Domů
Plynárenství
Spotřeba plynu v ČR byla loni nejnižší od 1994, meziročně klesla o sedm procent
Plynovod. Nová technologie zlevní břidlicový plyn. Ilustrační foto

Spotřeba plynu v ČR byla loni nejnižší od 1994, meziročně klesla o sedm procent

Češi v loňském roce spotřebovali nejméně plynu od roku 1994. Spotřeba zemního plynu loni v Česku meziročně klesla o sedm procent na 7,1 miliardy metrů krychlových. Příčinou byla především výrazně nižší poptávka po elektřině z plynových elektráren a nadále klesající spotřeba domácností i průmyslu. Spolu s vysokou naplněností zásobníků to vedlo také k nižšímu dovozu plynu do ČR. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno, kterou firma poskytla ČTK.

V loňském roce do ČR přiteklo 7,4 miliardy metrů krychlových plynu, naopak odtekla necelá miliarda metrů krychlových. Podle analýzy ještě v roce 2021 proteklo Českem šestkrát více plynu než loni.

„Přerušení tranzitní role Česka v důsledku nedodávek plynu z Ruska do zemí EU výrazně omezilo toky plynu českou plynárenskou soustavou již v roce 2022. Naplno se ale tento fakt projevil teprve v loňském roce, kdy se do soustavy dostával téměř výhradně plyn určený pouze pro tuzemskou spotřebu,“ uvedl řídící konzultant EGÚ Brno Michal Kocůrek.

Většina plynu do Česka loni směřovala přes Německo z Norska a z terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG) na pobřeží Severního moře, tedy z Belgie, Nizozemska či Německa. Od října začal do Česka proudit také ruský plyn nakoupený na slovenském nebo rakouském trhu, jehož celkový podíl nakonec činil asi sedm procent celkové roční tuzemské spotřeby.

Spotřeba plynu klesla i v rámci EU, meziročně zhruba o pět procent. Výrazný pokles podle Kocůrka nastal hlavně ve výrobě elektrické energie. Vzhledem ke snížené spotřebě plynu klesla výrazně také potřeba dovozu plynu do EU. Loňská mírná zima a vysoká naplněnost zásobníků na jejím konci umožnily dovézt o 16 procent, tedy přibližně o 60 miliard metrů krychlových, méně plynu než v roce 2022.

Nižší potřeba dovozu se tak podle EGÚ Brno pozitivně projevila na ceně plynu v Evropě. „Průměrná cena plynu s dodávkou na následující měsíc byla v hlavním evropském obchodním bodě TTF v roce 2023 necelých 41 eur (asi 1006 Kč) za MWh, což je přibližně o 69 procent méně než před rokem. Pokles na evropském trhu reflektoval dostupnost dováženého spotového LNG, který se do přístavů severozápadní Evropy dostával průměrně za 38 eur (933 Kč) za MWh,“ řekl Kocůrek.

Hlavním zdrojem plynu pro Evropu loni byly podle analýzy dodávky LNG, přestože celkový objem dovezeného LNG meziročně mírně poklesl kvůli nízkému dovozu do Británie. Podíl LNG na všech dodávkách ovšem vzrostl na 43 procent. Hlavní část tvořily dodávky z USA, následovala Afrika, Blízký východ a poté Rusko. Dodávky ruského LNG se podle analýzy loni udržely na přibližně stejné úrovni jako o rok dříve a celkově činily 21 miliard metrů krychlových plynu.

Druhým nejvýznamnějším zdrojem v Evropě je norský plyn. Kvůli zvýšenému počtu servisních odstávek však jeho dovoz meziročně klesl o 15 procent na 106 miliard metrů krychlových plynu.

Mnohem výrazněji se pak snížil dovoz potrubního plynu z Ruska, konkrétně z 63 miliard metrů krychlových v roce 2022 na 26 miliard metrů krychlových v roce 2023. Oproti roku 2021 je to pak o 80 procent méně. Podíl veškerého ruského plynu na dovozu do zemí EU a Británie tak klesl na 15 procent. Jedinými přímými odběrateli ruského potrubního plynu v EU v současnosti zůstávají země s platnými dlouhodobými kontrakty, kterými jsou Rakousko, Slovensko a Maďarsko. Z těchto zemí pak tekl v závěru roku ruský plyn například i do Česka.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(10)
Pravoslav Motyčka
7. leden 2024, 19:15

Plynaři se nemusí obávat , stát včele s Fialou bez ohledu na zájmy ČR naplánoval prosazuje stavby nových plynových el. a tepláren a likvidaci uhelné energetiky, spotřeba plynu poroste s tím i zisky pro dodavatele ( USA).

Jan Veselý
7. leden 2024, 21:29

Tak něčí zisky to budou určitě a Vladimír Vladimírovič jimi pohrdl a dal přednost imperialismu. Tak budou bohatnout jiní.

Ale nebojte, obchod není hra s nulovým součtem.

intfor
7. leden 2024, 22:03

Obchod není hra s nulovým součtem, ale platit několikanásobně více než jiné země, jako USA, Čína, Indie, má významné negativní ekonomické dopady.

Jan Veselý
7. leden 2024, 22:19

Bohužel, je to to menší zlo. Platit za levný plyn i tím, že budeme východnímu imperialistovi předhazovat jednu zemi za druhou.

Právě tohle snižování spotřeby plynu je přesně ta cesta jak z průseru ven. Ale lehké to nebude.

Martin Hájek
8. leden 2024, 01:04

Ono se ale tomu imperialistovi platí dál. Slovensko, Rakousko a Maďarsko dál vesele Ruský plyn berou (dohromady EU odebrala potrubím 26 mld. m 3 ruského plynu) a dále EU odebrala 21 mld. m3 ruského LNG. Takže pokud v roce 2022 odebrala EU celkem 63 mld. m3 ruského plynu, tak jsme se v roce 2023 nijak zásadně neposunuli. Je tedy pravda, že ten plyn byl výrazně levnější.

Pravoslav Motyčka
8. leden 2024, 01:43

No abychom se vrátili k energetice, pak souboj vlivu západu a Ruska na Ukrajině není hlavním problémem , tím je to , že ČR likviduje svojí vlastní energetiku a řeší to plynem. Je z principu jedno jestli mám jí dodá Rusko , Katar nebo USA. Ekonomicky nás to velmi poškozuje , protože peníze za ten plyn odcházejí pryč. Kdyby se místo plynu používaly domácí zdroje teplovody z JE , tepelná čerpadla a domácí uhlí pro teplárenské soustavy co nejdou napojit na teplovody z JE ,tak je to pro ČR prostě mnohem lepší. Válka na Ukrajině jen tuto špatnou politiku obnažila , ale už zhruba od roku 2010 existují vyspělá invertorová tepelná čerpadla vzduch/voda za dobrou cenu , přitom se tady 12 let podporoval plyn pro vytápění budov. Nebudovaly se teplovody z Temelína ani Dukovan. Celkově špatná energetická politika státu , kterou měla ODS i Ano. Začalo to už po roce 1990 kdy bylo zastaveno budování 3 a 4 bloku Temelína a úplně nesmyslně polovinu elektrárny dostavovali Američané. Kdyby se projekt dokončil v původním rozsahu a mohly se už tehdy odstavit uhelné el. místo jejich drahého odsiřování. Následně stačilo dostavit síť teplovodů kam jen to šlo. Nestalo se a výsledkem současného stavu je , že jsme závislí na nevýhodném importu energií a závislost poroste.

hellokitty
8. leden 2024, 18:02

ja myslim, ze si radsej priplatim za drahsi plyn nez mat Ivana tuto za plotom, uz sme si to tu zazili v minulosti a nerad by som sa k tomu modelu vracal, to by sme zachvilu s laskou spominali na drahy plyn, ked by sme si zasa nemali cim utierat zadky, lebo by nam sudruh zle naplanoval vyrobu toaletneho papiera

hellokitty
8. leden 2024, 18:02

ja myslim, ze si radsej priplatim za drahsi plyn nez mat Ivana tuto za plotom, uz sme si to tu zazili v minulosti a nerad by som sa k tomu modelu vracal, to by sme zachvilu s laskou spominali na drahy plyn, ked by sme si zasa nemali cim utierat zadky, lebo by nam sudruh zle naplanoval vyrobu toaletneho papiera

Martin Hájek
8. leden 2024, 00:58

Příčinou bylo především počasí. Loňský rok byl velmi teplý, s výjimkou dubna a května byly všechny měsíce teplotně nadprůměrné, v září se zcela výjimečně netopilo vůbec a topná sezóna začala až v polovině října. Loňský leden byl také extrémně teplý.

Roman Kosařík
8. leden 2024, 13:26

Zvykejme si, bude to nový normál. Kromě efektu útlumu energeticky náročného průmyslu a prostých úspor bych taktéž nepodceňoval tu masu domácností, která vytápění plynem opustila úplně ve prospěch jiných zdrojů, včetně TČ, nedejbože když ještě zateplili dům a pořídili pár fotovoltaických panelů na střechu a baterii. Docela chápu, že někteří mají stále problém rozdýchat, že se zvyšující se množství domácností stává po 3/4 roku energeticky zcela nezávislými.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se