Domů
Rychlé zprávy
USA: Kairos Power postaví demonstrační pokročilý reaktor v Oak Ridge, má konkurovat zemnímu plynu
Zdroj: Kairos Power

USA: Kairos Power postaví demonstrační pokročilý reaktor v Oak Ridge, má konkurovat zemnímu plynu

Americká společnost Kairos Power plánuje vybudovat malý demonstrační reaktor v Oak Ridge ve Východním Tennessee. Oznámili to v pátek představitelé společnosti společně s guvernérem Tennessee, Bilem Leem. Do realizace reaktoru „Hermes“ má Kairos Power investovat 100 milionů dolarů, cílem projektu je demonstrovat schopnost levné výroby tepla.

Podle Kairos Power má reaktor Hermes být zprovozněn do roku 2026, jeho realizací má dojít k dalšímu posunu v iterativním vývoji směrem od malých prototypů ke komerčnímu měřítku. Plánovaný reaktor má být zmenšenou verzí vysokoteplotního reaktoru chlazeného fluoridovou solí (KP-FHR) vyvinutého Kairos Power.

Cílem této pokročilé reaktorové technologie je ekonomicky konkurovat zemnímu plynu v USA, a poskytovat tak bezuhlíkovou, cenově dostupnou a bezpečnou energii.

Do realizace demonstračního reaktoru Hermes má Kairos Power investovat 100 milionů dolarů. Projekt již dříve získal finanční podporu na vývoj a realizaci od amerického Ministerstva energetiky a Úřadu pro jadernou energii. Během sedmi let má Kairos Power obdržet celkem 629 milionu dolarů z programu pro demonstrační projekty pokročilých technologií.

Samotný demonstrační reaktor má mít tepelný výkon pod 50 MWt, reaktorová nádoba má mít průměr lehce přes 3 metry a má být vysoká necelých 4,9 metru, její plánovaná životnost má být 10 let.

Reaktor má být vybudován v technologickém parku East Tennessee v Oak Ridge, na místě kde dříve stál komplex K-33, který sloužil jako závodu na obohacování uranu. Realizace demonstračního reaktoru Hermes má v konečném důsledku vést k realizaci reaktoru KP-X – komerční verzi KP-FHR.

Pasivní bezpečnost KP-FHR vyplývá z kombinace použitého paliva a chladiva

Komerční verze reaktorů KP-FHR by dle aktuálních plánů Kairos Power měly mít instalovaný výkon 140 MWe. Reaktory mají využívat kulové TRISO palivo, které je schopné zabránit tavení uranu i při velmi vysokých teplotách. Jako chladivo má být využito FLiBe – roztavená směs fluoridu lithného (LiF) a fluoridu berylnatého (BeF2).

Výhodou tohoto chladiva je velmi vysoký bod varu, přibližně 1430 °C. To je mnohem více, než plánovaná výstupní teplota chladiva z reaktoru odpovídající 650 °C. Díky tomu je provozní tlak reaktoru velmi blízký tlaku atmosférickému, což znamená mnohem menší nároky na odolnost reaktorové nádoby. Další velkou výhodou tohoto chladiva je skutečnost, že FLiBe exotermicky nereaguje se vzduchem či vodou.

Komentáře

(12)

Miloslav Černý

19. červenec 2021, 17:57

Vypadá to na rozumné řešení i pro nás jako náhradou za zemní plyn na přechodné období. V případě zdaru dobrá konkurence pro naše vývojáře, aby zbytečně neotáleli.

Jan Stehlik

19. červenec 2021, 19:22

Obávám se , že jsme ve vleku německa a to bude tlačit plyn.

Miloslav Černý

19. červenec 2021, 21:38

Proti předpokládaným vícero zájemcům mimo Německo by se to dalo na Evropské půdě protlačit v rámci nízkoemisního zdroje na přechodnou dobu se zajištěním bezpečnostního hlediska třeba umístěním v podzemí v přijatelné lokalitě jako dalšího bezpečnostního prvku.

Jaroslav Novák

19. červenec 2021, 22:41

ČR nedokáže přes 20 let postavit jez v Děčíně Hstř = 10 m s průtokem Qmin 200 -500m3/sec tedy nám utíká denně do SRN až 37 MWe obnovitelné elektřiny využitím Labe, tak si přestaňme snít o SMR, když nedokážeme využívat ani vodu, natož SMR !!!

Carlos

19. červenec 2021, 23:24

37MW nevyrobíte z něčeho co má podle plánů mít asi 10MW.

Další věc je že celý plán na využít dolního Labe je mizerné kvality a spíš vypadá jako něčí touha po stavbě jezu, než komplexní řešení plavebního a energetického využití s minimálními nutnými zásahy.

Vinkler

20. červenec 2021, 09:29

Jezy s turbínami (nebo bez nich ) ničí ryby v řece. Nesahat už na řeky. Navíc není voda. Daleko rozumnějším je převést dopravu na železnici. Ale to by se musel propíchnout tunel na další trať,

Miloslav Černý

20. červenec 2021, 16:07

Jezy se staví právě proti nedostatku vody s možností lepších podmínek pro rybí populaci s větší přirozenou samočistící schopností řeky. Existují důmyslné rybí přechody a zároveň technické opatření proti uvedeným úmrtím. Zároveň úmyslným vědomou regulací hladiny lze simulovat kontrolované přírodní procesy. Takových lokalit u nás existuje nepřeberné množství a čekají zároveň na možnost dalšího energetického využití. Bohužel jsme si více zvykli natahovat ruce a kritizovat než skutečně tvořit účelově přínosné originální hodnoty. Ještě dlouho nám bude trvat se vymanit z návyků bývalých nám určovaných vymožeností, i když se tam dají pro někoho najít i věci pozitivní, aby výjimka potvrzovala pravidlo.

Carlos

20. červenec 2021, 18:46

Záleží na tom jak to postavíte, dá se to udělat jako technicistní stavba, jako kaskáda stupňů, jako dlouhý skluz, nízký jez a náhon... Problém s řekami je ten že se do nich bude muset znovu hrabat minimálně aby se napravily problémy vzniklé v minulosti. Labe je zkrácené snad o 120km.

No na dvou nových železničních přechodech se pracuje, ale bohužel se na to obecně v ČR nějak kašle a jsou problémy (teď je třeba problém s vozbou do Německa protože jaksi jediný přechod tím směrem, který se dá použít je mim provoz protože sesuvy a voda, nejbližší alternativa Cheb a Vojtanov.) Není kudy jinama jezdit už teď. Neskutečný problém zadrátovat trať do Polska přes Trutnov. A nebo přes Liberec, ten ani snad nemá mít podle plánů slušné spojení se zbytkem republiky. Průšvih je že není ani rezervní kapacita uvnitř sítě. Protože prostě někdo není s to ani vypapírovat jednu trať bez chyb a ještě v projektu nechá naprosté boty jako jízdu křížem přes další frekventovanou trať.

Upravit nějak rozumě Labe s pomocí nízkých stupňů a plavebních kanálů, kratších i delších, by možná nakonec mohlo umožnit aby se vy zbytku koryta řeka chvoala přirozeně.

Jiri Vagner

20. červenec 2021, 08:59

On se to někdo chystá licencovat jinak než velký jaderný zdroj? Má to dohodnuto s dozory? Nemá? Pak ovšem cena na instalovaný výkon musí být nutně odpovídající. To znamená vyšší než u velkých bloků.

pavel

20. červenec 2021, 21:26

už dlouho jsem nečetl nic veselejšího amerika postavit reaktor

energetik II

20. červenec 2021, 22:06

Souhlas. Životnost reaktorové nádoby = 10 let, tedy 50 % životnosti průměrného větrníku. 6 krát až 8 krát kratší, než u dnešních velkých reaktorů. Co je tohle vlastně za šmejd ? A jak by to vůbec mohlo někdy konkurovat plynu ??

Miloslav Černý

21. červenec 2021, 07:53

Je to na samém začátku vývoje a těchto uvedených problémů si budou tvůrci zcela jistě vědomi. Při vyšší spotřebě plynu a očekávaném emisním zatížení, to nemusí být s tím plynem jednoduché, zvlášť pro nás jako dovozci hlavně z východu.

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna u komentáře
Vyžadované informace jsou označeny *
Pravidla diskuze
Veškeré příspěvky v diskuzi na webu oEnergetice.cz musí splňovat Pravidla diskuze. Přidáním příspěvku do diskuse uživatel vyjadřuje souhlas s těmito pravidly a zavazuje se je dodržovat.
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele
Upozorňujeme diskutující, že komentáře v diskuzi budou moci přidávat již brzy pouze přihlášení uživatelé. V diskuzi se stále častěji objevují příspěvky od anonymních uživatelů, které porušují pravidla diskuze. Věříme, že díky tomuto opatření bude diskuze pod články pro všechny přínosnější.
Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj na této stránce.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
OM Solutions s.r.o.
Kpt. Nálepky 620/7, Nové Dvory, 674 01
Třebíč
IČ: 02682516
SOCIÁLNÍ SÍTĚ
© 2021 oEnergetice.cz All Rights Reserved.