Nízké zásoby plynu mohou vést k vyšším cenám. Německo vstoupilo do topné sezony s výraznou mezerou

Zásobníky plynu v EU byly na začátku listopadu naplněné zhruba ze tří čtvrtin, německé ale pouze z 61 %. Nízké zásoby samy o sobě neznamenají fyzický nedostatek plynu, zmenšují však rezervu pro chladné období a mohou zvýšit citlivost trhu na omezení dodávek. Velkoobchodní ceny plynu budou během následujících měsíců záviset především na počasí, dovozu LNG a na tom, jak rychle se budou zásobníky během zimy vyprazdňovat.

Zásobníky plynu napříč Evropskou unií byly na začátku listopadu naplněné z téměř 75 %, zatímco Německo dosáhlo naplnění pouze na úrovni 61 %. Německá hodnota tak silně zaostávala nejen za evropským průměrem, ale i za národním cílem okolo 70 % stanoveným pro začátek měsíce.

Menší rezerva zvyšuje citlivost trhu

Pro ceny zemního plynu není rozhodující jen samotný objem plynu v zásobnících. Podstatné je, zda trh dokáže včas zajistit další dodávky, zejména pokud přijde chladné počasí nebo se omezí dovoz. Nízké zásoby napříč Evropou proto mohou zesílit cenový dopad v případě dalších výpadků, například z důvodu neplánovaných odstávek v Norsku nebo zámoří. Obchodníci by v tomto případě mohli mít menší prostor pokrýt zimní poptávku čerpáním ze zásob.

Podprůměrné teploty na začátku měsíce již vedly k vyšší potřebě čerpat plyn ze zásobníků plynu. Jen během prvního listopadového týdne zásoby klesly o několik procentních bodů a v průběhu několika málo dní poklesly o stejnou hodnotu, o kterou vzrostly za celý říjen.

Ceny zkapalněného zemního plynu (LNG) na světovém trhu dnes výrazně ovlivňují ceny na evropských trzích a rozdíl mezi letní a zimní sezónou už často nemotivuje obchodníky k tomu, aby nakupovali plyn v létě a ukládali ho na zimu. Bez dostatečného cenového signálu mají firmy motivaci omezovat tvorbu zásob, i když jsou důležité pro vykrývání krátkodobých špiček.

Plyn může být potřebnější na konci zimy

Zásobníky plynu neslouží pouze k vyrovnání rozdílu mezi průměrnou spotřebou v zimě a létě, ale jsou také cenným zdrojem okamžitého výkonu. Při poklesu jejich naplnění klesá tlak a s ním i maximální rychlost, s jakou lze plyn ze zásobníků těžit. Německé sdružení provozovatelů přepravní soustavy FNB Gas a iniciativa INES upozorňují, že při špičkové poptávce v mrazivých dnech může být potřeba až 6 TWh plynu denně, zatímco dodávky z Norska, Nizozemska, Belgie a LNG terminálů dosahují dohromady přibližně 3 TWh denně.

Rozdíl musí pokrýt zásobníky. Jejich výkon ale s postupným vyprázdňováním klesá, takže nízké počáteční naplnění může být problematičtější ke konci zimy než v jejím úvodu. FNB Gas a INES proto z pohledu potřeb soustavy doporučují, aby byly zásobníky k 1. únoru naplněné přibližně z 35 %.

Jak hluboko zásoby klesnou, bude záviset na vývoji počasí i průběhu dodávek. Analytik Raiffeisen Bank Aaron Alber podle agentury Reuters odhaduje, že Německo by mohlo zimu ukončit s naplněním okolo 20 až 25 %, oproti dřívějším očekáváním na úrovni 30 až 40 %. Za poslední čtyři roky klesla naplněnost německých zásobníků mezi 1. listopadem a 1. dubnem v průměru o 48 procentních bodů. Historický vývoj nicméně nemusí být reprezentativní pro letošní sezonu, zejména vzhledem k aktuálně nízkému naplnění.

Německé zásobníky zaostávají, situace u sousedů je jiná

Německo drží více než pětinu celkové kapacity plynových zásobníků v EU, nízké naplnění tamních zásobníků proto přitahuje pozornost i za hranicemi. Rozdíly mezi zeměmi EU však nelze posuzovat pouze podle procenta naplnění. Důležitá je také velikost zásobníků vzhledem ke spotřebě a dostupnost dalších zdrojů.

Polské zásobníky byly naplněné z 99 procent na zhruba 3,3 miliardy metrů krychlových plynu, což vystačí na 60 dní průměrné poptávky. Jejich kapacita je však v poměru ke spotřebě výrazně menší než v Česku, na Slovensku či v Maďarsku. Polsko zároveň rozšiřuje zásobníkovou infrastrukturu a spoléhá na dovoz LNG. Vysoké procento naplnění tedy samo o sobě neznamená, že má k dispozici větší rezervu než sousedé.

Podle Reuters v plnění zásobníků pomáhají některým evropským zemím dlouhodobé kontrakty na LNG, nižší průmyslová poptávka, menší skladovací kapacita nebo zásahy státu. Německá vláda naopak dosud odmítala přímé zásahy do trhu s odůvodněním, že by mohly zvýšit ceny pro spotřebitele. Po letošním nedostatečném naplnění se ale znovu otevřela debata o povinnosti dodavatelů zajišťovat zásoby a o vytvoření strategické plynové rezervy.

Nízký stav německých zásobníků může dopadnout i na Česko

Z pohledu Česka a místního trhu je zásadní, že se plyn obchoduje na propojeném evropském trhu. Ani relativně příznivější situace naplnění zásobníků plynu oproti Německu proto sama o sobě neochrání české ceny před pohybem na evropských trzích, zejména pokud se zhorší dostupnost dodávek nebo vzroste poptávka. Česko má sice větší zásobníkovou kapacitu v poměru ke spotřebě než Polsko, samotné procento naplnění však nevypovídá o tom, kolik plynu bude možné v konkrétní chvíli dodávat.