Merkelová je nespokojená s prací uhelné komise, její činnost proto bude pokračovat až do ledna
Německá kancléřka Angela Merkelová ve středu na jednání Bundestagu kritizovala činnost uhelné komise. Problémovým bodem je téma strukturálních změn pro regiony zasažené odklonem od uhlí, které komise před několika týdny uzavřela.
„Nejde o to primárně rozhodnout o nějakém datu odklonu od uhlí, jde o to, dát lidem naději, dát jim budoucnost a skutečně připravit strukturální změny,“ uvedla Merkelová.
Spolková vláda nyní tlačí na přepracování a dala komisi čas do ledna, představitelé stran koalice se na tom shodli na jednání v úterý večer.
Na Merkelovou mohl mít vliv dopis tří východoněmeckých spolkových zemí, které významně využívají hnědé uhlí, Braniborska, Sasko-Anhaltska a Saska. Ministerští předsedové těchto států v dopise adresovaném německé kancléřce zmínili, že na dosavadní zprávu komise nahlíží „s velkým znepokojením“.
Začíná stále silněji panovat pocit, že velká část členů uhelné komise považuje své hlavní poslání v definování způsobu odklonu od uhlí. Způsob restrukturalizace zasažených regionů a vytvoření nových pracovních míst, což mělo být vedle harmonogramu odstavování uhelných elektráren také hlavní zpracovávanou problematikou, se tak dostalo do pozadí.
Komise musí dle dopisu mnohem více než doposud „zkoumat regionální hospodářské důsledky pro tyto tři oblasti“. Odklon Německa od výroby elektřiny může být dle ministerských předsedů přijatelný pouze tehdy, pokud k jeho datu bude již skutečně probíhat infrastrukturní a průmyslové přeorientování regionů.
Hovoří se také o tom, že spolkový ministr financí Olaf Scholz (SPD) má obavy z rostoucího finančního zatížení domácností. Finanční důsledky doporučení budou muset být prošetřeny. Doporučení komise však nejsou právně závazná a poslední slovo budou mít zákonodárci.
Environmentální organizace ostře kritizují prodloužení termínu činnosti a dodávají, že tlak spolkových politiků a představitelů jednotlivých spolkových zemí, jehož snahou je ovlivnit práci a doporučení komise je zcela nepochopitelný.
„Rádi bychom vyslovili co nejsilnější protest a důrazně žádáme, aby se zůstalo při původně sjednaném časovém harmonogramu,“ uvedli zástupci Greenpeace, Deutscher Naturschutzring a BUND k předsedům uhelné komise.
Mohlo by vás zajímat:
:-) Podle očekávání. Od začátku je přece evidentní co bude. V politice odedávna platí heslo: Když nevíš co s problémem, který je kvadraturou kruhu, svolej komisi. Mutti Merkel to jenom vylepšila o dovětek "a pak jí zkritizuj." Samozřejmě, že Německo nemůže odejít od uhlí ani do roku 2040 tím spíše, že bude muset držet nad vodou stále více sousedních států.
V roce 2040 bude uhlí v Německu redukováno na cca 40%, možná jen 25% současného stavu (v ročním úhrnu výroby), silnější redukce, kterou by zřejmě chtěli aktivisté a kterou zřejmě zarazila Merkelová kvůli sociálnímu smíru a tlaku průmyslu, nebude.
Nedává to ani smysl. Na rozdíl od redukce JE na nulu, která smysl dává (zamezení možné jaderné havarie v Německu), redukce uhlí na nulu v okamžiku kdy v rozvojovém světě bude spotřeba uhlí vrcholit smysl nedává.
S kvadraturou kruhu to nemá co společného. ?
Neměl bys tolik pít kafe vaněčku. Zase jsi věštil z lógru.
Čili se shodujeme, že Německo není schopné do roku 2040 odejít od uhlí (to samozřejmě znamená úplně). Ta komise měla vymyslet, jak odejít od uhlí (politické očekávání významně před rokem 2040, zelení chtěli do roku 2030) a udržet sociální smír a nepadnout na hubu v zajištění energetické bezpečnosti. To je pochopitelně kvadratura kruhu, protože do roku 2040 toho zelené fotovoltaikou a větrníky prošpikované Německo není schopné. Jenomže občanům to nemají sdělit politici, že ani za ty neuvěřitelné peníze se uhlí ani v další generaci nezbaví, ale jakási komise.
Pane Hájek, shodujeme se v tom že to nedává ekonomický, sociální i celosvětově ekologický smysl odejít (to je na nulu, jako od atomu) do roku 2040 od uhlí.
Technicky, aby uspokojili ty křičící aktivisty, to možné je, náhradou i těch zbývajících 25-40% z uhlí (zachování beru jako nejlevnější variantu) plynem. To je určitě technicky možné (i ekologické, když většinu toho plynu ušetří ze zatím převážně používaného vytápění díky zateplování, tepelným čerpadlům a vyššímu využití plynu=kogeneraci). Ale je to dražší varianta i když zdravotně příznivější.
Ale z celosvětového hlediska bylo (a to můžeme už po necelých 20 letech Energiewende říci, je to fakt, ne jen přání) že Němci umožnili pomocí Energiewende CELOSVĚTOVÝ rozvoj čisté, udržitelné energetiky pomocí masové výroby větrných a solárních elektráren.
A spolu s Američany a Číňany celosvětově též posunou masovou výrobu čisté elektromobilitu do reality. (taky zde nemá smysl elektromobilita ze 100%, to by byl do roku 2040 či 2050, .... celosvětově úplný nesmysl).
Aktivismus (jaderný, rudozelený, ....) ale asi bude vždy když se budou rodit mladí a staří dědkové jako já na tom nic nezmění. Když se podívám na významné celosvětové úspěchy aktivismu za mého života tak je to předevšim zákaz zkoušek jaderných zbraní v atmosféře a pod vodou, v Americe to byl především konec Vietnamské války.
Ale co se týče třeba ekologie tak staří sedláci, jako byl mé babičky bratr měli mnohem "zelenější", konzervativně ekologický vztah k přírodě, než má část současné generace, kterou někteří atomaktivisté nazývají ekoteroristickou.
Když jsme u uhlí, jedna zajímavost:
twitter. com/sandbagorguk/status/1064764230749036549?fbclid=IwAR0oNsY9RsOHM19Z0JwEq3dtjqy1d494K2keEDPxYtGur7E_UgDgeeuUTYs
Někdo tam pak dal níže i tabulku společností podle předčasných úmrtí.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se