Nová vlna těžby ropy zasáhne hlouběji do Ekvádorského národního parku Yasuní

Ekvádorská státní těžařská společnost Petroamazonas zahájí druhou fázi těžby černého zlata v národním parku, místě s jednou z nejvyšší mírou biodiverzity na světě. Rozšíření těžby je však terčem kritiků, podle kterých nelze zaručit nulový dopad na takto biologicky citlivou oblast.

Těžařská společnost argumentuje tím, že těžba bude probíhat neinvazivním způsobem, plocha vrtů bude soustředěna na malou plochu, trubky budou zakopány do země a bude provedeno preventivní opatření proti úniku ropy. Naproti těžařům stojí kritici, kteří tvrdí, že nelze zaručit nulový dopad na takto biologicky citlivou oblast, že otevření cest a pohyb pracovníků povede k odlesňování. Dále také uvádějí, že kolonizace a odlesnění by mohlo vyústit v konflikt se dvěma nomádskými kmeny, který doposud žijí izolovaně v dané oblasti.

Rozhodnutí je ošemetné pro stávajícího prezidenta Lenína Morena, kterého loni chválili ekologové za jeho prohlášení na shromáždění Spojených národů, kde řekl, že bude více chránit Amazonii. Také souhlasil, aby takto citlivé téma bylo více komunikováno na lokální úrovni s místními komunitami, než bude vydáno povolení k těžbě. Ekvádor dokonce bude brzy v referendu rozhodovat o tom, zda má být v národním parku Yasuní rozšířena míra jeho ochrany. Toto hlasování by ovšem mohlo přijít až po zahájení těžby.

„Těžba v parku Yasuní je v přímém rozporu s Morenovým závazkem Spojeným národům a možné zvýšené ochraně navrhované v referendu,“ cituje deník The Guardian Carlose Mazabandu, ekvádorského koordinátora organizace Amazonská hlídka.

Národní park Yasuní byl středem pozornosti již v minulosti. V roce 2007 tehdejší prezident Rafael Correa nabídl světu, že je ochoten netěžit nerostné zdroje v národním parku výměnou za finanční kompenzaci ve vši 3,6 mld USD od světového společenství. Tato akce byla ovšem neslavně ukončena šest let poté, kdy se sešla pouze desetina finančních prostředků.