V Japonsku otestovali spalování 100% čpavku ve spalovací komoře velké plynové turbíny

Jan Budín
Jan Budín
29. březen 2026, 08:05
21 komentářů
v-japonsku-uspesne-otestovali-spalovani-100-cpavku-v-upravene-spalovaci-komore-velke-plynove-turbiny

Společnosti IHI Corporation (IHI) a GE Vernova (GEV) úspěšně dokončily testování spalování 100% čpavku v upravené spalovací komoře plynové turbíny řady F-class s výkonem téměř 300 MW. Cílem obou společností je uvedení komerčního řešení na trh do roku 2030.

Japonsko zveřejnilo plán na urychlení vývoje a nasazení technologií pro výrobu elektřiny z čpavku v polovině roku 2021 s tím, že se má jednat na jedné straně o uhelné hořáky umožňující spoluspalování více než 50% podílu čpavku a dále o plynové turbíny spalující čistý čpavek. Obě technologie mají být připraveny ke komerčnímu využití do roku 2030.

Největší japonský výrobce elektřiny, společnost Jera, například již v roce 2024 otestoval spoluspalování 20% podílu čpavku v jednom z gigawattových bloků v uhelné elektrárně Hekinan. Tříměsíční testování bylo podle zveřejněných informací úspěšné.

Na pozitivní zprávy o pokroku v oblasti spoluspalování čpavku v uhelných elektrárnách navázaly loni společnosti IHI a GEV oznámením o dokončení velkého testovacího zařízení pro plynové turbíny spalující 100% čpavek.

"Úspěšná demonstrace provozu turbíny F-class na 100% čpavek představuje důležitý krok na cestě k nízkoemisní energetice,"uvedl nyní po dokončení testovacího provozu Jeremee Wetherby zodpovědný za nízkouhlíková řešení v GE Vernova.

Podle aktualizované vodíkové strategie Japonska by měla poptávka po čpavku v zemi vzrůst ze současného zhruba jednoho milionu tun za rok na tři miliony tun do roku 2030 a následně na 20 milionů tun v roce 2050.

Výzkumníci z BloombergNEF (BNEF) na adresu japonských plánů na konci roku 2022 uvedli, že využití čpavku při výrobě elektřiny bude pravděpodobně nákladově neefektivní dekarbonizační cestou. Pro Japonsko by podle nich bylo výhodnější dosáhnout snížení emisí CO2 v sektoru výroby elektřiny pomocí využití větrných a solárních elektráren kombinovaných s bateriovými úložišti.

Loading...

Komentáře (21)

Slavomil Vinkler29. březen 2026, 10:36

Podle AI potřebuje japonsko asi 3500TWh. celkové energie To je asi 400 bloků úrovně Temelína.

Miloslav Černý29. březen 2026, 14:15

Jediná cesta se jeví využití všech možných ekonomicky průchodných zdrojů s tím, že je nechat prostor pro technologie, které jsou zatím jenom ve stádiu vývoje. Sázet na jeden majoritní zdroj sebou nese velké riziko i my s tím máme negativní zkušenosti.

Jan Veselý29. březen 2026, 17:42

Emile, tady je ňouma, který matlá dohromady spotřebu primární energie a výrobu elektřiny.

Čekal bych, že se ozvete. Ještě nedávno jste u jiného článku u něčeho podobného nadskakoval jako čertík z krabičky.

Emil29. březen 2026, 20:27

Taky je tady "ňouma" co si myslí, že celou neděli nedělám nic jiného, než čekám kdo tu vyplodí jaký nesmysl, kterým hned musím vyvracet.

Jan Veselý29. březen 2026, 21:17

Tak, očividně jste se kouknul.

Emil30. březen 2026, 06:31

Očividně až tři a půl hodiny poté, co jste si postěžoval že jsem se nekouknul...

Slavomil Vinkler30. březen 2026, 09:53

Ten ňouma si neplete EE a celkové teplo. Ale poukazuje na to, že se záměrně patlá t. zv. nulové emise CO2 tj totální dekarbonizace a následně se pindá jen o výrobě EE, což je tak 1/3 CO2. To neznalce mate. Totální dekarbonizace je vlastě řešitelná jen vypnutím většíny těžkého průmyslu. A prosím p. Veseléhom aby mě nepoučoval o termodynamice.

Na to upozorňují už dlouho z AV chemici, jako Dědeček.

Jan Veselý29. březen 2026, 21:18

Dovolím si citovat Emila Nováka, ten má PRAVDU:

Srovnávat množství elektrické a tepelné energie je z termodynamického hlediska nesmysl, za tou vyrobenou elektřinou se totiž skrývá mnohem větší množství tepelné energie. Při její výrobě se také zhruba dvě třetiny "promění ve ztrátové teplo".

Slavomil Vinkler30. březen 2026, 09:59

Totální dekarbonizace je najednou řešena jen jako výroba EE, ač zhruba dvě třetinyx jsou (jak uvádíte) teplo ale zdaleky ne ztátové, Jde o váš Cimrmanův úkrok stranou. Hutě, chemičky, stavební hmoty, To vše je energie tepelná a v dostatečné přesnosti meřená jako celová spotřeba.

Slavomil Vinkler30. březen 2026, 10:30

Např stojí za shlédnutí :

Dědeček Chemická potřeba energie.

https://www.youtube.com/watch?v=Spm4rWiXgAE&t=1468s

Nebo

https://www.youtube.com/watch?v=0FsSKz3904g

Petr Hariprasad Hajič30. březen 2026, 14:16

Japonsko aktuálně vyrábí asi 1PWh (1000TWh) elektrické energie. Japonsko má instlováno 175GW OZE +10% (oproti roku 2023/2024) 37% el.e. vyrábí z OZE (2024/2025), 10% vyrábí v JE. Míchat do výroby el.e. veškerou spotřebu/výrobu energie je nesmysl.

Slavomil Vinkler31. březen 2026, 08:22

Ano, Japonsko potřebuje celkem asi 3-4 tisíce TWH energie celkem a z toho (či k tomu) je 1000TWh EE. Vůbec není nesmysl míchat EE a spotřebu tepla, Jen statistiky to rozlišují.

Energie je fyzikálně jedna a pouze se ( i lidmi) přeměňuje.

Obrovský nesmysl zde uváděný je vyrábět z EE (Třeba EE z OZE) přes teplo čpavek s účinností snad i 30% A z něho spalováním čpavku s ůčinností tak 30% EE, Tedy EE, Teplo, EE s účinností 0,3x 0,3 = 0,09. TJ 10% celkem a pak z EE možná opět i teplo.

Galipoli2. duben 2026, 18:11

Čpavek (amoniak) se spaluje už dlouho (Ostwaldův proces). Takže pokud část energie vzniklé spalováním převedou na EE, tak bude jenom dobře. Stejně ten vzniklý NO musí ochladit.

Slavomil Vinkler4. duben 2026, 08:40

Vy nevíte jak se vyrábí kyslina dusičná a další ? Ano, nejprve se vyrobí vodík, pak čpavek, pak se čpavek spaluje. Tento proces využívá i teplo ze spalování čpavku, kdy je buď spalován v plynové turbíně, nebo parním kotli následován parní turbínou. Nicméně celý proces je neobyčejně energeticky náročný. A spalování čpavku jen vrací trochu energie nutné k jeho výrobě. Sžere to obrovské množství tepla i elektrické energie, zatím dotované obvykle uhlím.

Galipoli5. duben 2026, 11:24

A píšu snad něco jiného?

Bob29. březen 2026, 15:41

Jestli za ekonomicky průchodnou cestu považujete vyrobit elektřinu z OZE, třeba z FVE, elektrolýzou vyrobit vodík, z něho syntézou čpavek a pak ho spálit v turbíně na elektřinu, tak si AI zadejte odhad té "ekonomické průchodnosti" (ceny takto vyrobené elektřiny).

Nemůžeme "nechávat prostor" pro nějaké nové technologie, které možná vzniknou a možná ne, ani pro ty které možná někdy budou a nebo taky nebudou "ekonomicky průchodné".

Energii, včetně elektřiny potřebujeme "tady a teď". V případě elektřiny musí být ta bilance vyrovnaná dokonce každou 1/4 hodinu a každou minutu a sekundu.

Miloslav Černý29. březen 2026, 20:19

To netvrdíte nic nového. Důležitější je jak toho dosáhnout při ne vynechání všech úhlů pohledu a ty se nám navíc mění před očima. Takže dělat jednoduché rozhodnutí nás může stát nemalé nevhodné investice z dopadem na rozpočet. Poučit se máme z čeho.

Bob29. březen 2026, 21:08

Zadejte si ten dotaz AI a potom se můžeme bavit, co jsou "nemalé nevhodné investice z dopadem na rozpočet".

Miloslav Černý30. březen 2026, 01:17

Na to stačí zdravý selský rozum, který byl vytlačen před 15 lety fotovoltaickými ziskuchtivými nadšenci.

Karel Valenta31. březen 2026, 08:30

Důležitá je cena čpavku, v odkazu se toto:

"Vývoj obou technologií by měl být podpořen z vládního fondu, který má disponovat 18 miliardami dolarů. Projekty podpořené z tohoto fondu mají v následujících 10 letech nasměrovat Japonsko ke splnění dlouhodobých cílů v oblasti snižování emisí CO2.

Analytici z BNEF nicméně odhadují, že celkové měrné náklady na výrobu elektřiny (Levelized Cost of Electricity – LCOE) v japonské uhelné elektrárně spoluspalující 50% podíl čpavku by mohly v roce 2030 činit 136 až 184 USD/MWh. V případě 100% podílu by to bylo 224 až 322 USD/MWh."

18 mld. USD = dotace na steroidech

Vítězslav Novák31. březen 2026, 14:01

To se nám to dekarbonizuje, když nás lidi dotujou!"...

Loading