Domů
Plynárenství
Nizozemský regulátor navrhuje po dalším zemětřesení rychlejší útlum těžby plynu v Groningenu
Zdroj: Peter Heeling / Creative Commons / CC-Zero (public domain)

Nizozemský regulátor navrhuje po dalším zemětřesení rychlejší útlum těžby plynu v Groningenu

Nizozemský regulátor (The Dutch State Supervision of Mines – SodM) doporučil po dalším zemětřesení v nejsevernější nizozemské provincii Groningen výraznější omezení těžby plynu v plynárenském roce 2019/2020. Bývalé největší evropské naleziště zemního plynu se nizozemská vláda kvůli zemětřesením rozhodla postupně uzavřít do roku 2030.

Proti představenému plánu se však odvolala řada subjektů požadujících urychlení konce těžby. Definitivní slovo by měl mít nizozemský nejvyšší správní soud, který má rozhodnout do poloviny července.

Podle současného plánu útlumu těžby v ložisku Groningen by mělo v příštím plynárenském roce, v případě teplotně průměrné zimy, být z ložiska vytěženo 15,9 miliard metrů krychlových zemního plynu.

Nizozemský regulátor SodM však po dalším zemětřesení z minulého týdne navrhuje, aby v příštím plynárenském roce, který začne v říjnu 2019 a potrvá do září 2020, byla těžba omezena na 12 miliard metrů krychlových v případě teplotně průměrné zimy.

SoDM podle zahraničního serveru Platts uvedl, že doporučuje výraznější omezení těžby, než které navrhl provozovatel nizozemské přepravní soustavy Gasunie Transport Services, s odůvodněním, že při zabezpečení dodávek plynu musí být zohledněna rizika a dopady těžby plynu v Groningenu na tamní obyvatele.

Ještě v roce 2013 bylo v Groningenu vytěženo 54 mld. m3 plynu

V bývalém největším evropském nalezišti zemního plynu v Groningenu bylo ještě v roce 2013 vytěženo 54 miliard metrů krychlových plynu. Nizozemsko však v posledních letech z důvodu častých zemětřesení těžbu plynu utlumuje.

Těžební strop pro aktuální plynárenský rok je 19,4 miliard metrů krychlových, pro příští plynárenský rok potom prozatím 15,9 miliard metrů krychlových.

Ministerstvo hospodářství v rámci plánovaného útlumu navíc přislíbilo, že těžba plynu klesne do roku 2022 na 4 miliardy metrů krychlových. Kromě samotného útlumu v Groningenu také Nizozemsko tlumí těžbu v okolních menších ložiscích.

Komentáře(5)
Loudil
31. květen 2019, 09:09

Tady může pomoci dostavba plynovodu NS II, které ovšem pan Trump zuřivě brání. Dnes ve své psychóze uvalil Trump další clo 5 % na veškerý dovoz zboží z Mexika, který loni činil bratru 346 mld. USD = 8 bilionů Kč. Už začaly padat akcie japonských automobilek, které v Mexiku vyrábí auta. A důvod cel ? Do USA prý utíká z Mexika hodně běženců a to se Trumpovi nelíbí. Nizozemí má v Evropě největší hustotu obyvatelstva na kilometr, přes 400 lidí , zemětřesení tam tedy není nijak příjemné. Pokud bude podobné zemětřesení v oblasti ruského Jamalu , tak se tam vyplaší jen několik menších stád sobů a pár polárních lišek. Chci tedy pálit plyn ruský nikoli nizozemský, už s ohledem na zemětřesením postižené Holanďany.

Lubos Vozar
31. květen 2019, 11:32

Ono to vobec nie je take jednoduche ako si to predstavujete. Holandsky plyn, minimalne z pola Groningen by ste v cesku nepalili ani keby ho bolo mozne doviest. Groningen gas je totizto nizkokaloricky, tz. ma vysoky podiel Dusika, a zariadenia a odberatelia, ktori ho po desatrocia odoberali maju do 2022 aby prerobili svoje zariadenia na vysokokaloricky plyn, ktory dominuje v europe. do tej doby sa bude dusik do potrubia primiesavat v novopostavenych staniciah. Inak skor Predpokladam vyssie dovozy LNG ako potrubneho plynu, maju na to idealnu poziciu. Gate LNG terminal v Rotterdame ide od zaciatku roka takmer na 100%.

Loudil
31. květen 2019, 12:48

No stejně už zřejmě "nizozemský plyn" po roce 2022 bude navždy minulostí, jak to vypadá. Nizozemci ať odebírají o 30 % dražší US LNG než ruský potrubní , když o to mají zájem. Bohatí jsou na to dost, kdysi ždímali své kolonie až z nich krev prýštila.

frank
31. květen 2019, 13:59

Dvě zajímavosti

1. i zatím nejsilnější zaznamenané zemětřesení bylo významně slabší než ta co běžně prožívá západ Čech ( Chebsko, Ašsko, Karlovarsko)

2. v Holandsku se za okupace a léta po ní těžil plyn frakováním, zavedli ho okupanti...

Ivan Novák
31. květen 2019, 14:56

Ono to ložisko ze světa nezmizí, jen by bylo obtížné ho znovu zpřístupnit, kdyby krize. Skoro bych řekl, že znovu otevřít zatopený český uhelný důl by byla větší fuška. A rozumím tomu, že když je CO2 na hanbě a Royal Dutch Shell platí daně v Haagu, je lepší si doma nedělat zbytečně zlou krev.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se

OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
info@oenergetice.cz
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.