Stabilizace přenosové soustavy Německo vloni stála 2,3 miliardy eur, nejvíce v historii
Náklady Německa na opatření na stabilizaci přenosové soustavy v loňském roce vzrostly na 2,3 miliardy eur, a dosáhly tak nejvyšší hodnoty v historii. Oproti roku 2020 vzrostly o 60 %, zejména vlivem nárůstu nákladů na aktivaci konvenčních elektráren pro redispečink. Uvádí to data německého síťového regulátora (BNetzA).
Zatímco náklady na opatření pro stabilizaci soustavy v roce 2021 oproti předchozímu roku vzrostly o 60 % na 2,29 mld. EUR, objem těchto opatření vzrostl o 19 %. Opatření na stabilizaci soustavy zahrnují omezování výroby obnovitelných zdrojů energie (OZE) a konvenčních elektráren a navýšování výroby konvenčních elektráren aktivních na trhu nebo připravených v síťové rezervě.
Náklady na stabilizaci pčenosové soustavy v Německu. Zdroj dat: Bundesnetzagentur
Omezování výroby OZE
Největší podíl na celkové sumě historicky tradičně připadal na náhradu ušlého zisku při snížení dodávky elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a zdrojů na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v době, kdy tato elektřina nemohla být z důvodu hrozícího přetížení přenesena. Tato situace se v loňském roce změnila, kdy převážily náklady na snížení nebo navýšení výkonu konvenčních elektráren.
V roce 2021 bylo celkově omezeno 5,8 TWh elektrické energie vyrobené z OZE a KVET zařízeních, to představuje cca 3 % celkově vyrobené elektřiny z těchto zdrojů. Omezování výroby OZE na žádost provozovatele přenosové soustavy k zajištění stability soustavy tak pokleslo již druhý rok v řadě o zhruba 5 %. Tento pokles je podle BNetzA pravděpodobně způsoben postupným rozvojem přensové soustavy ve Šlesvicku-Holštýnsku.
S přibližně 59 % (oproti 67 % v roce 2020) omezené výroby zůstávají pevninské větrné elektrárny na prvním místě, následované větrnými elektrárnami na moři s necelými 5 % (29 %). Přestože přibližně 63 % opatření byla provedena v distribuční soustavě, většina (73 %) jich byla způsobena úzkými místy v přenosové soustavě nebo na rozhraní mezi distribuční a přenosovou soustavou. Tyto údaje však dokumentují změnu trendu: podíl regulovaných objemů v distribuční síti klesá, zatímco počet úzkých míst v distribuční síti roste.
Odhadované náklady na odškodnění provozovatelů OZE a KVET v roce 2020 činily přibližně 807,1 milionů EUR (2020: 761,2 milionu EUR). Tento nárůst o přibližně 6 % je způsoben nárůstem vekoobchodních cen elektřiny, a tedy nárůstu odškodnění na každou nevyrbenou jednotku elektřiny.
Redispečink
V roce 2021 vedl proces redispečinku k ovlivnění přibližně 21,5 TWh elektřiny vyrobené v konvenčních elektrárnách, to je nárůst o 28 % oproti 16,8 TWh z roku 2020. Tento objem se skládá ze snížení výroby konvenčních elektráren aktivních na trhu, a navýšení výroby tržních konvenčních elektráren a elektráren v síťové rezervě.
Předběžné náklady na redispečink, protiobchody a rezervaci a aktivaci elektráren v síťové rezervě v roce 2021 činily přibližně 1,5 miliardy EUR, což je více něž dovjnásobek výdajů za rok 2020 (637 milionů EUR).
Redispečink představuje stav, kdy jsou namísto původních konvenčních zdrojů, které měly dodat elektřinu do sítě, nasazeny zdroje v jiném místě pro předejití přetížení prvků elektrizační soustavy. Omezování výroby podporovaných zdrojů (OZE a KVET) za stejným účelem označuke Německo jako tzv. Einspeisemanagement, jehož objemy a náklady jsou uvedeny výše. Tato opatření jsou nákladná, jelikož je nutné odškodnit původní výrobce za nemožnost dodávky energie do sítě, a zároveň zaplatit za vyrobenou elektřinu na místo nich nasazovaných zdrojů.
Mohlo by vás zajímat:
Kdyby byli Němci schopni analytického myšlení tak by prosazovali Plug-in hybridy místo elektromobilů , jelikož plug-in hybridy jsou flexibilní narozdíl od elektromobilů .. což je důežité zejména v situaci kdy Němci naprosto zbytečně destabilizovali německou energetiku a mají buď výrazný přebytek (když svítí a fouká) nebo nedostatek elektřiny
.. jinými slovy plug-in hybridy by jezdily na elektřinu když by byl přebytek elektřiny a na benzín když by byl její nedostatek
.. bohužel logika i normální selský rozum jsou smrtelnými nepřáteli Němců
No řekl bych, že jste to moc nedomyslel.. Za prvé, čím se běžný němec bude řídit aby jel na ele nebo na benzín?? Za druhý.. do baterky v plugin hybridu vejdete celkem prd.
Plug in hybrid, neboli kromě složitosti spalovacího motoru ještě přibude další věc - elektromotor a baterka. Navíc baterky v plug-in hybridech mají dojezd asi jen 50 km a kvuli 50 km se lidem nechce strkat auto do zásuvky, takže sice mají plug-in hybrid, ale stejně jezdí jen na benzín. Další věc je, že se zákazem spalovacích motorů se zakážou zamozřejmě i plug-in hybridy a automobilkám se plug-in hybridy počítají do emisních pokut jen částečně.
Velmi se mýlíte. Baterka o velikosti pod cca 8 kWh není zdaleka taková finanční zátěž jako 50 kWh baterie. Elektromotory nejsou zdaleka nejdražší součástí Plug-in hybridu, 50km je dojezd plně uspokojující 90 potřeb normálních lidí 90 procent jízd. Plug-in hybridy si dnes kupují hlavně firmy za dotace aby se předváděly(greenwashing) a pak samozřejmě všichni ti manageři na nějaké dobíjení (s jejich platy) kašlou.
A především moje srovnání bylo mezi plug-in hybridy a elektromobily ...zejména co se týče flexibility .. kterou elektromobily ( byť děsivě drahé) nemají
Za 10 let bude elektromobil s dojezdem 500km stát stejně jako auto s benzínovým motorem ( protože ta zdraží) a auto s dojezdem 1000km bude stát stejně jako PHEV. Takže podle mě plug-in hybridy ztratí smysl. V každém případě pro mnoho lidí bude výhodné koupit si dnes nějaké auto v dobrém technickém stavu , aby ním mohli jezdit 10-15 let a vyhnuli se tomu , že díky tlaku EU na automobilový průmysl budou mít problém si vůbec nějaké auto koupit.
Přesně v těch firemních flotilách to nenabije nikdo ani jednou. Leasingovým firmám se tyto vozy vrací po roce, dvou s tím, že ty auta celou dobu jezdily výhradně na spalovák.
tak doma to nebude za vlastne nabijat nikto (nemaju proces ako to vo firme preplatit) a vo firme nemaju firemne nabijacky (alebo len velmi malo) a ta logistika riesit si nabijanie a strazenie, kedy moze ist nabijat je obtazujuca, takze kazdy na to kasle a nabijat niekde po ceste v rychlonabijackach je bud drahe (zas problem vo firem), alebo zdlhave ..
elektroauta (ci uz BEV, alebo PHEV) maju vo firmach zmysel, len ak je tam dostatok internych nabijacich miest a prisposobene interne procesy (pekne to maju vymyslene niektore lokalne donasky/kurierske sluzby, kde si nabiju cez noc a pripadne cez obednajsiu prestavku ci pocas nakladky), ale nie ako fleetove osobne auta ..
moj laicky nazor je, ze plugin hybridy su slepa cesta vyvoja. kombinuju nevyhody oboch pohonov. Je to zbytocne zlozite + zbytocna vaha na viac + zbytocna cena na viac, a v konecnom dosledku to produkuje viac emisii ako elektromobil alebo spalovak, pretoze ak ide na benzin taha zbytocne mrtvu vahu na viac oproti cistemu benzinu, ak idete na elektrinu tahate zo sebou mrtvu vahu na viac oproti cistemu elektru
Moje srovnání bylo plug-in hybridy versus elektrobily
.. co se týče srovnání s normálnímy auty tak váha navíc je zanedbatelná(2 tunové SUV na benzín nevadí?) a vykompenzovaná rekuperací ,která šetří až 10 procent paliva, plug-in hybriy mají i svoje výhody , dají se nabít z normální zásuvky , hodí se pro ty kdo kempují či mají chatu bez elektřiny atd, .. ale hlavně opět moje pointa byla že se mnohem lépe hodí pro destabilizovanou německou energetiku než elektromobily které německá vláda nesmyslně prosazuje už 10 let (a chce pěkně po fašisticku zakázat vše ostatní jako bonus)
- co sa tyka rekuperacie, tak to riesia uz hybridy, nemusi byt ani plugin. Toyota je v tom najdalej. Ako urcite maju pluginy svoje vyhody, ktore pre nejaku uzku skupinu pouzivatelov mozu prevazit ostatne nevyhody.
- s tym Nemeckom ste to trafil do cierneho. Neni to len problem pre energetiku. Ono je to problem pre cele hospodarstvo. Pre Nemecko je automobilovy priemysel aj vyznamny exportny artikel a tahun hospodarstva. Zial si to idu sami demontovat. Byvaly sef VW priznal, ze skutocne vyrobne naklady elektromobilu su 3x vacsie ako spalovaku
a mozna prave naopak. Elektromobily s kapacitou svych baterek v milionovych poctech muzou vice prospivat stabilite a efektivite site budou li k ni pripojeni ve sve necinnosti. Take se skutecne musi predelat tarify a dalkove ovladani HDO ke kazdemu odbernemu mistu. Kdo to bude ale predevat CEZ, proc? ERU nema pravomoce. Uz pred pul rokem jsem zaznamenal v mediich aktivity proti chytrim elektromerum z Ciny. Jsou to spioni
jasne a vsetci majitelia elektromobilov si s radostou nechaju znizovat zivotnost asi najdrahsieho komponentu auta - baterky - tym ze budu pomahat vykryvat nabijanim/vybijanim problemy v distribucnej sieti..
Nyní si představme, že energetická krize spustí v řadě zemí razantní výstavbu privátních ale i veřejných OZE zdrojů a pak dospějeme k totální krizi, tentokrát z přebytků produkce a jindy zase propadu a nutnosti provozu závěrných elektráren.
Výsledkem bude razantní růst poplatků za distribuci a tedy snížení ceny elektřiny na žádoucích 120 - 180 euro za MWh zbortí poplatek za distribuci kdy z dnešních českých cca 30 - 70 euro to vyletí na cca 150 a více... a budeme zase tam, na čem sedíme...
Jinými slovy OZE zdroje jsou sice hezké, ale budou vždy moc drahé...
to je tak, ked pustis ku kormidlu nadseneho amatera.
Razantní výstavba soukromých solárů je znát v Nizozemí. Lze vydedukovat z křivky zatížení sítě (min. zatížení kolem 15 hod a rok od roku je nižší). V menší míře Maďarsko a další státy které nepodporují velké solární eln.
No, záleží i na legislativě. Evidentně se provozovatelům OZE "vyplatí" čerpat náhrady při povinném odpojení od sítě z důvodu přetížení. Celkem nechápu, zač dostávají ty peníze? To oni jsou viníci nerovnováhy, takže by mělo být jasné, že tyto případné ztráty mají jít za nimi, nikoliv za celou sítí.
defacto ano, prevadzkovatelia OZE su vynnikmi .. ale dejure nie, oni maju platnu zmluvu a na zaklade nej si vypracovali svoj biznis plan .. oni si len sleduju aby mali stale dodrzane podmienky zmluvy - to ze objednavatel (stat) nevie zabezpecit distribuciu ich vyroby nie je ich problem - "stat zaplat" .. maximalne si sleduju aktualnu cenu a ak su velke prebytky (a prevadzkovatel siete ich nevypne/neodpoji - co nie je pre nich problem, lebo zaplatene dostanu) musia si sledovat ako klesa cena a ci nie je na minime uz dlho, pretoze vacsina uz ma v zmluve, ze ak velmi nizka cena je viac ako tusim 4h (bez prerusenia), tak uz sa vyroba nepreplaca - vtedy musia rychlo simulovat kratku odstavku vyroby aby tento usek prerusili/ukoncili a mohli o chvilu pokracovat "v zbytocnej" vyrobe dalej
boze, kde som mal oci.... vynnikmi vinnikmi
Omezování výroby OZE na žádost provozovatele přenosové soustavy k zajištění stability soustavy tak pokleslo již druhý rok v řadě o zhruba 5 %. Tento pokles je podle BNetzA pravděpodobně způsoben postupným rozvojem přensové soustavy ve Šlesvicku-Holštýnsku.
Tyto údaje však dokumentují změnu trendu: podíl regulovaných objemů v distribuční síti klesá, zatímco počet úzkých míst v distribuční síti roste.
dovolim si nesuhlasit, pokles omedzovania vyroby bollen v jednom regione - prave spominanom Šlezvicko-Holštajnsku- v ostatnych regionoch omedzovanie narastlo (15~60%) a ten jeden pokles v Šlezvicko-Holštajnsku bol sice sposobeny rozvojom prensovky, ale opacnym smerom - nie na juh nemecka, ale na sever - v 2021 bol spusteny do prevadzky NordLink do Norska
a toto je vlastne aj vyvratenie toho dalsieho tvrdenia - nie je to trend, len kratka "anomalia", pretozeten Nordlink ma obemdzenu kapacitu (Šlezvicko-Holštajnsku ju rychlo vyuzije) a bude pokracovat rast obmedzovania ako v ostatnych regionoch .. a to oto viac, ako sa snazia teraz rozbehat dalsie offshore VTE na severe, ktore vyrazne prispeju pre narastu vykonu, ktory nebudu schopny preniest na juh ..
teda buduci rok mozeme ocakavat potvrdenie jasneho trendu v nakladoch na stabilizaciu nemeckej siete a dalsie rekordy ..
len sa obavam, ze to zodpovedny pochopia az ked bude jasny exponencialny trend a energetika bude v kolapse..
Máte pravdu, že důvodem pro pokles objemů omezování výroby OZE byl pokles ve Šlesvicko-Holštýnsku, ale to nic nemění na tom ,že výrok "objemy celkově poklesly o 5 %" je pravdivý.
Výrok "Tyto údaje však dokumentují změnu trendu: podíl regulovaných objemů v distribuční síti klesá, zatímco počet úzkých míst v distribuční síti roste." se vztahuje na podíl objemů v distribuční síti oproti přenosové síti. Tzn. pokud regulované objemy v distribuční síti klesají, musejí naopak růst v přensové síti, výrok tedy nezmiňuje celkový pokles regulovaných objemů.
Jinak trend je zřejmý, v tom s Vámi souhasím. Rozvoj OZE pokračuje a výstavba vedení zaostává.
V prvom rade dakujem za reakciu (naviac celkom vecnu).
ad celkovy pokles objemu o 5% - ano, vyrok sam o sebe je pravdivy .. len v kontexte textu navodzuje klamlivy pocit, ze uz to ma dobre smerovanie .. co vieme, ze nie je pravda .. preto mam s nim trochu "problem"..
A ano, ta druha reakcia je opravnena, tam som si to nespravne vztiahol na celkovy pokles.
a este doplnenie .. tych 2,3 miliardy eur su len priame naklady na stabilizaciu (z velkej vacsiny sposobne prave nahodnostou vyroby obcasnych zdrojov elektriny), ktore vie spravca prenosovky jednoznacne vycislit ..
ale su tu dalsie miliardy eur, ktore nemecko stratilo predajom "prebytkov" (prebytky, ktore neboli este zaregulovane, ale uz ich nevedeli vyuzit/spotrebovat/akumulovat) za nizku cenu (niekedy az takmer nulovu - ale ktoru museli vyrobcom dorovnat/doplatit na zmluvne dohodnute sumy) aby o par hodin rovnaky, alebo niekedy aj vacsi objem znova nakupovali (ale uz za nasobne ceny), lebo obcasne zdroje prestali vyrabat (zaslo slnko/prestalo fukat) a drahe zalohy nestihali
to je len dalsi z jasnych ukazovatelov, ze ta ich transformacia energetiky zlyhala na celej ciare
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se