klientů s vysokou uhlíkovou stopou vyšší standardy. A to i přesto, že pokud by tak činily, významně by snížily bankovní rizika a přispěly k urychlení aktivit v boji proti klimatické změně.“ Lauren Compere z Boston Common Asset Management</blockquote>
Zpráva proto vyzývá, aby banky změnily přístup ke svým klientům a ukončili postupně financování projektů spojených s fosilními palivy a odlesňováním.

Rychlé zprávy

Studie: Banky stále do fosilních paliv investují miliardy

Evropská investiční banka (EIB) odložila rozhodnutí o tom, zda bude nadále financovat projekty závislé na fosilních palivech. Spor v rozhodování je především o financování projektů spojených se zemním plynem, které podporují země v čele s Polskem a Německem.
Projekty spojované s fosilními palivy, mezi které lze zařadit především uhelné a plynové elektrárny, čelí dalšímu vážnému riziku. Na úterním jednání Evropské investiční banky sice ještě napadlo finální rozhodnutí o tom, zda bude banka nadále podporovat fosilní projekty, nicméně rozhodnutí by mělo padnout již na dalším jednání v listopadu.
Evropská investiční banka se pod vedením Wernera Hoyera má ujmout vedoucí role v oblasti financování udržitelných projektů. Právě v souvislosti s touto strategií padl v letošním červenci návrh, aby banka zastavila financování projektů spojených s fosilními palivy.
EIB má ve svých plánech podporu i od nově nastupující šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové, která z EIB chtěla udělat „klimatickou“ banku, která by měla za úkol financovat přeměnu ekonomiky na nízkouhlíkovou ekonomiku.
<figure id="attachment_37535" class="wp-caption alignleft" style="width: 725px;"><img class="size-full wp-image-37535" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/elektrarna-pocerady-725x544.jpg" sizes="(max-width: 725px) 100vw, 725px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/elektrarna-pocerady-725x544.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2017/04/elektrarna-pocerady-725x544-512x384.jpg 512w" alt="Elektrárna Počerady" width="725" height="544" /><figcaption class="wp-caption-text">Elektrárna Počerady</figcaption></figure>
Na financování od EIB by tak mohly zapomenout projekty těžby ropy, zemního plynu nebo uhelné a plynové elektrárny. Právě o zemní plyn se vede největší spor, jelikož řada zemí (včetně Polska a Německa) vidí zemní plyn jako přechodný zdroj elektřiny, díky kterému by bylo možné zbavit se závislosti na uhlí a mezitím rozvíjet obnovitelné zdroje a systémy skladování elektřiny.
Na podporu projektů spojených se zemním plynem se postavili zástupci Německa, Polska, Itálie a Lotyšska. Viceprezident EIB uvedl, že odsunutí rozhodnutí bance umožní, aby byla přijata některá specifická pravidla pro vybrané země.
Lze tak předpokládat, že některé země budou mít mírnější podmínky. Mohlo by to být například Polsko, které před sebou má náročný proces transformace energetiky, pokud má podstatně snížit své emise produkované v energetickém sektoru.
Jen v minulém roce EIB pomáhala financovat projekty v hodnotě cca 2 mld. EUR. Od roku 2013 pak profinancovala celkem 13,4 mld. EUR, přičemž na diskutované projekty spojené se zemním plynem šlo více než 9 mld. EUR (tedy cca 2/3 všech prostředků),

Evropská investiční banka nerozhodla o konci financování fosilních paliv

Evropská investiční banka (EIB) chce do konce příštího roku zastavit financování nových energetických projektů závislých na fosilních palivech. Vyplývá to z návrhu nové energetické strategie banky, na který se dnes odvolává agentura Reuters. Rada EIB, kterou tvoří převážně ministři financí členských zemí Evropské unie, by o návrhu měla diskutovat na zářijové schůzce. Konečné rozhodnutí by ale mohlo padnout až později.
<blockquote>&#8222;Rada banky nyní musí tento plán schválit bez otálení,&#8220; uvedla na svém twitterovém účtu ekologická organizace Greenpeace.</blockquote>
Proti návrhu by se nicméně mohly postavit východoevropské členské země EU závislé na uhlí či státy jako je Itálie, kde se EIB podílí na financování výstavby plynovodu Trans-Adriatic Pipeline (TAP).
Budoucí předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová vyzvala EIB, aby zhruba polovinu z ročně investovaných 70 miliard až 80 miliard eur (1,8 bilionu až dva biliony Kč) směřovala do ekologických projektů. Část EIB by se podle ní měla změnit na klimatickou banku.
Evropská investiční banka je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Dává k dispozici peníze na životaschopné projekty a přispívá tím k dosažení politických cílů EU.

Evropská Unie

EIB nechce financovat projekty závislé na fosilních palivech

Představenstvo Evropské investiční banky (EIB) <a href="http://www.eib.org/infocentre/press/releases/all/2018/2018-033-eu-to-support-northvolt-european-battery-project-with-innovfin-backing" target="_blank" rel="noopener noreferrer">schválilo úvěr na výstavbu a provoz evropské továrny na výrobu lithium-iontových bateriích</a>, která má vyrůst ve švédském městě Västerås. Půjčka ve výši až 52,5 milionů EUR (1,3 miliard Kč) přispěje na výstavbu demonstračního závodu spolufinancovaného švédskou vládou, jehož součástí bude i výzkumné centrum.
Demonstrační továrna společnosti Northvolt, jejíž výstavbu společnost plánuje zahájit v nejbližších měsících, má prokázat komerční životaschopnost konceptu. Baterie budou určeny pro použití v dopravě, pro stacionární úložiště a nasazení v průmyslovém a spotřebitelském sektoru.
Továrna bude rovněž zahrnovat i výzkumné centrum, celkově vytvoří pracovní místa pro 300 až 400 zaměstnanců. Spuštění demonstrační továrny je klíčovým krokem pro vytvoření velkokapacitní továrny na lithium-iontové baterie ve městě Skellefteå, jejíž roční výrobní kapacita má dosáhnout až 32 GWh &#8211; pro srovnání, <a href="http://oenergetice.cz/elektrina/tesla-zacala-gigafactory-vyrabet-novy-nejlepsi-nejlevnejsi-typ-bateriovych-clanku/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">Gigafactory americké Tesly</a> má po svém dokončení <a href="https://www.tesla.com/gigafactory" target="_blank" rel="noopener noreferrer">ročně vyrábět baterie o kapacitě až 35 GWh</a>.
<blockquote>
&#8222;Evropa se rychle přesouvá k elektrifikaci. Cílem společnosti Northvolt je vybudovat nejzelenější baterii na světě, která umožní tento přechod. S podporou Evropské investiční banky a Evropské unie jsme nyní o krok blíž k vytvoření konkurenceschopného evropského hodnotového řetězce výroby baterií,&#8220; uvedl Peter Carlsson, výkonný ředitel společnosti Northvolt.
</blockquote>
<h2>Evropa si musí ukrojit svůj podíl na trhu</h2>
Výstavba švédské továrny bude spolufinancována prostřednictvím evropského fondu InnovFin, kterým Evropská komise podporuje inovativní demonstrační projekty v oblasti transformace energetických systémů, včetně technologií obnovitelných zdrojů, inteligentních energetických systémů, akumulace energie či zachycování a ukládání uhlíku (CCS), což jim pomáhá překlenout propast mezi fází demonstrace a jejich komercializací.
Prostřednictvím úvěrů, finančních záruk či jiných způsobů mohou autoři projektů čerpat podporu od 7,5 do 75 milionů EUR.
Podle Maroše Šefčoviče, místopředsedy Evropské komise a eurokomisaře pro energetickou unii, jsou baterie strategickou součástí konkurenceschopnosti EU a je potřeba podchytit rostoucí evropský trh, který má do roku 2025 dosáhnout hodnoty až 250 miliard eur ročně. Podle slovenského místopředsedy Komise je tak nezbytné využívat všechny dostupné nástroje na národní i unijní úrovni, jakým je i fond InnovFin.

Akumulace energie

EIB schválila půjčku pro evropskou "Gigafactory" na lithiové baterie

<a href="https://uk.reuters.com/article/uk-eu-energy/eib-approves-1-5-billion-euro-loan-for-tap-gas-pipeline-idUKKBN1FQ2DA?il=0">Nejvyšší půjčka</a> Evropské investiční banky (EIB) energetickému projektu v objemu 1,5 miliardy euro (37,85 miliard korun) byla schválena plynovodu TAP (Transjadranský plynovod). Plynovod <a href="https://www.tap-ag.com/">TAP</a> je součástí plynové infrastruktury, která tvoří tzv. jižní koridor. Cílem těchto projektů je do Evropy přivést plyn z Kaspického regionu. 
<h2>Infrastruktura jižního koridoru</h2>
Infrastruktura jižního koridoru do Evropy přivede plyn z ázerbájdžánského ložiska Shah Deniz-2. Plyn bude přepravován přes Ázerbájdžán, Gruzii, Turecko, Řecko, Albánii a Itálii, kde celá infrastruktura končí. Samotný TAP začne na turecko-řeckých hranicích a skončí na jihu Itálie.
EU si od jižního koridoru slibuje snížení závislosti na dodávkách plynu z Ruska. V <a href="https://www.bp.com/en_az/caspian/press/pressreleases/Shah-Deniz-sales-agreements-European-purchasers.html">první fázi</a> plynovod TAP do Evropy přivede zhruba 10 miliard kubických metrů zemního plynu ročně. Z tohoto objemu je 1 miliarda určená pro trh v <a href="http://oenergetice.cz/plyn/plynovod-tap-premeni-recko-v-energeticky-uzel-jihovychodni-evropy/">Řecku</a>, další 1 miliarda pro <a href="http://oenergetice.cz/plyn/azerbajdzan-chce-investovat-plynove-infrastruktury-bulharska-zeme-bude-dodavat-plyn/">Bulharsko</a> a zbylých 8 miliard poteče do Itálie ke konkrétním obchodníkům, jejichž záměr je zásobovat „italský a okolní trhy“. Po dokončení druhé fáze projektu by kapacita TAP mohla být rozšířena až na 20 miliard metrů krychlových ročně.
<figure id="attachment_22573" style="width: 725px" class="wp-caption aligncenter"><img class="size-full wp-image-22573" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/southern_gas_corridor.png" alt="Jižní plynový koridor" width="725" height="241" /><figcaption class="wp-caption-text">Trasa Jižního plynového koridoru</figcaption></figure>
<h2>Půjčka Evropské investiční banky</h2>
Původně mělo být rozhodnutí o půjčce TAP učiněno již v prosinci, ale nakonec bylo odloženo. Důvodem byl argument nutného bližšího prozkoumání rozsáhlého projektu. Na rozhodnutí se čekalo 2 roky.
Podle viceprezidenta <a href="http://oenergetice.cz/plyn/evropska-investicni-banka-pujci-slovenske-eustream-70-mil-eur-na-plynovod-do-polska/">EIB</a> Andrewa McDowella projekt TAP pomůže vyvážit <a href="http://oenergetice.cz/evropska-unie/ewi-tezba-plynu-evrope-klesne-polovinu-objevi-se-nova-uzka-mista/">klesající produkci plynu</a> v Evropě, diverzifikovat zdroje plynu a nahradit výrobu elektřiny z uhlí ve střední a jihovýchodní Evropě.
<blockquote>
„Byli jsme přesvědčeni argumentem Evropské komise, že jednoduše není spravedlivé ponechat velké části Evropy, konkrétně střední a jihovýchodní Evropu, na pospas jedinému dodavateli.“ 
Andrew McDowell, viceprezident EIB
</blockquote>
Celkové náklady TAP jsou 4,5 miliard euro (113,55 miliard korun). Projekt také čeká na schválení půjčky od Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Rozhodnutí má být učiněno letos.
<h2>Opozice TAP a jižnímu koridoru</h2>
Projekt čelí významné <a href="https://www.euractiv.com/section/energy/news/eu-bank-approves-largest-ever-energy-loan-for-tap-pipeline/">opozici</a>. V Itálii je výstavba komplikována protesty místních obyvatel. Aktivisté vyzdvihují dopady konstrukčních prací na lokální komunity a také údajnou neslučitelnost celého jižního koridoru s cíli Pařížské dohody.
Síť nevládních organizací CEE Bankwatch tvrdí, že nebyla realizována žádná studie hodnotící dopady projektů na klima. Zároveň varuje, že projekty by mohly mít kvůli únikům metanu a emisím uhlíku podobně ničivé dopady na klima jako výroba elektřiny z uhlí. Z podobných důvodů je EIB osočována rovněž z toho, že podporuje závislost Evropy na fosilních palivech.

Plynárenství

EIB schválila nejvyšší půjčku jedinému energetickému projektu ve své historii

Evropská investiční banka poskytne úvěr ve výši 70 milionů eur (1,78 miliardy korun) slovenskému přepravci <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a> Eustream na výstavbu plynovodního propojení s Polskem. Viceprezident EIB Vazil Hudák po dnešním podpisu smlouvy uvedl, že projekt přispěje k energetické nezávislosti Slovenska a celé střední Evropy. 
 Eustream a jeho polský partner Gaz-System plánují vybudovat zhruba 165 kilometrů dlouhý plynovod, z toho 106 kilometrů potrubí bude na slovenské straně. Loni v prosinci obě firmy získaly na realizaci projektu od EU subvenci v hodnotě 107,7 milionu eur (2,74 miliardy korun). 
 Zahájení stavebních prací na polsko-slovenském plynovodu je naplánováno na letošní rok, dokončení stavby se očekává v roce 2021. 
 Eustream, ve kterém má manažerskou kontrolu a menšinový podíl česká skupina Energetický a průmyslový holding, v současnosti zejména zajišťuje tranzit ruského plynu přes Slovensko dále do západní Evropy. Dříve také zahájil zpětné dodávky komodity na Ukrajinu.

Evropská investiční banka půjčí slovenské Eustream 70 mil. eur na plynovod do Polska

Evropská investiční banka (EIB) poskytne fondu Inven Capital, který je dceřinou firmou energetické společnosti ČEZ, 1,28 miliardy korun (50 milionů eur) na investice do energetických inovací. Fond Inven Capital investuje do rychle rostoucích energetických start-upů působících například ve fotovoltaice, energetických úsporách nebo elektromobilitě. Stejnou částkou podpoří iniciativu také ČEZ, na investice v oblasti tak bude mít Inven v rámci spolupráce s EIB připraveno přes 2,5 miliardy Kč (100 milionů eur). Další peníze fond investuje samostatně. Dohoda byla podepsána dnes v Praze. 
 Mluvčí ČEZ Roman Gazdík upřesnil, že nejde o půjčku ze strany EIB, ale o společné investování. 
<blockquote>
&#8222;Společně s původně poskytnutým kapitálem ze strany ČEZ a dodatečným financováním z EIB bude společnost Inven Capital disponovat kapitálem v celkové výši přibližně 240 milionů eur (6,2 miliardy korun),&#8220; uvedl dnes výkonný ředitel Inven Capital Petr Míkovec.
</blockquote>
 Místopředseda představenstva ČEZ Tomáš Pleskač doplnil, že aktivity Inven Capital výrazně přispívají k rozvíjení činnosti firmy v oblasti decentralizované energetiky a <a href='http://oenergetice.cz/obnovitelne-zdroje/zebricek-deseti-evropskych-statu-s-nejvetsim-podilem-oze/'>obnovitelných zdrojů</a>. 
 Firmu Inven Capital založil ČEZ koncem roku 2013, tehdy pod názvem ČEZ Nová energetika. Inven, který funguje jako fond, měl podle dřívějších informací dosud k dispozici až pět miliard korun. Zdařilé investice má od Invenu nakupovat ČEZ. 
 Od předloňska vstoupil ČEZ prostřednictvím Inven Capital do několika projektů v Německu. V létě 2015 vstoupil do firmy Sonnen, která vyrábí bateriová úložiště.
Na podzim téhož roku vstoupil do firmy Sunfire, vyrábějící moderní <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/palivove-clanky-princip-funkce-a-deleni/'>palivové články</a>. Na konci loňského dubna se ČEZ stal druhým největším akcionářem mnichovské firmy tado°, která prodává takzvané chytré termostaty. 
 Letos firma koupila významný minoritní podíl v německé společnosti Cloud &amp; Heat Technologies, která přináší řešení využívající teplo z datových serverů k vytápění a ohřevu vody pro komerční prostory. Vstoupil i do francouzské společnosti Vulog, která poskytuje technologie pro sdílení ekologických aut ve městech. 
<figure id="attachement_16187" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b-725x486.jpg"><img class="size-large" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/02/5603088218_434b160e98_b-725x486.jpg" alt="vedení" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
 Evropská investiční banka je institucí Evropské unie, která se specializuje na poskytování dlouhodobých úvěrů. Jejími akcionáři jsou členské státy EU. Finančně podporuje životaschopné projekty a přispívá tím k dosažení politických cílů EU. 
 EIB loni v Česku zvýšila meziročně objem financování o třetinu, když poskytla 619 milionů eur (15,9 miliardy Kč) formou nových úvěrů, záruk a vlastního kapitálu. Z toho 526 milionů eur poskytla EIB a 93 milionů eur její dceřiná společnost Evropský investiční fond (EIF). 
 EIB například poskytla provozovateli <a href='http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/ceska-prenosova-a-distribucni-soustava-1-dil-elektrifikace-a-princip-funkce/'>přenosové soustavy</a> <a href='http://oenergetice.cz/spolecnosti-cr/ceps-s-profil-spolecnosti-cinnosti/'>ČEPS</a> zhruba tři miliardy korun (111 milionů eur) na posílení a modernizace energetické přenosové soustavy. Projekt pomáhá realizaci investičního programu ČEPS na období 2016 až 2020, který zahrnuje 25 projektů přenosové soustavy včetně systémů informačních a komunikačních technologií.