Zájem Číny o podíl v provozovateli přenosové soustavy 50Hertz budí v Německu obavy
Čínský energetický gigant plánuje získat podíl v jednom z provozovatelů přenosové soustavy v Německu. Odpůrci tohoto kroku, mezi nimiž jsou i někteří politici, upozorňují na nebezpečí spojená s prodejem klíčové infrastruktury a agresivní akviziční strategii Číny s cílem získat know-how.
Čínská společnost State Grid Corporation of China (SGCC) se uchází o podíl v jednom ze čtyř provozovatelů přenosové soustavy v Německu, společnosti 50Hertz. 50Hertz provozuje soustavu na severovýchodě Německa na ploše přesahující 100 000 km², jedná se o část soustavy disponující nejvyšším množstvím obnovitelných zdrojů energie (OZE) v Německu. SGCC vlastní většinu čínské elektrizační soustavy a nedávno odkoupila podíl v provozovatelích přenosových soustav po celém světě, včetně Austrálie, Brazílie, Řecka a Itálie.
50Hertz je momentálně vlastněna ze 60 % belgickým provozovatelem přenosové soustavy Elia, zbylou část vlastní australský investiční fond IFM. IFM nyní chce prodat polovinu svého podílu SGCC. Přednostní právo na nákup akcií má nyní do března Elia, pokud jej nevyužije, akvizice SGCC by mohla být dokončena v létě. Navrhovaná kupní cena nebyla odhalena.
Generální ředitel 50Hertz, Boris Schucht, je ohledně oznámeného vstupu čínské společnosti optimistický. 50Hertz měla v průběhu posledních osmi let velkou podporu svých vlastníků. Toto období bylo zvláště náročné pro provozovatele přenosové soustavy v Německu zejména z důvodu rychlého nárůstu podílu OZE na výrobě elektřiny.
„Chtěli bychom pokračovat touto cestou i s rozšířenou skupinou akcionářů,“ uvedl Boris Schucht.
Agresivní čínská strategie “Made in China 2025”
Ne všichni ovšem sdílí stejný optimismus jako Schucht a německá vláda pozorně sleduje akviziční plány Číny v Německu. SGCC je dle indexu Fortune Global 500 druhou největší společností na světě s ročními výnosy přesahujícími 300 miliard dolarů (6,2 bilionu korun) prezentující se agresivní expanzní strategií, která má Číně zajistit splnění plánu stát se do roku 2025 světovou průmyslovou velmocí.
Plán země nazývaný „Made in China 2025“ se vyznačuje snahou získat zahraniční technologie a know-how, což v posledních dvou letech v Německu vedlo k řadě kontroverzních pokusů čínských společností o převzetí německých technologických firem.
Úspěšná nabídka čínské firmy Midea z roku 2016 k nákupu výrobce robotických technologií Kuka přesunula podobné pokusy na politickou úroveň. Následovaly čínské pokusy o převzetí výrobce polovodičů Aixtron nebo výrobce osvětlení Ledvance, který byl kdysi součástí skupiny Siemens. Nabídka společnosti Aixtron byla zablokována, když německá vláda odmítla schválit operaci z důvodu bezpečnosti.
Během uplynulého roku prošel německý zákon o zahraničních akvizicích revizí. Federální vláda tak nyní může používat zákon o zahraničním obchodu k blokování obchodů, které ovlivňují klíčovou infrastrukturu, včetně telekomunikačních a energetických sítí. Zákon se však vztahuje pouze na podíly přesahující 25 %. Omezením nabídky na 20 % se SGCC vyhnula možnosti politického veta.
Proti prodeji kritické infrastruktury jsou někteří politici
„Obecně neexistují výhrady proti vstupu zahraničních investorů. Nesmí však docházet k prodeji kritické infrastruktury,“ uvedl mluvčí SPD, Bernd Westphal, pro deník Handelsblatt.
„Ačkoliv je Německo otevřeno investicím, vývoj ohledně 50Hertz bude pečlivě sledován. Jedná se o elektroenergetickou soustavu, nervovou soustavu ekonomiky,“ tvrdí Christian Hirte, poslanec CDU.
„Byla to velká chyba, když se elektroenergetické sítě staly aktivy pro zajištění zisku libovolných soukromých investorů z domova i ze zahraničí,“ uvedl pro deník Handelsblatt představitel Zelených Oliver Krischer .
Dokonce i s provozovatelem přenosové soustavy Tennet, která je kompletně vlastněná nizozemským státem, nemáme z minulosti pouze pozitivní zkušenosti, dodává Krischer s odkazem na problémy s připojováním offshore větrných elektráren. Společnost Tennet nebyla v té době schopna poskytnout potřebnou investici.
Byla fatální chyba, že před deseti lety, při nuceném prodeji přenosové soustavy v rámci unbundlingu, „tehdejší černo-žlutá federální vláda nevytvořila federální síťovou společnost“. Přenosová soustava v Německu byla proto naprosto nesmyslně rozdělena do čtyř společností, což každoročně způsobuje dodatečné náklady ve výši stovek milionů eur pro zajištění spolupráce, dodává Krischer.
„Společně s vysokými a pro soukromé investory jistými výnosy musí zákazníci elektřiny platit za tuto politiku draho,“ kritizuje Krischer.
Úvodní fotografie: williamismael, Flickr
Mohlo by vás zajímat:
Naštěstí se Němci nebudou muset dočkat toho, že by museli kvůli co nejvolnějšímu obchodnímu trhu pro banksterské tiskaře peněz, nakonec masově prodávat i vlastní děti, protože už se jim skoro žádné pod genocidním tlakem nejvyšších globalistů nerodí.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se