Mládek: Dohoda s Rakouskem o Dukovanech může jít snáz než o Temelínu
Dohoda s Rakouskem na dostavbě jaderné elektrárny v Dukovanech by mohla být pro Česko jednodušší než při někdejší stavbě druhé české jaderné elektrárny v Temelíně. Rakousko nicméně jadernou energetiku nadále odmítá. ČTK to řekl český ministr průmyslu Jan Mládek, který dnes ve Vídni jednal se svým protějškem Reiholdem Mitterlehnerem.
Proti Temelínu se zejména před jeho spuštěním na přelomu tisíciletí konala řada protestních akcí, mimo jiné blokád hraničních přechodů. Mládek dnes poznamenal, že nejhlasitěji z rakouských spolkových zemí proti jádru vystupovaly a vystupují Horní Rakousy, které s jižními Čechami, respektive Temelínem, sousedí. Dolní Rakousy, které jsou nejblíže jaderné elektrárně v Dukovanech, jsou podle něj ve svém chování umírněnější.
„Situace není tak vypjatá jako v případě Horních Rakous a Temelína,“ uvedl ministr.
Česká vláda loni v červnu schválila Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR. Počítá se stavbou jednoho bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách.
Ministerstvo průmyslu čeká, že vláda rozhodne o modelu dostavby nového jaderného zdroje v první polovině příštího roku. Jako první by měla začít stavba v Dukovanech.
Kromě jaderné energetiky dnes Mládek se svým rakouským kolegou řešil mimo jiné i přetoky elektřiny mezi státy nebo plánovaný rakousko-český plynovod BACI, který má spojit Břeclav s rakouským Baumgartenem. Další variantou je propojení Česka s Rakouskem přes Slovensko, čímž by nový plynovod nebyl třeba.
„Dohodli jsme se, že se o tom musí jednat třístranně. A to nejenom vlády všech zemí, ale také regulátoři a firmy, kterých se to týká,“ uvedl Mládek.
Mohlo by vás zajímat:
Dukovany se jim budou hodit spíš díky relativně přímému propojení, z té elektrárny mají užitek, navíc budou odstavovat po roce 2020 i jejich poslední velkou uhelnou elektrárnu v regionu, tím by došlo, pokud se neudělají jiná opatření v trojúhelníku Brno-Vídeň-Bratislava, k nedostatku výkonu, pokud by elektrárna v Dukovanech přestala fungovat.
Ovšem těmito opatřeními mohou být nové akumulační elektrárny a OZE, rozšíření Dunajské kaskády do původního projektovaného výkonu, nebo rozvoj PPE.
Pozor na to, Dolní Rakousy a Burgenland už překročily 100% elektrické energie z místních OZE (viz zde). Ještě jim sice chybí pokrýt Vídeň, ale to je jen otázka relativně krátkého času, už se na tom pracuje. Dukovanská elektřina poteče do Rakouska jedině když se bude podbízet extrémně nízkou cenou nebo když poteče někam dále, třeba do Maďarska.
Nedávno jsem se, kvůli jiné diskuzi, vrtal v datech o přeshraničních tocích APG ČEPS (zde a <a href="https://www.ceps.cz/CZE/Media/Stranky/Zajimava-cisla.aspx"). Během posledních několika let se obchodní výměna elektřiny s Rakouskem dost zcvrkla. Fakticky jsou dnes přenosové kapacity využívány hlavně v časech, kdy je jedněm nebo druhým "ouvej" a přeshraniční spolupráce a sdílení regulačních kapacit se fakt hodí a je levnější než domácí redundance.
Velká výměna je na rozhraní ČEPSSEPS (na Slovensko) a ČEPS TENNET (Bavorsko). U toho toku na Slovensko počítám, že pokračuje dál do Maďarska a jiných deficitních zemí s ním sousedících.
No taky už Dolní Rakousko větrníky před časem stoplo. Pozdě (z hlediska totální devastace krajinného rázu Weinviertel), ale přece.
Pane Hájek, nechci napadat Vaše estetické cítění ale uvědomte si, že na rozdíl od Vás mnoho lidí považuje nejmodernější větrné elektrárny za vysoce estetické stavby. Jsou země kde větrné mlýny jsou součástí kulturní historie stejně jako třeba u nás jezy, malé vodní elektrárny a mlýny. To ale nikdo netvrdí o stožárech vysokého napětí či o masivních chladících věžích.
A z technického hlediska, dolní Rakousy už mají energie z vody a větru nadbytek (resp. 100%), teď budou rozšiřovat hlavně fotovoltaiku.
Ano, i u nás jsou jistě větrné mlýny součástí kulturní historie a nebojte se, že jsem jich i pěkných pár navštívil a mám je rád. Ale to nejsou monstra vysoká 70+ metrů, která mění venkovský charakter krajiny na industriální. Neříkám, že pár větrníků je katastrofa. Ale prostě čeho je moc, toho je příliš a v Dolním Rakousku už to dobře vědí.
No že by byla krajina v Rakousku nějak zničená větrníky bych netvrdil. Je to jiné, to ano, ale celkově ne něco co by se dalo nazvat zničením. V ČR je jeden bod odkud jsou pohodlně vidět Jejich technologie se mění a možná s novými modulárními modely vám již ani nějak rušivé nepřijdou.
Mě tedy spíš přijde že se hůře schovávají chladicí věže než větrníky. Oblaka z Dukovan je také vidět ze značného okruhu, dovolím si hádat že z většího než větrníky.
Příteli, dám Vám takový matematický úkol. Máme-li elektrárnu Dukovany, která nám ročně vyrobí 15 TWh, kolik potřebujeme na stejnou výrobu věží větrníků? Jaké území nám tyto věže zaplní? Počítáme výkon věže 2 MW a využití maxima 2500 hodin, protože máme vítr rádi. Dále připočítáváme 3 až 5 tisíc MW v přečerpacích vodních elektrárnách, aby nám slušně fungovala přenosová soustav. To máme bratru 5 až 7 x přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Otázka zní, co je větší zásah do krajiny???? Vhodným adjektivem se pak označte sám, až ty výpočty provedete, já Vám ho pak schválím. Děkuji.
Jen pro pochopení , náš vývoz el. energie se prudce snížil, na 1/3 až 1/4 hodnot běžných ještě před 2 lety. S uzavíráním el. nás to jestli od nás někdo bude chtít el. energii vůbec nezajímá....
Pane Hájku,
Pokud budeme mít pokračovat v diskusi o modelu, navrhuji nějakou novější, třeba pod článkem IEA, tady jen ve stručnosti.
Statický výpočet vám dávat nebudu, ten je nesmyslný a neřekne zhola nic, nanejvýš jestli síť je schopna v zimě běžet. Vaše malá konfigurace není, to by ale neběžela ani s Dukovany a Temelínem na 200% výkonu.
Ale lze udělat výpočet na celou konfiguraci sítě, ten řekne více. Jestli chcete, tak si něco namyslete a o víkendu se vám na to podívám.
Staticky vám však můžu spočítat že je třeba asi 8GW (koeficient využití VtE se u nás udává 0.2) to je asi 14TWh. při vašem čísle by to bylo 19.6TWh. 8GW odpovídá asi 2670VtE, neboli 0.034 VtE/km2
Když kolem jedné opíši kvádr o čtvercové základně délky 500m, je třeba jen 668km2, tedy 0.8% plochy ČR.
U více prostorově náročných FVE se pohybujeme při zajištění až 100% (teoretických) spotřeby někde kolem 1- 2%.
Nemám teď čas to po Vás přepočítávat, nicméně i Vám vychází území 20x30 km totálně industrializované plochy (včetně přístupových komunikací k jednotlivým VtE). Ve skutečnosti to bude až řádově více, protože s ohledem na přírodní překážky prostě není reálně ty elektrárny dávat tak hustě. Reálný průměrný realizovatelný rozestup bude daleko větší, čili zasviněné území daleko větší.
A teď to porovnejte s tou jadernou elektrárnou, která Vám tak hrozně vadí...
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se