Domů
Rychlé zprávy
Čínská jaderná elektrárna s reaktorem Hualong One Fu-čching 5 dosáhla kritického stavu
Blok 5 JE Fuqing

Čínská jaderná elektrárna s reaktorem Hualong One Fu-čching 5 dosáhla kritického stavu

Pátý blok jaderné elektrárny Fu-čching v čínské provincii Fu-ťien ve středu poprvé dosáhl řetězové reakce, oznámila společnost China National Nuclear Corporation (CNNC). Blok, který je prvním ze dvou demonstračních reaktorů Hualong One, má podle stávajícího harmonogramu začít s komerčním provozem koncem letošního roku. V takovém případě by se jednalo o první reaktor typu Hualong One (HPR1000), který byl zprovozněn. Koncem příštího roku má pak začít komerční provoz v bloku 6.

Provozní licenci reaktor obdržel 4. září, zavážení 177 palivových kazet do reaktoru začalo ten samý den a bylo úspěšně dokončeno 10. září. Po vytažení řídicích tyčí a naředění koncentrace kyseliny borité v primárním okruhu dosáhl reaktor prvního kritického stavu ve středu ve 3 hodiny 9 minut místního času.

Předtím, než bude blok přifázován k síti, musí být provedeny různé testy, teprve tehdy bude výkon reaktoru navýšen a blok vstoupí do provozního hodnocení s demonstrací plného výkonu. Během této fáze se bude posuzovat, zda reaktor splňuje všechny požadované předpisy a normy. Horké testy byly na reaktoru dokončeny 2. března.

Čínská státní rada dala svůj konečný souhlas s výstavbou pátého a šestého bloku JE Fu-čching v dubnu roku 2015. První lití betonu, které značí oficiální začátek stavebních prací, se pro Fu-čching 5 odehrálo ještě v květnu téhož roku. Práce na výstavbě šestého bloku začaly v prosinci 2015. Vnitřní kupole pátého bloku byla instalována na budovu kontejnmentu v květnu 2017, vnější kupole byla instalována v lednu 2018.

Ve výstavbě je 9 reaktorů tohoto typu

Další dva reaktory typu Hualong One se také staví v jaderné elektrárně Fangchenggang v autonomní oblasti Kuang-si. Tyto dva bloky mají dle harmonogramu začít s komerčním provozem v roce 2022. Další dva reaktory Hualong One jsou ve výstavbě v elektrárně Čang-čou (Zhangzhou) v provincii Fu-ťien, ve výstavbě je také první ze dvojice reaktorů v elektrárně Taipingling v provincii Kuang-tung.

Mimo Čínu jsou dva tyto reaktory ve výstavbě v pákistánské Jaderné elektrárně Karáčí. Jejich výstavba započala v roce 2015 a 2016, dokončení je naplánováno na rok 2021 a 2022.

Zdroj úvodního obrázku: CNNC

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(16)
energetik II
24. říjen 2020, 11:01

Reaktor má hrubý výkon 1200 MW , tedy stejně jako ruský VVER - 1200. VVER je pokročilejší generace 3 + , Hualong je pouze gen. 3. Doba výstavby tohoto prvního Hualongu , 5 let a 5 měsíců je vynikající. Hualongy mají postupně přejít do "sériové výroby" a stát se základem čínské jaderné výstavby. Má být dosaženo standardu : 5 let trvající výstavba a cena 3 miliardy USD za rektor. Ano, Čína skutečně umí. Asi jako s tím COVIDEM. Poslední případ domácího Covidu byl v Číně zjištěn 16.srpna , ostatních pár jednotlivých bylo "dovezených z ciziny". Čínský HDP tak už zase šlape tempem přes 5 % ročního tempa. Pro západní demokracie je COVID doslova katastrofální "Waterloo", zmatky , chaos, neschopnost - nekončící bída s nouzí. USA- denně 80 000 případů, Francie - 40 000 , ČR- 15 000.

Pavel Lukavsky
24. říjen 2020, 11:36

Ano, jsem také tak nesmírně šťastný z úspěchů komunismu v Číně. Je to tak povznášející vidět, jak pod vedením velkého a osvíceného vůdce Jinpinga, Čína směřuje k zářným zítřkům. Také bych chtěl držet hubu a krok a sloužit jeho vznešeným ideálům. Ach bože, to je tak vzrušující! Již brzy povinně na vašich obrazovkách.

Jiří Trn
24. říjen 2020, 14:27

Proč tu cpeš politiku truhlíku?

energetik II
24. říjen 2020, 16:42

A proč cpou politiku do výběrového řízení Dukovany- 5 naši politici ? Proč chtějí vyřadit "zlé" Rusko a Čínu ? V první části mého příspěvku není nic o politice. Jenom konstatování, že Čína postavila svůj první nový typ reaktoru "Hualong" za 5 let a Frantíkům trvá postavit jejich první EPR - 16 let. A pro pana Lukavského , HDP na občana v čínském městě Šenčen / 13 mil. obyvatel/ byl loni 33 000 USD, tedy stejně jako v Itálii. U nás v ČR - 23 000 USD , proti obyvatelům tohoto "komunistického města" jsme tedy v ČR chudáci. A že nás nyní "parádně ždímá druhá vlna covidu" , tak má letos náš HDP klesnout o nějakých 8 %. V Číně má HDP stoupnout o 2 %, takže zase proti Číně parádně zchudneme, za rok asi o desetinu. Což je dobrý výkon !

Pavel Fořt
24. říjen 2020, 20:47

Vybrat si Shenzhen jako reprezentativní příklad, dává smysl asi jako vybrat si Mladou Boleslav.

Škoda Auto tvoří 5% HDP, takže by to na jednoho obyvatele vycházelo 278 036 USD. Sám se zkuste zamyslet, jak moc takové číslo odráží realitu zbytku země :-)

energetik II
24. říjen 2020, 22:59

TO : Fořt

Stejný a nebo vyšší HDP na občana jak ČR mělo loni 10 čínských velkoměst, včetně 24 milionové Šanghaje a 22 milionového Pekingu. Celkem v nich žilo přes 100 milionů obyvatel = Francie a Anglie dohromady. V uvedeném Šenčenu rostl posledních 40 let HDP o 20,7 % každý rok v průměru. Škoda Auto je firma s 30 000 zaměstnanci, Šenčen je město o třetinu větší jak ČR. Průměrný nominální HDP na občana v Číně je letos přes 10 000 USD, což je třeba více jak ve státě NATO a EU Bulharsku. HDP na občana letos v ČR klesne ke 20 000 USD a čínský stoupne na 10 500 USD, tedy asi 50 %. Stačí, když nás bude ještě chvíli trápit Covid a dýchají nám na záda. Roku 1980 byla Čína podstatně chudší jak Afrika.

Petr Held
24. říjen 2020, 22:53

Názor, který je úderem na solár zaslepeným,či podmazaným politikům v Poslanecké sněmovně,kteří podmiňují z výběrového řízení vyřazení Číny a Ruska.Po nezastřešené demonstraci vměšování síly z ČLR po/sic/nepochopitelného aktu předsedy Senátu jednoznačně vyplývá,že komplexní jediná volba je neutrální Jižní Korea.Nebo i Rusko,ale pouze s nadpoloviční většinou výroby v Česku,/lze li to ještě?/

Teoretickou variantou jsou malé reaktory New Scale z USA,ale ty nemají zatím certifikaci.Hrozí,zde ale, politické tlaky USA, které jsou naroveň čínským.

Pak, mohutný rozvoj japonské atomové energetiky,ta s korejskou se mi jeví,jako nejvhodnější pro Českou republiku a její nezávislost.

anaboca
28. říjen 2020, 19:19

Je věc Číňanů, jak vidí situaci v Číně . Mi to máme jen zprostředkovaně. Mimo to jsme jiná kultura. Stejně tak narazila snaha vnutit Evropskou či spíše Atlantskou demokracii a kulturu zemím Středního východu, Africe.

Nemohu psát o Číně to či ono, není to spravedlivé.

Každý se starejme o své.

Petr Kubín
25. říjen 2020, 09:30

Díky za informace, je dobré mít přehled. Jen prosím upravte slovo kritikalita, nic takového neexistuje. V energetice se říká "reaktor dosáhl kritického stavu" nebo "reaktor byl spuštěn" nebo "byl uveden do provozu" a další výrazy.

Kritikalita zřejmě vznikla přeložením z anglického "criticality", což se dá pochopit, ale hrozně to tahá za uši.

Carlos
25. říjen 2020, 10:47

Běžný proces obohacování slovní zásoby, uvidíme jestli se to chytí, nebo ne.

Bizon
25. říjen 2020, 19:02

Přesně tak, mně kritikalita leze z držky docela dobře, rozhodne jestli se to uchytí. Pár slov které jsem si někdy počeštil spíš ze srandy v soukromí svojí mysli už jsem viděl později použitá veřejně, naposled to byla sekvestrace CO2.

Ivan Novák
25. říjen 2020, 19:23

Příznak vývoje nejen hovoru. Za komunismu, pro Dukovany, se tomu říkalo kritičnost, převzato z ruštiny. Temelín se emancipoval, používalo se spíš sousloví, i když "povtoričnaja kritíčnosť" se stručně překládá těžko

Jak se to řekne čínsky netuším.

Bizon
25. říjen 2020, 20:57

Kritičnost není špatná, zní to češtěji. "Povtoričnaja kritíčnosť" znamená co přesně? To specifikuje promptní vs. zpožděnou kritičnost? Rusky umím jen foneticky naučená slova Kaťuši (písnička, ne salvový raketomet=)...

S těmi jadernými překlady mi to připomíná že Čeština by měla oficiálně definovat rozdíl štěpitelný vs. štěpný tak jako mají anglofonní fisssionable vs. fissile podle potřebné rychlosti neutronů.

Ivan Novák
25. říjen 2020, 22:50

Recriticality. Česky, snad, druhotně obnovená nebo opakovaná kritičnost/kritikalita, možná se tomu moderně říká ještě jinak, nepoužívá se často. Jde o stav, kdy se řetězová reakce rozběhne po odstavení násobícího souboru sama znovu, vlivem nezamýšleného vedlejšího účinku nějaké manipulace, změny konfigurace nebo zpětných vazeb. Podezřelý je z toho např. 3. blok Fukušimy v prvních dnech po havárii. Teoretický sklon k tomu měl původní design čerstvého temelínského paliva při velkém snížení teploty (ale ta reakce by to zase včas dostatečně ohřála, takže chcípla, a tak dokola. Kritičnost na okamžitých neutronech by přitom vznikat neměla, resp. jsem neviděl výpočet, který by pro ni našel podmínky).

Bizon
25. říjen 2020, 23:30

Pravda, promptní kritičnost v reaktoru nemá co dělat, moc čtu o zbraních. ReCriticality jsem neznal ale dokážu pochopit, buď ze zpětných vazeb nebo po otravě reaktoru.

Martin Lučanský
25. říjen 2020, 22:04

A co třeba "reakotrů"? To by se mohlo taky chytit. Bohužel je smutné vidět jakou práci si autor dal s článkem :-(

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se