Slovensko pokračuje v procesu připojení se k projektu jednotného propojení vnitrodenního trhu (SIDC), a to prostřednictvím nového lokálního implementačního projektu, na kterém pracuje společně s Českou republikou, Polskem a Maďarskem. Česká republika se do projektu SIDC zapojila loni v listopadu společně s Polskem, Maďarskem, Rumunskem, Slovinskem, Bulharskem a Chorvatskem. Všechny uvedené země následně zaznamenaly rekordní zobchodovaná množství.
V projektu nazvaném Single Intraday Coupling (SIDC) je od listopadu zapojeno již 21 evropských států. Kromě České republiky se loni v listopadu do projektu zapojily také Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko, Bulharsko a Chorvatsko. Uvedené země se připojily k 14 zemím, které SIDC již provozovaly (Belgii, Dánsku, Estonsku, Finsku, Francii, Litvě, Lotyšsku, Německu, Nizozemsku, Norsku, Portugalsku, Rakousku, Španělsku a Švédsku).
<a href="https://www.okte.sk/sk/informacie/oznamy/2020/07/09/zavedenie-priebezneho-vnutrodenneho-obchodovania-na-hraniciach-sk-cz-sk-pl-a-sk-hu/" target="_blank" rel="noopener">Slovensko minulý týden oznámilo</a> záměr zavedení průběžného vnitrodenního obchodování na hranicích s Českou republikou, Polskem a Maďarskem prostřednictvím lokálního implementačního projektu, který 7. července schválil řídící výbor projektu SIDC. Datum uvedení do provozu má být sděleno po finalizaci harmonogramu projektu.
<blockquote>„Celoevropské propojení vnitrodenních trhů je klíčovým prvkem pro dokončení jednotného evropského trhu s elektřinou. S rostoucím podílem obnovitelných zrdojů elektřiny v evropském energetickém mixu je propojení vnitrodenních trhů přeshraničním obchodem stále důležitějším nástrojem pro kontinuální udržování rovnováhy na trzích s elektřinou. Účelem iniciativy SIDC tak je zvýšit celkovou efektivitu vnitrodenního obchodování a zlepšit tak podmínky pro všechny účastníky trh,“ <a href="https://www.ote-cr.cz/cs/o-spolecnosti/zpravy_ote/2020_07_09_novy-lokalni-imp-projekt-v-ramci-sidc.pdf" target="_blank" rel="noopener">stojí v tiskové zprávě k zahájení projektu</a>.</blockquote>
V případě výše uvedených zemí, které se k projektu připojily loni v listopadu, <a href="https://oenergetice.cz/trh-s-elektrinou/ote-hlasi-prudky-narust-zobchodovanych-objemu-elektriny-vnitrodennim-trhu-diky-propojeni-evropou" target="_blank" rel="noopener">došlo k prudkému nárůstu zobchodovaného množství elektřiny na vnitrodenním trhu</a>. V případě České republiky došlo v prvních třech měsících přeshraničního obchodování (prosinec 2019, leden a únor 2020) k osminásobnému nárůstu průměrných měsíčních objemů na zhruba 400 GWh. V případě Maďarska došlo k navýšení průměrných měsíčních objemů na 75 600 MWh, což je téměř desetinásobek ve srovnání se stejným obdobím o rok dříve. Slovinsko oznámilo šestinásobný nárůst průměrných měsíčních objemů, Chorvatsko čtyřnásobný nárůst a Rumunsko dvojnásobný nárůst. K nejvyššímu nárůstu došlo v případě Polska, a to z 3 000 MWh na 95 000 MWh.
Řešení SIDC je založeno na společném IT systému s jednou sdílenou knihou objednávek (Shared OrderBook, SOB), modulem pro správu kapacity (Capacity Management Module, CMM) a modulem pro přepravu (Shipping Module, SM). Tento systém umožňuje, aby objednávky zadané účastníky trhu v jedné nabídkové zóně byly párovány s objednávkami, které účastníci trhu zadali v jakékoli jiné propojené nabídkové zóně, pokud je k dispozici přenosová kapacita.
Vnitrodenní trh poskytuje prostor pro obchodování v den dodávky elektřiny. Obchody jsou většinou uzavírány několik hodin dopředu, čímž si obchodníci upevňují svoji obchodní pozici. Obchody zde probíhají formou tzv. průběžného obchodování.

Trh s elektřinou

Slovensko se po vzoru ČR připojuje k jednotnému evropskému vnitrodennímu trhu s elektřinou

Slovensko, které mělo na přelomu dubna a května pořádat historicky první aukci na podporu pro obnovitelné zdroje energie (OZE), plánovanou aukci zrušilo. Důvodem je koronovirová epidemie, která by, dle slovenského Ministerstva hospodářství, mohla způsobit znevýhodnění některých zájemců o podporu. 
Slovenské ministerstvo aukce na na státní podporu výstavby zařízení produkujících elektřinu z obnovitelných zdrojů <a href="https://oenergetice.cz/elektrina/slovensko-vypsalo-historicky-prvni-aukci-obnovitelne-zdroje" target="_blank" rel="noopener">vyhlásilo 4. února</a> jako svou historicky první aukci. Nyní se rozhodlo ji zrušit. Dle <a href="https://www.mhsr.sk/press/aukcia-na-podporu-vyroby-zelenej-energie-je-pre-koronakrizu-zrusena?fbclid=IwAR3mwij2oxXGkP-iBxPJMgBkSeMLc09RYa2ymCkSBjI4Xcw6Ymn4lkvd8uA" target="_blank" rel="noopener">oficiálního vyjádření</a> ministerstva byla cílem aukce co nejnižší cenová nabídka ze strany zájemců o podporu, což by současná situace mohla znemožnit. Rovněž by mohlo dojít ke znevýhodnění některých zájemců, především kvůli současným omezeným možnostem doručování.
<h2>Zhoršené možnosti doručování a nejistota ohledně cen elektřiny</h2>
Vzhledem ke koronavirovým opatřením bylo osobní či poštovní doručování nabídek poměrně omezené (podmínkou účasti bylo podání nabídek výlučně v listinné podobně, tedy poštou nebo osobně na podatelnu). Zahraniční účastníci byli rovněž povinni poskytnout dodatečnou dokumentaci, kterou by v současné době mohlo být složitější získat.
Dalším důvodem pro zrušení byla zřejmě nejistota ohledně očekávané hodnoty ceny elektřiny, jelikož v důsledku koronové krize došlo k poklesu cen elektřiny a není jisté, jak se situace bude nadále vyvíjet. Ministerstvo opodstatnilo zrušení aukce „změnou okolností“, která jej opravňuje ke zrušení aukce za, de facto, jakýchkoli podmínek.
Celkový výkon, který měly nově podpořené zdroje dodat do sítě, byl v zadání aukce stanoven na 30 MW. Uvedení zařízení do provozu bylo limitováno lhůtou dvou až čtyř let (dle typu zdroje), podpora by pak byla poskytována na dobu 15 let.
Ministerstvo plánuje aukci vypsat znovu, a to nejspíš v létě nebo na podzim tohoto roku. Lze také očekávat, že mírně pozmění podmínky.
Naopak například v Maďarsku či Estonsku v posledních dnech vyhlásili výsledky svých prvních aukcí na nové zdroje. Výzvy pro ně ale byly zveřejněny již na podzim.

Obnovitelné zdroje

Slovensko zrušilo kvůli koronaviru historicky první aukci na podporu pro OZE

Třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Mochovce jsou ve výstavbě (po přerušení stavby, viz níže) od listopadu roku 2008. Dle původního plánu měly být uvedeny do provozu v roce <a href="https://www.world-nuclear-news.org/Articles/Slovakia-retains-Russian-fuel-supply-services">2012, resp. 2013</a>. Náklady na výstavbu se již více než zdvojnásobily, když v roce 2007 byly odhadovány na <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2014-11-21/enel-s-slovak-nuclear-project-budget-swells-to-4-6-billion-euros">2,4 mld. EUR</a> a při zahájení <a href="https://www.energymarketprice.com/energy-news/slovakia-budget-raise-to-finish-mochovce-nuclear-plant-approved-by-government">výstavby na 2,8 mld. EUR</a> – dle posledních odhadů by náklady měly přesáhnout <a href="https://af.reuters.com/article/commoditiesNews/idAFL5N2634T8">5,67 mld. EUR</a>, přičemž se nemusí jednat o konečné číslo.
Slovensko aktuálně provozuje 4 jaderné bloky – <a href="https://cz.seas.sk/jaderne-elektrarny">dva v Mochovcích a dva v Jaslovských Bohunicích</a>. V Jaslovských Bohunicích byly ještě do roku 2006 celkem 4 reaktory, ke konci roku 2006 a 2008 byl odstaven <a href="https://sk.wikipedia.org/wiki/At%C3%B3mov%C3%A9_elektr%C3%A1rne_Bohunice">první, resp. druhý blok této elektrárny</a>.
<h2>Historie výstavby JE Mochovce</h2>
Výstavba prvních dvou bloků Mochovců byla zahájena již v roce 1982, o pět let později byla zahájena výstavba i třetího a čtvrtého bloku. Po událostech roku 1989 v Československu byly v roce 1991 přerušeny práce na stavbě všech čtyř bloků, a to zejména z finančních důvodů. Třetí a čtvrtý blok byly v důsledku tohoto rozhodnutí zakonzervovány až do roku 2008.
Práce na prvních dvou blocích byly opětovně zahájeny až v roce 1996, přičemž uvedeny do provozu byly v letech 1998, resp. 2000. O dostavbě třetího a čtvrtého bloku, které byly <a href="https://inis.iaea.org/collection/NCLCollectionStore/_Public/31/062/31062494.pdf?r=1&amp;r=1">hotové z 30, resp. 40 %,</a> se rozhodlo až po odkoupení dvoutřetinového podílu ve společnosti Slovenské elektrárne (provozovatel JE Mochovce) italskou společností Enel. Projekt dostavby pak byl zahájen 3. listopadu 2008.
V průběhu roku 2009 byly uzavřeny hlavní smlouvy se společnostmi Škoda JS, Enseco a Inženýrské stavby Košice. Systémy kontroly a řízení dodalo konsorcium Areva-Siemens, které bylo, mimo jiné, hlavním dodavatelem bloku Olkiluoto 3 ve Finsku. Uzavření hlavních smluv i zahájení prací proběhlo <a href="http://www.allforpower.cz/UserFiles/files/2011/modrany_mochovce.pdf">podle informací z ledna 2012 v souladu s harmonogramem</a>. Naproti tomu již v roce 2013 se v médiích objevily informace o tom, že dostavba elektrárny je nejméně o <a href="https://ekonomika.sme.sk/c/6908187/dostavbu-mochoviec-moze-skomplikovat-sud.html">dva roky zpožděna</a>.
Stavba se nevyhnula ani právním sporům. V roce 2013 Nejvyšší soud Slovenské republiky rozhodl o tom, že dodatečné povolení pro dostavbu třetího a čtvrtého bloku neodpovídá povolení z roku 1986, nicméně povolení nezrušil, a proto stavební práce probíhaly bez přerušení dál.
<figure id="attachment_54938" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-54938" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/2.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/2.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/2-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/2-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/2-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/2-800x534.jpg 800w" alt="I jaderná elektrárna Mochovce by se v případě Německého rozbřesku stala zlatým dolem (zdroj Slovenské elektrárne)." width="1024" height="683" /><figcaption class="wp-caption-text">I jaderná elektrárna Mochovce by se v případě Německého rozbřesku stala zlatým dolem (zdroj Slovenské elektrárne).</figcaption></figure>
Hlavním problémem při výstavbě byly zvýšené nároky na bezpečnost v důsledku havárie v japonské elektrárně Fukushima. Podle dřívějšího rozhovoru s Peterem Andraškem se měla doba výstavby z tohoto důvodu prodloužit o<a href="http://www.allforpower.cz/UserFiles/files/2011/modrany_mochovce.pdf"> 9-12 měsíců</a>.
Spuštění elektrárny se ovšem stále odkládá. Obecně se hovoří o zanedbaném managementu stavby a koordinaci dodavatelů. V tomto smyslu se vyjádřila i předsedkyně slovenského úřadu jaderného dozoru Marta Žiaková, která <a href="https://www.tasr.sk/tasr-clanok/TASR:20180905TBB00217">měla výtky</a> především k původnímu majoritnímu vlastníkovi, italské společnosti Enel:
<blockquote>„Co bych vyčetla původnímu majoritnímu vlastníkovi Slovenských elektráren, je, že nevěnoval více pozornosti řízení výstavby třetího a čtvrtého bloku Mochovců. Důsledkem toho byla nedostatečná koordinace jednotlivých dodavatelů, což vedlo k průtahům ve stavebních pracích,“ uvedla Marta Žiaková, předsedkyně Úradu jadrového dozoru SR. </blockquote>
Obdobně jako v případě JE Olkiluoto se na stavbě podílely velice často <a href="https://www.etrend.sk/trend-archiv/rok-2018/cislo-33/mochovce-ako-pomnik-klamstva.html">dodavatelé bez zkušeností a jejich pracovníci za minimální mzdy</a>. Dostavba Mochovců neunikla ani pozornosti policie – v elektrárně proběhlo několik policejních razií, které prověřovaly úmyslné <a href="https://e.dennikn.sk/1650634/dalsie-razie-dalsi-zadrzani-v-mochovciach-sa-predrazuju-stavby-kable-aj-zvary/?ref=list">prodražování zakázek</a>.
<h2>Nezvládnutá koordinace a kontrola dodavatelů</h2>
Pro dostavbu Mochovců byl zvolen dodavatelský model označovaný jako multi-contract. Celá stavba tedy byla ze strany Slovenských elektráren rozdělena mezi cca 100 dodavatelů. Úkolem společnosti Slovenské elektrárne byl jejich výběr, kontrola a koordinace. Právě nezvládnutí role investora se zřejmě stalo hlavním důvodem, proč se stavba prodlužuje až do dnešního dne. To opakovaně <a href="https://e.dennikn.sk/1476217/v-mochovciach-bolo-vela-problemov-no-nie-v-casti-kde-su-reaktory-hovori-sefka-jadroveho-dozoru/?ref=list">kritizoval</a> místní úřad jaderného dozoru a všímají si toho i <a href="https://www.etrend.sk/trend-archiv/rok-2018/cislo-33/mochovce-ako-pomnik-klamstva.html">místní média</a>.
Model multi-contract sice má řadu výhod, mezi které <a href="https://www-pub.iaea.org/MTCD/Publications/PDF/Pub1537_web.pdf">dle IAEA</a> lze zařadit například lepší (i) kontrolu bezpečnosti na stavbě, kvality, dodržování harmonogramu a rozpočtu, (ii) optimalizaci projektu z pohledu investora nebo (iii) využívání lokálních kontraktorů. To vše ale platí pouze v případě, že investor koordinaci a kontrolu skutečně vykonává.
<figure id="attachment_13572" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-13572" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/podvecer.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/podvecer.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/podvecer-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/podvecer-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/podvecer-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/12/podvecer-800x534.jpg 800w" alt="Chladící věže JE Mochovce" width="1024" height="683" /><figcaption class="wp-caption-text">Chladící věže jaderné elektrárny Mochovce</figcaption></figure>
V důsledku potíží s řízením dodavatelů se dostavba Mochovců dostala i do pozornosti úřadu jaderného dozoru, který prostřednictvím své šéfky prohlásil, že v případě<a href="https://www.etrend.sk/trend-archiv/rok-2018/cislo-33/falosne-certifikaty-v-mochovciach-nic-vynimocne.html?itm_site=etrend&amp;itm_template=article&amp;itm_area=article&amp;itm_module=related&amp;itm_position=2"> nedostatků nebude uděleno povolení k zavezení paliva</a>. Úřad nicméně provádí řadu auditů, které průběžně prověřují kvalitu stavby a lze tudíž předpokládat, že případné nedostatky jsou průběžně napravovány.
<h2>Zavezení paliva by mělo proběhnout do konce roku</h2>
Poslední zprávy ohledně stavu Mochovců hovoří o tom, že zavezení paliva by mohlo proběhnout do konce <a href="https://oenergetice.cz/jaderne-elektrarny/nove-testy-na-budovanem-tretim-bloku-slovenske-je-machovce-ukazaly-na-nedostatky">tohoto roku</a>. Ještě v polovině loňského prosince přitom palivo mělo být zavezeno do reaktoru do <a href="https://www.reuters.com/article/slovakia-nuclearpower-idAFS8N23I01A">konce letošního dubna</a>.
Poslední prodloužení výstavby tak reaguje na zkoušky, které ukázaly na některé nedostatky. Během již opakované zkoušky úřad jaderného dozoru zjistil problémy na součásti zařízení, které slouží k udržení stálého tlaku v primárním okruhu bloku. V hermetické zóně, kde jsou umístěna základní technologická zařízení, byla zase snížená kvalita vzduchu. Důvodem patrně byly výpary z použitých nátěrů.
Zpoždění výstavby elektrárny, která byla po znovuzahájení prací již z přibližně 30 % hotová, tak zřejmě přesáhne 7 let.

Jaderné elektrárny

Jaderná elektrárna Mochovce: Dostavba bloku 3 a 4

Očekávaná obrovská výrobní linka na Slovensku získala dotaci 5 milionů eur od tamní vlády. Výrobní linka by měla začít vyrábět baterie pro elektromobily již příští rok a do roku 2024 by měla vyrobit baterie pro až 240 000 elektromobilů.
Dotace od slovenské vlády ve výši 5 milionů eur (zhruba 127 milionů korun), jak informoval internetový portál <a href="https://www.powerengineeringint.com/smart-grid-td/ev-infrastructure/inobat-auto-secures-e100m-for-ev-battery-gigafactory-in-slovakia/">Power Engineering International</a>, přispěla na první fázi získávání finančních prostředků ve výši 100 milionů eur (zhruba 2,5 miliardy korun). Tato investice má zajistit výstavbu <a href="https://oenergetice.cz/nemecko/enviromentalni-organizace-broji-nemecke-gigafactory-kaceni-lesa-bylo-nekolik-dni-pozastaveno">továrny na baterie</a> s nejnovější technologií a potenciálem poskytnout do roku 2024 až 240 000 elektromobilům nejmodernější baterie.
<h2>Počáteční výrobní kapacita 100 MWh/rok</h2>
Konstrukce první fáze výrobní linky, která bude mít kapacitu pro výrobu 1500 <a href="https://oenergetice.cz/akumulace-energie/havlicek-cez-zvazuje-mit-v-severnich-cechach-tovarnu-na-baterie">baterií</a> ročně, což je zhruba 100 MWh/rok, by měla začít již tento rok. První baterie by se potom měly vyrobit do konce příštího roku.
<blockquote>„Inobat Auto je připraveno řešit některé z největších výzev, kterým čelí průmysl s elektromobily. Až se příští měsíc uzavře druhé investiční kolo, budeme moci využít naše nejmodernější technologie na výrobu baterií, které významně zkrátí dobu nabíjení a prodlouží životnost baterií u elektromobilů,“ komentoval situaci Marián Boček, spoluzakladatel InoBat Auto.</blockquote>
<h2>Evropa chce dopředu</h2>
Dotace od slovenské vlády pouze podtrhuje místní touhu stát se lídrem v technologických inovacích a výrobě baterií v době, kdy se evropské společnosti snaží dostihnout asijskou konkurenci, která v současné době dominuje na tomto trhu.
U Evropy se předpovídá, že je zhruba 5 let pozadu za Asií v technologii pro baterie navzdory předpokladům, že se stane druhým největším trhem pro baterie pro elektromobily na světě.
Společnost InoBat Auto je podpořena silným konsorciem investorů a technologických společností včetně hlavního investora, IMP Group, a americké energeticko-technologické firmy Wildcat Discovery Technologies.
Autor úvodní fotografie: wahousegop na www.flickr.com

Elektromobilita

Slovenská továrna na baterie pro elektromobily získala dotaci 5 mil. eur

Bratislava/Plzeň 3. března (zpravodaj ČTK) &#8211; Slovenská policie včera provedla razii kvůli podezření z podvodu při dostavbě jaderné elektrárny Mochovce na jihu země. Oznámila to policie, aniž by uvedla detaily. Podle listu Denník N policie vyšetřuje dodávky nekvalitního potrubí, které na stavbu dodala česká firma Škoda JS nebo její subdodavatel. Škoda JS se podle svého mluvčího cítí být poškozena.
<blockquote>&#8222;Situaci v Mochovcich nyní vyhodnocujeme, seznamujeme se s důvody zásahu,&#8220; sdělil včera večer ČTK mluvčí Škody JS Jan Stolár.</blockquote>
&#8222;Můžeme však uvést, že Škoda JS se cítí být naopak poškozena. Od provedení auditů u svých dodavatelů, které pravděpodobně vedly ke vzniku konkrétních podezření na neshody v dokumentaci, intenzivně a transparentně prověřuje rozsah a dopady zjištěných neshod, a to ve spolupráci s objednatelem, společností Slovenské elektrárne,&#8220; uvedl mluvčí ve vyjádření pro ČTK s tím, že firma poskytuje vyšetřovatelům plnou součinnost.
Dodávky pro slovenskou atomovou elektrárnu Mochovce, kde se dostavují dva jaderné bloky, patří podle starších informací k hlavním zakázkám pro firmu Škoda JS.
Slovenská policie pouze uvedla, že k razii za účasti stovky policistů v areálu elektrárny Mochovce přistoupila při vyšetřování podvodu, který přímo souvisí s dokončením třetího a čtvrtého bloku.
<figure id="attachement_11628" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/JE-Mochovce-800x534.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/11/JE-Mochovce-800x534.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
V elektrárně slovenští kriminalisté zasahovali už v minulosti, v jednom případě šlo podle dřívějších informací médií o podezření z výrazného předražení dodávaných služeb.
Dokončení rozestavěných bloků elektrárny Mochovce, kde jsou už v provozu jiné dva bloky, se oproti plánům opožďuje a rozpočet projektu se postupně zdvojnásobil na zhruba 5,7 miliardy eur (140 miliardy korun). Do třetího bloku, který již prošel testy, by mělo být zavezeno jaderné palivo ještě letos. Proti spuštění dalších bloků ve slovenské elektrárně vystupují rakouské ekologické organizace, podle kterých elektrárna vykazuje nedostatky.

Elektrárny v Evropě

Slovenská policie provedla razii v dokončované JE Mochovce

Bratislava 28. února (zpravodaj ČTK) &#8211; Slovensko od března posílí kapacitu dodávek zemního plynu na Ukrajinu. Slovenský přepravce plynu Eustream dnes oznámil, že spolu s ukrajinským partnerem zahájí takzvané virtuální reverzní dodávky suroviny na hlavním plynovodním propojení mezi oběma zeměmi.
Dohodnutá kapacita v rámci zmíněného projektu činí deset milionů metrů krychlových zemního plynu denně. Jeho naplnění je závislé na toku suroviny z Ukrajiny na Slovensko.
V roce 2014 Slovensko zahájilo zpětné dodávky plynu na Ukrajinu prostřednictvím záložního plynovodu. Šlo o součást evropské reakce na přerušení dodávek suroviny z Ruska pro ukrajinské odběratele. Kapacita tohoto plynovodního propojení mezi Slovenskem a Ukrajinou činí celkově 40 milionů metrů krychlových suroviny denně.
Eustream, ve kterém drží manažerskou kontrolu skupina Energetický a průmyslový holding (EPH), kromě zpětných dodávek plynu na Ukrajinu zajišťuje zejména přepravu ruského plynu přes Slovensko dál do západní Evropy. Loni Eustream přepravil nejvíce suroviny od roku 2011. K lepším výsledkům přispělo i to, že zákazníci se předzásobili kvůli nejistotě v souvislosti s tranzitem ruského plynu do Evropy.

Plynárenství

Slovensko od března posílí kapacitu dodávek plynu na Ukrajinu

Slovenské Ministerstvo hospodářství vyhlásilo 4. února první aukci na státní podporu výstavby zařízení produkujících elektřinu z obnovitelných zdrojů. Celkový výkon, který mají nově podpořené zdroje být schopny dodat do sítě, je 30 MW. Slovenský tendr je určen pro výrobny produkující čistě elektřinu, ne tedy pro zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET), pro který se bude konat samostatná aukce.
Ministerstvo vyhlásilo výzvu na předkládání nabídek <a href="https://www.mhsr.sk/energetika/vyzva-na-predkladanie-ponuk-na-zariadenia-s-pravom-na-podporu">na svých stránkách</a>. Tím naplňuje požadavek Evropské komise, aby byly podpory nově poskytovány primárně formou jejich aukcionování. Aukce zavedla novela slovenského zákona o podporovaných zdrojích energie, která vešla v platnost v lednu 2019.
Zájemci o státní podporu formou příplatku mohou nyní své nabídky týkající se nových zdrojů využívajících sluneční, větrnou, vodní, geotermální energii, či energii biomasy, bioplynu, skládkového plynu a plynu z čističek odpadních vod zasílat Ministerstvu hospodářství až do 30. dubna 2020. Předem zároveň musí uzavřít smlouvu o příplatku se slovenským operátorem trhu.
<h3>Výkonová omezení</h3>
Pro zařízení využívající solární energii, platí omezení instalovaného výkonu v rozmezí 100 kW až 2 MW, přičemž panely musí být situované na budově a nebo na pozemku, který není  pozemkem . Pro ostatní obnovitelné zdroje platí rozmezí instalovaného výkonu mezi 500 kW a 10 MW. Jediným kritériem pro výběr vítěze je výše nabízené ceny.
<figure id="attachment_47671" class="wp-caption aligncenter" style="width: 601px;"><img class=" wp-image-47671" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Solar-Facade-889x500-512x288.jpg" sizes="(max-width: 601px) 100vw, 601px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Solar-Facade-889x500-512x288.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Solar-Facade-889x500-768x432.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Solar-Facade-889x500-725x408.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Solar-Facade-889x500-800x450.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/01/Solar-Facade-889x500.jpg 889w" alt="" width="601" height="338" /><figcaption class="wp-caption-text">Slovensko chce podporovat především solární elektrárny na střešních konstrukcích a obvodových pláštích budov. </figcaption></figure>
<h3>Deadline pro dokončení vítězných projektů a cena</h3>
Pro vítěze v aukcích, kteří, seřazeni dle nabízené ceny, naplní poptávaný objem 30 MW, bude platit podmínka dokončení projektu výrobny do 21 měsíců (pro solární elektrárny), 39 měsíců (větrné elektrárny) a 51 měsíců (ostatní OZE) od vyhlášení výsledků tendru.
Ministerstvo se rovněž rozhodlo omezit maximální cenu elektřiny, kterou účastníci mohou nabídnout na 84,98 eur/MWh pro elektřinu ze solárních a větrných zdrojů a na 106,80 euro/MWh pro ostatní OZE.
<h3>Předem smluvená smlouva s OKTE nutností</h3>
Zájemce o podporu musí mít předem sjednanou smlouvu o příplatku se slovenským operátorem trhu, firmou OKTE. Další podmínkou pro úspěch v aukci je rovněž poskytnutí finanční záruky, která by byla použita v případě nutnosti uspokojení nároku OKTE na pokutu vyplývající ze smlouvy. Ta bude vymáhána v případě, kdy se vítěz v aukci opozdí s dokončením výstavby zdroje. Pokuta byla stanovena na 1500 eur za každý nezprovozněný MW za každý den, kdy se stavba zpozdí.

Elektřina

Slovensko vypsalo historicky první aukci na státní podporu obnovitelných zdrojů

Bratislava 30. ledna (zpravodaj ČTK) – Při opakovaných testech v dokončovaném třetím bloku jaderné elektrárny Mochovce na jihu Slovenska vyšly najevo dva nedostatky zařízení. Slovenský úřad jaderného dozoru (ÚJD) to uvedl v předběžné hodnotící zprávě, ve které také poukázal na úspěšné zkoušky klíčových součástí bloku. Elektrárnu v Mochovcích dokončuje společnost Slovenské elektrárne (SE), která uvedla, že celkově je zkouška předběžně hodnocena jako vyhovující. Zahájení provozu třetího bloku se podle dřívějších informací znovu opozdí.
Opakování části takzvané horké hydrozkoušky nařídil ÚJD poté, co ve zprávě k prvnímu testu loni uvedl, že opakovaně vyjadřoval svou nespokojenost s velkým počtem nedodělků a nedostatků na třetím bloku elektrárny. Úspěšné zvládnutí testů je jednou z podmínek pro zavezení jaderného paliva do reaktoru.
Během nové zkoušky úřad zjistil problémy na součásti zařízení, které slouží k udržení stálého tlaku v primárním okruhu bloku. V hermetické zóně, kde jsou umístěna základní technologická zařízení, byla zase snížena kvalita vzduchu. Důvodem patrně byly výpary z použitých nátěrů.
<blockquote>„Všechny naplánované testy byly vykonány. Úspěšně jsme zrealizovali pevnostní tlakovou zkoušku primárního okruhu, tlakové zkoušky všech parogenerátorů, zkoušky záložních dieselových generátorů,“ sdělil ČTK mluvčí SE Miroslav Šarišský.</blockquote>
Dodal, že některá zjištění z testů společnost analyzuje a že bezpečnost je pro ni na prvním místě.
Generální ředitel SE Branislav Strýček listu Hospodárske noviny už dříve řekl, že harmonogram uvedení třetího bloku elektrárny v Mochovcích do provozu bude opět posunut. Vyjádřil ale přesvědčení, že do konce letošního roku bude do tohoto bloku atomové elektrárny zavezeno palivo.
Termíny uvedení třetího a čtvrtého bloku elektrárny v Mochovcích společnost Slovenské elektrárne opakovaně odsouvala i v minulosti. Zároveň se postupně zvyšoval rozpočet projektu dostavby až na 5,67 miliardy eur (zhruba 143 miliard Kč). Původně se počítalo s tím, že práce přijdou na 2,78 miliardy eur (70 miliard Kč).

Nové testy na budovaném třetím bloku slovenské JE Mochovce ukázaly na nedostatky

Bratislava 21. ledna (zpravodaj ČTK) &#8211; Slovenský přepravce zemního plynu Eustream loni zvýšil objem přepraveného plynu asi o šestinu. K nadprůměrnému růstu přispělo i to, že zákazníci se předzásobili kvůli nejistotě v souvislosti s tranzitem ruského plynu do Evropy. S odvoláním na údaje Eustreamu, v němž drží manažerskou kontrolu skupina Energetický a průmyslový holding (EPH), o tom dnes informoval slovenský plynárenský a naftový svaz.
Nejistota ohledně dodávek se týkala toho, zda bude pokračovat smlouva o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu dál do Evropy. Moskva a Kyjev smlouvu nakonec podepsaly až na konci roku.
Loni Eustream přepravil 69,06 miliardy metrů krychlových zemního plynu, což je nejvíce od roku 2011. Společnost kromě přepravy ruského plynu přes Slovensko dál do západní Evropy zajišťuje například i zpětné dodávky suroviny na Ukrajinu.
<figure id="attachement_17816" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/USA-zemní-plyn-800x450.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/USA-zemní-plyn-800x450.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Od začátku letošního roku se přeprava plynu přes Slovensko podle Eustreamu drží na nižších úrovních. Situaci na trhu kromě přebytku plynu ovlivňuje i poměrně teplé počasí, co tlačí na pokles cen suroviny.
Slovensko dlouhodobě vystupuje proti rozšíření přepravní kapacity plynovodu Nord Stream, který přivádí ruský plyn po dně Baltského moře do Německa. Bratislava se obává, že takový krok by mohl následně snížit tranzit ruského plynu přes Slovensko.

Společnosti ve světě

Slovenský Eustream loni výrazněji zvýšil objem přepraveného plynu

Bratislava 18. prosince (zpravodaj ČTK) &#8211; Slovensko zmrazí ceny, za které domácnostem dodává zemní plyn státní společnost SPP. Rozhodla o tom dnes vláda. Premiér Peter Pellegrini odmítl, že jde o součást kampaně před únorovými parlamentními volbami. Energetický regulační úřad ÚRSO dříve plynárenskému podniku povolil ceny rodinám od ledna příštího roku zvýšit bezmála o pět procent. SPP je na Slovensku největším dodavatelem plynu.
Kabinet uložil ministrovi hospodářství, aby ministerstvo jako jediný akcionář SPP přikázalo podniku udržet v nynější topné sezoně ceny na úrovni letošního roku.
Podle ministerstva hospodářství SPP kvůli zachování stávajících cen do května příštího roku přijde na tržbách o 10,8 milionu eur (275 milionů Kč). Úřad tvrdil, že udržením stávajících cen podnik neporuší pravidla hospodářské soutěže. SPP hospodaří se ziskem hlavně kvůli dividendám z dceřiných firem.
<blockquote>&#8222;Věřím, že (SPP) tím nastaví laťku na trhu a že ho budou následovat konkurenční soukromé společnosti, které uvažovaly o zvýšení cen,&#8220; řekl Pellegrini.</blockquote>
Na novinářský dotaz, zda rozhodnutí kabinetu nebude považováno za předvolební kampaň, Pellegrini uvedl, že vláda nemůže přestat pracovat jen kvůli blížícím se volbám.
Náklady na energie a bydlení, stejně jako na potraviny tvoří dohromady značnou část výdajů slovenských domácností.
Slovenským ministrem hospodářství je místopředseda nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) Peter Žiga, který návrh na zmrazení cen SPP do vlády předložil. Popularita Směru-SD v posledních letech klesla. Před parlamentními volbami v roce 2016 zase Směr-SD v době své jednobarevné vlády prosadil, že stát poslal domácnostem příspěvek na kompenzaci části výdajů ze zemní plyn.