Vybudování infrastruktury pro přepravu vodíku by podle skupiny 11 evropských provozovatelů přepravních soustav stálo mezi 27 a 64 miliardami EUR. V České republice by mohl být pro přepravu vodíku jako první přizpůsoben plynovod Gazela. 
Využití vodíku v energetice je zejména v posledních měsících velice diskutovaným tématem. Zatímco v minulém týdnu zveřejnila Evropská komise novou <a href="https://ec.europa.eu/energy/sites/ener/files/hydrogen_strategy.pdf">vodíkovou strategii pro klimaticky neutrální Evropu</a>, nyní skupina 11 provozovatelů přepravních soustav zveřejnila studii, která se věnuje rozvoji infrastruktury pro přepravu vodíku.
Nová studie ukazuje, že stávající plynárenskou infrastrukturu lze upravit tak, aby přepravovala vodík za přijatelných nákladů. Studie nazvaná <a href="https://gasforclimate2050.eu/sdm_downloads/european-hydrogen-backbone/">European Hydrogen Backbone</a> počítá s tím, že přepravní soustava pro vodík by měla být ze tří čtvrtin založena na již existující infrastruktuře, zbývající čtvrtinu bude nutné nově vybudovat.
Vybudování infrastruktury pro přepravu vodíku je aktuálně jedním z cílů již zmiňované vodíkové strategie vypracované Evropskou komisí, tato infrastruktura by měla být zahrnuta jak do plánů rozvoje trans-evropské energetické soustavy (tj. mezi <a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/temer-polovina-projektu-spolecneho-zajmu-pci-nestiha-planovany-termin-spusteni">projekty společného zájmu</a>) tak do evropských desetiletých plánu rozvoje soustav.
<blockquote>„V širším kontextu transformace energetiky jsou tyto náklady zvládnutelné,“ uvedla skupina 11 provozovatelů evropských přepravních soustav ve studii.</blockquote>
Odhad nákladů na vybudování nové vodíkové soustavy vyčíslili provozovatelé soustav, mezi kterými byl i provozovatel české soustavy NET4GAS, na 27 až 64 miliard EUR. Za tuto částku má být do roku 2040 vybudováno nebo upraveno v souhrnu téměř 23 000 km infrastruktury. Studie přitom předpokládá, že s úpravou a výstavbou prvních částí navrhované infrastruktury by se začalo již v této dekádě.
Velký rozptyl v horním a spodním limitu nákladů je autory zdůvodněn náklady na úpravu kompresorových stanic, které se pohybují v závislosti na scénáři od 10 do 36 mld. EUR. Polovina nákladů bude podle autorů nutná pro úpravu současné infrastruktury (tj. celkem 75 % celkové délky), zbylé náklady jsou nutné na vybudování infrastruktury nové.
<figure id="attachment_85951" class="wp-caption alignleft" style="width: 1146px;"><img class="size-full wp-image-85951" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44.png 1146w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-512x272.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-768x407.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-1024x543.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-725x385.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-10.29.44-800x424.png 800w" alt="Cena vodíkové infrastruktury" width="1146" height="608" /><figcaption class="wp-caption-text">Cena za vybudování a provoz vodíkové soustavy v jednotlivých scénářích</figcaption></figure>
Studie vyzdvihuje i relativně nízké náklady na samotnou přepravu – v průměru tyto náklady (při využití přepravní kapacity po 5000 hodin ročně) vychází na 0,09 – 0,17 EUR za kilogram vodíku na 1000 km. Cena kilogramu vodíku je přitom odhadovaná na 1 – 2 EUR, přepravní náklady jsou tedy na úrovni cca 10 %.
<h2>V České republice nejdříve Gazela, omezením jsou dlouhodobé kontrakty</h2>
Díky tomu, že v České republice jsou plynovody často složeny ze dvou nebo i tří větví, je možné dle studie jednu z nich využít zcela pro přepravu vodíku.
Rozvoj vodíkové infrastruktury je ovšem omezen dlouhodobými kontrakty na přepravu plynu, přičemž hlavní kontrakty vyprší v roce 2034 a 2039. Zejména proto se nedá předpokládat, že by do roku 2030 jakákoliv část české infrastruktury mohla přepravovat pouze vodík.
Studie, na které se podílel i NET4GAS, uvádí, že první by mohla být pro tyto účely využita Gazela. Ta by mohla umožnit propojení severu a jihu Německa.
<figure id="attachment_85958" class="wp-caption alignleft" style="width: 717px;"><img class="size-full wp-image-85958" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-11.39.05.png" sizes="(max-width: 717px) 100vw, 717px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-11.39.05.png 717w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2020/07/Snímek-obrazovky-2020-07-19-v-11.39.05-512x447.png 512w" alt="Návrh možné infrastruktury pro přepravu vodíku v EU" width="717" height="626" /><figcaption class="wp-caption-text">Návrh možné infrastruktury pro přepravu vodíku v EU</figcaption></figure>
Dle předpokládaného rozvoje soustavy by následovalo propojení z hraničního bodu Brandov do hraničního přepravního bodu Lanžhot na hranicích se Slovenskem.
Studie v plném znění je ke stažení <a href="https://gasforclimate2050.eu/sdm_downloads/european-hydrogen-backbone/">zde</a>.

Plynárenství

Infrastruktura pro přepravu vodíku může vyjít až na 64 mld. EUR, v ČR by vodík přepravovala nejdříve Gazela

Český provozovatel plynovodů Net4Gas odložil a omezil své plány na nová propojení plynové sítě s Polskem a Rakouskem. Vyplývá to z aktualizovaných investičních plánů na <a target="_blank" href="https://www.net4gas.cz/cz/projekty/rozvojove-plany/">webu</a> podniku, na které dnes upozornila agentura Reuters. Firma nahradila menšími dříve plánované projekty, které Evropská komise vyřadila ze seznamu prioritních infrastrukturních staveb.
Nový plán rozvoje pro období 2021 až 2030 ukazuje, že firma odložila na neurčito svůj projekt česko-polského plynovodu Stork 2, který měl posílit propojení s Polskem od roku 2023. Nahradila ho menším projektem, který by mohl zahájit provoz v roce 2027 nebo 2028.
Cílem původního projektu bylo vybudovat silné obousměrné propojení plynárenských soustav mezi Polskem a ČR, nový projekt počítá s přepravní kapacitou jen ve směru z Polska do ČR. Nárůst přepravní kapacity má být v tomto směru zhruba pětinový oproti původním plánům.
Firma rovněž zastavila projekt plynovodu BACI do Rakouska, který měl zahájit provoz v roce 2024. Nahradit by ho od roku 2026 mohl podobný, ale menší projekt. Přibližný nárůst přepravní kapacity může u nového projektu klesnout zhruba na čtvrtinu původních plánů. &#8222;Současný desetiletý plán nepočítá s projekty BACI a Stork 2 v jejich původní podobě,&#8220; uvedla firma v reakci na dotazy agentury Reuters.
Společnost upozornila, že ke změnám přistoupila poté, co se plynovody Stork 2 a BACI nedostaly na seznam projektů podporovaných Evropskou unií. Dodala, že bude kapacity pro přepravu plynu rozšiřovat v závislosti na potřebách zákazníků.
Net4Gas od roku 2013 napůl vlastní kanadská společnost Borealis Novus Parent B.V a německá pojišťovna Allianz. Firmu koupily od energetické skupiny RWE. Net4Gas provozuje více než 3800 kilometrů plynovodů, zajišťuje vnitrostátní přepravu i mezinárodní tranzit plynu. Skupina zaměstnává přes 500 lidí.
Čistý zisk skupiny Net4Gas stoupl loni meziročně o 13,5 procenta na 3,3 miliardy korun. Tržby proti roku 2018 vzrostly o 9,8 procenta na 8,1 miliardy korun.

Net4Gas omezil plány na propojení plynárenské sítě s Polskem a Rakouskem

Evropská komise koncem minulého týdne proškrtala seznam prioritních infrastrukturních staveb. Sítem komise neprošly hned dva projekty, jež chtěla v Česku postavit a provozovat společnost Net4Gas. Prvním je plynovod Stork 2, který měl posílit propojení Moravy s Polskem, druhým pak plánovaný plynovod BACI, který měl jih Moravy napojit na největší středoevropský plynový uzel v rakouském Baumgartenu. Projekty tak nedosáhnou na dotace. Píšou o tom dnešní Hospodářské noviny (HN).
Evropská unie má pro energetické projekty připraveno v programu &#8222;Nástroje na propojení Evropy&#8220; 120 miliard korun. Umístění na seznamu prioritních staveb by projektům také umožnilo zrychlené povolovací řízení.
Podle mluvčí společnosti Zuzany Kučerové Net4Gas ale stále pokračuje v přípravných pracích na těchto projektech. &#8222;Konečné rozhodnutí o investici nebylo přijato,&#8220; uvedla. Dodala, že seznam ještě musí schválit Evropská rada a parlament.
<figure id="attachement_8665" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/plynovody-bridlicovy-plyn-usa-800x532.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/09/plynovody-bridlicovy-plyn-usa-800x532.jpg" alt="Plynovod. Nová technologie zlevní břidlicový plyn. Ilustrační foto" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
Oba plánované plynovody se přitom potýkaly s problémy již v minulosti. Proti několikrát odloženému plynovodu BACI bojoval Daniel Křetínský, který vlastní slovenský plynovod Eustream. Plyn dnes z Česka do Rakouska teče právě přes Eustream. Další kapacita je tak podle slovenské firmy zbytečná. Net4Gas se loni se svým rakouským protějškem pokusil o kompromis. Firmy vytvořily obchodní systém Trading Region Upgrade (TRU), který propojení českého a rakouského trhu simuluje aspoň virtuálně. Ani zde však úspěchy neslaví. &#8222;I přes pozitivní výsledky ročního pilotního projektu, který skončil 1. října 2019, nedošlo k dohodě zúčastněných stran na podmínkách pokračování služby TRU a její další nabídka je momentálně pozastavena,&#8220; uvedla Kučerová.
Ani druhý projekt vyškrtnutý z evropského prioritního seznamu Stork 2 není bez problémů. Jeho příprava zamrzla na malém zájmu z polské strany, když ho tamní firma Gaz-System přesunula až na rok 2024. I zde za tím podle listu stojí Křetínského Eustream. Ten byl nakonec ve vyjednávání úspěšnější a s Poláky se dohodl na výstavbě propojení se Slovenskem, jež vede z Polska přes Dukelský průsmyk do Velkých Kapušan.
fsl mal

Energetika v ČR

HN: EK vyškrtla projekty plynovodů přes ČR z prioritních staveb

Téměř polovina projektů společného zájmu (PCI) v elektroenergetice a plynárenství nestíhá původně plánovaný termín spouštění. Hodnotící zpráva evropské agentury ACER, která projekty průběžně monitoruje, rovněž upozorňuje, že většina projektů zatím není dále než ve fázi schvalování. V oblasti plynárenství se pak dokonce 36 % projektů nedostalo dále než do fáze zvažování. 
Evropská agentura <a href="https://acer.europa.eu/cs">ACER</a> (společenství energetických regulátorů) vydala <a href="https://acer.europa.eu/Official_documents/Acts_of_the_Agency/Publication/CONSOLIDATED%20REPORT%20ON%20THE%20PROGRESS%20OF%20ELECTRICITY%20AND%20GAS%20%20PROJECTS%20OF%20COMMON%20INTEREST%20-%202019.pdf">hodnotící zprávu</a> ke stavu probíhajících <a href="https://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/projekty-spolecneho-zajmu-v-oblasti-elektricke-energie-1-cast/">projektů společného zájmu</a> (<a href="https://oenergetice.cz/clanky/pci/">PCI</a>) za rok 2018. Ze 110 projektů v elektroenergetice a 53 v plynárenství dodalo podklady 106, respektive 52 projektů. Zbylých 5 projektů bylo buďto z PCI v průběhu roku vyřazeno, ukončeno, nebo zbankrotovaly firmy které měly tyto projekty realizovat. U sedmi projektů (2 elektro, 5 plyn) pak za rok 2018 nedošlo k vůbec žádné aktivitě.
<figure id="attachment_76025" class="wp-caption aligncenter" style="width: 387px;"><img class="size-medium wp-image-76025" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Plánované-uvádění-do-provozu-v-jednotlivých-letech.-Zdroj-ACER-387x512.jpg" sizes="(max-width: 387px) 100vw, 387px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Plánované-uvádění-do-provozu-v-jednotlivých-letech.-Zdroj-ACER-387x512.jpg 387w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Plánované-uvádění-do-provozu-v-jednotlivých-letech.-Zdroj-ACER-768x1017.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Plánované-uvádění-do-provozu-v-jednotlivých-letech.-Zdroj-ACER-773x1024.jpg 773w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Plánované-uvádění-do-provozu-v-jednotlivých-letech.-Zdroj-ACER-725x960.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Plánované-uvádění-do-provozu-v-jednotlivých-letech.-Zdroj-ACER-800x1060.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Plánované-uvádění-do-provozu-v-jednotlivých-letech.-Zdroj-ACER.jpg 1066w" alt="" width="387" height="512" /><figcaption class="wp-caption-text">Plánované uvádění do provozu v jednotlivých letech. Zdroj: ACER</figcaption></figure>
Celkově se 32 PCI projektů (23 elektro, 9 plyn) posunulo z fáze posuzování do dalšího stadia. Většina projektů se ale stále nachází nejdále ve fázi posuzování (permitting). Datum zprovoznění se u přibližně poloviny projektů ve srovnání s vyhodnocením za předchozí rok posunulo dále do budoucnosti. Kumulované zpoždění  se pak u projektů celkově navýšilo. I přes toto celkové navýšení se ale například v elektroenergetice podařilo několika projektům vrátit k původním harmonogramům a počet zpožděných projektů se tak v této oblasti meziročně snížil.
<figure id="attachment_76026" class="wp-caption aligncenter" style="width: 385px;"><img class="size-medium wp-image-76026" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Stav-jednotlivých-projektů.-Zdroj-ACER-385x512.jpg" sizes="(max-width: 385px) 100vw, 385px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Stav-jednotlivých-projektů.-Zdroj-ACER-385x512.jpg 385w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Stav-jednotlivých-projektů.-Zdroj-ACER-768x1021.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Stav-jednotlivých-projektů.-Zdroj-ACER-770x1024.jpg 770w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Stav-jednotlivých-projektů.-Zdroj-ACER-725x964.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Stav-jednotlivých-projektů.-Zdroj-ACER-800x1064.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Stav-jednotlivých-projektů.-Zdroj-ACER.jpg 1062w" alt="" width="385" height="512" /><figcaption class="wp-caption-text">Stav jednotlivých projektů PCI. Zdroj: ACER</figcaption></figure>
<h2>Projekty PCI za více než 2 biliony Kč</h2>
Očekávané investiční výdaje dosahují v oblasti elektroenergetiky 49,5 mld. eur (1280 mld. Kč) a v oblasti plynárenství 42,9 mld. eur (1109 mld. Kč). Z plánovaných částek již bylo celkem do projektů investováno 8,4 mld. eur (217 mld. Kč) za elektro a 11,4 mld. eur (295 mld. Kč) v plynárenství, což představuje 17 % z plánovaného rozpočtu (elektro), respektive 27 % (plynárenství).
<figure id="attachment_76024" class="wp-caption aligncenter" style="width: 457px;"><img class="size-medium wp-image-76024" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Plánované-investiční-výdaje-v-jednotlivých-letech.-Zdroj-ACER-457x512.jpg" sizes="(max-width: 457px) 100vw, 457px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Plánované-investiční-výdaje-v-jednotlivých-letech.-Zdroj-ACER-457x512.jpg 457w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Plánované-investiční-výdaje-v-jednotlivých-letech.-Zdroj-ACER-768x861.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Plánované-investiční-výdaje-v-jednotlivých-letech.-Zdroj-ACER-913x1024.jpg 913w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Plánované-investiční-výdaje-v-jednotlivých-letech.-Zdroj-ACER-725x813.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Plánované-investiční-výdaje-v-jednotlivých-letech.-Zdroj-ACER-800x897.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/09/PCI-Plánované-investiční-výdaje-v-jednotlivých-letech.-Zdroj-ACER.jpg 1006w" alt="" width="457" height="512" /><figcaption class="wp-caption-text">Plánované investiční výdaje v jednotlivých letech. Zdroj: ACER</figcaption></figure>
<h1>Projekty společného zájmu</h1>
V rámci podpory <a href="https://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/projekty-spolecneho-zajmu-v-oblasti-elektricke-energie-2-cast/">rozvoje energetické infrastruktury</a> od roku 2014 <a href="https://ec.europa.eu/energy/en/topics/infrastructure/projects-common-interest/overview">EU finančně vypomáhá</a> nejdůležitějším projektům. PCI je odpovědí EU na otázku jak zlepšit energetické propojení zemí EU. Evropská unie si do roku 2020 stanovila cíl na minimálně 10% propojení přenosových soustav a do roku 2030 pak navýšení o minimálně dalších 5 procentních bodů.
Každý z projektů může žádat o dotaci buď na studie, nebo na práce. Jak na práce, tak i na studie může být dotací pokryto maximálně 50 % oprávněných nákladů (u projektů s mimořádným významem pak může jít až o 75 %). Z českých společností mají své projekty na seznamu zařazeny společnosti NET4GAS (plynovody Stork II a BACI), ČEPS (několik projektů) a MERO (Ropovod Litvínov – Spergau).
Úvodní obrázek: Rozvodna u elektrárny Permskaja GRES

Evropská Unie

Téměř polovina projektů společného zájmu (PCI) nestíhá plánovaný termín spuštění

Čistý zisk provozovatele českých plynovodů, skupiny Net4Gas, stoupl loni meziročně o 11,4 procenta na 2,9 miliardy korun. Tržby naopak proti roku 2017 klesly o 0,8 procenta na 7,3 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy, kterou společnost zveřejnila na svém <a target="_blank" href="https://www.net4gas.cz/files/hospodarske-vysledky/n4g_vyrocni_zprava_2018.pdf"> webu </a> . Výsledky jsou podle mezinárodních účetních standardů IFRS. 
<blockquote>
&#8222;Celkový objem plynu přepraveného v roce 2018 zaznamenal meziroční nárůst o 5,6 miliardy metrů krychlových a dosáhl hodnoty 48,1 miliardy metrů krychlových. Celkové vstupní toky z Německa činily 39,1 miliardy metrů krychlových, což svědčí o pokračujícím růstu přepravy plynu ve směru západ &#8211; východ,&#8220; uvedl ve zprávě generální ředitel Net4Gas Andreas Rau.
</blockquote>
 Mezinárodní tranzit plynu přes Česko podle něj loni dosáhl nejvyšší úrovně za posledních 14 let. Firma dále uvedla, že pro účely ČR bylo z celkového objemu transportovaného plynu přepraveno 8,2 miliardy metrů krychlových komodity. 
<blockquote>
&#8222;Domácí přeprava se tak meziročně snížila o 0,3 miliardy metrů krychlových, a to především vlivem teplejšího počasí proti předchozímu roku,&#8220; dodal Rau.
</blockquote>
 Vlastníky Net4Gas jsou od roku 2013 kanadská společnost Borealis Novus Parent B.V (50 pct) a německá pojišťovna Allianz (50 pct), které firmu koupily od energetické skupiny RWE. Net4Gas provozuje více než 3800 kilometrů plynovodů a v rámci této sítě zajišťuje vnitrostátní přepravu a mezinárodní tranzit plynu. 
 Skupina uvedla, že v loňské roce investovala přes 1,4 miliardy korun. Nejvýznamnější investice ve výši 997 milionů korun byla podle ní učiněna v rámci projektu Capacity4Gas.
Potrubní část projektu Capacity4Gas má u českých hranic s Německem navázat na nový plynovod Eugal, který má už od konce letošního roku přivádět do Česka desítky miliard metrů krychlových <a href='http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/'>zemního plynu</a> z diskutovaného plynovodu Nord Stream 2. 
 Nový plynovod na českém území má do značné míry kopírovat existující plynovod Gazela, má vést mezi Kateřinským potokem na Mostecku a Přimdou na Tachovsku. Mluvčí Net4Gas Zuzana Kučerová už dříve ČTK řekla, že rozsah investice do české přepravní soustavy v rámci celého projektu Capacity4Gas se odhaduje na několik stovek milionů eur. Podle nedávného vyjádření náměstka ministryně průmyslu a obchodu Reného Neděly by mohly dosáhnout až na 700 milionů eur (18 miliard korun).

Skupině Net4Gas stoupl loni čistý zisk o 11,4 pct na 2,9 mld. Kč

Společnost Nord Stream 2 AG zodpovědná za výstavbu ruského plynovodu Nord Stream 2 do Německa <a href="https://www.nord-stream2.com/media-info/news-events/nord-stream-2-submits-third-application-in-denmark-despite-legal-reservations-123/" target="_blank" rel="noopener">požádala o třetí alternativní trasu pro dánský úsek plynovodu</a>. Průtahy v získání kladného stanoviska Dánska vrhají nejistotu na plánované zprovoznění plynovodu na konci letošního roku, kdy vyprší současný tranzitní kontrakt s Ukrajinou.
Dánská energetická agentura požádala v březnu společnost Nord Stream 2 AG, aby zvážila třetí alternativní cestu vedoucí skrze výlučnou ekonomickou zónu jižně od ostrova Bornholm.
<blockquote>„Žádost o vypracování třetí možnosti navzdory dvěma plně zpracovaným a připraveným k povolení na stole může být vnímána jedině jako záměrný pokus o prodloužení termínu dokončení projektu,“ uvedla v pondělním prohlášení společnost Nord Stream 2 AG.</blockquote>
<a href="https://www.spglobal.com/platts/en/market-insights/latest-news/natural-gas/041519-nord-stream-2-seeks-permit-for-third-danish-pipeline-route-slams-delays" target="_blank" rel="noopener">Podle zahraničního serveru Platts</a> je aktuálně vybudováno více než 40 % potrubí a stavební práce pokračují v souladu s harmonogramem ve Finsku, Německu, Rusku a Švédsku.
Gazprom se již dříve nechal slyšet, že po dokončení Nord Stream 2 a <a href="https://oenergetice.cz/plyn/erdogan-provoz-plynovodu-turkish-stream-zacne-v-roce-2019/" target="_blank" rel="noopener">dalšího budovaného plynovodu TurkStream, jehož přepravní kapacita bude 31,5 miliard metrů krychlových ročně</a>, dojde pravděpodobně ke snížení tranzitu přes Ukrajinu pod 20 mld. m3/rok.
Evropská komise nicméně po Rusku požaduje podepsání nového 10letého tranzitního kontraktu s Ukrajinou na 60 mld. m3 ročně, aby bylo zajištěno udržení této přepravní trasy v provozu.
<figure id="attachment_59747" class="wp-caption aligncenter" style="width: 1380px;"><img class="size-full wp-image-59747" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/nord-stream-2.png" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/nord-stream-2.png 1380w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/nord-stream-2-512x315.png 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/nord-stream-2-768x473.png 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/nord-stream-2-1024x631.png 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/nord-stream-2-725x447.png 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/02/nord-stream-2-800x493.png 800w" alt="" width="1380" height="850" /><figcaption class="wp-caption-text">Trasa plynovoud Nord Stream a Nord Stream 2. Zdroj: Gazprom</figcaption></figure>
<h2>Zásadní role České republiky</h2>
Navazující projekty navýšení přepravních kapacit v Evropě realizované v Německu a České republice jsou podle Platts taktéž v souladu s harmonogramem.
<a href="https://oenergetice.cz/evropska-unie/cesko-bude-hrat-zasadni-roli-pri-transportu-plynu-z-nord-stream-2/" target="_blank" rel="noopener">Právě přes Česko bude směřovat většina zemního plynu z plynovodu Nord Stream 2 po jeho dokončení</a>.
Desítky miliard metrů krychlových <a class="Link" href="https://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/">zemního plynu</a> ročně má do Česka už od konce letošního roku přivádět nový plynovod Eugal. Projekt za tři miliardy eur (77 miliard korun) spojí severoněmecký Lubmin, u něhož na pevninu ústí Nord Stream 2, s obcí Deutschneudorf na českých hranicích.
Tam na Eugal naváže potrubní část projektu Capacity4Gas, která do značné míry kopíruje existující plynovod Gazela. Nový, zhruba 150 kilometrů dlouhý plynovod má vést mezi Kateřinským potokem na Mostecku a Přimdou na Tachovsku.
<blockquote>„Z 55 miliard metrů krychlových zemního plynu, které ročně přitečou plynovodem Nord Stream 2, jich 45,1 miliardy metrů krychlových bude plynovodem Eugal směřovat na Česko,“ vysvětluje mluvčí projektu firmy Gascade Reemt Bernert.</blockquote>
Náměstek ministryně průmyslu a obchodu ČR René Neděla ČTK řekl, že tyto nové plynovody budou mít na české <a class="Link" href="https://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/plynarenstvi-v-cr-dodavka-plynu-zakladni-statistiky/">plynárenství</a> pozitivní dopad.
<blockquote>„V nejbližší době bude totiž docházet k postupnému vypršení platnosti existujících kontraktů na přepravu plynu přes území České republiky. Tyto kontrakty by zcela určitě nebyly ve stávajícím rozsahu obnoveny, což by ve svých důsledcích vedlo k výraznějšímu přesunu nákladů na provoz přepravní soustavy, vlastněné společností Net4Gas, na tuzemskou přepravu a v konečném důsledku by tak prodražilo zemní plyn pro zákazníky na území České republiky,“ dodal.</blockquote>

Nord Stream 2 požádal o třetí alternativní trasu v dánských teritoriálních vodách

Provozovatel tuzemských plynovodů, skupina NET4GAS, plánuje v Česku postavit nový, zhruba 150 kilometrů dlouhý plynovod mezi Kateřinským potokem na Mostecku a Přimdou na Tachovsku. Nový plynovod má vést prakticky paralelně s dnes již existujícím plynovodem Gazela. Vyplývá to ze <a href="https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX01aUDQ3N19kb2t1bWVudGFjZURPQ181OTY0Njc5MTExMDUwNTcwNzg0LnBkZg/MZP477_dokumentace.pdf" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> systému </a> vlivu záměrů na životní prostředí (EIA). Mluvčí NET4GAS Zuzana Kučerová ČTK řekla, že plán je součástí projektu Capacity4Gas, v rámci kterého má být do tuzemské <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/plynarenstvi-v-cr-dodavka-plynu-zakladni-statistiky/">plynárenské soustavy</a> investováno několik stovek milionů eur. 
Hlavním důvodem projektu Capacity4Gas je podle ní rozšiřování mezery mezi nabídkou a poptávkou po zemním plynu v Evropě.
<blockquote>
&#8222;Mezinárodní energetická agentura odhaduje, že vzhledem ke klesající těžbě plynu v Evropě bude do roku 2030 zapotřebí dovézt z mimoevropských zdrojů přibližně 100 miliard metrů krychlových plynu ročně &#8211; tj. dvanáctinásobek celkové roční spotřeby České republiky. K vyplnění této mezery může pomoci kombinace dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) a přepravy prostřednictvím plynovodů,&#8220; píše se v dokumentaci.
</blockquote>
Jednatel NET4GAS Radek Benčík už loni na podzim na plynárenské konferenci v Praze uvedl, že plánovaná investice do rozvoje plynovodní sítě má dvě etapy, které budou dokončeny v letech 2019 a 2021.
<blockquote>
&#8222;Spolu s plynovodem postavíme novou kompresní stanici. Nacházet se bude zřejmě poblíž Jirkova. Zvolili jsme unikátní řešení, kdy plynovod budou pohánět tři elektromotory,&#8220; citoval ho server <a href="https://www.&lt;/em&gt;&lt;/p&gt; &lt;/blockquote&gt; &lt;p&gt;euro.cz/byznys/gazela-cislo-dve-net4gas-postavi-novy-plynovod-na-zapade-cech-1381562" target="_blank" rel="noopener noreferrer"> Euro.cz </a> 
</blockquote>
Investiční program zahrnuje podle webu posílení či modernizaci také dalších starších kompresních stanic, první má přijít na řadu kompresní stanice v Břeclavi. 
Tranzit zemního plynu přes Českou republiku do zahraničí klesl předloni meziročně o 15 procent na 35,6 miliardy metrů krychlových. Jeho objem byl tak nejnižší od roku 2012. Přeprava v rámci ČR naopak v roce 2016 proti roku 2015 vzrostla o devět procent na 8,3 miliardy metrů krychlových, vyplývá z dat NET4GAS.
Loňská čísla zatím nejsou k dispozici. Důvodem poklesu tranzitu přes ČR je podle dřívějšího vyjádření analytika společnosti ENA Jiřího Gavora změna strategie nejvýznamnějších hráčů na mezinárodním trhu a nové přepravní trasy a tranzitní směry.
Podle dat Energetického regulačního úřadu (ERÚ) spotřebovali Češi v loňském roce 8,53 miliardy metrů krychlových plynu, meziročně o 3,3 procenta více. V České republice je asi 2,84 milionu odběratelů zemního plynu.
Z toho je 92,6 procenta domácností a 7,4 procenta maloodběratelů, středních odběratelů a velkoodběratelů. Na spotřebě mají největší podíl velkoodběratelé, kteří podle ERÚ loni spotřebovali 3,82 miliardy metrů krychlových komodity.
Česká republika dováží většinu plynu z Ruska. Ruský plyn proudí do Česka přes Ukrajinu a Slovensko i dalšími alternativními trasami. Mezi ně patří jednak plynovod Gazela napojující republiku na zemní plyn z ruských zdrojů, dopravovaný do Evropy plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře, jednak plynovod Jamal přes Bělorusko a Polsko.

NET4GAS plánuje v ČR postavit další plynovod, vést má podél Gazely

Evropská unie v celkem čtyřech výzvách pro dotace, které jsou určené k podpoře energetické infrastruktury, investovala celkem 1,277 mld. EUR. Většina financí směřovala do rozvoje infrastruktury plynu a pouze 30 % směřovalo na rozvoj infrastruktury v elektroenergetice. 
Evropská unie finančně podporuje rozvoj energetické infrastruktury programem <a href="http://oenergetice.cz/technologie/elektroenergetika/projekty-spolecneho-zajmu-v-oblasti-elektricke-energie-1-cast/">projektů společného zájmu</a>, které pravidelně vybírá a zařazuje na seznam prioritních projektů. V případě zařazení na seznam se projekt může ucházet o dotaci z evropského <a href="https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/connecting-europe-facility" target="_blank">nástroje pro propojování Evropy</a>.
Rozvoj infrastruktury pro přepravu plynu ve čtyřech realizovaných tendrech obdržel dotace ve výši 889 mil. EUR. Naproti tom podpora rozvoje přenosových soustav dostala pouze 388 mil. EUR, což je přibližně 30 % z celkových 1277 mil. EUR.
Situace je ještě výraznější v posledních dvou vypsaných tenderech, kdy bylo v oblasti plynu investováno 417 mil. EUR a v oblasti elektřiny pouze 63 mil EUR (pouze 13 % celkového objemu financí).
<table id="tablepress-1203" class="tablepress tablepress-id-1203">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">&nbsp;</th>
<th class="column-2">Plyn</th>
<th class="column-3">Elektřina</th>
<th class="column-4">Celkem</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">2014</td>
<td class="column-2">392</td>
<td class="column-3">255</td>
<td class="column-4">647</td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">2015 &#8211; 1. kolo</td>
<td class="column-2">80</td>
<td class="column-3">70</td>
<td class="column-4">150</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">2015 &#8211; 2. kolo</td>
<td class="column-2">207</td>
<td class="column-3">10</td>
<td class="column-4">217</td>
</tr>
<tr class="row-5 odd">
<td class="column-1">2016 &#8211; 1. kolo</td>
<td class="column-2">210</td>
<td class="column-3">53</td>
<td class="column-4">263</td>
</tr>
<tr class="row-6 even">
<td class="column-1">Celkem</td>
<td class="column-2">889</td>
<td class="column-3">388</td>
<td class="column-4">1277</td>
</tr>
</tbody>
</table>

<h2>V ČR vede v dotacích NET4GAS nad společností ČEPS</h2>
I v České republice je situace obdobná. Provozovateli přenosové soustavy bylo v přidělování dotací uděleno přes 4 mil. EUR zatímco provozovatel přepravní soustavy v ČR NET4GAS dostal dotaci 64 mil. EUR.
Hlavní rozdíl mezi oběma provozovateli dělá dotace<a href="http://oenergetice.cz/plyn/novy-cesko-polsky-plynovod-stork-ii-byl-podporen-podpisem-memoranda/" target="_blank"> na stavbu plynovodu STORK II</a>, která přesáhla 62 mil EUR. Další dvě dotace dostala společnost na stejný plynovod, ale na přípravu dokumentace, a na oboustranné propojení soustav s Rakouskem.
<table id="tablepress-1204" class="tablepress tablepress-id-1204">
<thead>
<tr class="row-1 odd">
<th class="column-1">Provozovatel</th>
<th class="column-2">Projekt</th>
<th class="column-3">Typ dotací</th>
<th class="column-4">Dotace [EUR]</th>
</tr>
</thead>
<tbody class="row-hover">
<tr class="row-2 even">
<td class="column-1">ČEPS</td>
<td class="column-2">Vedení Vernéřov &#8211; Vítkov</td>
<td class="column-3">Studie</td>
<td class="column-4">1 013 024 </td>
</tr>
<tr class="row-3 odd">
<td class="column-1">ČEPS</td>
<td class="column-2">Vedení Vernéřov &#8211; Vítkov</td>
<td class="column-3">Studie</td>
<td class="column-4">286 000</td>
</tr>
<tr class="row-4 even">
<td class="column-1">ČEPS</td>
<td class="column-2">Vedení Vítkov-Přeštice</td>
<td class="column-3">Studie</td>
<td class="column-4">951 000</td>
</tr>
<tr class="row-5 odd">
<td class="column-1">ČEPS</td>
<td class="column-2">Vedení Kočín-Mírovka</td>
<td class="column-3">Studie</td>
<td class="column-4">1 818 000</td>
</tr>
<tr class="row-6 even">
<td class="column-1">NET4GAS</td>
<td class="column-2">Stork II</td>
<td class="column-3">Práce</td>
<td class="column-4">62 659 000</td>
</tr>
<tr class="row-7 odd">
<td class="column-1">NET4GAS</td>
<td class="column-2">Stork II</td>
<td class="column-3">Studie</td>
<td class="column-4">1 523 736</td>
</tr>
<tr class="row-8 even">
<td class="column-1">NET4GAS</td>
<td class="column-2">BACI (Břeclav-Baumgarten)</td>
<td class="column-3">Studie</td>
<td class="column-4">66 148</td>
</tr>
</tbody>
</table>

Společnosti ČEPS byly zatím přiděleny dotace pouze na přípravné studie k připravovaným projektům. Celkem 4 mil. EUR byly rozděleny na projekty vedení mezi rozvodnami Vernéřov a Vítkov, Vítkov a Přeštice a Kočín a Mírovka.

EU investovala nejvíce do infrastruktury plynu, elektřina zaostává

Z Bratislavy zaznívá už poměrně dlouho silné varování: Češi by se mohli podílet na jakémsi <a href="http://oenergetice.cz/plyn/hamzik-cesi-nemci-a-rakusane-pry-chteji-z-tranzitu-plynu-vysachovat-slovensko/" target="_blank">plynovém „spiknutí“ vůči Slovensku</a>. Nedávno tyto obavy v rozhovoru pro list Pravda oživil slovenský velvyslanec pro energetickou bezpečnost Pavol Hamžík. Titulek rozhovoru zněl jasně: Slovensko chtějí vyšachovat Němci, Češi a Rakušané. Tím, že společně vybudují obří plynovod napojený na budoucí podmořskou trasu <a href="http://oenergetice.cz/plyn/konsorcium-nord-stream-2-vybralo-dodavatele-2500-km-dlouheho-potrubi/" target="_blank">Nord Stream 2</a> z Ruska do Německa a zcela obejdou Slovensko.
Je možné spekulovat, do jaké míry byl titulek nadsazený. O tom, že vnímané nebezpečí Hamžík nepodceňuje, ale svědčí následující věta: „Pokud by nás (Češi) takto podrazili, o čem by pak byla celá deklarovaná blízkost a spolupráce Slovenska a Česka?“
Web OEnergetice už dříve upozorňoval na jistý „třesk“ v jednání mezi Prahou a Bratislavou na konci minulého roku. Slováci se lekli možnosti, že český provozovatel plynovodů Net4Gas (se zahraničními majiteli) v tuzemsku vybuduje obří propojení s Rakouskem, kterým se povalí až 50 miliard kubíků plynu ročně z Nord Streamu do plynové „křižovatky“ v Baumgartenu.
Slováci získali ujištění české strany, že se nic tak „velkolepého“ nechystá a připravované česko-rakouské propojení by nemělo přesahovat kapacitu 5-6 miliard kubíků ročně. Na následný tranzit přes Slovensko – ať už do Baumgartenu nebo třeba dále na Balkán – by tak pořád zbývalo dost.
<h2>Co mohou Češi slíbit?</h2>
Nyní je otázkou, jak silné a definitivní může takové české ujištění být. A zda se Praha hodlá do této hry vůbec nějak aktivně pouštět. Vše nasvědčuje tomu, že to rozhodně nebudou primárně Češi, kdo by Slováky vyšachoval. Na druhé straně by byl ale pochybný i předpoklad, že Slováci mohou za všech okolností počítat s mohutnou českou podporou.
Především platí, že rozhodnutí ohledně propojení českých plynovodů s Rakouskem musí učinit společnost Net4Gas. V té nemá český stát žádný podíl – na rozdíl od slovenského Eustreamu, kde Bratislava drží o něco více než polovinu. Firmu Net4Gas vlastní finančníci z německé pojišťovny Allianz a kanadského fondu Borealis Infrastructure. Klíčové slovo ovšem mají bezpochyby Němci, kteří budou nejspíš postupovat ve shodě s německými zastánci stavby Nord Stream 2 a protažení tohoto plynovodu přes Česko (a případně Slovensko) dál do Rakouska.
<figure id="attachment_17240" style="width: 750px" class="wp-caption aligncenter"><a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/NS2-trasa.png"><img class="wp-image-17240" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/03/NS2-trasa.png" alt="Trasa Nord Stream 2" width="750" height="525" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Plánovaná trasa plynovodu Nord Stream 2. Zdroj: Nord Stream</figcaption></figure>
V rámci česko-rakouského propojení plynovodů, pro něž se vžila zkratka BACI (Bidirectional Austrian-Czech Interconnection), přitom bude z investičního hlediska hlavní nápor na rozhodování Rakušanů. Předpokládaná délka trasy BACI na českém území je totiž pouhých 12 kilometrů. Český Energetický regulační úřad by vstoupil do hry až ve chvíli, kdy investoři požádají o přenesení části nákladů za BACI na tuzemské spotřebitele. Český stát teoreticky může různými způsoby „házet do projektu vidle“, ale zakázat ho nemůže.
Hlavní závěr je tedy následující: Pokud se rozhodnou vyšachovat Slováky Rusové společně s Němci a Rakušany, české možnosti tomu bránit budou omezené.
<h2>Jsme na straně Slováků?</h2>
Otázkou je ale také to, zda jsou vůbec české zájmy shodné s těmi slovenskými – počínaje už pohledem na samotné <a href="http://oenergetice.cz/plyn/gazprom-rusi-tendry-za-miliardy-kdo-postavi-nord-stream-ii/" target="_blank">budování plynovodu Nord Stream 2</a>. A tady je jasné, že pohledy v samotné Praze se dost liší.
Za prvé je tu ekonomická rovina. Není pochyb o tom, že budování plynovodu s obří kapacitou až 50 miliard kubíků ročně by pro Česko bylo zajímavou finanční příležitostí – společnost Net4Gas koneckonců platí daně v tuzemsku. Velvyslanec Hamžík má jistě pravdu, že „někteří si v Česku asi vypočítali, že na tom vydělají, na ostatní neberou ohled.“
Mnohem složitější je politická rovina, kvůli níž se také Česko „chladně“ připojilo k negativnímu postoji Slovenska a dalších východních zemí EU vůči Nord Streamu 2. Podpora tohoto projektu totiž vypadá absurdně ve světle celkové evropské podpory Ukrajině. Evropská unie na jedné straně slibuje Kyjevu hospodářskou pomoc, na druhé straně by podpořila plynovod, který <a href="http://oenergetice.cz/plyn/projekt-nord-stream-2-budi-poprask-i-v-usa/" target="_blank">Ukrajinu obchází a připraví ji o peníze za tranzit suroviny</a>. Rozšiřování Nord Streamu navíc znamená posilování <a href="http://oenergetice.cz/plyn/gazprom-evropa-zatim-bez-ruskeho-plynu-neobejde/" target="_blank">závislosti na jednom zdroji</a> a jedné trase ruského plynu.
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Nord-Stream.jpg"><img class="aligncenter wp-image-4812" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/Nord-Stream-1024x683.jpg" alt="Plynovod Nord Stream" width="750" height="500" /></a>
Pak je tu ovšem ještě jeden pohled. I mnozí Češi si bezpochyby uvědomují, že Němci vůbec nejsou hloupí, když vidí v Nord Streamu 2 záruku silnější „energetické bezpečnosti“. K přerušení <a href="http://oenergetice.cz/plyn/ministri-zemi-v4-dodavky-plynu-musi-proudit-pres-ukrajinu/" target="_blank">dodávek plynu přes Ukrajinu</a> v minulosti docházelo kvůli <a href="http://oenergetice.cz/zahranicni/ukrajina-pozaduje-po-rusku-nizsi-cenu-za-plyn/" target="_blank">sporům Moskvy s Kyjevem</a>. Nic takového v případě podmořského Nord Streamu pochopitelně nehrozí. Navíc na Západě sílí přesvědčení, že za celkový chaos v zemi si Ukrajinci mohou sami a není radno na ně spoléhat. Bez ohledu na to, jak hodnotíme tento argument, je jisté, že se tak či onak odrazí i v české politice.
<h2>Dopadne to jinak?</h2>
Navzdory tomu všemu to nakonec pro Slováky nemusí vůbec dopadnout špatně. Už proto, že podle platného kontraktu slovenského Eustreamu s Gazpromem budou Rusové platit za dojednaný tranzit suroviny přes Slovensko ještě více než deset let – i kdyby tam ve skutečnosti neposlali ani kubík plynu.
Jedna z teorií říká, že celá záležitost kolem možnosti vytvořit „obří“ česko-rakouské propojení má Gazpromu posloužit jako silná karta při rozhovorech se Slováky o budoucích cenách. Faktem je, že nejenom Rusové, ale všichni hráči se při vyjednávání o budoucích tocích plynu snaží používat různé podobné trumfy. Čím více variant – reálných i potenciálních – pro přepravu plynu má ten který účastník jednání k dispozici, tím lépe pro něj.
Výše zmíněná rusko-slovenská obchodní dohoda nicméně naznačuje, že stále bude dávat smysl se s Bratislavou dohodnout. Koneckonců lze předpokládat, že i <a href="http://oenergetice.cz/plyn/robert-fico-nord-stream-2-je-podraz-na-vychodni-zeme-eu/" target="_blank">Slováci jako odpůrci Nord Streamu 2</a> jsou realisté, kteří musí brát v potaz velmi pravděpodobnou variantu vybudování tohoto plynovodu. Bylo by divné, kdyby už také nevedli příslušná jednání o tom, jak bude <a href="http://oenergetice.cz/nazory/velka-plynova-sachovnice-ve-stredni-evrope/" target="_blank">středoevropská plynová šachovnice</a> vypadat poté. A není vyloučeno, že i Rakušanům a tuzemskému Net4Gas se nakonec vyplatí spíše směrovat plyn do Baumgartenu přes Slovensko, než stavět nové potrubí přes Česko.
Autor pracuje jako konzultant a specialista pro energetické projekty agentury HATcom.
Autor úvodní fotografie: <a class="owner-name truncate" title="Go to Alan Levine's photostream" href="https://www.flickr.com/photos/cogdog/">Alan Levine</a>

Kdo vyšachuje Slováky? Češi hlavním viníkem nebudou

Provozovateli českých plynovodů, skupině NET4GAS, klesl loni čistý zisk o desetinu na 2,76 miliardy korun. Tržby naopak vzrostly o 12,5 procenta na 9,88 miliardy korun. ČTK to zjistila z <a href="http://www.net4gas.cz/cs/klicove-ukazatele/" target="_blank" rel="noopener noreferrer">webových stránek</a> firmy. Výsledky jsou podle mezinárodních účetních standardů.
Podle výroční zprávy investoval loni NET4GAS 689 milionů korun, meziročně o 40 procent více. Největší investicí byly potrubní úpravy a modernizace měřicí technologie na hraniční předávací stanici Lanžhot, kde firma investovala 276 milionů Kč. Společnost Brawa (členem skupiny NET4GAS) nejvíce investovala do rekonstrukce přijímací komory plynovodu na rozdělovacím uzlu Rozvadov. Vyšla na 14,5 milionu korun.
Společnost uvedla, že celkový objem <a href="http://oenergetice.cz/technologie/plynarenstvi/zemni-plyn-tezba-vlastnosti-a-rozdeleni/">zemního plynu</a>, který přepravila, se loni zvýšil na 49,5 miliardy metrů krychlových (m3) proti 47,4 miliardám m3 v roce 2014. Z toho zhruba 7,6 miliardy metrů krychlových činila vnitrostátní přeprava, která zejména v důsledku vyšší spotřeby v Česku meziročně vzrostla o 0,4 miliardy m3.
Mluvčí NET4GAS Zuzana Kučerová dodala, že na rozdíl od čistého zisku loni skupině meziročně stoupl provozní zisk, a to o 18 procent na 5,3 miliardy korun.
Provozní zisk podle ní vzrostl zejména kvůli vyššímu objemu zemního plynu v tranzitní přepravě.
<blockquote>
&#8222;Potvrdil se trend kontinuální vysoké poptávky po zpětném toku přes území České republiky ve směru západ-východ a také trend krátkodobých obchodů se zemním plynem,&#8220; řekla ČTK.
</blockquote>
Vybrané ekonomické ukazatele skupiny NET4GAS (v mld. Kč) dle IFRS v posledních letech
<table border="1">
<tbody>
<tr valign="top">
<td valign="middle"></td>
<td valign="middle">2015</td>
<td valign="middle">2014</td>
<td valign="middle">2013</td>
<td valign="middle">2012</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Tržby</td>
<td valign="middle">9,879</td>
<td valign="middle">8,781</td>
<td valign="middle">9,012</td>
<td valign="middle">10,089</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Provozní zisk</td>
<td valign="middle">5,307</td>
<td valign="middle">4,495</td>
<td valign="middle">4,777</td>
<td valign="middle">6,073</td>
</tr>
<tr valign="top">
<td valign="middle">Čistý zisk</td>
<td valign="middle">2,762</td>
<td valign="middle">3,076</td>
<td valign="middle">3,506</td>
<td valign="middle">4,566</td>
</tr>
</tbody>
</table>
<h2>NET4GAS byl kritizován za změnu kapitálové struktury</h2>
NET4GAS předloni změnil kapitálovou strukturu. Základní kapitál klesl na 2,75 miliardy korun z původních 31,8 miliardy korun. Z celkového kapitálu 42,12 miliardy korun tak skoro 40 miliard pokrývají hlavně dluhopisy a půjčky od bank.
O kroku firma tehdy neinformovala Energetický regulační úřad (ERÚ), tvrdila, že tuto povinnost nemá. NET4GAS byl proto kritizován předsedkyní ERÚ Alenou Vitáskovou i ministrem průmyslu a obchodu Janem Mládkem (ČSSD).
<a href="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/net4gas-stork.jpg"><img class="aligncenter wp-image-4184" src="http://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2015/06/net4gas-stork.jpg" alt="net4gas stork" width="725" height="491" /></a>
Vlastníky NET4GAS jsou od roku 2013 kanadská společnost Borealis a německá pojišťovna Allianz, které firmu koupily od energetické skupiny RWE. NET4GAS provozuje více než 3800 kilometrů plynovodů a v rámci této sítě zajišťuje vnitrostátní přepravu a mezinárodní tranzit plynu.
Skupinu NET4GAS tvoří kromě společnosti NET4GAS, s.r.o. firma Brawa, která vlastní plynovod Gazela na hranicích Česka s Německem. NET4GAS je jediným akcionářem společnosti a Gazelu provozuje.
Zdroj úvodní fotografie: web NET4GAS