Terminál na LNG na německé Rujáně přejde v květnu do řádného provozu

Berlín 19. dubna (zpravodaj ČTK) – Plovoucí terminál na zkapalněný zemní plyn (LNG) u německého ostrova Rujána v Baltském moři přejde nejpozději do poloviny května do pravidelného provozu. Počítá s tím společnost Deutsche ReGas, která už teď také provozuje jako čistě soukromý projekt plovoucí terminál v Lubminu. O baltský terminál se zajímá Česká republika, která je s regionem plynovody propojena.

V rujánském přístavu Mukran je od března ve zkušebním provozu na objednávku státu plovoucí jednotka pro opětovné zplynování zkapalněného plynu Energos Power. Tato speciální plavidla jsou označovaná anglickou zkratkou FSRU (Floating Storage and Regasification Unit). Společnost ReGas, která na počátku dubna získala potřebná provozní povolení, chce do 15. května zahájit řádný provoz. Do léta pak tento terminál, který se nazývá Deutsche Ostsee (Německý Balt), dosáhne plného výkonu.

„Energetický terminál Deutsche Ostsee se stane základním pilířem energetického zásobování Německa,“ uvedl v tiskovém prohlášení šéf ReGasu Ingo Wagner.

Šéf dozorčí rady společnosti Stephan Knabe upozornil, že je to poprvé, co soukromá společnost dokázala vybudovat dva terminály na odlišných místech během pouhých dvou let.

ReGas již provozuje plovoucí terminál u pevninského baltského přístavu Lubmin, tento projekt je ale čistě soukromý. Speciální loď na zplynování LNG chce ReGas v létě přemístit z Lubminu do Mukranu, kde bude fungovat společně s plovoucí jednotkou Energos Power. Celková roční kapacita rujánského terminálu tak bude činit 13,5 miliardy kubických metrů plynu, což odpovídá 15 procentům německé roční spotřeby.

Mukran je s pevninou propojen podmořským plynovodem, který ústí v Lubminu. Z Lubminu, kde také ústí nyní nefunkční německo-ruské plynovody Nord Stream, je možné plyn posílat do produktovodů OPAL a NEL. OPAL vede plyn do Saska a odtud plynovodem Gazela do České republiky. NEL spojuje Lubmin s Dolním Saskem a tamním hlavním německým zásobníkem v Rehdenu.

S budováním terminálů na LNG začalo Německo v roce 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Díky terminálům se země dokázala zbavit závislosti na plynu z Ruska. Spolková vláda počítá celkem s pěti plovoucími terminály se státní účastí. Prozatím byla uvedena do řádného provozu dvě zařízení, a to v dolnosaském Wilhelmshavenu a v Brunsbüttelu ve Šlesvicku-Holštýnsku. Terminály v Mukranu a také v dolnosaském Stade jsou prozatím ve zkušebním provozu. Další vzniká opět ve Wilhelmshavenu, kde se zprovoznění očekává ve druhém čtvrtletí letošního roku.

Německo vedle plovoucích jednotek buduje i pozemní terminály na LNG, které po dokončení nahradí kapacitu stávajících speciálních plavidel na zplynování zkapalněného plynu a v budoucnu poslouží pro dovoz vodíku jako náhrady plynu. Stát budou v Brunsbüttelu, Wilhelmshavenu a Stade a jejich dokončení je ohlášeno na přelom let 2026 a 2027.

Pro Česko bude klíčové zařízení v přístavu ve Stade, který leží na Labi nedaleko Hamburku. Kapacita v tomto chystaném terminálu je už od loňska vykoupena. Česko si tam zajistilo dvě miliardy metrů krychlových plynu ročně, což je více než čtvrtina současné české spotřeby. Již nyní má Česko k dispozici kapacity LNG v nizozemském Eemshavenu, kde má do roku 2027 asi tři miliardy metrů krychlových plynu ročně.