Experti: Vodík má v Česku potenciál v energetice nebo dopravě
Větší rozvoj využívání vodíku v Česku lze očekávat například v energetice nebo dopravě. Světová poptávka po tomto plynu roste, prioritou Evropské komise je takzvaný zelený vodík vyrobený z elektrolýzy vody při použití elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Na dnešní webové konferenci pořádané Aliancí pro energetickou soběstačnost (AliES) se na tom shodli odborníci, kteří oblast sledují.
AliES v podkladech pro dnešní diskusi připomněla, že kromě energetiky a dopravy slouží vodík v chemickém průmyslu nebo kovohutích. Hojně se využívá jako meziprodukt pro výrobu čpavku a syntetického metanu. Světová poptávka po něm se mezi lety 1980 a 2018 více než ztrojnásobila – v roce 2050 má pokrývat až 24 procent světové poptávky po energii a tvořit trh o velikosti 630 miliard eur (asi 17 bilionů korun) ročně, uvedla platforma.
Náklady na pořízení elektrolyzéru podle ní klesly v posledních deseti letech o 60 procent a podle Evropské komise mají do roku 2030 klesnout ještě o polovinu na 450 eur za kilowatthodinu. Podle mezinárodních organizací tak v místě levné elektřiny vyjde kilogram vodíku na konci tohoto desetiletí na 1,1 až 2,4 eura (29,6 až 64,5 koruny).
„Výroba zeleného vodíku pomůže energetické soběstačnosti a udržitelnému rozvoji i v České republice. Množství vyrobené elektřiny silně ovlivňují roční období a výkyvy počasí. Letní měsíce jsou pravidelně přebytkové a zelený vodík dává ekonomický smysl právě v době přebytku elektřiny,“ řekl dnes analytik Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Madej.
Atraktivitu zeleného vodíku podle AliES potvrzují masivní investice. Německá společnost Sunfire, v níž má podíl i ČEZ, je jedním ze šesti investorů, kteří v nizozemském Rotterdamu postaví vysokoteplotní elektrolyzér o výkonu 2,6 megawattu (MW). V severoněmeckém Heide pak má ve spolupráci s německou vládou a EU vzniknout elektrolyzér s výkonem 30 MW. Žádná z těchto staveb se podle platformy ale nemůže rovnat projektu NorthH2, který má být v roce 2027 spuštěn na severu Nizozemska. Konsorcium firem Gasunie, Shell a Groningen Seaports tam postaví větrnou farmu a zařízení s kapacitou 200 MW a výrobou 800.000 tun zeleného vodíku ročně.
V Česku by elektrolyzéry mohly podle dnešních řečníků vzniknout například na Ústecku nebo na Karvinsku. „Zelený vodík můžeme v Česku využít pro čistou mobilitu nebo jako dlouhodobou zásobárnu energie,“ řekl dnes majitel společnosti Adler Czech Martin Hausenblas. K přepravě vodíku je podle něj mimo jiné uzpůsoben plynovod Gazela na severozápadě Čech.
Aktuálně se v Česku využívá převážně takzvaný šedý vodík, vyrobený z fosilních paliv. Na každou tunu šedého vodíku připadá podle AlieES devět až deset tun emisí oxidu uhličitého. Pokud je zařízení způsobilé vyprodukované emise zachytit, je vodík označován jako modrý. Tradiční vodík používá například ČEZ k chlazení velkých generátorů v jaderných elektrárnách.
Petrochemický holding Unipetrol plánuje v příštím roce otevřít na svých pumpách Benzina první plnící stanice vodíkem, který vzniká při zpracovávání ropy v rafinériích firmy. V Praze na Barrandově a v Litvínově začne jejich stavba ještě letos. „Zároveň se zabýváme konkrétními projekty efektivní výroby takzvaného zeleného vodíku z alternativních zdrojů, tedy bez uhlíkové stopy, například elektrolýzou vody za využití elektrické energie získané z fotovoltaických článků,“ uvedl na dnešní akci ředitel strategie Unipetrolu Martin Gajdoš.
Nyní v Česku žádné vozy na vodík nejezdí, příští rok začne nabízet Toyota svůj první sériový vůz na vodík Mirai. Do roku 2030 by v zemi podle ministerstva průmyslu mohlo jezdit 60.000 až 90.000 aut na vodíkové články.
Mohlo by vás zajímat:
V energetice jako zátěž přenosové sítě M5- ale s rychlou spotřebou M5+ a pravidelnou výměnou nádrže. Kvůli vodíkové křehkosti a únikům vodíku.
Třeba v dopravě, jak to dělají němci. Nádrž i článek na spalování vodíku na střeše, kdyby to bouchlo, aby byly zranění na lidech co nejmenší. Stačí zvukový projev výbuchu vodíku. Ne do tunelu.
Elektromotor dole u nápravy.
Net4Gas to do trubek nechce, kvůli únikům a křehnutí trubek.
Jsou bezpečnější typy akumulace ee. A konkurence.
Dobré jsou především přečerpávací elektrárny. Baterie fungují dobře u nabíjení elektromobilů. Jak to dělala tesla při dni díkuvzdání v us.
Rozvezla baterie k nabíjecím stanicím.
Musíte vnímat omezení každého zdroje a k čemu se nejvíce hodí.
Vodiková křehkost dle Wiki vzniká za přítomnosti vodíku při svařování. Nepředpokládám že by se k tomu někdo odhodlal snad sebevrah. Nádrže jsou na střeše proto aby případně unikající vodík mohl rychle 'utéct" je totiž velmi lehký. To je velká výhoda z hlediska bezpečnosti na rozdíl od například LNG, PB, benzínu a jiných kapalných paliv které jsou schopny zůstat na místě velmi dlouho.
Molekula H2 je tak malá, že proniká strukturou všech tlakových nádob. Pokud budete mít auto na vodík, tak vodík nebudete mít podchlazený v tekutém stavu. Po týdnu vám unikne do struktury cca 10-20 procent vodíku. Dle nádoby a teploty. Dtto je na střeše vlaků v německu. Menší je ještě Helium. To jako inertní plyn je jen He.
Metan je jen o málo lehčí než směs vzduchu, Vodík uniká, po porušení krystalové mřížky nádoby intenzivně, výbuchem.
Pokud budou kluci z Chile zkapalňovat vodík a vyvážet, protože jej těží z nějakého výronu, proč ne. A pokud se to vyplatí.
Nejlevnější je zatím vodík z koksoven.
Je velká škoda že to někdo neprozradil například Toyotě jak nebezpečná auta vyrábí :-). Takhle to opravdu není 10% vodíku uniklého do struktury? Po 50 letech používání vodíkové potrubí včetně dmychadel vykazovalo jen venkovní korozi. Dokonce i nová potrubí na dopravu vodíku jsou z běžné oceli.
Měkká nerez je dobrá, ale není dobrá na otřesy na silnici.
Nikde se nepíše, kolik to vydrží. Stále je tam krystalická struktura, kterou vodík prochází a při objemech, které vodík zabere je to na úkor užitečnému objemu.
Jen hyundayi nexo má nádrže téměř 160 l.
Je to taková plně napuštěná vana...
Jde o materiál, vodík obecně dobře snášejí měkké nerezi. Většina problémů vodíku je řešitelných, ale stojí to prachy, a efektivita je docela katastrofální.
Současná posedlost zeleným H2 mě naprosto fascinuje. Elektrolyzéry ještě ani nevytlačily zemní plyn z chemického průmyslu, ale nestačíme ani mrknout a bude dost vodíku pro dopravu nebo ukládání energie…Snahu natlačit vodík osobním automobilům na místo autobusům či jiným těžkým fleet vehicles nemám sílu ani komentovat. Nuže tedy vpřed soudruzi experti, k novým neefektivním osobním automobilům!
*namísto
Ano, souhlasím s Vámi, chceme čisté železo? Používejme vodík. vodík je strašně důležitý pro spoustu procesů, ale raději budeme jezdit s bandaskou s výbušninou za zadkem.
Takoví jsme my lidi hloupí...
Nedávno byla studie že ani ten modrý? vodík (klasický reforming s CCS, zachycení odpadního CO2) se vůbec nevyplatí dělat, znatelně dražší než normální fosilní, a i ten je pořád ještě relativně drahý. Zelený H2 samozřejmě nejdražší... Taky jsem vodíkové ekonomice fadil, když mi bylo 18. Na chemárně mám kámoše v jedné z nejlepších vodíkových laborek u nás, a přiznává že je to zaseknuté, za posledních 60 let membrány palivových článků moc nepokročily. A vodíkové P2P 75% energie ztratí do pekla?! To je snad špatný vtip...
Ano je to tak, vodík je prakticky nesmysl. Pokud umělá paliva, pak kapalná. umělá nafta má výrobní energetickou efektivitu asi 50-55%. Bohužel vstupem je el. energie a poměrně drahá konverze ze vzduchu, takže výsledkem je cena za 1l asi 120kč. Časem se dostane na 80kč, níže už patrně ne. Cena u umělých paliv je zásadní problém a bude vždycky - proto baterie. Bohužel legislativa tak trochu zapomíná na to, že ne všechno lze takto řešit a nedává volnost technologické změně, tím se umělá paliva dostávají na vedlejší kolej, protože legislativně jsou stejně škodlivá jako ropa, přitom ve skutečnosti kromě ceny, jsou mnohem ekologičtější při spalování než paliva přírodní.
Na cenu se každý může vybodnout, stejně jsou ceny pouze letadlo.
Ale jak jsi zmínil, nacpat do výroby vodíku, jeho stlačení a dopravu násobek elektrické energie než by bylo potřeba pro samotný přesun vehiklu z místa A do místa B - to nemůže u ekonomisticky myslících bytostí projít. Už dnes se katují kosty na kost. A o odpadním teple z palivového článku ve vozidle nehovoříc.
Prakticky veškerý vodík vyrobený dnes elektrolýzou je navíc vedlejší produkt z výroby Chlóru a NaOH, jen kvůli samotnému vodíku by to nikdo nedělal.
"Letní měsíce jsou pravidelně přebytkové a zelený vodík dává ekonomický smysl právě v době přebytku elektřiny."
Mám to chápat tak, že 3/4 roku je to ekonomický nesmysl?
Ano, jen v létě z elektřiny, ale nebojte. Vodík se získává jiným způsobem levněji. Mě zaujal výroba železa vodíkem.
https://oenergetice.cz/emise-co2/bezemisni-ocel-ve-svedsku-uvadeji-revolucni-metodu-v-zivot
Potřebujeme čisté železo a hliník ne jen železo s příměsemi.
Je prakticky prokázané že výrábět vodík nárazově z přebytků sítové EE je nesmysl. Aby se to jen trochu vyplatilo tak musí elektrolyzéry jet co nejvíc, takže potřebují dedikovaný zdroj energie.
Srovnání plného přechodu pozemní dopravy a nahrazení 4000 čerpacích stanic pro stejnou hustotu sítě v ČR:
Vodík: Potřeba 1 mld. kg H2 ročně, na což je potřeba 65 TWh elektřiny v případě "zeleného" vodíku a 4000 vodíkových stanic s průměrným výdejem 685 kg/den, tedy jsou potřeba stanice schopné dodávat 1000 kg/den, jejichž výstavba nyní stojí okolo 5 mld. €, tedy 4000 * 5 mld. € = >500 mld. Kč
Elektřina: Potřeba 20 TWh elektřiny ročně a 4000 nabíjecích stanic po 10 stojanech za 5 mil. Kč (500 tisíc Kč/stojan) => celkové náklady 20 mld. Kč
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se