Norsko, které je největším evropským těžařem černého zlata, plánuje další rozsáhlé práce při vyhledávání ložisek ropy v oblasti Severního ledového oceánu. Kritika země, která se připojila k Pařížské dohodě a zavázala se ke snižování emisí, ze strany environmentálních aktivistů na sebe nenechala dlouho čekat.
Norsko je v současné době s výjimkou Ruska největším těžařem ropy v Evropě a zároveň jedním z předních producentů na světě. Aby země udržela svůj ropný průmysl v chodu i v následujících letech, je nutné neustále hledat další ložiska. Nyní se země podle agentury Reuters <a href="https://www.reuters.com/article/us-norway-oil/norway-plans-big-expansion-of-arctic-oil-exploration-idUSKBN23V1M1" target="_blank" rel="noopener">chystá k dalšímu významnému kolu prozkoumávání oblastí s potenciálními ložisky</a>.
Norská ministryně ministryně pro ropu a energetiku Tina Bruová oznámila, že země v aukcích nabídne celkem 136 nových oblastí pro průzkum, přičemž 125 z nich se nachází v Barentsově moři, okrajové části Severního ledového oceánu. Podle ministryně je další průzkum oblasti nezbytný pro zachování pracovních pozic a příjmů z ropného průmyslu.
<blockquote>„Potřebujeme objevovat nová naleziště, abychom udrželi zaměstnanost a nadále vytvářeli hodnotu,“ uvedla norská ministryně.</blockquote>
Za tento krok si norská vláda vysloužila kritiku ze strany environmentálních organizací, jelikož není v souladu s boji proti změnám klimatu, ke kterým se země zavázala v rámci Pařížské dohody.
<blockquote>„Toto jasně ukazuje, že činy norské vlády nejsou založeny na tom, co je z pohledu vědy nutné činit při řešení klimatické krize,“ uvedl Frode Pleym, předeseda norských Greenpeace.</blockquote>

Rychlé zprávy

Norsko plánuje intenzivně hledat další ropu v oblasti Severního ledového oceánu

S rostoucí cenou ropy začínají těžební společnosti v USA obnovovat svou produkci. Do konce srpna by mohlo dojít k navýšení až o 2 miliony barelů denně, což by znamenalo návrat k předkrizovým hodnotám. Záležet bude ale zejména na vyjednáváních v rámci OPEC+, <a href="https://www.ft.com/content/22d4362e-48a1-4da4-9518-492025e7ea21">informovaly Financial Times</a>.
Cena ropy v posledních týdnech stabilně rostla a WTI překročila hranici <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-zdrazuje-trh-ceka-ze-velci-producenti-udrzi-snizeni-tezby">36 dolarů za barel</a>. Američtí producenti proto začali obnovovat své těžební kapacity, které uzavřeli v důsledku koronavirové krize. Pokud cena znova neklesne, mohla by produkce dle analytiků stoupnout do srpna až od 2 miliony barelů denně. To by znamenalo zvýšení z dnešních 11 milionů na přibližně 13 milionů barelů denně. V březnu tohoto roku pak dosáhla produkce vrcholu právě na této hodnotě.
<blockquote>„S cenou WTI přes 35 dolarů bude většina odstávek těžby v USA obnovena,“ uvedl pro Financial Times Ian Nieboer, ředitel konzultantské společnosti RS Energy Group.</blockquote>
Investice do nových ropných vrtů ovšem zůstávají oslabeny. V dlouhodobějším horizontu tak může znovu dojít k poklesu produkce právě kvůli nedostatečné obnově těžebních kapacit. Otázkou také zůstává, které společnosti na trhu zůstanou. Řada amerických těžařů je dlouhodobě vysoce zadlužena a rekordní pokles ceny lehké ropy WTI až do <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-wti-klesla-o-306-procent-obchodovani-skoncilo-na-38-usd-za-barel">záporných hodnot</a> byl poslední kapkou. O ochranu před věřiteli zažádala již v dubnu <a href="https://oenergetice.cz/ropa/americti-tezari-ropy-nad-propasti-az-40-nich-muze-pozadat-ochranu-pred-veriteli">Whiting Petroleum</a> a spekuluje se o blížícím se <a href="https://oenergetice.cz/spolecnosti/nekdejsi-druhy-nejvetsi-producent-plynu-usa-stoji-pred-bankrotem">bankrotu Chesapeak Energy</a>.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1591466992.json“}
<h2>Rozhodující bude vyjednávání v rámci OPEC+</h2>
Cena ropy je pod tlakem již od začátku roku a cenové války mezi Ruskem a Saúdskou Arábií. V důsledku koronavirové krize a poklesu poptávky pak byli <a href="https://oenergetice.cz/rychle-zpravy/opec-snizi-svou-produkci-takrka-10-milionu-bpd">představitelé OPEC a jejich partnerů nuceni uzavřít dohodu</a> o snížení produkce ropy o 9,7 milionů barelů denně. <a href="https://oenergetice.cz/ropa/opec-dohodl-prodlouzeni-nizsi-tezby-ropy-do-konce-cervence">V sobotu pak byla dohoda prodloužena</a> o další měsíc až do konce července.
Zatím tedy došlo k částečné stabilizaci trhu. Obnovené kapacity amerických těžařů ovšem mají potenciál tuto křehkou rovnováhu narušit. Případná reakce OPEC+ pak bude zásadní pro postupné zotavování americké produkce.

Ropa

Americká produkce ropy se může do konce srpna vrátit na své předkrizové hodnoty

Saúdská Arábie a Rusko se dohodly na prodloužení stávajících ropných těžebních škrtů o jeden měsíc. S odkazem na své zdroje z uskupení OPEC+, které sdružuje největší producentské státy, to dnes uvedla agentura Reuters.
<blockquote>&#8222;Jakákoli dohoda o prodloužení škrtů je podmíněna tím, že země, které v květnu neplnily stávající dohodu, prohloubí škrty v nadcházejících měsících, aby vykompenzovaly svou nadprodukci,&#8220; uvedl jeden zdroj Reuters z Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC).</blockquote>
Aby zvýšili ceny, které se drasticky propadly vinou poklesu poptávky způsobeného opatřeními na omezení šíření koronaviru, dohodli se členové OPEC a jeho spojenci včetně Ruska sdružení ve skupině OPEC+ v dubnu na rekordním snížení ropné těžby. V květnu a červnu tak přední producentské státy vytěží o 9,7 milionu barelů denně méně &#8211; to představuje zhruba deset procent celosvětové produkce.
V červenci se ale podle zdrojů Reuters s uvolněním dohodnutých opatření nepočítá. Saúdská Arábie, která je faktickým lídrem OPEC, se naopak snaží prodloužit stávající škrty do konce letošního roku. Rusko ale bylo zatím proti.
Ceny suroviny jsou i přes radikální snížení těžby na 40 procentech vzhledem k cenám na počátku tohoto roku. O dalším postupu by prostřednictvím videokonference měli členské státy OPEC a jejich spojenci debatovat tento čtvrtek. Termín nicméně zúčastnění oficiálně nepotvrdili.
vjn sva

Rijád a Moskva se dohodly na prodloužení těžebních škrtů

Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a Rusko diskutují o prodloužení stávajících těžebních škrtů o jeden až dva měsíce. S odkazem na své zdroje z uskupení OPEC+ o tom píše agentura Reuters.
Aby zvýšili ceny, které se drasticky propadly vinou poklesu poptávky způsobeného opatřeními na omezení šíření koronaviru, dohodli se OPEC a jeho spojenci včetně Ruska sdružení ve skupině OPEC+ v dubnu na rekordním snížení ropné těžby. V květnu a červnu tak přední producentské státy vytěží o 9,7 milionu barelů denně méně &#8211; to představuje zhruba deset procent celosvětové produkce. 
Zdroje Reuters ale už minulý týden uváděly, že neformální lídr OPEC Saúdská Arábie v červenci nepočítá s uvolněním dohodnutého opatření, nýbrž jedná o jeho prodloužení do konce roku. Zatím se Rijádu podle těchto zdrojů ovšem nepodařilo pro záměr získat Rusko.
Moskva, která by chtěla přijatá opatření uvolňovat postupně, se zdráhá přistoupit na jejich prodloužení až do konce roku.
<blockquote>&#8222;Prozatím je to návrh, ještě se musí dokončit,&#8220; řekl Reuters k možnému prodloužení škrtů o jeden až dva měsíce jeden ze zdrojů z OPEC+.</blockquote>
&#8222;Je to na měsíc na dva, ne na půl roku,&#8220; řekl ruský zdroj o prodloužení těžebních omezení.
Ceny ropy se nyní pohybují kolem 35 dolarů za barel a v porovnání se začátkem roku jsou zhruba na polovině. Členské státy OPEC+ by o těžební politice měly jednat na online setkání 4. června.

Reuters: OPEC a Rusko diskutují o prodloužení těžebních škrtů

Ve spojených státech amerických bylo ke konci tohoto týdne v provozu pouze 374 ropných plošin. Ropných plošin ubylo v minulém týdnu 33, počet plošin určených pro těžbu plynu poklesl o jeden.  Od 13. března tak jejich celkový počet spadl již na polovinu.
Propad aktivity amerických těžařů nadále není u konce. Pouze za minulý týden se počet aktivních plošin pro tvorbu vrtů snížil o 34 a překonal tak dno z 20. května 2016, kdy bylo aktivních pouze 404 plošin. Aktuálně se jejich počet zastavil na čísle 374.
Aktivita těžařů je tak podle počtu aktivních plošin nejnižší od roku 1940, kdy společnost Baker Hughes začala tyto údaje shromažďovat.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1589035850.json“}
Důvodem pro historický pokles je především pokles spotřeby paliv. Odhaduje se, že celková spotřeba ropných paliv poklesla globálně až o 30 %, světové společnosti více šetří a propouštějí zaměstnance. Přestože se spotřeba paliv v posledních týdnech zvýšila, přebytek těžby nad spotřebou zřejmě vydrží ještě několik měsíců nebo let, a proto těžaři přistupují k omezování těžby.
Hlavním indikátorem pro další budoucí rozvoj ropných plošin bude i nadále cena ropy. Přestože se její cena na kontraktu na následující měsíc zvýšila k 24 dolarům, stále nedosahuje úrovně, která by většině těžařů zajistila dostatečný profit.
Vzhledem ke snížení poptávky a i nadále vysoké těžbě v USA ovšem nelze předpokládat, že na trhu bude brzy rovnováha. Těžba ropy v USA totiž poklesla zatím pouze mírně, a to k hodnotám z počátku loňského roku.
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1589036365.json“}
I to je důvodem pro zavírání ropných plošin a vrtání nových vrtů. Těžařské společnosti také podstatně snižují výdaje na průzkum a těžbu. Podle údajů společnosti Cowen &amp; Co, která sbírá údaje o 37 těžařích, lze tento rok předpokládat snížení kapitálových výdajů až o 45 %.
Některé analytické domy dokonce předpovídají, že do konce tohoto roku se počet plošin propadne pouze k 200 aktivním plošinám.

Počet aktivních plošin k těžbě plynu a ropy v USA se propadl nejníže za 80 let

Kdysi druhý největší producent zemního plynu ve Spojených státech amerických se připravuje na bankrot. Podle informací agentury Reuters již společnost začala dojednávat s věřiteli možnosti úvěru za účelem překlenutí období soudního řízení podle kapitoly 11 o reorganizaci. 
Vývoj na světových trzích s komoditami společně s nízkou poptávkou po ropě a zemním plynu si zřejmě v následujících týdnech vyžádá další oběť mezi americkými producenty zemního plynu a ropy. Jednou z prvních byla společnost <a href="https://oenergetice.cz/ropa/americti-tezari-ropy-nad-propasti-az-40-nich-muze-pozadat-ochranu-pred-veriteli">Whiting Petroleum a spekuluje se i o solventnosti společnosti Valaris</a>.
Chesapeake Energy, společnost, která byla jedním z hlavních tahounů těžby z břidlicových ložisek a donedávna také druhým největším producentem zemního plynu v USA, se údajně připravuje na řízení podle kapitoly 11 amerického zákona o bankrotech, čímž by si společnost zajistila ochranu před věřiteli.
Společnost se snaží sehnat úvěr ve výši až jedné miliardy dolarů, aby po dobu soudního řízení o reorganizaci mohla zajistit běžné operace podniku. Pokud se společnost udrží, bude možné její další pokračování. Obdobným procesem ostatně v minulých letech prošel i v energetice dobře známý Westinghouse.
Podle zdrojů agentury Reuters je zatím jednání o úvěru v počátečních fázích a společnost má ještě v úmyslu usilovat o vyřešení svých dluhů mimo reorganizaci podle zmiňované kapitoly 11.
<figure id="attachment_21740" class="wp-caption alignleft" style="width: 800px;"><img class="size-full wp-image-21740" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c.jpg 800w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c-512x294.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c-768x442.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2016/05/7770508920_f614769298_c-725x417.jpg 725w" alt="Vrt pro těžbu břidlicového plynu" width="800" height="460" /><figcaption class="wp-caption-text">Vrt pro těžbu břidlicového plynu zdroj: Flickr, A Tonelli</figcaption></figure>
Společnost je již dlouhou dobu významně zadlužena, přičemž v loňském roce se jí dařilo své zadlužení zmírňovat. Současné dění na trzích ji ovšem zasadilo ránu, ze které se již bez ochrany před věřiteli zřejmě nedostane.
Společnost se totiž snažila počátkem roku zaměřit více na těžbu ropy a zmírnit tak své zaměření na zemní plyn, jelikož ten byl jejím hlavním zaměřením. Cenová válka mezi Saúdskou Arábií a Ruskem a následně pandemie onemocnění COVID-19 tyto plány ale zmařila.
Situace pro společnost ovšem nevypadá dobře – agentura Moody’s snížila úvěrový rating společnosti do spekulativního pásma na úroveň označovanou jako „junk“, která je posledním pásmem před samotným bankrotem. Takové hodnocení pro společnost především znamená, že jí bankovní domy půjčují peníze za vysoké úroky a za nevýhodných podmínek.

Společnosti

Někdejší druhý největší producent plynu v USA stojí před bankrotem

Norsko v období od června do prosince sníží těžbu ropy. Po 18 letech se tak připojí k dohodě předních světových producentů o koordinovaném omezení těžby, která má podpořit cenu suroviny. Oznámilo to norské ministerstvo ropného průmyslu. Norsko je největším producentem ropy v západní Evropě.
<blockquote>&#8222;V červnu v Norsku snížíme těžbu o 250.000 barelů denně, v druhé polovině roku 2020 pak o 134.000 barelů denně. Navíc odložíme zahájení těžby na několika polích do roku 2021,&#8220; uvedla ministryně ropného průmyslu Tina Bruová.</blockquote>
V prosinci by tak měla být těžba v Norsku o 300.000 barelů denně nižší, než ropné firmy původně plánovaly. Z nových polí, u kterých bude těžba odložena, se mělo těžit zhruba 166.000 barelů denně.
Skupina OPEC+, která zahrnuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), Rusko a další přední světové producenty, se na začátku dubna dohodla, že v květnu a červnu sníží těžbu o 9,7 milionu barelů denně. To představuje asi deset procent globálních dodávek. Vyzvala také další producenty mimo OPEC+, jako jsou Spojené státy, Kanada, Brazílie a Norsko, aby se připojili snížením o dalších pět milionů barelů denně.
Norsko dodalo, že snížení se týká jen ropy. Těžba a vývoz zemního plynu zůstanou zachovány.
Bruová už dříve ocenila dohodu OPEC+ a označila ji za důležitý příspěvek ke stabilitě na ropném trhu v nadcházejícím roce.
Norsko v minulosti už několikrát společně s dalšími zeměmi omezilo těžbu na podporu cen. Bylo to v období let 1986 až 1990 a znovu v letech 1998 až 2000 a v první polovině roku 2002.
<blockquote>&#8222;Za současné bezprecedentní situace přispěje snížení těžby ropy zavedené vládou k rychlejší stabilizaci trhu ve srovnání s tím, kdybychom nechali vybalancovat trh jen prostřednictvím tržního mechanismu,&#8220; uvedlo ministerstvo ropného průmyslu.</blockquote>
Průměrná těžba ropy v Norsku dosáhla v roce 2000 vrcholu 3,1 milionu barelů denně. Loni ale těžba klesla na 30leté minimum 1,4 milionu barelů denně. Letos v únoru pak těžba činila 1,75 milionu barelů denně a meziročně se zvýšila o 26 procent. Včetně kondenzátů a kapalin ze zemního plynu (NGL) těžba činila 2,1 milionu barelů denně, což odpovídá zhruba dvěma procentům globální těžby.
Norská vláda do roku 2024 čeká zvýšení těžby bez kondenzátů a NGL na více než dva miliony barelů denně, a to díky novým velkým polím. Norsko také v posledních dvou desetiletích prudce zvýšilo těžbu zemního plynu.

Norsko se po 18 letech připojí k dohodě o snížení těžby

Nízké spotřeba ropy a s tím spojený propad cen na trzích ohrožuje finanční zdraví amerických těžařů. Podle dubnového průzkumu až 40 % těžařů může čelit bankrotu, pokud se budou následující rok držet ceny ropy kolem 30 dolarů za barel.  
Před americkými těžaři stojí nebývalá výzva. Současné ceny ropy přímo ohrožují jejich finanční zdraví a řada z nich může v následujících letech zbankrotovat, pokud se ceny nezotaví. Problémy ovšem neočekávají pouze těžaři, ale <a href="https://www.reuters.com/article/us-global-oil-usa-restructuring/bankruptcy-looms-over-u-s-energy-industry-from-oil-fields-to-pipelines-idUSKCN2250FQ?fbclid=IwAR1ff1MSgCNPnwcvMztde-x4AJWl8S96xTQ0lTpEylQWRSgO_1gu_Pc9PCA">například i provozovatelé ropovodů nebo rafinérie, které mají nižší odbyt</a>.
V důsledku pandemie koronvairu se podle odhadů mohla poptávka po ropě propadnout až o 30 %, zejména kvůli propadu spotřeby v dopravě. To má pochopitelně za důsledek přebytek ropy na světových trzích, což přinutilo ropné společnosti veškeré přebytky skladovat v zásobnících. Ty se ovšem začaly rychle plnit a i kvůli tomu jsme měli poprvé v historii možnost vidět cenu americké lehké <a href="https://oenergetice.cz/ropa/ropa-wti-klesla-o-306-procent-obchodovani-skoncilo-na-38-usd-za-barel">ropy WTI v záporných hodnotách</a>.
<blockquote>„Dozvuky propadu cenu budou pociťovat všichni v ropném odvětví a všichni, kteří tomuto odvětví poskytují služby,“ uvedl pro agenturu Reuters Buddy Clark, partner v právní kanceláři Haynes and Boone.</blockquote>
Již před krizí přitom řada těžařů byla značně zadlužená. Někteří v důsledku provozních nákladů a investic, jelikož předvídali spíše zotavení cen ropy, jiní kvůli větším akvizicím. Příkladem společnosti, která si nevybrala pro významnou akvizici ideální dobu, je společnost Occidental Petroleum Corp. Ta koupila na konci loňského roku společnost Anadarko Petroleum Corp v transakci s odhadovanou hodnotou cca 55 mld. USD.
Podle zdrojů agentury Reuters z bankovního sektoru lze v dalších týdnech očekávat nové žádosti o ochranu před věřiteli z ropného sektoru. Jedna z prvních společností tak ostatně učinila již na začátku dubna. Whiting Petroleum se stala jednou z prvních významných společností, která tak v důsledku aktuální krize učinila.
<figure id="attachment_55224" class="wp-caption alignleft" style="width: 1024px;"><img class="size-full wp-image-55224" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/5894614162_a82a72d1f7_b.jpg" sizes="(max-width: 767px) 89vw, (max-width: 1000px) 54vw, (max-width: 1071px) 543px, 580px" srcset="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/5894614162_a82a72d1f7_b.jpg 1024w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/5894614162_a82a72d1f7_b-512x342.jpg 512w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/5894614162_a82a72d1f7_b-768x512.jpg 768w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/5894614162_a82a72d1f7_b-725x484.jpg 725w, https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2018/09/5894614162_a82a72d1f7_b-800x534.jpg 800w" alt="ropa, oil, rig" width="1024" height="683" /><figcaption class="wp-caption-text">Autor: Lindsey G na serveru flick.com</figcaption></figure>
Mnoho dalších společností již činí kroky, aby se podobnému osudu mohly vyhnout. Například Chesapeake Energy si již zajistila služby odborných poradců, kteří jí mají pomoci zvládnout dluhy. O krok dál se již nyní dostala společnost Valaris, která vstoupila do jednání s věřiteli, aby prozkoumala možnosti <a href="https://www.reuters.com/article/valaris-bankruptcy/offshore-driller-valaris-to-explore-bankruptcy-with-its-creditors-sources-idUSL1N2C5208">insolvence a restrukturalizace</a>.
<h2>Bankroty pocítí nejen ropný průmysl, ale i banky</h2>
Podle dubnového průzkumu kansaské centrální banky může <a href="https://www.nytimes.com/reuters/2020/04/23/business/23reuters-global-oil-usa-restructuring.html">až 40 % těžařů žádat ochranu před věřiteli</a>, pokud se v průběhu následujícího roku bude ropa pohybovat kolem 30 dolarů za barel. Právní kancelář Haynes and Boone jde s odhady ještě dále – až polovina z  60 největších těžařů je ohrožena, budou odvracet restrukturalizaci a hledat další zdroje hotovosti.
Případný bankrot těžařů ovšem dopadne i na společnosti, které jsou s výrobou přímo propojeni. Kupříkladu provozovatelé ropovodů jsou nejvíce ohroženi, jelikož řada těžařů se bude snažit zbavit povinností ze smluv na přepravu ropy.
Dopadům se nevyhne ani bankovní sektor. Ten bude zasažen nejen z postavení věřitele, ale jelikož některá těžařská zařízení budou podléhat bankovní zástavě, budou to právě banky, které budou muset řešit další provoz těchto zařízení nebo jejich prodej.
Na podstatný útlum činnosti těžařů již nyní ukazují i počty amerických vrtů k těžbě ropy. Jen od poloviny března poklesl jejich počet o 35 % (pokles z 683 na 438 ke konci minulého týdne).
{„url“:“https://dashboard.oenergetice.cz/public/chart-1587672465.json“}
Dá se přitom předpokládat, že data na konci tohoto týdne vykážou další pokles, jelikož ceny ropy v tomto týdnu zaznamenaly významný propad a výhled se pro těžaře alespoň na další měsíce spíše zhoršuje. Pokud si některý z těžařů nezajistil prodeje za vyšší ceny dostatečně dopředu, ale spoléhal se pouze na nejbližší termínované kontrakty, může mít existenční problémy.

Američtí těžaři ropy nad propastí, až 40 % z nich může požádat o ochranu před věřiteli

Pouze minimum amerických společností těžících ropu z břidlicových hornin je schopno vydělávat za současných cen ropy. Severomořský Brent se aktuálně obchoduje těsně nad 30 USD za barel a americká WTI za zhruba 26 USD. Přestože řada ropných společností má svou produkci zajištěnou předprodejem, provoz na některých vrtech zastavují. Dá se říci, že Rusko odmítnutím dohody o snížení těžby dosáhlo svého a ještě k tomu zareagovalo na sankce proti plynovodu Nord Stream 2.
Pokud je účelem aktuální cenové války na ropném trhu vedené kartelem OPEC alespoň dočasně ztížit ekonomické podmínky těžby americkým těžařům, zdá se, že se jim to daří. Alespoň to vyplývá z dat poradenské společnosti Rystad Energy, jejíž data publikovala <a href="https://www.reuters.com/article/us-global-oil-shale-costs-analysis/few-u-s-shale-firms-can-withstand-prolonged-oil-price-war-idUSKBN2130HL">agentura Reuters.</a>
Podle těchto údajů je ve spojených státech amerických pouze 16 společností, které jsou schopné těžit s průměrnými náklady pod 35 dolarů za barel. Většina ropných společností má tak aktuálně vyšší náklady, než jsou výnosy z prodejů na trhu při současných cenách ropy.
Většina společností podle údajů Rystad Energy počítala s cenami ropy v rozmezí 55 a 65 dolarů za barel. V reakci na propad z minulého týdne pak rychle zareagovaly a některé vrty odstavily z provozu, snížily počty zaměstnanců a vyčlenily finanční prostředky na náklady s tím spojené.
Při posledním propadu cen ropy v roce 2014, kdy byli američtí těžaři poprvé na hraně bankrotu, se ovšem snaha vytlačit je z trhu nepovedla. Efektivita ve snižování nákladů vedla až k současným úrovním, kdy nejefektivnější z nich těží barel ropy v průměru okolo 30 dolarů za barel. Pochopitelně musí těžaři pokrývat i další náklady, nejen náklady na samotnou těžbu, a proto by si cenu představovali ideálně na vyšších úrovních.
<blockquote>„Pouze omezené množství těžařů bude schopno pokračovat při těchto cenách. Aktivita těžařů poklesne pravděpodobně o více než 50 %,“ dodal pro Reuters Matt Gallagher, ředitel společnosti Parsley Energy.</blockquote>
Současný problém se ovšem netýká pouze společností, které nemají dostatečně  dopředu zajištěné prodeje. Příkladem může být společnost SM Energy Co, která má sice zajištěny prodeje přibližně 80 % produkce za cenu mezi 55 a 58 dolary, přesto již vyhodnocují dopady nízkých cen na své činnosti a případná opatření.
<h2>Rusku došla trpělivost, chce vyvinout ekonomický tlak na americké těžaře</h2>
Úmysl členů kartelu OPEC je přitom zřejmý – zamezit vyšší těžbě z amerických břidlic, jelikož se neustálé omezování produkce členů ropného kartelu ukázalo po letech jako neefektivní.
Zatímco členové OPECu disponovali nevyužitými kapacitami pro těžbu, američtí těžaři navyšovali svoji produkci, což jim bylo umožněno díky vyšším cenám. Rusko tak nyní otevřelo novou kapitolu boje proti americkým těžařům.
Není to ovšem pravděpodobně jediný důvod, který vedl Rusko k tak zásadnímu rozhodnutí, kterým se postavilo především Saudské Arábii. Podle Alexandera Dynkina, prezidenta ruského státního Institutu pro světovou ekonomiku a mezinárodní vztahy, je dalším důvodem odplata za <a href="https://www.bloomberg.com/news/articles/2020-03-07/putin-dumps-mbs-to-start-a-war-on-america-s-shale-oil-industry">uvalení sankcí na plynovod Nord Stream 2</a>.
Sankce na plynovod Nord Stream 2 byly uvaleny koncem loňského roku na společnosti, které provozují plavidla pokládající podmořské plynovody. Pro Nord Stream 2 pokládala podmořské potrubí společnost Allseas, která se z projektu po uvalení sankcí okamžitě stáhla.
Současné americké sankce prakticky znemožňují hledání náhradního dodavatele. Ruský Gazprom proto vyslal z Vladivostoku vlastní plavidlo s názvem Akademik Čerskij, které je aktuálně na cestě do dánských vod, kde by mělo položit poslední kilometry potrubí nutné k dokončení plynovodu.

Pouze minimum amerických těžařů je při současných cenách ropy v zisku, krok Ruska plní svůj účel

Společnost Saudi Aramco, která má jako státní podnik pod kontrolou těžbu ropy v Saúdské Arábii, zvýší těžební kapacity na 13 milionů barelů denně. Rijád tím podle expertů dál vyostří spor s Moskvou, s níž se Saúdové nedohodli na koordinovaném omezení těžby s cílem zajistit růst cen ropy. Zvýšení kapacity nařídilo ministerstvo energetiky, uvedl podnik. Dosavadní těžební kapacita saúdského království činí 12 milionů barelů ropy denně.
<blockquote>&#8222;Společnost vyvíjí maximální úsilí, aby pokyn zavedla co nejdříve,&#8220; sdělil podle agentury Reuters generální ředitel Amín Násir.</blockquote>
Saúdská Arábie se dostala do sporu s Ruskem na zasedání Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jejich spojenců. Minulý týden se tato skupina, označovaná jako OPEC+, ve Vídni snažila dohodnout snížení těžby, na což ale Rusko odmítlo přistoupit. Saúdové pak oznámili, že těžbu zvýší na maximum, což analytici vnímají jako zahájení cenové války. Rijád má snahu co nejvíce si upevnit vliv a zvýšit podíl na trhu.
<figure id="attachement_77392" style="width: 1024px" class="wp-caption aligncenter"><a href="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/OPEC-brazil-saudi-arabia-800x451.jpg"><img class="size-large" src="https://oenergetice.cz/wp-content/uploads/2019/11/OPEC-brazil-saudi-arabia-800x451.jpg" alt="" width="1024" /></a><figcaption class="wp-caption-text">Ilustrační foto</figcaption></figure>
V úterý Saúdská Arábie oznámila, že od dubna zvýší těžbu na rekordních 12,3 milionu barelů denně. Tím patrně zkomplikuje snahy dohodnout nová jednání s Ruskem. V celém světě se těží zhruba 100 milionů barelů denně, z toho na OPEC připadá méně než třetina.
Podobné objemy ropy jako Saúdská Arábie těží i Rusko a Spojené státy. Stlačit zvýšením těžby ceny ropy experti vnímají i jako snahu Rijádu zbavit se konkurence v USA, kde část firem těží ropu z břidličných formací. Díky tomu se Spojené státy staly nezávislé na dovozu ropy, surovina z břidlic je ale obecně dražší než klasická těžba ropy v Saúdské Arábii.
Ceny ropy po víkendovém rozhodnutí Rijádu zvýšit těžbu na maximum v pondělí spadly asi o 30 procent, a zaznamenaly tak nejprudší pád od války v Perském zálivu v roce 1991. Severomořský Brent se přechodně dostal až k 28 dolarům za barel. Nyní stojí kolem 36 dolarů a je na polovině proti tomu, kde byl před rokem.