Jaderná asociace varuje před nedostatkem uranu, top producenti mezitím hlásí pokles

Společně s rozvojem jaderné energetiky roste i poptávka po jaderném palivu. Podle projektovaných scénářů se primární zdroje uranu stanou nedostatečnými. Nezbytné jsou urychlené investice do těžebních, konverzních i obohacovacích zařízení. Dva největší světoví producenti informovali o předpokládaném poklesu produkce.

Světová jaderná asociace (WNA) vydává každé dva roky zprávu o zásobách uranu a poptávce po jaderném palivu. Od posledního vydání došlo k nárůstu zájmu o jadernou energii a výstavbu jaderných reaktorů, což se promítá do vyhlídek spojených s předpokládanou spotřebou. Ambice na značný přírůstek mají zejména v Číně a Indii.

K nárůstu projektovaného instalovaného výkonu přispívá také rostoucí poptávka po malých modulárních reaktorech (SMR) a prodlužování provozní životnosti stávajících reaktorů.

Neméně významný vliv mají geopolitické aspekty. Pokračující rusko-ukrajinský konflikt dopadá na globální dodávky jaderného paliva. To vede některé státy a energetické společnosti ke snaze o posílení bezpečnosti dodávek. Hledají tak alternativní zdroje nebo rozvíjejí vlastní kapacity v rámci dodavatelského řetězce.

Scénáře rozvoje do roku 2040

Ke konci roku 2024 dosáhl podle WNA celkový instalovaný výkon všech  provozuschopných jaderných elektráren 398 gigawattů elektrických (GWe). Odhadovaná spotřeba činí 67 500 tun uranu (tU) ročně. Okolo 100 reaktorů, které jsou ve výstavbě, by mělo pokrýt dalších přibližně 100 GWe.

Letošní zpráva titulovaná Globální scénáře poptávky a dostupnosti dodávek v letech 2025–2040 pracuje se třemi projektovanými scénáři.

Největší těžař uranu na světě plánuje spustit i výrobu jaderného paliva.

Podle Referenčního scénáře dosáhne k roku 2040 instalovaný výkon všech jaderných elektráren 746 GWe, tedy téměř dvojnásobek současného. V tomto scénáři se výpočet odvíjí od deklarovaných záměrů vlád a energetických společností a roční spotřeba vychází na něco přes 150 000 tU. Od minulého vydání se projekce instalovaného výkonu liší o 60 GWe. Předpokládá mírné tempo nasazení SMR v tomto desetiletí, které ke konci projektovaného období podstatně zrychlí. V roce 2040 mají zajišťovat 7 % celosvětového instalovaného výkonu.

Horní scénář nastiňuje variantu, ve které figurují příznivější podmínky pro rozvoj jaderné energetiky. Opírá se také o přijetí skutečnosti, že jaderná energie hraje nepostradatelnou roli v dosahování klimatické neutrality, kterou řada zemí deklarovala jako svůj závazek. Zahrnuje intenzivní tempo nasazování SMR ještě v tomto desetiletí, s výrazným zrychlením později, a podíl 11 % na  celkovém instalovaném výkonu. V něm je proto předpokládané navýšení na 966 GWe, tedy o 35 GWe více, než uváděla zpráva z roku 2023, se spotřebou 204 000 tU každý rok.

Za předpokladu, že dojde ke zpoždění v implementaci plánovaného rozvoje, s čímž počítá tzv. Dolní scénář, je nárůst odhadován na 582 GWe a spotřeba uranu na  107 000 tU. V tomto případě se odhad zvedl dokonce o 96 GWe oproti roku 2023. Co se týče nasazování SMR, předpokládá jej ke konci projektovaného období v menším rozsahu a pomalejším tempu než předchozí varianty. Proto se mají také podílet na celkovém instalovaném výkonu jen 2 %.

Nedostatek primárních zdrojů uranu

Ve všech třech případech vzrostla odhadovaná roční spotřeba uranu o 20 000 tun v porovnání s dva roky starými prognózami. Podle zprávy WNA je v současné době většina uranu potřebného pro provoz jaderných reaktorů zajišťována primárními zdroji, tedy nově vytěženým a následně zpracovaným uranem.

Sekundární zdroje, které pocházejí z existujících zásob a přepracovaného materiálu, se dosud podílely na uspokojování světové poptávky v průměru 15 %. Nově například mezi zásoby započítává WNA také ty zbylé po jaderné havárii ve Fukušimě v Japonsku. Důvodem je částečné obnovení provozu jaderné flotily v zemi.

"Potřebujeme nové dodávky, abychom se víceméně udrželi tam, kde jsme, natož abychom uspokojili rostoucí poptávku. A existuje značný rozdíl mezi tím, co nazýváme identifikovanými zdroji dodávek, a zdroji, které dosud nebyly oznámeny ani identifikovány s jakoukoli mírou spolehlivosti," zhodnotil situaci prezident a generální ředitel společnosti ConverDyn Malcolm Critchley, jak informoval server World Nuclear News.

Jako spolupředseda pracovní skupiny odpovědné za vypracování zprávy vnímá, že ačkoli je nutné co nejrychleji uvést do provozu nové těžební kapacity, praxe ukazuje, že se proces výstavby spíše prodlužuje, než aby se zkracoval.
Zároveň zpráva pracuje s předpokladem, že nejvýkonnější ložiska uranu budou během 30. let tohoto století vyčerpána. V letošním roce má produkce ze stávajících dolů pokrýt 91 % poptávky po uranu, to se ale výhledově změní ve všech projektovaných scénářích. Podle Referenčního scénáře spadne za 10 let na 40 %, za 15 let v Horním scénáři dokonce na 16 % a v Dolním se dostane na 26 %.

V současnosti trvá od prvotního objevení uranového zdroje 10 až 20 let, než je  dosaženo stádia produkce. Klíčová investiční rozhodnutí tedy musí státy a energetické společnosti učinit co nejdříve. V posledních letech zaznamenal těžební průmysl prudký nárůst inflace, co se týče nákladů na těžbu. Přestože jsou globální zásoby uranu dostatečné, jejich včasné a efektivní vytěžení tak, aby drželo krok s rostoucí poptávkou, představuje významnou výzvu.

Nutný rozvoj konverzních a obohacovacích kapacit

Oproti zprávě WNA o jaderném palivu z roku 2023 neexistují žádné nevyužité konverzní a obohacovací závody. Poptávka na trhu vedla k tomu, že veškerá zařízení pracují na maximum svých kapacit.

Zásoby, které v minulosti pomáhaly vyrovnávat rozdíl mezi primární nabídkou a poptávkou, se výrazně zmenšily. Z toho důvodu dnes představují jen omezenou rezervu pro pokrytí potřeb v oblasti konverze. Ani v Referenčním scénáři současná konverzní kapacita nestačí na plné uspokojení poptávky a do roku 2040 se tato nerovnováha ještě prohloubí. Proto podle něj relevantní aktéři musí investovat do výstavby nových konverzních zařízení. Zároveň také musí rozšiřovat ty existující a udržovat je v provozuschopném stavu, aby dlouhodobě zajistili bezpečnost dodávek.

Zpráva WNA celkově konstatuje, že i když dnes považuje globální kapacity obohacování za technicky vzato dostačující, regionální nerovnováhy vyvolávají obavy. Ty se týkají zejména bezpečnosti dodávek a geopolitické závislosti. Zatímco celosvětová poptávka do roku 2028 vzroste přibližně o 17 %, dostupná kapacita se ale za stejné období rozšíří pouze o 7 %.

V rámci Referenčního scénáře se dodatečné obohacovací kapacity stanou nezbytnými až v druhé polovině třicátých let 21. století. Oproti tomu Horní scénář vyžaduje větší potřebu obohacovacích kapacit již před koncem tohoto desetiletí.

V tomto desetiletí bude zapotřebí urychlený rozvoj nových projektů, aby se předešlo potenciálním budoucím výpadkům dodávek.

Kazatomprom a Cameco hlásí pokles

O dva týdny dříve, než byla zpráva WNA oficiálně představena, zveřejnil Kazatomprom své finanční výsledky za letošní první pololetí a strategii výroby na následující rok. Zásadní je v kontextu diskutované zprávy informace o tom, že předpokládá snížení produkce uranu z původních téměř 33 000 tU přibližně o 10 %.

"Navzdory volatilitě na spotovém trhu s uranem a na širších kapitálových trzích, zčásti způsobené nejistotou způsobenou celními válkami, zůstala dlouhodobá cena uranu stabilní na úrovni 80 amerických dolarů za libru, což dokazuje, že fundamentální faktory zůstávají silné. Společnost však nepovažuje současný vývoj na trhu za dostatečný k návratu na původní 100% úroveň," sdělil Meirzhan Yussupov, generální ředitel Kazatompromu.

Společnost většinově vlastněná kazašským státem je největším světovým producentem uranu. V roce 2022 zajišťovala 23 % z jeho veškeré produkce.

Kazachstán vybral Rosatom jako dodavatele své první jaderné elektrárny.

Hned druhá v pořadí s podílem 12 % na světové produkci je společnost Cameco. Ta zase v srpnu oznámila plánovaný pokles konkrétně u jednoho z kanadských provozů. V tiskové zprávě sdělila, že důvodem je zpoždění při rozšiřování aktivit do nových těžebních oblastí. Z McArthur River/Key Lake, kde má podíl i francouzské Orano, předpokládají letos vytěžení jen 14 nebo 15 milionů liber oxidu uranu (U3O8).

Podle serveru World Nuclear News takový objem vydá na 5385 až 5770 tU. Předpokládaných přitom bylo 18 milionů liber U3O8, které by měly vyjít v přepočtu na téměř 7000 tU. Na to konto společnost uvádí, že by deficit mohly až do výše 1 milionu liber U3O8 kompenzovat jiné provozy. Navzdory tomu by představoval úbytek v daném provozu 12 - 18 %.