Polský břidlicový sen se hroutí

Vyhlídky na břidlicový boom v Polsku se zdají být u konce. Mimo zahraničních společností ustupuje od frakování i státem řízená těžařská společnost. Důvodem jsou obtížné geologické podmínky.

Polský břidlicový průmysl se hroutí pouze 4 roky poté, co americká vláda předpověděla, že rezervy jsou dostatečné na zajištění plynu pro Polsko na další tři století.

Koncese pro provádění průzkumných vrtů klesly v minulém roce téměř na polovinu z 58 na 32, jak uvádí prohlášení polského ministerstva životního prostředí z tohoto týdne.

S klesající cenou ropy klesají i naděje na rozmach frakování, Chevron a ConocoPhillips se tento rok jako poslední zahraniční společnosti připojily k Exxonu, Talismanu a Marathon Oil a opustily našeho severovýchodního souseda.

Poslední nadějí na frakování v Polsku je státem vlastněná společnost PGNiG, ta se nyní vzdala 11 koncesí na průzkum ložisek břidlicového plynu a momentálně vlastní pouze 4 v severním Polsku.

Mluvčí společnosti uvedla, že břidlicová pole v Polsku byla opuštěna kvůli geologickým a technologickým problémům, stejně jako vysokým nákladům.

„Myslíme si, že existuje velmi malá šance, že komerční produkce břidlicového plynu v Polsku by mohla začít v blízké době,“
mluvčí PGNiG Dorota Gajewska

Polské břidlicové revoluci dostatečně nepomohly ani daňové úlevy a změny zákonů o životním prostředí, navíc kvůli povolení vrtů až do hloubky 5 000 m bylo Polsko z důvodu porušení právního řádu EU předvoláno k Soudnímu dvoru Evropské unie.

„Očekávání ohledně polského břidlicového projektu byly založeny hlavně na zkušenostech ze Severní Ameriky, bohužel naše místní realita se ukázala být zcela odlišná.“
Marcin Zieba, ředitel Organizace polského průzkumu a těžby

Úvodní fotografie: Max Phillips