Gazprom už zastavil vývoz plynu do Polska, Bulharska, Finska či Nizozemska

Výběr událostí kolem dodávek ruského plynu od zahájení ruské invaze na Ukrajinu (německý dovozce ruského plynu RWE dnes oznámil, že obdržel ruské společnosti Gazprom vyrozumění, že firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci; stejné sdělení dostal od Gazpromu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa):

24. února – Cena plynu pro evropský trh se v reakci na zahájení útoku ruských vojsk na Ukrajinu zvýšila více než o třetinu a dostala se vysoko nad hranici 100 eur za megawatthodinu (MWh). V březnu dál stoupala a dostala se téměř na 350 eur za MWh, později ale opět klesla.

8. března – Rusko poprvé od napadení Ukrajiny otevřeně pohrozilo přerušením dodávek plynu, který do Evropy proudí plynovodem Nord Stream 1, pokud Západ zakáže dovoz ruské ropy.

– Evropská komise (EK) oznámila, že plánuje v letošním roce snížit závislost unie na ruském plynu o dvě třetiny a ukončit závislost na ruských dodávkách plynu „mnohem dříve než v roce 2030“. Dosáhnout toho chce rychlejším přechodem na alternativní dodávky a čistou energii.

– Americký prezident Joe Biden oznámil, že Spojené státy zakazují dovoz ropy, zkapalněného zemního plynu a uhlí z Ruska.

23. března – Ruský prezident Vladimir Putin uvedl, že Rusko už za plyn určený pro Evropu nebude brát eura ani dolary, platby se chystá požadovat v rublech. Opatření se podle Putina týká zemí, které Rusko nepovažuje za přátelské a které proti Rusku zavádějí tvrdé ekonomické sankce.

28. března – Skupina nejrozvinutějších zemí G7 odmítla požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.

30. března – Putin sdělil německému kancléři Olafu Scholzovi, že banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění.

31. března – Putin podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční odběratelé od dubna platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil také, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Dekret stanoví mechanismus, podle něhož mají odběratelé posílat peníze na svůj devizový účet u ruské banky, která za ně nakoupí rubly a provede platbu za odebraný plyn.

– Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Habeck Putinův požadavek odmítli, podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Německý kancléř Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem později na tiskové konferenci v Berlíně prohlásili, že platby v rublech odmítají.

1. dubna – Začal platit požadavek Ruska, aby odběratelé platili za plyn v rublech.

– EK uvedla, že evropské podniky, jejichž smlouvy o dodávkách plynu s Ruskem stanovují platby v eurech či dolarech, by neměly přistoupit na platby v rublech.

6. dubna – Předseda Evropské rady Charles Michel po zveřejnění pátého souboru unijních sankcí, jehož součástí je i zákaz dovozu ruského uhlí, řekl, že dříve nebo později bude zapotřebí i zákaz ruské ropy a plynu.

27. dubna – Ruská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Gazprom později uvedl, že pokračuje v dodávkách zemního plynu do Evropy přes Ukrajinu v souladu s požadavky zákazníků.

11. května -Tranzit ruského plynu přes Ukrajinu do zemí EU se snížil o 25 procent. Příčinou bylo rozhodnutí Kyjeva přestat využívat klíčovou dopravní trasu přes měřicí stanici Sochranovka se zdůvodněním, že tam zaznamenal nežádoucí aktivity ruských okupačních vojsk. To Moskva odmítla.

12. května – Gazprom oznámil, že už nebude moci vyvážet plyn do EU potrubím Jamal přes Polsko. Důvodem jsou ruské sankce na firmu EuRoPol GAZ, která vlastní polskou část tohoto plynovodu. Plynovod Jamal vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa.

16. května – EK vysvětlila, jak mohou firmy z EU platit za ruský plyn a přitom neporušovat unijní sankce. Zemím a firmám se dostalo ujištění, že když pošlou eura či dolary na účet podle požadavků ruské strany a tím bude platba z pohledu odběratelů dokončena, sankce porušeny nejsou. O konverzi přijatých deviz na ruble už se postará ruská strana.

21. května – Gazprom podle informací finského operátora Gasgrid zastavil vývoz plynu do Finska.

23. května – Polsko vypovědělo smlouvu o výstavbě sítě plynovodů na svém území, kterou v roce 1993 podepsalo s Ruskem.

27. května – Slovensko podepsalo nové kontrakty na nákup zemního plynu z Norska a nákup LNG, kterými do konce příštího roku sníží závislost na dodávkách suroviny z Ruska asi o dvě třetiny.

31. května – Gazprom zastavil veškeré dodávky plynu do Nizozemska. Podnik oznámil, že nizozemská obchodní společnost GasTerra nezaplatila za surovinu dodanou v dubnu. Gazprom později informoval, že od 1. června zastaví ze stejného důvodu i dodávky dánské společnosti Orsted a do Německa britské firmě Shell Energy.

14. června – Nutnost oprav podle Gazpromu omezila kapacitu plynovodu Nord Stream 1 pro přepravu ruského plynu do Evropy zhruba o 40 procent na 100 milionů krychlových metrů denně.

15. června – Gazprom znovu snížil maximální objem dodávek plynovodem Nord Stream 1 do Německa, a to na 67 milionů krychlových metrů denně. Německo označilo omezení dodávek za politické rozhodnutí. Ten den byly také zcela zastaveny dodávky plynu přes Německo do Francie. Od té doby do Francie ruský plyn proudí v kolísavém objemu.

16. června – Dodávky ruského plynu do EU klesly, hlavní trasa Nord Stream 1 do Německa fungovala na 40 procent kapacity.

17. června – Ruská strana oznámila slovenským plynárnám SPP snížení dodávek plynu na Slovensko o polovinu oproti původnímu plánu.

18. července – Největší německý výrobce elektřiny a rovněž dovozce ruského plynu RWE oznámil, že obdržel od Gazpromu vyrozumění, že ruská firma dál nemůže plnit své závazky z důvodu zásahu vyšší moci. Stejné sdělení dostal od Gazpromu také Uniper, který je největším dovozcem ruského plynu do Německa. To by znamenalo, že se Gazprom snaží vyvázat z odpovědnosti za neplnění závazků vůči Uniperu a RWE.

– Současně dnes bylo oznámeno, že Gazprom v neděli zvýšil vývoz plynu do Číny plynovodem Síla Sibiře na rekord.