EU trápí vysoké ceny plynu a dovozní závislost. Nadále však odmítá plány Norska na těžbu v arktických oblastech

Evropská unie plánuje i přes přetrvávající napětí na globálních trzích a vysoké ceny zemního plynu zachovat svůj odmítavý postoj k rozvoji těžby ropy a plynu v Arktidě. Mluvčí Evropské komise potvrdil, že EU nadále trvá na moratoriu definovaném v arktické strategii z roku 2021. EU v rámci svého postoje nejen odmítá rozvoj nové těžby z důvodu ochrany citlivých polárních ekosystémů, ale i budoucí nákup takto těžených fosilních paliv.

Postoj EU představuje přímý střet s plány Norska, které je po omezení dodávek z Ruska klíčovým dodavatelem pro zajištění evropské energetické bezpečnosti. Norsko aktuálně pokrývá přibližně 30 % celkového dovozu plynu do EU a pozici největšího dodavatele hodlá udržet i v budoucnu.

Norský ministr energetiky Terje Aasland podle agentury Reuters upozornil, že bez rozvoje nových těžebních polí v méně prozkoumaných oblastech, jako je Barentsovo moře, začne norská těžba ropy a plynu po roce 2030 klesat. Norsko proto apeluje na EU, aby moratorium zrušila. Země argumentuje tím, že rozvoj nových nalezišť v arktických oblastech společností Equinor je v zájmu stabilizace evropského trhu v nejistém geopolitickém prostředí.

Dovozní závislost EU a rozpor v časovém horizontu

Téma těžby v arktických oblastech tak podtrhuje dlouhodobé dilema evropské energetické politiky. Evropská unie zůstává vysoce závislá na dovozu fosilních paliv, což se naplno projevuje v souvislosti se současnými cenovými výkyvy na trhu se zemním plynem. Po plánovaném kompletním přerušení dodávek plynu z Ruska a při zvýšené nestabilitě globálního trhu s LNG je spolehlivost norských plynovodních dodávek pro stabilizaci evropského trhu s plynem zásadní.

Zastánci zachování moratoria z řad investorů i ekologických organizací nicméně namítají, že otevírání nových polí v arktických oblastech energetickou krizi nevyřeší. Rozvoj nových těžebních projektů v takto náročných podmínkách trvá více než deset let, takže nová těžba by na trh dorazila až v době, kdy má podle klimatických cílů EU spotřeba fosilních paliv výrazně klesat. EU tak stále čelí dilematu mezi zajištěním energetické bezpečnosti z místních zdrojů a snahou dodržet své environmentální závazky.