Síkela: Státy EU by se měly vyhnout opatřením, která mohou zvýšit ceny plynu

Brusel 4. března (zpravodajka ČTK) – Státy Evropské unie by se měly vyhnout jednostranným opatřením, která by mohla zvyšovat ceny plynu pro budoucí spotřebitele. Na jednání v Bruselu to uvedl český ministr průmyslu Jozef Síkela. Právě proto chce dnes se svými kolegy z dalších členských států jednat o zrušení poplatku, který Německo vybírá za tranzit zemního plynu přes své území. Podle německého státníka tajemníka Svena Giegolda jde nicméně o nediskriminační poplatek, protože ho platí i německé podniky a spotřebitelé. Berlín je ale připravený si českou stížnost vyslechnout a reagovat na ni, uvedl.

Závislost Evropy na ruském plynu byla podle Síkely po dlouhou dobu nástrojem, kterým se ruský prezident Vladimir Putin snažil kontrolovat i vydírat členské státy EU. „Po ruské agresi se Evropa spojila, zkoordinovala své kroky a podařilo se nám tuto zbraň Putinovi odejmout. Musíme ale zůstat pozorní a mít na paměti, že plyn je stále možné použít jako zbraň proti nám,“ dodal český ministr s odkazem na ruskou invazi na Ukrajinu.

Právě v této souvislosti chce na dnešním jednání diskutovat o dalším zvýšení bezpečnosti evropského trhu s plynem. S tím souvisí i úsilí, aby Německo zrušilo poplatek za tranzit plynu. Českou iniciativu v tomto směru podporují i další země, například Polsko, Rakousko, Maďarsko a Slovensko.

Německý poplatek, jehož cílem má být pokrytí nákladů na ukládání plynu v zásobnících, je podle dřívějších informací ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) 1,86 eura (přes 47,15 Kč) za megawatthodinu pro veškerý plyn exportovaný z Německa. Podobný poplatek podle ministerstva zvažuje zavést i Itálie a další země.

Jak český ministr průmyslu uvedl, bude se snažit prosadit, aby Německo poplatek přestalo vybírat. Doufá přitom, že nebude potřeba, aby musela zakročit Evropská komise. „Jsem pevně přesvědčen o tom, že ještě předtím, než by došlo k nějakým zásahům, bude lepší se dohodnout a já pevně v tu dohodu věřím,“ řekl Síkela.

Brzy by měl český ministr měl o tématu jednat přímo i s německým ministrem hospodářství Robertem Habeckem. Dnes v Bruselu je pouze státní tajemník Sven Giegold. Ten novinářům k české iniciativě řekl, že je připravený si výhrady kolegů vyslechnout a reagovat na ně. „Rád bych ale zdůraznil jeden element, tento poplatek je účtován všem, i německým podnikům a spotřebitelům, je proto nediskriminační,“ uvedl Giegold. Dodal, že jde o příspěvek na stabilitu dodávek plynu. Jakékoli celoevropské řešení tohoto problému Německo podle něj nicméně uvítá.

Podle španělské ministryně energetiky Teresy Riberaové by se Evropská unie měla dohodnout na tom, jak mohou její členské země snížit dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Mělo by přitom jít o společný postoj celé sedmadvacítky. Když o snížení či zákazu dovozu plynu z Ruska rozhodne jednostranně jen Španělsko, bude to mít jen malý dopad, protože „dodávky mohou být snadno přesměrovány do jiného unijního přístavu“.

Od invaze Moskvy na Ukrajinu v roce 2022 se dovoz plynu z Ruska do Evropy prudce snížil, což neplatí pro dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská komise (EK) navrhla, aby sedmadvacítka do roku 2027 ukončila svou závislost na ruských fosilních palivech.

Země EU dosud neuplatnily sankce na dovoz ruského plynu nebo LNG, na němž jsou země včetně Rakouska a Maďarska stále silně závislé. Litva přitom nyní navrhuje, aby Evropská komise přišla dokonce s právním předpisem, který by prosadil rok 2027 jako pevnou lhůtu pro ukončení ruských dodávek.