Orkán dohnal větrné elektrárny v ČR k rekordu, použity byly i PST transformátory

DomůVětrné elektrárnyOrkán dohnal větrné elektrárny v ČR k rekordu, použity byly i PST transformátory

Víkendová vichřice má na svědomí kromě škod ve výši stovek milionů také rekord v podobě nejvyššího výkonu, kterého v ČR nejméně od počátku roku 2016 dosáhly větrné elektrárny. Podle údajů Energostatu dodávaly v noci ze soboty na neděli do sítě až 237 MW výkonu.

Mimořádně větrné počasí v Evropě se ve velké míře dotklo i provozu české elektroenergetické soustavy. Nejenže orkán způsobil škody ve výši stovek milionů, ale soustava se musela vypořádat i s vyššími než obvyklými výkony z větrných elektráren v ČR a sousedních zemích.

V ČR dokonce padl rekord výroby z větrných elektráren. V noci na neděli větrné elektrárny dodávaly až 237 MW elektrického výkonu, čímž využily svůj instalovaný výkon na cca 84 %. Ke konci druhého čtvrtletí disponuje ČR celkem 282 MW výkonu větrných elektráren.

Výroba větrných elektráren v České republice při orkánu Herwart.

Výkony v ČR jsou ale stále relativně „drobné“ oproti sousednímu Polsku, ve kterém dosahoval výkon větrných elektráren až nad hranici 5 GW. I díky tomu byl přes víkend snížen dodávaný výkon uhelných elektráren, které vyráběly oproti předchozímu víkendu přibližně o třetinu méně.

Rekordním hodnotám se blížila i výroba větrných elektráren v Německu, která v maximech přesahovala výkon 39 GW. Oproti dřívějším obdobím, kdy vysoké výkony německých větrných elektráren zatěžovaly českou soustavu, jsou již pro snížení přetoků na hranicích používány regulační transformátory .

„Pro regulaci toků z Německa byly během víkendu použity i regulační transformátory. Využili jsme přibližně polovinu regulační schopnosti, nastavena byla maximálně patnáctá odbočka z 32 pro snížení toků.“
Miroslav Šula, ředitel sekce Dispečerské řízení.

Výroba elektřiny v Polsku je závislá zejména na uhlí, přesto do mixu občas promluví i větrné elektrárny.

Kromě přetoků elektřiny často vysokou výrobu větrných elektráren doprovází i propad cen na denním trhu. Tento jev nastává pokud výroba elektřiny přesahuje poptávku a je způsobený vysokou výrobou OZE a zároveň nedostatečnou zápornou flexibilitou konvenčních zdrojů.

Záporné ceny tentokrát zasáhly Německo i Českou republiku, kde bylo možné „pořídit“ elektřinu na nedělní noc kolem – 50 EUR/MWh. V případě Německa se jednalo až o -80 EUR/MWh.

Důsledky orkánu se podepsaly i na cenách elektřiny.

ČEPS čelil přebytkům výkonu z DS

Podle vyjádření společnosti ČEPS si s náročnou situací poradila přenosová soustava bez větších problémů, problémem nakonec nebyly velké přetoky výkonu, ale zejména výpadky spotřeby na straně distribuce.

„Nedělní větrné počasí nezpůsobilo žádné škody na zařízení přenosové soustavy. Potýkali jsme se však s bilančními problémy způsobenými výpadky elektřiny na straně distribuce. Přenosová soustava ČR registrovala přebytek výkonu. Maximálních hodnot – přibližně 850 MW – bylo dosaženo v neděli krátce po poledni.“
Miroslav Šula, ředitel sekce Dispečerské řízení.

Přebytku výkonu v síti se přizpůsobily i české jaderné elektrárny, ze záznamů od společnosti ČEZ v systému REMIT vyplývá, že i přesto, že jsou v provozu kromě třetího dukovanského bloku všechny zbylé bloky, vyráběly JE od nedělní půlnoci do odpoledne pouze přibližně 3,2 GW (obvyklá výroba při odstávce jednoho bloku Dukovan je cca 3,5 GW).

„Ke zregulování jsme využívali nasmlouvané záporné podpůrné služby, mimořádné snížení výkonů na elektrárnách nebo odstavení bloků. V neděli v odpoledních hodinách byl sjednán vývoz regulační energie do zahraničí po dobu 3 hodin ve výši 300 MW. Tato opatření byla využívána operativně podle momentální potřeby, protože odhadnout dopředu výpadky ve spotřebě způsobené vichřicí je téměř nemožné.“
Miroslav Šula, ředitel sekce Dispečerské řízení.