Maximální tlak: EU hodlá zpřísňovat sankce vůči Rusku i přes rostoucí ceny ropy a plynu

Evropská unie nehodlá ustoupit ze své sankční politiky vůči Rusku, a to ani v situaci, kdy evropský trh letos znovu čelí prudkému růstu cen energetických komodit. Zmocněnec EU pro sankce David O'Sullivan podle S&P Global nedávno potvrdil, že Unie plánuje nadále stupňovat tlak na ruský vojensko-průmyslový komplex, finanční instituce i stínovou flotilu plavidel. Tento nekompromisní postoj přichází v době, kdy geopolitická eskalace na Blízkém východě vyhnala ceny ropy nad 100 dolarů za barel a ceny zemního plynu na nejvyšší úroveň od konce roku 2022, kdy přesahovaly 80 EUR/MWh.

Zatímco USA během jara dočasně polevily v sankčním tlaku na ruský ropný sektor, Evropská unie schválila již svůj 21. sankční balíček mířící na rafinerie, obchodníky i plavidla porušující cenové stropy. Unijní legislativa přitom směřuje k úplnému odstřižení od ruských energetických komodit, přičemž od letošního dubna platí zákaz nových krátkodobých kontraktů na LNG, od ledna 2027 vstoupí v platnost zákaz dlouhodobých smluv a do konce příštího roku má skončit jakýkoli dovoz ruského plynu skrz plynovody i ve zkapalněné podobě.

Rostoucí obavy ohledně vývoje cen energií během příští zimy jsou kromě konfliktu na Blízkém východě způsobeny také pomalejším plněním evropských zásobníků plynu ve srovnání s předchozími roky. Evropská komise nicméně uklidňuje trhy s odkazem na dostatečné dovozní kapacity LNG i na to, že celková poptávka po plynu v EU klesla od počátku krize vyvolané válkou na Ukrajině o 17 %.

Sankce sice podle O'Sullivana stály Rusko na přímých dopadech již přes 500 miliard eur, země se však skrze slevy, asijské trhy a alternativní logistické řetězce snaží dopady evropského odklonu od jejích energetických komodit maximálně omezit.

Závislost na Rusku klesla, ale problém nezmizel

Evropská unie zvládla během několika let to, co bylo ještě v roce 2021 považováno za obtížně představitelné. Po ruské invazi na Ukrajinu výrazně omezila závislost na dovozu ruské ropy a zemního plynu a dokázala diverzifikovat své dodávky energie. Právě k tomu měl sloužit plán REPowerEU, který Evropská komise představila v květnu 2022 jako odpověď na energetickou krizi.

Podle nového auditu Evropského účetního dvora však úspěch v oblasti energetické bezpečnosti automaticky neznamená úspěch celé energetické transformace. Auditoři upozorňují, že investice mobilizované prostřednictvím REPowerEU a jeho nástrojů zaostávají za tím, co bude potřeba pro dosažení evropských klimatických a energetických cílů do roku 2030.

Přesměrování exportu do Číny a rozvoj stínové flotily

Evropská opatření staví Rusko do situace, kdy musí masivně přenastavit své exportní trasy. V první polovině letošního roku sice EU ještě dovezla z ruského LNG terminálu Jamal téměř 10 milionů tun zkapalněného plynu, meziročně o pětinu více, paralelně však probíhá rozsáhlé navyšování dodávek do Asie. Klíčovým partnerem se pro Rusko stává Čína, která v prvních sedmi měsících zvýšila dovoz ruského LNG o 25 % na 4,23 milionu tun, a to navzdory celkovému poklesu svého vlastního dovozu zkapalněného plynu.

Hlavním motorem tohoto růstu je sankcionovaný projekt Arctic LNG 2, který čínským odběratelům nabízí masivní slevy ve výši 30 až 40 % oproti běžným cenám na asijském trhu. Čína pro tento plyn aktivně otevírá nové přijímací terminály, jako je Longkou v provincii Šan-tung s plánovanou kapacitou 5 milionů tun ročně, čímž doplňuje dosavadní vstupní bod v Beihai.

Aby Rusko obcházelo západní sankce a zajistilo export svých energetických surovin i v budoucnu, intenzivně buduje svou stínovou flotilu LNG tankerů. Ta se za posledního půl roku rozšířila o osm plavidel a v současnosti čítá již 25 lodí, které využívají praktiky známé z obchodu s ropou, jako je vypínání polohových signálů nebo překládky nákladu mezi plavidly na volném moři.