Mexická prezidentka je klimatoložka, plánuje i přes to frakovat?

Mexiko navrhuje plán, který by mu umožnil zvýšit produkci zemního plynu. Stalo by se tak vstoupením do necelých čtyř trilionů kubických metrů rezerv, po kterých stát zatím nesáhl hlavně z environmentálních důvodů. Důvodem obav je i fakt, že těžba bude pravděpodobně prováděna frakováním.

Prezidentka Claudia Sheinbaum tento plán oznámila v sobotu a zároveň ho zasadila do kontextu současných turbulencí na světových trzích.

“Pokud nic neuděláme, budeme importovat více a více… Jaký je problém s importováním? Jen se podívejte, jak spousta zemí ve světě trpí kvůli tomu, co se stalo v Íránu. … Musíme být otevření novým technologiím abychom posílili národní suverenitu.“ řekla prezidentka.

Mexická pozice

Mexiko disponuje domácím fosilním průmyslem, jehož páteří je státní společnost Pemex. Ovšem zhruba tři čtvrtiny plynu spotřebovávaného v Mexiku jsou importovány. To dělá z Mexika jednoho z největších importérů zemního plynu na světě.

Plyn je v Mexiku využíván zejména na výrobu elektřiny, podle International Energy Agency je necelých 62 % mexické elektřiny vyráběno v plynových elektrárnách. Zbývající zdroje se rozdělují po jednotkách procent: uhlí a ropa, každý přes 7 % vodní a solární každý kolem 6 % a větrné kolem 5 %. Plyn je navíc zdrojem, na který Mexičané vsadili, jeho podíl na výrobě elektřiny za posledních 20 let prudce vzrostl.

Mexiko dotuje  koncové ceny elektřiny dle výše spotřeby, nejnižší úrovně spotřeby jsou silně dotované a dotace se s rostoucí spotřebou postupně snižují. Ceny pro průmysl jsou tak signifikantně vyšší. Přestože Sheinbaum rámovala změnu v kontextu nedávných výkyvů na energetických trzích, je pravděpodobné, že jde také o snahu vyvázat se ze závislosti na Spojených státech amerických, právě odtud totiž Mexiko většinu svého plynu dováží.

Vývoj cen ropy a plynu v průběhu z posledních týdnů byl podle Sheinbaum signálem, který urychlil její rozhodnutí. Rozšíření těžby zemního plynu údajně navrhli někteří členové jejího kabinetu už minulý rok. Prezidentka ovšem také tvrdí, že environmentální komise se bude problémem zabývat a hledat nejvíce udržitelný způsob, jak těžbu provést, a popřípadě zjistit, kolik investic by těžba vyžadovala. Projekt tedy zatím plnou zelenou nemá.

Sheinbaum také dodala, že stát bude zároveň hledat i další cesty, jak získat energetickou nezávislost, například rozvojem solárních a geotermálních elektráren.

Politika a průmysl

Mexické politické vedení přitom bylo relativně hostilní vůči novým projektům těžby plynu frakováním. Specificky levicová strana Morena, ze které pochází jak současná prezidentka Sheinbaum, tak její předchůdce Andrés Manuel López Obrador (AMLO), je silně založena na sociální a environmentální spravedlnosti. AMLO se dokonce pokusil dostat zákaz těžby frakováním do ústavy, z důvodu jeho známých negativních environmentálních dopadů.

Sheinbaum v mnoha věcech reprezentuje pokračování AMLOvy politiky, ovšem s větším důrazem na technokratický přístup a komunikující více diplomaticky.  I přesto, že je vystudovanou klimatoložkou, je relativně pragmatická.

Média ovšem poukazují na zajímavost,  že se během svého prohlášení termínům „frakování“ či „hydraulické štěpení“ vyhýbala a snažila se zdůraznit aspekty, které zajistí udržitelnost projektu. Ačkoliv existují způsoby, jak těžit břidlicová fosilní paliva „udržitelněji“, rizikům, například kontaminaci vody, se nelze vyhnout a jakákoli taková snaha projekt nevyhnutelně prodraží.

Mexická Aliance proti frakování, která je sítí nevládních organizací, se už dříve vyjádřila ve smyslu, že pokud by Sheinbaum rozšířila tuto formu těžby, byla by to „zrada lidí, kteří ji zvolili“. Jde tedy pro levicovou prezidentku o velmi citlivé téma.

Mexický fosilní průmysl stojí na vládní společnosti Pemex, jejíž role v posledních letech ještě vzrostla. Firma je páteří mexického ropného průmyslu, ropu narozdíl od plynu severo americký stát vyváží, mimo jiné na Kubu.

Podle deníku Financial Times, který mluvil s výzkumníkem z jedné z mexických univerzit, Paulem Alejandrem Sanchezem, by rozšíření těžby pomohlo mexickému energetickému průmyslu. Podle něj by však bylo potřeba k projektům připustit více soukromého kapitálu.

Jak by byl projekt nastaven, je zatím velmi nejasné. Pemex určitě bude hrát nějakou roli. Státní firma má ovšem, několik problémů, které jsou právě důvodem, proč mnoho zástupců průmyslu volá po změnách a vstupu soukromého kapitálu.

Pemex je totiž jednou z nejvíce zadlužených energetických firem na světě, její produkce v posledních letech klesá a nedaří se jí reinvestovat a rozvíjet se. Malou zkušenost s břidlicovou těžbou firma však má, jelikož ji využívá v některých částech země. Zda však bude mít prostor a kapacity těžbu rozšířit a dostatečně „zenvironmentálnit", zatím není jasné.