Energetická dovozní závislost ČR vzrostla za 10 let skoro o třetinu na necelých 40 %

Jan Budín
Jan Budín
5. duben 2026, 09:55
18 komentářů
energeticka-dovozni-zavislost-cr-vzrostla-behem-10-let-skoro-o-tretinu-na-necelych-40

Celková energetická dovozní závislost České republiky vzrostla mezi lety 2014 a 2024 z 30,2 % na 39,5 %. Změny v diverzifikaci zdrojů související s válkou na Ukrajině vedly k poklesu energetické dovozní závislosti na Rusku z předválečné hodnoty 23,9 % na 11,3 % v roce 2024. Vyplývá to ze statistik zveřejněných Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Ačkoliv celková energetická dovozní závislosti České republiky vzrostla během 10 let téměř o třetinu a v roce 2024 činila téměř 40 %, patřila Česká republika mezi země Evropské unie s nízkou energetickou závislostí. Nižší energetickou dovozní závislost v roce 2024 vykazovalo pouze Dánsko, Finsko, Rumunsko, Lotyšsko, Švédsko a Estonsko. Naopak mezi země s nejvyšší energetickou dovozní závislostí patřila Malta, Lucembursko, Kypr, Irsko, Řecko a Belgie.

Energetická dovozní závislost členských států EU v roce 2024. Zdroj: MPO

Nízká míra energetické dovozní závislosti České republiky je způsobena poměrně vysokou primární produkcí pevných fosilních paliv. Ukazatel je také příznivě ovlivněn skutečností, že jaderné teplo, jehož podíl na celkovém energetickém mixu v roce 2024 dosahoval 19,3 %, se podle definice energetické dovozní závislosti počítá jako domácí zdroj.

Ze statistik dále vyplývá, že Česká republika je téměř výhradně závislá na dovozu zemního plynu a surové ropy. Dovozní závislost v roce 2024 pro zemní plyn činila 84,2 %, pro surovou ropu potom 99,0 %.

Klesající závislost na Rusku

Při pohledu na energetickou dovozní závislost České republiky podle zemí je patrné, že i přes významný pokles v důsledku diverzifikace zdrojů spojené s válkou na Ukrajině je Česká republika nejvíce závislá na Rusku, a to s hodnotou 11,3 %. Následuje Norsko s 9,0 % a Německo se 7,9 %. Zemí s nejvyšší energetickou dovozní závislostí na ČR je potom Slovensko s 2,7 %.

Energetická dovozní závislost ČR podle zemí. Zdroj: MPO

Celková energetická dovozní závislost vyjadřuje podíl celkového čistého dovozu (rozdíl celkového dovozu a celkového vývozu) a celkového množství energie.

Přestože ve sledovaném období 2014 až 2024 klesla spotřeba celkového množství energie v České republice z 1 759 PJ na 1 583 PJ, tak celková dovozní energetická závislost vzrostla, a to zejména v důsledku útlumu primární produkce energie (využití tuzemských zdrojů) z 1 235 PJ na 901 PJ.

Celkové množství energie v ČR v roce 2024. Zdroj: MPO
Loading...

Komentáře (18)

Emil5. duben 2026, 09:43

Ze statistik za rok 2024 není možné udělat závěr, že "je Česká republika nejvíce závislá na RF", když se v roce 2025 odstřihla od dodávek ropy, které tu závislost v roce 2024 představovaly a dnes už nepředstavují.

Jan Veselý5. duben 2026, 18:38

Zase tu máme ten magický realismus jaderné energetiky, kdy dovozový uran, resp. jaderná energie uvolněná jeho štěpením, je domácí zdroj. Který jouda s tímhle přišel ...

Emil5. duben 2026, 19:23

Na tom není nic magického, nepřišel s tím žádný "jouda", je to v energetice všeobecně uznávaný fakt. Stejně jako nikdo nezpochybňuje, že je domácí zdroj např. fotovoltaická elektrárna, ačkoliv je také z dovozu, a dokonce ji pravděpodobně může výrobce kdykoliv vypnout, na rozdíl od jaderného paliva, kterého lze udělat dostatečně velkou zásobu a nikdo ho už na dálku nevypne.

Jan Veselý5. duben 2026, 21:09

To, že je to "v kraji zvykem" a že se to nějak tradičně účtuje, z toho pravdu neudělá.

BTW, kdybych si koupil v Polsku 20 metráků uhlí a nechal je pár let ve sklepě, bude to dovezené uhlí nebo české uhlí?

A kdybych si koupil fotovoltaický panel, co se dva roky válel ve skladu, byl by český?

Emil5. duben 2026, 21:46

1) Není to zvykem v kraji, je to tak zvykem celosvětově, protože je to zcela logické. Proto to tak definuje např. Mezinárodní energetická agentura nebo Eurostat.

2) "20 metráků uhlí" v tom co je domácí zdroj vůbec nehraje roli.

3) Fotovoltaický panel by nebyl český, ale byl by to domácí zdroj, úplně stejně jako je domácí zdroj to jaderné palivo.

Jan Veselý6. duben 2026, 14:43

Jinými slovy, IAE, Eurostat a kdovíještě používají standardní metodiku, která je vnitřně logicky nekonsistentní a tudíž i zavádějící. A čísla z tohohle článku jsou proto neodpovídají realitě, jsou prostě pochybná.

To, že tuhle metodiku opisují jedna instituce od druhé, je taky ostudné.

Emil6. duben 2026, 15:15

Ne, metodika IEA (nikoliv "IAE") ani Eurostatu není ani vnitřně logicky nekonzistentní ani zavádějící. Čísla z článku té metodice odpovídají. Pochybovat si klidně můžete, ostatně to je taky jediné, co s tím naděláte.

Že instituce používají stejnou metodiku ostudné není, ostudné by naopak bylo, kdyby každá používala jinou.

Jaroslav Studnička6. duben 2026, 15:22

Po přečtení celého vlákna to nelze hodnotit jinak, než to je tak když se v energetice snaží dělat chytráka kdejaký environmentální inženýr.

Jan Veselý7. duben 2026, 13:12

Jako Václav Klaus, posledně v případě narozenin Z. Svěráka: "Studnička, přišel, zasmrděl a odešel."

Jan Veselý7. duben 2026, 13:11

IAE byl překlep. A zbytek? To, že "všichni" používají nějakou metodiku, ještě neznamená, že to je správně (argumentační faul argumentum ad populum). Následuje falešné dilema, měly by začít všichni používat nějakou společnou metodiku, která nevede u zemí využívajících jadernou energetiku k zavádějícím výsledkům.

Emil7. duben 2026, 13:24

1) Nikdo netvrdil: to, že "všichni" používají nějakou metodiku znamená, že to je správně", takže argumentační faul ano, ale váš - slaměný panák. Žádné falešné dilema nenásleduje, následuje jen další váš výmysl.

2) Že všichni používají nějakou metodiku sice ještě neznamená, že to je správně, ale je pořád podstatně větší šance že je správně, než ta kterou si vymyslel a používá ji jen jeden (dle vlastních slov) "rozumbrada hospodský"...

Mex5. duben 2026, 19:52

Jestli to z těch čísel správně chápu, tak u jádra počítají opravdu teplo a ne elektriku.

Brát celkové spalné teplo třeba u plynu může mít nějaký (aspoň částečný) smysl, protože docela velká část plynu se používá k vytápění nebo kogeneraci, a tak se opravdu spotřebuje ve formě tepla. Ale u jádra se drtivá většina využije k výrobě elektřiny a zbytek se bez užitku zahodí.

Takže kdyby se postavila jaderka velmi malou účinností, tak to paradoxně zlepší ten koeficient závislosti, i když v reálu je samozřejmě výhodně mít jaderku s co nejvyšší účinností.

Emil5. duben 2026, 20:03

U všech zdrojů se počítá primární energie, takže to těžko zrovna u jaderné energie může být jinak.

Mex5. duben 2026, 23:49

Ale pak je to značně zkreslující. Pokud dovezu rovnou elektřinu, tak budu teoreticky méně závislý (a budu pochválen), než když dovezu uhlí, ze kterého si udělám tu elektriku sám.

Petr5. duben 2026, 21:08

Jedinou cestou, jak se zbavit závislosti, je urychleně ekonomiku elektrizovat. Bez ropy nám bude lépe - stovky miliard eur ročně zůstanou doma a neodejdou Rusům, Američanům nebo Arabům.

Slavomil Vinkler6. duben 2026, 15:02

Jak prosté milý Watsona. To je taková knížecí pravda. Ale jak?

Baterie Čína, Vrtule Čína. Panely Čina. Bioplynky skoro celé Čína. A k tomu: Nedostatek plochy republiky na , biomasu, panely, vrtule, Akumulační elektrárny... .

Jan Veselý7. duben 2026, 13:21

Jo, Čína v tom jede s námi, mají stejný problém jako my. A při dost velkém trhu (to by EU neměla mít problém splnit) si můžete vynutit joint-ventures a produkční fabriky a dodavatelské řetězce přímo u nás (my=EU).

BTW, plocha potřebná na 100 GW ve FVE zhruba odpovídá zastavěné ploše v ČR a je podstatně menší než plocha zemědělské půdy v ČR, pro kterou teď není ekonomické využití.

Bob7. duben 2026, 17:04

Jestli myslíte těmi 100 GW roční odběrové maximum elektřiny, tak to nastává někdy v lednu, nebo únoru. Např. v 2024 to bylo 9. ledna v 10:00 a bylo to 11,5 GW.

V tuto dobu by nám to pokryly (nebo alespoň většinu) FVE?

Loading