Analytici: Spotřeba elektřiny pro elektromobily vzroste v Evropě do roku 2030 na dvojnásobek

Podle odborníků diskutujících v podcastu energetického portálu Montel povede zvyšující se podíl elektromobilů na trhu s nově prodanými vozy v Evropě k tomu, že se spotřeba elektřiny pro elektromobily v krátké době zdvojnásobí. Jiné sektory však mohou zažít ještě větší nárůst spotřeby. Nabíjecí infrastruktura pak může představovat úzké hrdlo rozvoje elektromobility.

Analytici se shodli na tom, že nárůst spotřeby elektřiny pro elektromobily v Evropě bude strmý. Shan Tomouk, vedoucí energetického výzkumu ve společnosti Benchmark Mineral Intelligence, odhaduje spotřebu v letošním roce na úrovni 45 TWh. V roce 2030 pak očekává už okolo 100 TWh. Pro vytvoření perspektivy – celková roční spotřeba Evropy se má aktuálně pohybovat okolo 2700 TWh, z toho na ČR připadá necelých 58 TWh.

K nárůstu spotřeby Tomouk dále dodal, že přestože očekáváný nárůst je významný, tak v porovnání s předpokládaným nárůstem spotřeby elektřiny např. v datacentrech není tento nárůst „až tak obdivuhodným“. O datacentrech, jejich spotřebě spojené i se zamýšleným investicemi technologických gigantů do jaderné energie, jsme psali např. zde, zde.

Zpátky ale k elektromobilitě. Za první tři kvartály letošního roku činil podle Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) podíl elektrických vozidel na prodeji nových vozů přibližně 16 %. Nejvyšší podíl nových elektrických aut má pak Norsko, a to 95 % všech nově prodaných vozů – důvody lze najít zejména ve státní podpoře (daňové úlevy, silniční poplatky atd.)

V tomto kontextu je zajímává také prezentace Jakuba Seidlera z ČNB, ze které lze vyčíst, že méně než 20 % aut v ČR je mladších 5 let a že průměrné stáří vozu v ČR je aktuálně více než 16 let. Obecně je pak procentuální podíl bezemisních aut (elektromobily a auta na vodík) na celkovém počtu velmi malý. Průměr v EU byl lehce nad 2 %.

Úzké hrdlo rozvoje je v infrastruktuře

Přechod k elektrickým vozidlům by pak mohl představovat výzvu pro evropskou elektrickou infrastrukturu, shodli se v podcastu Tomouk a Wenche Teiglandová, výkonná ředitelka společnosti Fount provozující síť nabíjecích stanic.

„Dokonce i v Norsku, kde je síť poměrně odolná, vidíme problémy při zavádění těžkých nákladních vozidel, která vyžadují výkonnější nabíjecí stanice,“ uvedla Teiglandová.

Doplnila také, že nabíjecí stanice musejí být umístěny i podél silnic, u kterých však v současnosti mnohdy není síť dostatečně rozvinuta, resp. není tam „kapacita“ pro připojení.

„Evropské sítě nebyly nutně vybudovány s ohledem na elektrifikaci dopravy. Když budujete sítě rychlonabíjecích stanic, kde může mít jedna stanice odběr 1–2 MW, vznikají fronty na připojení do sítě,“ rozvedl Tomouk s tím, že distribuční společnosti potřebují určitý čas na úpravu své soustavy tak, aby bylo možné připojit nové zařízení a síť byla bezpečná.