Turecko navrhuje výstavbu produktovodu pro východní křídlo NATO

Turecko nabízí NATO levnější cestu, jak dostat palivo na východní křídlo Aliance. O výstavbě vojenského produktovodu, který by pomohl pokrýt energetické potřeby spojenců, se může rozhodnout ještě před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Informovala o tom agentura Bloomberg. 

Východoevropské nebo také východní křídlo NATO představuje posílenou vojenskou přítomnost Severoatlantické aliance podél její východní hranice v reakci na ruskou agresi. Skládá se z osmi mnohonárodních bojových uskupení rozmístěných v Polsku, Litvě, Lotyšsku, Estonsku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku.  

Ankara přišla s vlastním plánem do probíhající debaty o tom, jak posílit energetickou bezpečnost východního křídla. Navrhuje vybudovat produktovod, který by propojil Turecko s Rumunskem přes území Bulharska. Nahradil by tak chybějící východní napojení na existující alianční infrastrukturu.Rozsáhlý nadnárodní  Středoevropský potrubní systém  zřízený v období studené války totiž končí v západním Německu.

Informace pocházejí od zdrojů obeznámených s jednáními, kteří tyto informace poskytli pod podmínkou anonymity. Konkrétní parametry, jako je kapacita potrubí, nebyly zveřejněny. Veškerý objem by byl ale vyhrazen pro vojenské účely.

Levnější a odolnější

Hlavní výhodou tureckého návrhu má být cena. Podle zdrojů Bloombergu se částka za výstavbu pohybuje okolo 1,2 miliardy dolarů (přibližně 25 miliard korun českých). To je zhruba pětina nákladů již diskutovaných alternativních tras. První z nich počítá s prodloužením řeckého systému přes Bulharsko do Rumunska. Odhady jeho ceny se pohybují kolem šesti miliard eur (146 miliard Kč). Druhá varianta předpokládá rozšíření středoevropského systému CEPS přes Polsko, Česko a Slovensko, případně dále na jih přes Maďarsko, s odhadovanými náklady přesahujícími pět miliard eur (více než 121 miliard Kč) jen pro polskou větev. 

Agentura Reuters, která se odvolává na článek německého týdeníku Der Spiegel z února 2025, uvedla v tomto případě celkové náklady na 22 miliard eur (534 miliard Kč).  Vycházela při tom z interní zprávy Bundeswehru, německých obranných sil. Ta dokončení předpokládala tehdy kolem roku 2035.

Druhým argumentem ve prospěch turecké trasy je pak odolnost. Alternativní cesty by se podle zdrojů ve větší míře opíraly o námořní přepravu, a byly by tak zranitelnější vůči narušení dodávek. Pevninský produktovod má naopak minimalizovat závislost na tankerech a přístavech, které lze v krizové situaci snadno zablokovat, jak ukazuje dění v Hormuzském průlivu.

Načasování není náhodné. Turecko hostí výroční summit NATO, který proběhne 7. a 8. července 2026. Podle zdrojů obeznámených s jednáním by mohlo o tureckém návrhu padnout rozhodnutí ještě před summitem nebo hned zkraje. Ankara jako hostitelská země s druhou největší armádou v rámci Aliance může využít svoji pozici k tomu, aby pro projekt získala politickou podporu spojenců.