Ranní brífink Ondřeje Housky: Zatímco před několika lety měla klimatická politika v Evropě velmi vysokou podporu, v poslední době se to začíná měnit. Co je tedy potřeba udělat jinak? Zeptáme se v dnešním Ranním brífinku.

Klimatické cíle jsou správné, Green Deal ne. Co musí Evropa udělat jinak?

Macron: Francie podíl výroby elektřiny z jádra sníží na 50 % až v roce 2035

Maďarsko má v plánu skoncovat s uhelnou energetikou. Preferovaný termín je rok 2030

První jaderná elektrárna v Polsku by mohla zahájit provoz v roce 2033

Merkelová je nespokojená s prací uhelné komise, její činnost proto bude pokračovat až do ledna

Španělsko plánuje instalovat přes 100 tisíc nabíjecích míst pro elektromobily

ČEZ zdraží od příštího roku části zákazníků elektřinu o 8 %

Německo bude v zimě ohroženo výraznějšími cenovými špičkami vlivem nízké hladiny Rýna

Španělsko chce do roku 2030 uzavřít veškeré uhelné a jaderné elektrárny

Země V4 se k jaderné energii staví kladně, shodli se ministři

Plynaři vítají možné vyřazení kombinovaných kotlů z dotací

už som tu komentoval viac krat:

1) výroba biometánu je technologicky najjednoduchšia a najlacnejšia (pozor nie lacná) ak sa vyrába z technologických plodín -&gt; možnosť zabezpečiť +- jednotné a stabilné parametre vstupov pre výrobu -&gt; ale samotné pestovanie technologických plodín je energeticky náročnejšie ako konečný výsledok v biometáne, nehovoriac o zábere pôdy, kde by bolo možné pestovať (alebo chovať) niečo prospešnejšie
2) asi druhá najvýhodnejšia (ekonomicky) výroba biometánu je na veľkých farmách, kde sa spracováva "odpad" živočíšnej ci rastlinnej výroby (teraz naivne predpokladáme, že sa nespracovávajú cielene pestované technologické plodiny, ale len zbytky krmiva či inak nepoužiteľný odpad) - stále je ten biometán výrazne drahší ako štandardný plyn (alebo aj LNG a to aj s CO2 odpustkami) a naviac oberáme pôdu o kvalitné hnojivo (ktoré musíme následne dopĺňať umelým z plynu) a celkovo zhoršujeme kvalitu pôdy (keďže umelé hnojivá nezlepšia štrukturálne parametre pôdy)
3) ostatne spracovania na biometán sú ešte drahšie (COV, gastro odpad, tráva z miest, domáci bioodpad, priemyselný odpad, skládky,...) - pretože zvoz, triedenie, premenlivosť/rôznorodosť vstupov... a výsledný "odpad" je prakticky nepoužiteľný (možno ešte na rekultiváciu skládok)

A ešte pre doplnenie:
Bioplyn verzus biometán – zásadný rozdiel v spracovaní
Bioplyn (cca 55–65 % CH₄) vzniká anaeróbnym rozkladom organických látok (hnoj, potravinový odpad, siláž).
- Bežne obsahuje aj CO₂, H₂S, vodu, dusík.
- Môže sa lokálne spaľovať (napr. v kogeneračnej jednotke – KVET).
Biometán je vyčistený bioplyn, ktorý:
- musí mať &gt;96 % CH₄ (aby spĺňal normu pre vtláčanie do distribučnej siete),
- vyžaduje náročnú technológiu: adsorpciu, membránovú separáciu, kryogénne oddelenie CO₂,
- potrebuje dodatočnú dehydratáciu, odsírenie, tlakové úpravy a
- meranie, certifikáciu a registráciu záruk pôvodu.

=&gt; Celý tento proces je investične aj prevádzkovo náročný. 
=&gt; Vo forme bioplynu pre lokálne spracovanie (ideálne v režime KVET) OK, ale ďalšie náročné upravovanie na kvalitu pre vtláčanie do sústavy nie je ekonomicky opodstatnené.
=&gt;Biometán dáva zmysel iba tam, kde nie je lokálna spotreba bioplynu možná, alebo kde sa výslovne cielia „papierové“ úspory CO₂ („zelený certifikát“ pre ETS, ESG skóre, PR, ...) a aj to len s významnou dotáciou .. alebo ak je cieľom priživiť sa na dotáciách.

V ČR má být do roku 2029 vybudováno minimálně 100 biometanových stanic

Výkon solárních elektráren ve světě poroste exponenciálně ze současných skoro 2 TWp až do asi 30 TWp, pak už se zvolní, až do saturace. Takže zdaleka nejsme (ve světě) u konce, v rozvojovém světě je hlad po energiích obrovský (Čína, Indie, Brazilie, Indonésie, Nigerie, ...) a tak se i ta elektřina spotřebuje. 
A tam žije i většina obyvatel zeměkoule a mají pro fotovoltaické, větrné i vodní elektrárny výborné přírodní podmínky.

Španělsko dá stovky milionů eur na podporu výroby komponent pro obnovitelné zdroje

@Petr prochaska 1. srpen 2025, 14:13
To záleží na úhlu pohledu.
Spokojeni s DJT jsou jistě jeho podporovatelé.
Naopak, DJT často fakta nezajímají, vymýšlí si vlastní a jede pocitově právě on.

EU a USA podepsaly obchodní dohodu, ale energetika zůstává otazníkem

Josef Sedlák 1. srpen 2025, 13:53
áno rozumiem čo myslite a z veľkej miery aj súhlasím (koncepčne), akurát to bude vyžadovať obrovské investície a rozumnú architektúru .. no neodpustím si ešte jednu poznámku k tvrdeniu:
"Na rozdíl od dálnic / silnic jsou ale u HVDC/ HVAC ta ochranná pásma menší nebo dokonce soustředěná pod zem."
- Podzemné HVDC vedenia môžu mať menšie formálne ochranné pásmo než nadzemné vedenia HVAC.
- Elektromagnetické pole HVDC je koncentrovanejšie a menej rozptýlené než pri HVAC.
- Vizuálny dopad je nulový – čo je výhoda v urbanizovaných oblastiach.
ALE:
- Podzemné vedenie si vyžaduje výkop v celej trase, teda fyzický zásah do každého pozemku, cez ktorý vedie.
-Zásah je trvalý – vedenie sa nedá jednoducho premiestniť, a nad ním sú často obmedzenia využitia pozemku (napr. zákaz výstavby, výsadby stromov).
- Údržba a opravy sú náročnejšie – ak dôjde k poruche, je potrebné rozobrať povrch, čo je drahé a časovo náročné.
- Chladenie a izolácia sú technicky náročnejšie než pri nadzemných vedeniach.

Teda podzemné vedenie je takmer ako tá spomínaná diaľnica - ktorú musím viesť cez všetky pozemky v trase a zanechá tam trvalú stopu a obmedzenia -&gt; čo si vyžaduje komplexnejšie rokovania s vlastníkmi, zložitejšie právne nástroje, častejšie územné spory a dlhšie povoľovanie.

=&gt; možno až 10x násobne vyššia celková cena realizácie oproti nadzemným variantom

Prosadí se jen takové projekty, které jsou výhodné i bez dotací. Parádní pro rozpočet USA. Trump je hlavně kritizován novodobými komunisty, kteří si říkají liberálové. Ale výsledky hovoří jasnou řečí. V USA ekonomika jede, burza nejvyšší v historii (burza vyjadřuje očekávání investorů do budoucna), migrace na minimu a dokonce i kriminálníky posílá do svých domovin. A to tam je Trump teprve půl roku.

„Velký, krásný zákon“ a jeho tvrdý dopad na americké obnovitelné zdroje

Servisní technik fotovoltaiky

Absolvent/ka VŠ elektro

SPECIALISTA/SPECIALISTKA FINANCOVÁNÍ A CASH FLOW

Vedoucí divize

Strategy Analyst - Corporate Strategy

 Pomalu končí zima roku 2022, ceny lithia během pár měsíců vystřelily z patnácti tisíc dolarů za tunu na zhruba pětinásobek. Mezi investory vládne euforie, kterou dál povzbuzuje Elon Musk slovy o tom, že lithiové baterie jsou novou ropou. Stejně

Lithium jako nová ropa? Investice do akcií těžařů se těžce nevyplatily. Přichází obrat?

Bavorsko bojuje s nedostatkem elektřiny, zatímco severovýchod Německa má přebytky. Nyní ale přichází průlom – elektrická dálnice SuedOstLink získala klíčové povolení na poslední část elektrické dálnice a její výstavba může pokračovat. Spolková a

Elektrická dálnice: Proud z větrníků potáhne pod zemí stovky kilometrů

Jednodušší pravidla pro studny, čističky odpadních vod, ale i změna v požadavcích na dokumentaci stavby. Od pátku začíná platit novela stavebního zákona, která mění některá pravidla. Cílem je podle ministerstva pro místní rozvoj zjednodušení adm

Začaly platit změny stavebního zákona. Usnadní vznik studen, očekává se vyšší zájem o fotovoltaiku

Slovensko se díky spolupráci se společností Westinghouse stane první evropskou zemí, která nasadí unikátní technologii dlouhodobého ukládání energie z vodních elektráren. Projekt má zemi zajistit stabilní a bezpečné dodávky elektřiny a výrazně z

Jednička v Evropě: Slováci zavedou přelomové akumulační systémy pro vodní elektrárny

Kvůli vedrům a zvýšené poptávce kolabují letos v létě elektrické sítě napříč Evropou. Rozsáhlé výpadky elektřiny už hlásila řada italských měst jako Florencie nebo Milán. Na konci dubna postihl masivní výpadek i Pyrenejský poloostrov. A na začát