Nové OZE v severských zemích čelí problémům kvůli nízkým cenám elektřiny a vysoké konkurenci
V severských zemích je pro výrobce těžší uzavírat dlouhodobé PPA kontrakty kvůli nízkým cenám elektřiny. Výrobci preferují „pay-as-produced“ smlouvy, jejich výnosy jsou nízké na to, aby motivovaly k investicím do výstavby nových OZE. V Česku obnovitelné zdroje energie spoléhají spíše na státní podporu než na PPA kontrakty.
V severských zemích je pro výrobce energie stále obtížnější sjednat dlouhodobé smlouvy na nákup elektřiny (PPA kontrakty). Problémem jsou nízké ceny elektřiny na velkoobchodním trhu a klesající capture rates obnovitelných zdrojů energie (OZE), neboli poměr průměrné ceny elektřiny v kontraktu ve vztahu k průměrné tržní ceně elektřiny.
Podle Matthi Ahtosala, vedoucího operací ve švýcarské energetické společnosti Alpiq pro severozápadní Evropu, rychlý nárůst instalovaného výkonu větrných a solárních elektráren snižuje capture rates. To zvyšuje rizika u takzvaných baseload PPA kontraktů, které dle Ahtosala většina velkých odběratelů energie preferuje.
U baseload PPA kontraktů se provozovatelé obnovitelných zdrojů energie zavazují k dodání smluveného množství energie 24/7. Případné výkyvy výroby vlastních obnovitelných zdrojů potom kompenzují nákupy elektřiny na trhu, což představuje riziko vzhledem k předem smluvené ceně s odběratelem PPA kontraktu.
Provozovatelé obnovitelných zdrojů z důvodu nízkých capture rates stále častěji preferují smlouvy typu „pay-as-produced“, které jim pomáhají snížit rizika. Dle modelu společnosti Alpiq však tyto smlouvy poskytují příliš nízké výnosy na to, aby motivovaly k investicím do výstavby nových obnovitelných zdrojů.
Role PPA v rozvoji obnovitelných zdrojů
PPA kontrakty hrají důležitou roli v rozvoji nových obnovitelných zdrojů, především větrných elektráren. Tyto kontrakty totiž poskytují provozovatelům elektráren stabilní a předvídatelný příjem, který snižuje nejistotu ohledně návratnosti projektu a může zjednodušit získání financování pro výstavbu projektu.
V České republice je využívání PPA kontraktů spíše omezené. Nové obnovitelné zdroje (větrné a vodní elektrárny) spoléhají především na státní garanci výkupních cen skrze takzvané contracts for difference (CFD) a na výraznější rozvoj PPA kontraktů v ČR se stále čeká.
Mohlo by vás zajímat:
Tak jsem zkusil chatgpt, aby mi zkusil vyhledat nějaké realizované baseload PPA. Výsledek byl prostý, délka smlouvy: neznámá, cena: neznámá, objem: neznámé.
Mám takový pocit jako bych hledal jednorožce, všichni o nich mluví, ale nikdo je vlastně neviděl.
Ty jejich problémy bychom zde potřebovali. Oni mají problém s nízkými cenami díky OZE (vítr, voda) my (tedy spotřebitelé ve střední Evropě) zase s vysokými cenami u nás...
Souhlas mají prakticky dekarbonizovanou výrobu elektřiny a dostatek kapacit na vše co aktuálně potřebují. Dokud jim nestoupne spotřeba, nepřijdou o nějaké staré výrobní kapacity nebo nezačnou mnohem více exportovat, nemají moc důvod stavět cokoliv.
Ve Švédsku již investiční i provozní dotace na větrníky již zrušili a od té doby se u nich nepostaví ani vrtule. Pokud u nás vláda přestane vyhazovat peníze oknem a zruší investiční dotace až 65 % z ceny větrníku a provozní 3,5 Kč/kWh, tak to bude úplně stejné.
Nesmysl. Ve Švédsku se větrné elektrárny staví dál. Jejich podíl na energetickém mixu Švédska rychle roste. Je velice pravděpodobné, že letos VTE poprvé vyrobí více energie než jaderné zdroje.
Co takhle místo šíření zelené propagandy použít Google....
článek z konce 2024:
"Podle údajů odvětvové skupiny Svensk Vindenergi nebyla od prvního čtvrtletí ve Švédsku objednána žádná nová turbína. To je nejdelší období za dva roky. Uvedení větrného parku do provozu, od podání žádosti, nyní v zemi trvá 8,5 roku, zatímco v roce 2010 to bylo 2,5 roku"
Zdroj:
Bobe, na stránkách Svenski Vindenergi naleznete čtvrtletní statistiky a v nich se dočtete, že v 4Q 2024 bylo uvedeno do provozu 421 MW nových VTE, za celý rok 2024 to pak bylo 1015 MW. Také se zde dozvíte, že ve 4Q bylo objednána VTE o instalovaném výkonu 224 MW.
Přesto jejich podíl na energetickém mixu neroste rychle. Tedy přinejmenším oproti růstu z let 2020-22 spíše to vypadá na další zpomalování (objednáno jen 446 MW):
"V roce 2024 byly objednány větrné turbíny o celkovém výkonu 446 MW, zatímco v roce 2023 to bylo 1244 MW. V loňském roce bylo uvedeno do provozu celkem 1015 megawattů (MW). Do konce roku 2027 se předpokládá, že ve Švédsku budou instalovány další 2 gigawatty (GW) nové větrné energie. Pro srovnání, větrná energie ve Švédsku se v letech 2020–2022 rozšířila v průměru o 2 GW ročně."
Zdroj:
svenskvindenergi.org/pressmeddelanden/vindaret-2024-produktionsrekord-svarare-marknadsforhallanden
en.wikipedia.org/wiki/Wind_power_in_Sweden
Dejte odkaz pro rok 2024, v roce 2023 byla výroba z větrníků 20.9 %, z jádra 29 %. To by byl neuvěřitelný skok v době, kdy podle článku větrná elektřina nemůže cenově konkurovat.
Podíl zdrojů ve Švédsku v roce 2024: JE = 29%, VTE 24%, FVE = 2%
A kde máte ten odkaz ?
Chtěli by prodávat když fouká, ale tehdy je elektřina bezcenná a za nulu se jim to prodávat nevyplatí. Klasický problém OZE zdrojů.
Švédsko je exportní zemí elektřiny, ve Švédsku zcela dominuje OZE (vodní elektrárny cca 50%), jádro klesá a brzy, pozvolna, bude předstiženo větrnými elektránami.
Situace podobná jako ve Švýcarsku, dominuje voda, jádro pomalu klesá ale kde, místo VtE, roste fotovoltaika.
Elektřina může být bezcenná jen pro energetický oligopol, pro spotřebitele ve Švédsku či u nás bezcenná není. Každý by si rád zadarmo přitopil, když hodně fouká na podzim či v zimě (=většina dní) ale distribuční systém oligopolu to neumí či nechce či se teprve připravuje na zvládnutí nové situace...
Ve Švédsku dynamicky roste v posledních letech instalace FVE. V roce 2024 bylo nainstalováno ve Švédsku 1,8 GW a celková instalovaná kapacita FVE je ve Švédsku už vyšší než v ČR a ke konci roku dosáhla 5 GW. V roce 2024 švédské FVE vyrobily 3,7 TWh.
Celkem logicky vyplývá z dat pana Svobody, že FVE ve Švédsku má velmi nízký roční faktor využití jen 0,084. Alespoň v tom jediném bychom se měli v Německu poučit – v budování pátečních HVDC přenosů, kdy se z FVE z jihu BRD bude lifrovat elektřina na sever a ze severních VE půjde plně řízeným způsobem elektřina na jih. Kdyby Německo nešířilo v dobách nedostatku OZE produkce nákazu drahého proudu do okolí, daly by se vybudovat celoevropské „energetické dálnice“, HVDC přenosy. Snadno skrytě v kabelech pod zemí.
Pak by mohl být v EU všeobecně levnější proud, ve kterém by se doplňovala španělská FVE, dánské VE, švédské a české jádro apod. Například cena německého A-Nord s přenosu 2GW na 300km je cca 1mld€.
Z těch dat nic takového nevyplývá. Ve Švédsku je drtivá většina FVE na střechách firem a rodinných domů. Ty vyrobené 4 TWh znamenají jediné, o toto množství elektřiny bylo vyrobeno na úkor ostatních zdrojů, nejvíce pak na úkor JE. Samovýrobě nemůže konkurovat nic, po nainstalování je cena pro majitele 0, neplatí nejen za silovou elektřinu, ale ani za distribuci. Německo v době vhodných podmínek je hlavním důvodem nízkých cen energií v Evropě. Letos od jara do podzimu pocítí všechny okolní státy obrovský skok instalovaného výkonu FVE v loňském roce + 18 GW.
Vyplývá, jsou to data o instalovaném výkonu a výrobě? Jsou - sám jste to napsal, Bláho. Co z toho naopak vůbec nevyplývá je vaše tvrzení "o toto množství elektřiny bylo vyrobeno na úkor ostatních zdrojů, nejvíce pak na úkor JE". Zaprvé žádný takový pokles v datech vidět není, a za druhé má Švédsko velké množství akumulačních vodních elektráren, takže se o toto množství žádná výroba snižovat nemusí, naopak se může ušetřit voda v době kdy svítí a o to víc vyrobit když nesvítí.
Svobodo, to zcela zřetelně vyplývá z vámi dodaných údajů.
Pokud vezmeme průměr instalovaného výkonu na začátku a na konci roku 1.8 a 5 GW, pak je při 3700 GWh faktor využití
3700/(5+1.8/2)/(366*24)=0,0713932882590843.
Budu-li počítat 5GW za celý rok, pak je to
3700 /5/(366*24)=0,0842440801457195
Tady máte pěkně v grafu data o Švédsku a vidíte tam i ten pokles elektřiny z jaderných elektráren i růst VtE.
en.wikipedia.org/wiki/Energy_in_Sweden#/media/File:Electricity_production_in_Sweden.svg
V tom vašem grafu vůbec výroba za rok 2024 není, takže ne že to tam není vidět pěkně, ono to tam není vidět vůbec, Vaněčku. To jste zase jednou nepochopil o čem je tu řeč, ale nutně jste se musel projevit, že?
Ne Nováku, na ty data za rok 2024, než tam Wikipedie doplní, si ještě musíte počkat, ale když se podíváte na poslední 3 roky tak je tam ten pokles výroby z jádra pěkně vidět, že ano?
to se týkalo Nováka Emila, ne toho druhého
Ne, Vaněčku, na data za rok 2024 si nemusím počkat, data za rok 2024 už dávno mám, a na nich je vidět zase nárůst výroby. A právě o výrobě v roce 2024 byla řeč, nikoliv o datech za přechozí tři roky.
Zatím, co v Německu nebo v Česku vychází z 1MW instalovaného výkonu FVE cca 1GWh roční produkce, tedy faktor okolo 0,11, z dat 5000 MW instalovaného výkonu a 3,7TWh produkce vychází faktor: 5000*8760= 43,8TWh….3,7TWh/43,8TWh=0,084. Samozřejmě ať si Švédi dle libosti snižují platby za elektřinu svou FVE na střechách. Ale FVE plantáže tam moc nedávají smysl. Dlouhodobě levnější a vzájemně výhodnější by byly ty dálkové přenosy. Minimalizovat celkové náklady a maximalizovat využití zdrojů. Tak jako se u hesla Capacity factor dozvíte, že v USA kupodivu dosahují u FVE faktoru 0,26. Od velkých jezer asi berou produkci z vody a z Kalifornie berou nejspíš produkci z FVE. Z jaderných zdrojů s faktorem 0,92 (+dalších zdrojů) kryjí zbytek. Je to špatně?
Elektřina - stejně jako kterákoli jiná komodita - má cenu kterou určuje nabídka a poptávka. Komodita bez poptávky nemá žádnou cenu, někdy má dokonce cenu zápornou, protože se stává odpadem, který je třeba nějak likvidovat. Což není zadarmo. Elektřina se od jiných, skladovatelných komodit liší tím, že ji skladovat v rozumných množstvích a za rozumnou cenu neumíme, takže odpadem se stává v okamžiku, kdy pro ni není využití. Na rozdíl od třeba obilí, které se při nadprodukci stane odpadem až se zpožděním.
S oligopolem to nemá nic společného.
Stát i oligopol zasahují do čistě tržního hospodářství. Viz POVINNÉ uhlíkové odpustky, viz regulace či podpora distribuce v reálném čase, ...
Energie je "odpad" jedině když se díváme na ty ztracené 4 GW tepelného výkonu z Temelína v chladících věžích...
Stejnou "logikou" jsou "odpad" např. i ztracené GW tepelného výkonu ohřívající solární panely, Vaněčku. A ve chvíli kdy je elektřina (stává se to zejména u té ze solárních panelů) bezcenná, je to taky odpad, ať se vám to líbí nebo ne, stejně jako to bezcenné odpadní teplo ze solárních panelů, jaderné, uhelné, plynové elektrárny nebo jakékoliv jiné lidské činnosti.
@Emil 18. únor 2025, 14:27
Ztracený výkon v chladící věžím se musel nejdříve vyrobit, spálit na to palivo, prohnat ho okruhy a čerpadly a následně ho pustit do luftu.
Ztracený tepelný výkon na FV panelech jsme vyrobit nijak nemuseli, a "nic nás nestál".
Já tam podstatný rozdíl vidím.
To odpadní teplo u elektráren využívajících reálné palivo (jaderné, fosilní) je opravdu odpad, když se to neumí využít třeba pro vyhřívání skleníků. Ale ta těžba toho paliva, ta vyžadovala hodně energie, že ano?
A teď to srovnejte s fotovoltaikou....
Přemýšlejte.
Jarda přemýšlí, Emile...
Palivo se ne"pálí" na to aby se vyrobil "ztracený výkon", ač by to podle Vaněčkových řečí mohlo vypadat, je to kvůli výrobě elektřiny a nikoliv kvůli výrobě odpadního tepla, to je bezcenné stejně jako to odpadní teplo na FV panelech.
Těžba paliva naopak vyžaduje energie směšně málo ve srovnání s tím jakou energii obsahuje, to bychom se taky mohli bavit o těžbě materiálů potřebných pro ostatní typy elektráren. Přemýšlejte sám, Vaněčku.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
Od nízkých cen energie by Švédům pomohl další HVDC kabel do Německa, avšak ten loni odmítli a stávající 600MW běží naplno, stejně jako ostatní (Polsko, Litva, Dánsko).
Nepomohl.
V době, kdy sluní a funí, sluní a funí ve Švédsku i Německu a elektřina vyrobená ve slunečnících a větrnících je bezcenná, protože není co s ní dělat a tudíž o ni není zájem.
Nový kabel by Švédům "pomohl" tak leda ke zvýšení cen elektřiny v době, kdy nesluní a nefuní, jedou švédské regulovatelné elektrárny včetně vodních a Němci sosají od sousedů seč jim sosáky stačí. Ovšem ne ke zvýšení cen elektřiny z občasných zdrojů, neb té není...
ale ved v tom zmysle bol aj prispevok na ktory reagujete .. len staci pozornejsie citat ;)
ano okolite krajiny sa uz zacinaju aktivne branit exportu vysokych cien z nemecka
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se