Domů
Elektřina
Vládní výbor pro jadernou energetiku se neshodl na formě financování nového bloku
JE Temelín
Autor: Petr Šmolík

Vládní výbor pro jadernou energetiku se neshodl na formě financování nového bloku

Elektřina
7 komentářů
19. leden 2017, 16:30
ČTK

Vládní výbor pro jadernou energetiku se zatím neshodl na formě financování nového jaderného bloku v Česku. Na tiskové konferenci po dnešním jednání výboru to řekl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD). Jednoznačná přednost při stavbě bloků v Česku podle něj je dávána Jaderné elektrárny Dukovany. Ta by tak při stavbě nového bloku měla dostat přednost před druhou tuzemskou jadernou elektrárnou v Temelíně,

„Pracuje se však i s variantou, že kvůli určitým technickým, politickým nebo jiným problémům by třeba nebylo možné Dukovany stavět, a Temelín ano,“ podotkl Mládek.

Dnešního jednání výboru se účastnili mj. také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), ministr životního prostředí Richard Brabec a ministr financí Andrej Babiš (oba ANO). Babiš v dnešních Lidových novinách uvedl, že dokud bude ministr financí, stát stavbu reaktoru finančně nepodpoří. ČEZ si podle něj může bez problémů půjčit peníze na trhu.

Jaderná elektrárna Dukovany
Ilustrační foto

Mládek dnes uvedl, že i on by byl raději, kdyby se výstavba bloku uskutečnila bez státních garancí.

„Jsem si ale naprosto jist, že to nepůjde bez aktivní podpory toho, že to jako stát chceme,“ podotkl.

Uvedl, že by měla být mimo jiné vypracována analýza toho, jaký dopad by mělo to, že by blok stavěl sám ČEZ, na jeho dividendovou politiku.

„Uděláme také analýzy, jestli není riziko, že by to (stavbu nového bloku z peněz ČEZ) mohli minoritní akcionáři vnímat negativně,“ dodal.

Stát je majoritním akcionářem ČEZ. Prostřednictvím ministerstva financí drží 70 procent firmy. Dalších 20 procent však vlastní různé právnické osoby a zbylých deset procent pak fyzické osoby.

Intenzivní jednání se zájemci o výstavbu se blíží

O stavbu nového jaderného bloku v Česku se zajímá šest společností a projektů. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou EDF, americko-japonskou Westinghouse Electric Company, jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power a společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea.

Od 26. ledna do 10.února se chystají se zájemci intenzivní jednání. Uskuteční se v Česku, podle dřívějších informací je má vést vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Ján Štuller.

Současná vláda již neposkytla v dubnu 2014 státní garance na dostavbu dalších dvou bloků Jaderné elektrárny Temelín. ČEZ následně tendr na dostavbu elektrárny zrušil. Mládek dnes uvedl, že forma výběrového řízení podle zákona o veřejných zakázkách, který byl tehdy pro tendr použit, je nejméně vhodnou metodou výběru.

Se stavbou jednoho jaderného bloku v Dukovanech a jednoho bloku v Temelíně s možností rozšíření na dva bloky v obou elektrárnách počítá předloni schválený Národní akční plán rozvoje jaderné energetiky v ČR.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(7)
energetik
19. leden 2017, 18:20

Až Andrej Babiš dostane několik akcií ČEZu, tak bude poslušný tak jako ten zbytek co tam zvedá ruku na povel. Nechce se mi moc věřit že by neměl svou cenu, ale velmi rád se nechám překvapit a doufám že další jaderný tunel pro vyvolené na úkor občanů nepovolí.

Pavel
19. leden 2017, 21:31

Prozatím nastal pouze oze tunel za bilion korun.

C
19. leden 2017, 23:13

Ano, protože politici v ČR a pasivní obyvatelstvo, bohužel. Požadavek aby se to neopakovalo je myslím zcela oprávněný.

Klasické zdroje ale také dostávaly a dostávají poměrně velké dotační částky. V rámci celé EU se bude jednat o desítky mld € ročně, to se můžete dočíst například zde: tzb-info. cz/energeticka-politika/14235-uhelny-byznys-skryte-dotace-a-nesplacene-dluhy Jen u nás jde na škody způsobené uhlím nepřímo kolem 2mld €.

Pokud se tedy má řešit nějaké tunelování, je třeba se nejen zaměřit na to co je vidět, ale také na ostatní věci, které šly bez povšimnutí bokem.

Je ale otázka kam by se bez nich energetika ubírala v minulosti. Například první větrná elektrárna s výkonem +-1MW byla na světě již kolem roku 1940. Možná by bez dotací, nejspíše i zapříčiněných studenou válkou, se nevydala energetika na cestu OZE již dříve, nebo na cestu JE ve větší míře, nevíme. Myslím ale že se zajímavou mírou pravděpodobnosti by se neřešily současné problémy a nemusely by se tábory navzájem obviňovat z tunelování a pod.

Petr Závodský
21. leden 2017, 13:20

Jenže na OZE jde teď 44 miliard na 20 let, tj. 880 miliard na dotacích. Tyto OZE vyrobí cca 15% elektřiny v ČR (a to jen díky velkým vodním elektrárnám, nejvíce dotované soláry jsou v řádu malých jednotek procent... cca 2%).

Cena jaderného bloku je cca 120 miliard Kč. Na rozdíl od fotovoltaiky (která má životnost 20 let) má jaderka generace 3+ životnost 60 + 20 let ... a vyrobí 8 TWh/ročně (cca 10% spotřeby) ... takže garance jsou spíše na jistoto neznehodnocení investice, než pořád dokola opakovaný tunel ... ten OZE nikdo neodpáře, ani to, že se od něj podporovatelé OZE teď (možná na oko, možná skutečně...) distancují. Kde jste byli s protesty proti POZ v letech 2008, 2009, 2010?

C
21. leden 2017, 14:58

Přičemž dneska je cena technologie FVE někde úplně jinde než před deseti lety a řešili jsme to již v minulosti.

A) ano politici to zdrbali, to je pravda.

B) neustále to používat jako argument proti je hloupost. Jednou se to stalo, jediné co se dá udělat je vyšetřování a případné nějaké postihy pro podvody. Ale prokažte těm co to schválili záměr někoho poškodit. Pořizovat to s dnešními cenami jsme minimálně na 5-10GWp a 5-10% výroby, přinejmenším. A pokud vezmu tu nejlepší cenu pro FVE, která byl v Evropě dosažena, jsme klidně na 18-20GWp, tedy 18-20% produkce.

Životnost FVE článků se udává podle doby kdy jejich výkon klesne na 80% výkonu nových, takže po 20 letech máte z 1MWp elektrárny elektrárnu 800kWp. Mimo to se za 20 let změní technologie a nové články na stejné ploše vyrobí více energie, takže jen obměna článků by v iteracích postupně vedla k růstu instalovaného výkonu.

Vzhledem k tomu že, jak jste sám minule říkal, ČEZ nikdy o žádnou oficiální částku nepožádal, tak nikdo z veřejnosti neví, jestli tunel hrozí nebo ne. A jestli panují v ČEZu obavy z Německé cesty, pak už jsem Vám to minimálně jednou psal, musíte si nechat schválit ústavní zákon o využívání jaderné energie, podobně jako má Rakousko o nevyužívání.

Stejně tak ale nelze popírat že se do uhlí a jádra na dotacích poslalo poměrně velké množství peněz, které je minimálně srovnatelné, ne-li násobně větší, než to co se poslalo a pošle do OZE. Ono to je totiž jinak takové trochu jako když zloděj křičí chyťte zloděje, kdy se honí 44mld na OZE, na druhé straně uhelná energetika napáchá škody za cca 50mld ročně. Ano, i kdyby se to dalo k úhradě třeba poplatkem do speciálního fondu, zelená úsporám třeba, tak se to stejně to zase zaplatí zákazník, ale bude to tam alespoň vidět. Ne jako teď kdy se tady ta odvětví tváří jakože jsou levná a bez dotací, a přitom do nich přitekly a přitékají nezanedbatelné částky.

Na druhou stranu on je to i problém globalizace, kdy se v některých zemích jako Německo podporuje těžba uhlí aby byla konkurenceschopná proti importu atd.

Petr Závodský
21. leden 2017, 21:06

Obecně nerozporuji co píšete (nechci teď rozebírat FV po 20 letech či dotace do jádra - já žádné na faktuře nevidím), je tu bohužel jedno ALE...

Dotace na OZE zničili trh s elektřinou, ale OZE nepokryjí 100% spotřeby a jak bude muset být nahrazen výkon odstavovaných uhelných elektráren a Dukovan, konvenčními zdroji. Ty se ale při dotacích a přednostním výkupu z OZE TEĎ nevyplatí soukromým investorům stavět.

Stát, tedy občané a průmysl budou elektřinu potřebovat. Co s tím? Buďto musíte nastavit funkční trh (odstranit dotace a nesystémové zásahy) investoři budou stavět to, co jim bude přinášet zisk (a cena elektřiny bude mít opět reálnou hodnotu (pravděpodobně vyšší cena silové elektřiny a bez dotací - nižší cena pro spotřebitele) nebo musíte dotovat vše co potřebujete pro fungování státu (ano dotovat vše ať již přímo, nebo přes kapacitní platby ... není správná cesta).

Jinak vládní výbor diskutoval mnohem více téma a na těch se shodl, tak je komentováno jen financování, které je menší problém než návratnost.

Dnešní situace v Evropě - nefouká - a cena je 130€/MWh. Ano dočasně, ale po odstavování konvenčních zdrojů se tam cena posune ... a budeme stavět OZE i jádro asi úplně bez dotací...

C
21. leden 2017, 23:59

Pane Závodský,

jak nastavit případnou podporu OZE dle výkonu, nebo spíše jak bych to dělal já, jsem Vám tu již párkrát vypisoval, znova to dělat nebudu. V současné době jsme na tom už tak že u průmyslových instalací s výkony jednotek a desítek MW se dostaneme při aukcích na zajímavé ceny, to je jedna věc, tady pevnou výkupní cenu už nepotřebujeme. Kde ji ale by bylo dobré je nechat jsou takové ty malé instalace 50-250kW například. Ideálně pokud je to jen prodej přebytků a bude jedno jestli je to malá VtE, nebo FVE. Ale bavme se o něčem mezi 2-4 Kč/kWh.

Myslím že při rozumném odstavování (to znamená že k 1.1.2025 nezrušíme třeba 4-5GW parních elektráren) půjde pomalu cena nahoru, to již zase rozhýbe výstavbu. Ale to bude muset se dělat v celém regionu. Není možné aby se to udělalo jen u nás, a SRN a Polsko si dál jely naplno s uhlím, pak se to nevyplatí a mine účinkem. Ale bylo by třeba asi také posílit přeshraniční propojení.

Zajímavá bude situace po odstavení dalších jaderných bloků v Německu. Tam se může něco stát. Buď tady ten region klekne a nastane regulace, nebo to ustojí a nebude to taková katastrofa. Pokud to vyjde, hádám že si to také uvědomujete, odpůrci jaderné energetiky budou mít obrovský argument proti případnému rozšiřování, nebo vůbec začínání s jadernými elektrárnami.

Mne spíš zaráží ten obří objem dotací, který klasická energetika spolkla ještě v době kdy nějaké OZE byly záležitostí pár nadšenců a vědců, v té době se mělo přece jednat už o zavedené technologie. Uhelné elektrárny na komerční riziko se stavěly už v 19. století, proč tedy do uhlí stále v 70. letech a později dostávalo dotace je mi záhadou.

Čistě teoreticky by bylo možné pokrýt spotřebu elektřiny v ČR z OZE, ovšem s několika ale. Základem by vůbec bylo nějak tu energii uložit v dostatečné míře. To v podstatě znamená mít jak denní akumulaci v přečerpávačkách, nějakých 40GWh, tak dlouhodobou v technologii power to gas. Ano něco uděláme třeba rozložením mixu, něco VtE, něco FVE, něco biomasa a odpad (co s většinou? Navíc z něj jde dělat plyn pro spalovací turbíny), ale klíčovým prvkem by musela být akumulace v podobě P2G, tedy dle současné úrovně techniky.

Ale je tam několik problémů.

1) prozatím je účinnost elektřina-plyn-elektřina nízká, něco kolem 38%, nebo to bylo v r. 2011, novější jsem nenašel.

2)není pořádně známá cena technologie

3)když jsem o tom četl před pár lety, tak se používalo CO2 separované z bioplynu, kde jsou jej procenta, ve vzduchu jsou jej promile. Nanejvýš toto pak používat s nějakou CCS technologií

4)cena takto získané energie bude vysoká. Řekněme že účinnost bude 40%, bude třeba 2,5x více energie na vstupu, kdyby byla cena z FVE 1,3Kč/kWh, bez nutných nákladů na provoz technologie to bude 3,25Kč/kWh, se vší technologií kolem někde výše, 6-7Kč/kWh??

Na druhou stranu jsou tu i výhody

1)technologie nakládání s plynem je zvládnutá

2)technologie paroplynových elektráren je taktéž slušně zvládnutá

3)rozvíjí se technologie palivových článků

4)plyn je univerzální surovinou se širokým využitím

5)máme velké zásobníky a vybudovat další by nemusel být problém (Možná by stálo za zvážení vybudování 200MW PPE v Hodoníně, zásobníky plynu, stejně jako jeho ložiska jsou blízko)

Pokud se zvládne posunout účinnost výroby umělého plynu o nějaká procenta nahoru nebo pokud se podaří snížit cenu energie z FVE a VtE, pak to již může dávat smysl.

Kolik by se za elektřinu platilo je otázka, teď v zimě by silová byla asi někde mezi 120-130€/MWh (bez toho aby se započítalo využití odpadního tepla, to by stejně bylo asi minoritní záležitostí), ale zase v létě by se možná platilo 40-50€/MWh.

Tady to asi ani jeden nespočítáme, ale za prověření by to stát mohlo.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se