Tento týden vám opět přinášíme pečlivě vybraný seznam deseti nejvýznamnějších článků, které jsme publikovali na webu oEnergetice.cz. Pokud jste kterýkoliv článek nestihli, zde je výběr článků, které zaujaly naše čtenáře nejvíc. Hodně štěstí do nového týdne!
Ruský jaderný regulátor Rostechnadzor vydal povolení k výstavbě nového jaderného bloku v Bělojarské jaderné elektrárně. Přípravné stavební práce na sodíkem chlazeném jaderném reaktoru tak pravděpodobně začnou ještě letos. Blok BN-1200M využije jaderné palivo MOX, které se získává zpracováním vyhořelého jaderného paliva z lehkovodních reaktorů. Do provozu plánuje země nový blok uvést do deseti let.
Ruská energetická společnost Rosatom oznámila, že od jaderného regulátora získala povolení pro stavbu pátého bloku Bělojarské jaderné elektrárny. Nový blok má disponovat sodíkem chlazeným rychlým množivým reaktorem BN-1200M. Očekávaný instalovaný výkon bloku činí 1200 MW (brutto).
Celý článek najdete ZDE.
Plány nastupující německé vlády na využití zachycování a ukládání uhlíku (CCS) pro výrobu elektřiny v plynových elektrárnách se pravděpodobně ukáží, jako nákladný a zbytečný způsob dekarbonizace německé energetiky, uvedli kritici pro agenturu Montel. Technologie podle odborníků nedává ve spojení s plynovými elektrárnami smysl.
Koalice Křesťanské unie Friedricha Merze (CDU/CSU) a sociálních demokratů (SPD) plánuje do roku 2030 vypsat výběrové řízení na 20 GW instalovaného výkonu plynových elektráren. Doufá také, že do léta přijme zákon, který umožní zachycování a ukládání uhlíku v plynových elektrárnách a průmyslových procesech.
Celý článek najdete ZDE.
Čína dlouhodobě dominuje světovému trhu v oblasti výroby fotovoltaických panelů. Tamní výrobci nicméně čelí složité situaci, která má negativní dopad na jejich hospodářské výsledky. Přední čínští dodavatelé komponent pro solární elektrárny tak za první kvartál hlásí miliardové ztráty.
Čínští dodavatelé komponent pro solární zdroje, zejména výrobci fotovoltaických panelů, se propadají do ztráty. Podle agentury Reuters na ně tvrdě dopadají kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a s nimi spojená obchodní válka. Čínští výrobci přitom již dlouhodobě čelí nízkým cenám panelů a clům na dovoz do USA.
Celý článek najdete ZDE.
Nepříznivé povětrnostní podmínky v první čtvrtině tohoto roku vedly k výraznému snížení produkce obnovitelné energie v Německu. Datazveřejněná průmyslovou asociací BDEW a výzkumným institutem ZSW ukazují, že od ledna do konce března bylo z OZE u našich západních sousedů vyprodukováno celkem 63,5 TWh. To je o 16 procent méně než za stejné období v roce 2024. Celkově obnovitelné zdroje pokryly v první čtvrtině roku 47 % německé spotřeby elektřiny.
Významný pokles produkce byl způsoben nepříznivými povětrnostními podmínkami, zejména neobvykle slabým větrem v únoru a březnu. To mělo v prvním kvartále velmi silný dopad na produkci z větrných turbín jak na pevnině, tak na moři.
Celý článek najdete ZDE.
Ani týden po největším výpadku elektřiny v historii Španělska, který postihl celý Pyrenejský poloostrov 28. dubna, není jasné, co přesně ho způsobilo. Podle španělského deníku El Economista kvůli tomu také vede spor energetická společnost Red Eléctrica (REE) a ministerstvo pro ekologickou transformaci. K výpadku podle mnohých expertů přispěl velký podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie ve Španělsku.
Společnost REE, jejímž hlavním akcionářem je španělský stát, už loni v květnu představila dokument, v němž navrhla aktualizovat bezpečnostní kritéria pro ochranu elektrické infrastruktury s ohledem na větší podíl obnovitelných energií. REE varovala, že v oblastech s vysokou koncentrací výroby z obnovitelných zdrojů by mohlo docházet k anomálnímu chování, co se týče ochrany systémů.
Celý článek najdete ZDE.
„Labouristickému termínu pro čistou energii do roku 2030 fouká špatný vítr,“ napsal deník The Guardian v reakci na zrušený projekt Hornsea 4. Pro britské ambiciózní plány v oblasti obnovitelných zdrojů, zejména v oblasti offshore větrné energie, to představuje výraznou komplikaci, která už tak napjatý časový harmonogram ještě více ohrožuje.
Když státní provozovatel národního energetického systému (NESO) v listopadu loňského roku zveřejnil nezávislou analýzu možných cest k dosažení ambiciózního cíle Čistá energie 2030 (CP2030), označil celý plán za mimořádně náročný. Podle jeho slov „posouvá hranice toho, co je možné realizovat“, přičemž ale dodal, že „na okraji ještě existuje určitá flexibilita“. Tato flexibilita však nyní prochází tvrdou zkouškou.
Celý článek najdete ZDE.
Dánská energetická společnost Orsted odstupuje od realizace dalšího offshore větrného parku, tentokrát ve vodách Spojeného království. Společnost si přitom pro svůj plánovaný park zajistila podporu teprve loni na podzim. Projekt Hornsea 4 není prvním offshore parkem, který nebude Orsted stavět, další projekty společnost zastavila v USA v roce 2023. Negativní vývoj v posledních letech dopadá i na akcie společnosti, jejichž hodnota klesla od svého vrcholu o 80 %.
Sektor offshore větrné energetiky se v posledních letech potýká s nepříznivým vývojem, mimo jiné kvůli rostoucím nákladům. Developeři offshore parků tak zrušili již několik projektů, přičemž v tomto týdnu se seznam rozrostl o další. Posledním ze zrušených projektů se stal plánovaný větrný park Hornsea 4, který měl vyrůst ve vodách Spojeného království. S plánovaným instalovaným výkonem 2,4 GW se měl zařadit mezi největší offshore větrné parky na světě.
Celý článek najdete ZDE.
Berlín 9. května (zpravodaj ČTK) - Nová německá ministryně hospodářství a energetiky Katherina Reicheová dnes vyloučila, že by se Německo mohlo vrátit k výrobě elektřiny z jádra. Návrat by podle ní vyžadoval příliš mnoho peněz a není pro něj ani shoda ve společnosti. Jaderná energetika podle ní patří k evropskému energetickému mixu, ne už ale k německému. Důraz chce Reicheová klást na budování plynových elektráren, informovala agentura DPA.
O ukončení výroby elektrické energie z jádra v Německu původně rozhodla už v květnu 2011 vláda kancléřky Angely Merkelové z Křesťanskodemokratické unie (CDU), jejímiž členy jsou Reicheová i kancléř Friedrich Merz. Podnětem k tomu byla havárie jaderné elektrárny v japonské Fukušimě z téhož roku.
Celý článek najdete ZDE.
Francouzská vláda pozdrží vydání dlouho očekávaného 10letého energetického plánu a zřejmě zohlední kritiku, která zazněla při jeho projednávání v tamním parlamentu na konci dubna. Podle kritiků dává plán příliš vysokou prioritu rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE). Informoval o tom zahraniční server Argus.
Vydání nového 10letého energetického plánu, který měl být původně zveřejněn již v roce 2023, se ještě minulý měsíc zdálo velmi pravděpodobné, avšak kritika ve francouzském parlamentu, kde předseda vlády Francois Bayrou nemá k dispozici většinu, přiměla vládu k jeho přehodnocení.
Celý článek najdete ZDE.
Vláda dnes schválila připravovaný podpis finální dohody ke stavbě jaderných bloků v Dukovanech s korejskou společností KHNP. Učinila tak dopředu pro případ, až podpis kontraktu bude možný. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Věří v to, že soud rozhodne o Dukovanech co nejdříve.
Podpis finální dohody s KHNP byl původně plánován na dnešek, Krajský soud v Brně ovšem v úterý předběžným opatřením tento podpis zablokoval. Rozhodl tak na návrh francouzské firmy EDF, která napadla žalobou rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Podle něj byl tendr v pořádku. O žalobě EDF zatím soud nerozhodl. Společnost Elektrárna Dukovany II, která má jaderný tendr na starosti, proti opatření podá kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS).
Celý článek najdete ZDE.
Energostat: výroba elektřiny v ČR
Energostat: výroba elektřiny v Německu
Více aktuálních grafů a dat najdete na Energostatu
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se