Obama vystavil stopku ropovodu Keystone XL. Po sedmi letech

Titulky amerických novin z minulého týdne byly plné nařízení prezidenta USA Baracka Obamy zastavit výstavbu ropovodu Keystone XL, po dlouhých sedmi letech čekání na rozhodnutí. Zamýšlený projekt měl přepravovat ropu z kanadských břidlicových ložisek do amerických rafinérií, převážně na pobřeží Mexického zálivu, a to okolo 800 000 barelů denně.  

Po přezkoumání připomínek a studií několika federálních agentur se prezident Obama rozhodl, že neschválí povolení k výstavbě. Jako oficiální důvod uvedl, že se nedomnívá, že by měl ropovod dlouhodobý přínos pro domácí ekonomiku, pomohl snížit ceny zemního plynu či přispěl ke zvýšení americké energetické bezpečnosti.

Obama nedávno přestavil svůj soubor opatření v boji s klimatickými změnami. V jeho rámci má do roku 2030 dojít nejen k výraznému poklesu emisí oxidu uhličitého v USA, ale také ke snížení závislosti na fosilních palivech.

Systém Keystone je budován již od roku 2010

Keystone XL nicméně neměl být prvním ropovodem na trati Kanada – USA. Naopak, systém ropovodů Keystone už prošel prvními třemi fázemi své výstavby mezi roky 2010 – 2015. Ropovod XL (neboli fáze IV) měl duplikovat již existující ropovod fáze I mezi Hardisty v Albertě a Steele City v Nebrasce, pouze s kratší cestou a větším jmenovitým průtokem.

Na zamýšlené trati skrze Baker v Montaně by se navíc přidávala lehká ropa z Montany a Severní Dakoty. Ta by tak doplnila břidlicovou ropu a bitumen z kanadských ložisek na cestě do amerických rafinérií.

Pařížská konference se blíží

Mezitím, v přípravách na Pařížskou klimatickou konferenci, se soukromý sektor snaží, aby země dosáhla svých cílů v rámci nízkouhlíkové energetiky. Na počátku listopadu oznámila skupina Goldman Sachs záměr uskutečnit investice do „čisté“ energetiky ve výši 150 miliard amerických dolarů, ve snaze bojovat se změnou klimatu spíše pomocí tržních mechanismů, než státní regulace. Jedná se téměř o čtyřnásobek toho, co Goldman Sachs zamýšlela v roce 2012.

Zdroj úvodní fotografie: Harvard Business Review